Scéna.cz 

Výtvarné tipy 43. týden

Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka II.
Vyprávění významného kunsthistorika o malíři, grafikovi a ilustrátorovi Kamilu Lhotákovi, od jehož úmrtí zítra uplyne 30 let (2010). Režie J. Hojtaš. Ve vzpomínkách pana profesora Dvořáka se tentokrát přesuneme do kavárny Slavia 60. a 70. let, kdy sem chodíval malíř Kamil Lhoták (*25. 7. 1912 – †22. 10. 1990) a jeho společnost. Dozvíme se, co si o něm myslel Pablo Picasso i odkud pramenila témata Lhotákových obrazů, v nichž ožívala jeho láska k automobilům a městské periferii. Kamil Lhoták byl výřečný a měl báječný smysl pro humor. Navíc uměl velmi pohotově glosovat. Na jeho typickou, ale neútočnou ironii vzpomínají všichni, kdo ho znali. Zavzpomínejme na tohoto svébytného umělce, jehož díla si zachovávají nadčasové kouzlo, i my ve dnech, kdy si připomínáme 30 let od jeho odchodu.
Vysílání: 21.10., 18.00 hod., ČT2

Mizející místa domova: Krajinou zázračného koně
Ohlédnutí Václava Cílka za mizejícím národním mytologickým světem a imaginací pravěkých míst na trase Neumětely-Plešivec (2010). Režie M. Petřík. S geologem a spisovatelem Václavem Cílkem se vypravíme na pěší okruh mezi obcí Neumětely a kopcem Plešivcem. "V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra, zakopán leží," hlásá vytesaný nápis nad prázdným hrobem zázračného koně v bývalém slavném poutním místě, kde stojí za povšimnutí nejen stopy národního mýtu, ale také původně gotický kostel sv. Petra a Pavla s dřevěnou zvonicí. Neumětely se nacházejí ve stínu "Olympu kraje", jak býval kdysi obdivně nazýván jeden z hřebenů Brd, Plešivec. Čaroval tu kdysi ďábel a své reje prováděly brdské čarodějnice. To odtud, z vrcholu opředeného bájemi a pověstmi, údajně naplněného zlatem a chráněného brdským duchem Fabianem, prý pochází Šemíkův náhrobní kámen v Neumětelích. Na vrcholu Plešivce se nachází jedno z největších pravěkých hradišť v Čechách. Muselo tehdy patřit k nejdůležitějším pevnostem své doby. Nejstarší nálezy dokazují, že Plešivec byl jedním z nejvýznamnějších center knovízské kultury staré zhruba tři tisíce let. Z této kultury se postupně vyvinulo keltské etnikum v Čechách, s čímž souvisí i kultovní charakter hory. O pravěké posvátnosti svědčí i obětní kámen, viklan zvaný Čertova kazatelna, z níž si do svého deníku črtal profily krajiny také Joachim Barrande. Jak v mlze dávných věků mizí historie výjimečné hory i významného geologického útvaru, jak se vytrácí imaginace pravěkých míst i pocit posvátnosti krajiny a domova, to jsou témata, která zasvěcený průvodce krajinou s naléhavostí otevírá.
Vysílání: 21.10., 19.20 hod., ČT2
Opakování: 22.10., ČT2

Řím očima Jana Šmída
Kam chodili slavní. Most Ponte Sisto – právě tady se nejčastěji překračuje řeka Tibera do podivuhodné římské čtvrti, která by se česky jmenovala Zátibeří. Jinak ovšem Trastevere. Kdysi to byla čtvrť židovská s desítkou synagog, později zase nepříliš bezpečná oblast, kde se schovávali politicky angažovaní revolucionáři, místo proslavil i spisovatel Alberto Moravia ve svých Římských povídkách. Dnes tu najdete nádherně omšelé domy, uličky dlážděné kočičími hlavami, bary, kavárničky a také dost turistů...
Vysílání: 21.10., 19.40 hod., ČT2
Opakování: 22.10., ČT art., 25.10., ČT art

Rozluštěné poklady: Jonáš a velryba
Mosulská mešita Nabí Júnus ukrývala tajemné posvátné místo – hrobku biblického Jonáše. I přesto, že byla v roce 2014 Islámským státem srovnána se zemí, tři tisíce let staré duchovní dědictví stále promlouvá. Dokumentární cyklus BBC přiblíží nejzajímavější poklady historie. Dokumentární putování po stopách jednoho z nejpodivuhodnějších biblických příběhů vede do Jonášovy svatyně v severoiráckém Mosulu. Nabí Júnus je tři tisíce let staré duchovní dědictví. Už více než tisíc let sem míří poutníci všech tří světových náboženství. Jak se toto místo pojí s podivuhodným biblickým příběhem o Jonášovi a velrybě? Mnozí věří, že se zde nachází Jonášova hrobka. Dokumentární cyklus BBC rozkrývá záhady starověkého světa.
Vysílání: 23.10., 09.50 hod., ČT2

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých III (7/10)
Navštivme významné, méně zachovalé i mizející hrady, ale i místa, ze kterých již středověká sídla zmizela. Podívejme se v unikátních animacích, jak některá z nich vypadala v dobách své největší slávy. Třetí řada úspěšného cyklu. Režie M. Polák (Premiéra). Svět hradů a hradišť – významné, méně zachovalé i mizející hrady, ale i místa, ze kterých již středověká sídla zmizela. Třetí řada úspěšného cyklu režiséra Miroslava Poláka nás tentokrát zavede do západních Čech a přes Českolipsko ve dvou dílech započneme cestu východočeskou krajinou příběhů českých hradů. Chybět nebudou ani unikátní animace a letecké záběry. A hrady, na které se podíváme v sedmém díle třetí řady? Hněvín (Landeswarta), Starý Žeberk, Skalka, Josefinina skála, Šprymberk, Nový Žeberk, Jezeří (Eisenberg), Nový hrad, Hausberk, Bergrutsch, Hrad u Brandova, hrad u Albrechtic.
Vysílání: 25.10., 14.35 hod., ČT2
Opakování: 28.10., ČT2

Gustave Courbet
Velmistr realistické malby, která si kromě krásy drží tajemství. Francouzský dokument. Proslavil se charismatickým obrazem detailního ženského klína a toto dílo nazval "Původ světa". Prvek temnoty můžeme najít i na obraze Původ světa. Prohlašoval o sobě, že je jako Bůh. Tedy, že přivádí světlo a různé barvy do těch nejtemnějších míst. G. Courbet (1819–1877) našel způsob, jak pojmout tajemství původu i konce. Toho nekonečna, o kterém nikdo nedokáže nic říct, prostě černoty myšlenek. Udělal to přidáním barev, které mezi něj a temnotu postavily zeď. Maloval pravdivě. Snažil se zachytit pravdu a zároveň nepřestával naznačovat něco jiného. V jeho obrazech máte vždycky chuť najít něco jiného, tajemnou nejistotu, která je krásná a poetická zároveň.
Vysílání: 22.10., 23.25 hod., ČT art
Opakování: 25.10., ČT art