Scéna.cz 

Literární tipy ČT na 18. týden

Luční harfa (Vysílání: 02.05., 15.20 hod., ČT1)
Autobiografická knížka známého amerického autora Trumana Capoteho Luční harfa (1951, česky poprvé 1965) líčí spisovatelova chlapecká léta, jež po smrti rodičů trávil v podivínské domácnosti svých tet, tiché a romantické Dolly (Piper Laurieová) a podnikavé leč diktátorské Vereny (Sissy Spaceková). Dospívající Collin (Edward Furlong) si samozřejmě víc rozumí se svobodomyslnou Dolly, která miluje přírodu a vyrábí podle starého cikánského receptu úspěšný léčivý preparát. Neustálé hádky mezi oběma sestrami vyvrcholí Dollyiným a Collinovým demonstrativním odchodem z domu. Poetický příběh o dospívání a životě na americkém jihu 40. let natočil syn slavného herce Charles Matthau (nar. 1962), který jistě i díky tatínkově vlivu dokázal Luční harfu obsadit opravdu prvotřídními herci i ve vedlejších rolích. Kromě Piper Laurieové a Sissy Spacekové (jež už spolu hrály matku a dceru v adaptaci Kingova hororu Carrie) tu např. zahráli Walter Matthau (soudce Cool), Jack Lemmon (chicagský chemik Ritz), Mary Steenburgenová (kočovná evangelistka s patnácti dětmi Ida), Charles Durning (reverend Buster), Joe Don Baker (šerif) a Roddy McDowall (holič Legrand). Šestnáctiletého Collina ztělesnil Edward Furlong, jehož nejznámější rolí do té doby byl John Connor v druhém dílu Terminátora.

Codex Gigas - Ďáblova bible (Vysílání: 02.05., 08.30 hod., ČT2)
Neobvyklý a velmi zajímavý dokument vznikl jako producentský záměr Národní knihovny ČR v Praze. Představuje jeden ze středověkých divů světa, Codex Gigas neboli Ďáblovu bibli. Ve své době se CG těšil velké popularitě, jak učenců, tak milovníků kuriozit. K těm patřil i císař Rudolf II., který bibli získal do svých sbírek. Spolu s mnoha jinými uměleckými předměty ji odtamtud odvezli v roce 1848 švédští vojáci. Od té doby je uchovávána ve Švédské národní knihovně ve Stockholmu. Švédsko za posledních tři sta padesát let opustil CG jen třikrát. Naposled se Ďáblova bible vydala v září roku 2007 za přísných bezpečnostních opatření do země svého původu a byla vystavena v Národní knihovně ČR. Film je vlastně putováním po místech spjatých s historií CG. Málokdo ví, že kniha vážící 75 kilogramů, vázaná v dřevěných deskách o rozměrech 90 x 50 centimetrů, vznikla na přelomu 12. a 13. století v dnes již neexistujícím benediktýnském klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Její sepsání provází pověst o hříšném mnichovi, který prý s pomocí ďábla zhotovil toto dílo jako výraz pokání za jednu noc. Odborníci se však domnívají, že se jedná o dílo, které vznikalo po dobu nejméně dvaceti let a jejímž autorem byla patrně jedna osoba. Tento unikátní opus putoval dále po benediktýnských klášterech v Břevnově a Broumově, až nakonec skončil na Pražském hradě. Události konce třicetileté války nakonec způsobily, že se Codex Gigas s českými zeměmi - asi - navěky rozloučil. Ale to je i v XXI. století osud mnoha uměleckých památek, nejen evropských, které se do země svého původu patrně už nikdy nevrátí.