Scéna.cz 

Pořady vážné hudby na ČRo 3 – Vltava 18. týden

Z nabídky pořadů vážné hudby Českého rozhlasu 3 – Vltava vybíráme - Záznam koncertu z 20. dubna 2009 v pražském Rudolfinu - 28. dubna 2009 od 20:00 h, a dále Jacques Offenbach KRÁSNÁ HELENA (La Belle Hélene) – 2. května 2009 od 19:30 h.

Další z abonentních koncertů Rozhlasových symfoniků konaný 20 dubna řídí Charles Olivieri-Munroe, umělec, který již v Čechách zdomácněl a často zde vystupuje. Na programu jsou dvě známá díla světového symfonického repertoáru. Nejprve to je Brahmsův Koncert pro housle a orchestr D dur. Skladatel, který byl skvělý klavírista, ale hráčská houslová technika mu byla cizí se se stylizací sólového partu dosti pral. Je zachována zajímavá korespondence mezi Brahmsem a jeho přítelem houslistou Joachimem, kdy komponista konzultoval své úmysly s hráčem. I po Joachimových úpravách se pro tento koncert vžil muzikanty často citovaný pozměněný název: Koncert ne pro housle, ale proti houslím. Hudba je to ovšem vynikající a to jistě způsobilo, že je tato skladba dnes v pozici jednoho z nejhranějších děl sólové houslové literatury a houslisté považují za svou povinnost zmocnit se nelehkého partu v tomto díle. Na abonentním koncertu Rozhlasových symfoniků dílo přednese Sophia Jaffé.
Tvůrčí dráha Dmitrije Šostakoviče byla velmi strmá. Již ve třinácti letech byl přijat na konzervatoř a za pár let studia z něj vyrostl autor kvalitou své tvorby rovnocenný tehdejším velikánům Stravinskému, Hindemithovi, Prokofjevovi, atd. Šostakovičova absolventská symfonie f moll zkomponovaná v jeho devatenácti letech měla oslnivý úspěch a ihned se stala repertoárovým číslem. Po pár měsících od premiéry jí již například dirigoval slavný Arthuro Toscanini v New Yorku . Symfonie si podržela dodnes svou mladistvou svěžest. Je zajímavé, jak se již v tomto díle studenta objevují všechny podstatné rysy dalšího Šostakovičova tvůrčího rukopisu: epická šíře, dramatismus, výrazná invence, mahlerovská ironie a zároveň hluboký humanismus.

Z Městského divadla v Lausanne budeme v rámci Operní sezony eurorádia sledovat v sobotu 2. května 2009 sledovat záznam představení Offenbachovy komické zpěvohry Krásná Helena, francouzsky La Belle Hélene. Připravil a uvádí Ivan Ruml. Pod taktovkou německého pianisty a dirigenta Christiana Zachariase uslyšíme v hlavních rolíc Maryline Fallotovou jako Helenu, Sébastiena Droy jako Parise a tenoristu Rémy Corazza jako podváděného manžela Meneláose.

Příběh komické zpěvohry Krásná Helena se odehrává v dobách mytologických ve Spartě a Argolidě, krátce před Trojskou válkou. Žena spartského krále Meneláa Helena se zamiluje do trojského prince Parida, opustí svoji dceru i manžela a vydá se s milencem za novým dobrodružství v bájné Tróji. Paris získal nejkrásnější ženu světa, jejímž otcem byl samotný Zeus, na základě soutěže krásy mezi Hérou, Pallas Athénou a Afroditou, kdy zlaté jablko ze zahrady hesperidek přiřkl na hoéře Idě "té nejkrásnější". Byla jí bohyně lásky a ta svými kouzly Helenu obměkčila. Vehnala přitom do desetileté šarvátky tisíce chrabrých Achájců a nechala zničit výstavnou Tróju v Malé Asii. To vše je základem příběhu, který je satiricky zpracován se řadou dobových narážek na arogantní politiku Napolena III. a situaci Druhého císařství ve Francii poloviny šedesátých let 19. století. Do dnešní dnů však stále zůstává platné heslo: cherche la femme - za vším hledej ženu.

Otcem slavného francouzského operetního skladatele Jacquesa Offenbacha, který mj. zkomponoval Hoffmannovy povídky, Orfea v podsvětí, Modrovouse, Velkovévodkyni z Gérolsteinu a Pařížský život, byl Isaac Juda Eberst z Offenbachu. Usadil se v Kolíně nad Rýnem-Dutzu. Byl učitelem zpěvu a hry na kytaru, flétnu a housle. Jacques byl sedmým z deseti dětí. Otec ho naučil hrát na housle a violoncello. Od 14 let žil sám v Paříži, kde se stal žákem tamní proslulé konzervatoře. Offenbach hrál nejdříve na violoncello v různých operních orchestrech v Paříži.