Scéna.cz 

Filmové tipy 44. týden

Za každou cenu
Aby zachránili rodinnou farmu, musí bratři Howardové okrást svou lichvářskou banku. A možná by i byli v právu, kdyby na straně zákona nestál texaský ranger v podání Jeffa Bridgese. Americký western ze současnosti (2016). Dále hrají: B. Foster, Ch. Pine, G. Birmingham, D. Dickeyová, B. Taylor a další. Režie David Mackenzie. Když si lze spravedlnost zjednat jen loupeží, je čas chopit se zbraní. Toby Howard, rozvedený otec dvou dětí s čistým trestním rejstříkem, právě vykradl svou první banku. A ne ledajakou, ale pobočku Texas Midlands Bank, která jeho zestárlé matce udělila půjčku s takovým úrokem, že bance brzy propadne celá rodinná farma. Vzal si proto na pomoc svého výbušného bratra Tannera, jenž právě vyšel z vězení. Plán je jednoduchý: přepadat jen pobočky TMB, vždy těsně před otevřením a brát jen malé bankovky. Možná by jim loupeže nenáviděné banky i prošly, ale to by si Tanner nesměl přepadení tolik užívat, vyšetřování by neměl vést ranger s buldočí povahou a Texasani by museli chodit neozbrojení.
Americké kriminální drama se silnou westernovou zápletkou získalo v 2017 řadu nominací na výroční ceny (BAFTA, Zlaté glóby i Oscar), které vyzdvihovaly jednak původní scénář Taylora Sheridana, tak výkon Jeffa Bridgese v roli neúprosného texaského rangera. Rodák z Kalifornie, jenž nedávno oslavil sedmdesátku, se na roli Marcuse Hamiltona připravoval se skutečným vysloužilým rangerem a přisvojil si jak typický západotexaský přízvuk, tak i policejní postupy a další specifika jejich práce. Není to ovšem zdaleka poprvé, co byl Bridges obsazen do role obhroublého jižana. Podobnou postavu ztvárnil také ve westernu bratří Coenů Opravdová kuráž (2010) nebo ve filmu Crazy Heart (2009), kde hrál zkrachovalého countryového zpěváka. Jako syn Lloyda Bridgese (hvězdy parodických filmů Připoutejte se, prosím! či Žhavé výstřely) ovšem nezapře výrazný komediální talent, a tak k drsnější rolím rád přidává ironii či absurdní humor, ať už jde o zlodějíčka ze snímku Thunderbolt a Lightfoot (1974) nebo již zmíněného rangera. Nutno dodat, že za tuto kombinaci si vysloužil už celkem šest nominací na Oscara a jednou sošku i získal, konkrétně za hlavní roli ve filmu Crazy Heart.
Vysílání: 31.10., 23.05 hod., ČT1

Kdo seje vítr
Na lavici obžalovaných: zdravý rozum. Spencer Tracy v hlavní roli slavného amerického filmu o tzv. opičím procesu (1960). Dále hrají: F. March, G. Kelly, F. Eldridgeová, D. York, D. Andersonová a další. Režie Stanley Kramer. Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země...
Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru.
Česká televize uvádí Kramerův film s původním dabingem, vyrobeným pro naši filmovou distribuci začátkem šedesátých let. Hlavní role v něm neopakovatelným způsobem namluvili Bohuš Záhorský, Martin Růžek, Václav Voska, Antonie Hegerlíková a Eduard Cupák.
Vysílání: 30.10., 23.45 hod., ČT2

Raz, dva, tři
Coca-Cola versus komunismus! Klasická veselohra režiséra Billyho Wildera (1961). Hrají: J. Cagney, A. Francisová, H. Buchholz, P. Tiffinová, L. Pulverová a další. Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha. Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
Vysílání: 31.10., 13.25 hod., ČT2

Parfém: Příběh vraha
Vstupte do světa vůní, posedlosti a vraždy. Německo-francouzsko-španělský koprodukční film podle bestselleru Patrick Süskinda (2006). Hrají: B. Whishaw, D. Hoffman, A. Rickman, R. Hurd-Woodová, K. Herfurthová a další. Režie Tom Tykwer (Premiéra). Jean-Baptiste Grenouille (B. Whishaw) narozen v roce 1738 v Paříži byl obdařen velmi zvláštním darem. Jako nikdo dokázal díky svému dokonalému čichu rozpoznávat i ty nejjemnější tóny všech vůní a pachů, zcela neznámé obyčejným lidem. Nikoho neměl a ze sirotčince putoval na těžkou práci do koželužny. Čím byl starší, tím víc rozšiřoval spektrum svých známých vůní a byl váben vším, co se linulo z centra Paříže. Nečekal, že tu nejopojnější a neúžasnější vůni pocítí z krásné mladé dívky, kterou však zcela smyslů zbavený nešťastně zabije. Tato událost v něm vyvolá touhu umět zachytit všechny pachy světa a jejich krásu uchovat tak, aniž by kdy vyprchala. Díky svým schopnostem udělá dojem na starého parfuméristu za zenitem Baldiniho (D. Hoffman) a ten jej zasvětí do tajů svého umění. Uchovat vůni něčeho, co pro obyčejného člověka žádnou vůni nemá, jako skla, mědi, či kočky, však Baldini nesvede, a tak od svého mistra Jean-Baptiste odchází do města Grasse, proslulého města parfumérů, aby uskutečnil svůj děsivý sen – vytvořit dokonalou vůni, tak dokonalou, že by se nebál zopakovat svůj hrůzný čin.
Vysílání: 31.10., 21.35 hod., ČT2

Dobrodruh
Gangsteři ho chtějí zabít, nadřízení odvolat. Co asi udělá komisař Jordan alias Jean-Paul Belmondo... Francouzský thriller (1983). Dále hrají: T. Karyo, R. Dumas, J. Herman, H. Silva a další. Režie Jacques Deray. Komisař Jordan, hlavní hrdina kriminálního snímku Dobrodruh je mezi svými kolegy i mezi zločinci znám svými obratnými a značně svéráznými metodami. Tentokrát je vyslán do Marseille, aby vyřídil velký případ s narkotiky. Přestože se stane obětí pečlivě nastražené léčky a je odvolán, rozhodne se zůstat a pokračovat v pátrání na vlastní pěst. Jordan je klasickou belmondovskou postavou a stejně jako jeho Borowitz z filmu Policajt nebo rošťák, oslňuje elegantní nenuceností, šarmem a neortodoxními metodami, s nimiž likviduje zločinecké gangy.
Vysílání: 01.11., 20.00 hod., ČT2

Policie stíhá, zákon osvobozuje
Komisař Belli se jako jeden z mála dostane na stopu janovského drogového kartelu, za své vyšetřování ovšem zaplatí příliš vysokou cenu. Italsko-španělský policejní thriller (1973). Hrají: F. Nero, J. Whitmore, D. Boccardová, F. Rey, D. Del Prete, S. Tranquilli a další. Režie Enzo G. Castellari (V italském znění s titulky). Na janovském policejním oddělení je zástupce komisaře Belli (Franco Nero) vyhlášený svou urputností a někdy až bezhlavým smyslem pro spravedlnost. Už několik měsíců se Belli společně se svým nadřízeným Scavinem (James Whitmore) snaží rozkrýt mezinárodní drogový kartel, ale jejich zátahy nic nového neodhalily. A když se jim konečně podaří zatknout jejich libanonskou spojku, popraví kartel nepohodlného svědka dřív, než stihnou dojet na stanici. Scavinovi se tak potvrdí nejhorší obavy: vedení kartelu má kontakty a možná i kontrolu nad policií, rozehraje proto nebezpečnou hru. Belli zůstává v nevědomosti a rozhodne se jít po nejpravděpodobnějším podezřelém, mafiánském šéfovi Cafierovi (Fernando Rey). K Belliho překvapení se však Cafiero stává jeho prozatímním spojencem a poskytne mu několik cenných vodítek ohledně příští předávky zboží a možného napojení kartelu na vedení města. Snímek Enza G. Castellariho se stal zlomovým bodem jeho kariéry i rodícího se žánru eurocrimi, známého také pod italským názvem poliziotteschi. Policie stíhá, zákon osvobozuje (1973) nebyl zdaleka první italský film inspirovaný drsnými americkými thrillery, který těžil z bezútěšné vlny násilí a kriminality přecházející přes celý Apeninský poloostrov a v němž hrdina bere zákon do svých rukou. Stal se ale kasovním hitem a pomohl nastolit žánr i jeho ústředního představitele, někdejšího Djanga a nyní drsného policejního vyšetřovatele Franca Nera.
Vysílání: 27.10., 21.50 hod., ČT art

Vidiny
Psychologické drama Roberta Altmana o spisovatelce, jejíž představy a fantazie se nebezpečně proplétají s realitou. Americko-britský film (1972). Hrají: S. Yorková, R. Auberjonois, M. Bozzuffi, H. Millais, C. Harrisonová, M. Scurfield, J. Morley (V původním znění s titulky).
Psychologické drama s hororovým nádechem, Vidiny (1972), natočil osobitý americký režisér, producent a scénárista Robert Altman, který se do povědomí našich diváků zapsal kupříkladu celovečerními filmy M*A*S*H (1970), Svatba (1978) či Hráč (1992). Hrdinkou vizuálně a hudebně působivého snímku je spisovatelka Cathryn, která se snaží utéci svým nebezpečným halucinacím. Nedokáže rozpoznat, co je chorobnou vidinou a co je skutečností. Místo manžela vídává jiné muže, jindy spatřuje svou dvojnici. Vydává se proto na venkovskou chatu, aby zde pokračovala v psaní nové dětské knihy (knižní úryvky ve filmu pocházejí ze skutečného fantasy románu vydaného roku 1973, „In Search of Unicorns“, jejž napsala představitelka hlavní role, Susannah Yorková). Ale ani zde, uprostřed nádherné a tajuplné irské přírody, vidiny nepřestávají Cathryn pronásledovat. Do jejího života nečekaně vstupují noví přátelé, jež ale začínají za podivných okolností mizet stejně rychle, jako se objevili...
Robert Altman se v tomto komorním příběhu, ve kterém se postupně zjevuje pouze šest aktérů (a jeden pes), realizoval i jako scénárista. Ponuré drama vyniká, jak je u Altmana zvykem, především neposednou kamerou, vedenou mistrem šerosvitu, Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, 1971; Blízká setkání třetího druhu, 1977; Lovec jelenů, 1978; Nebeská brána, 1980), jehož kamera důsledně nahrává myšlenkovému labyrintu čelní představitelky. A jak je u Altmana také zvykem, práce se zvukem za obrazovou složkou nijak nezaostává. Romantizující symfonie Johna Williamse, dvorního skladatele Stevena Spielberga, jsou znepokojivě porovnávány s ruchovou kakofonií Stomu Yamash'ta, jehož bouření perkusí posiluje neklidnou atmosféru a dokresluje vyšinutost disharmonického světa, nedílně prorostlého se světem dospělého dítěte. Susannah Yorková obdržela za svůj herecký výkon roku 1972 prestižní cenu na filmovém festivalu v Cannes.
Vysílání: 31.10., 23.10 hod., ČT art