Scéna.cz 

Bakchantky: první a poslední mejdan

Činohra Národního divadla v Praze uvedla na scéně Stavovského divadla Eurípidéovu hru BAKCHANTKY. Režisér Jan Frič pozval diváky na mejdan, párty nebo popový koncert. V tomto duchu se nesou kostýmy Marka Cpina, hudba Jakuba Kudláče a scéna Dragana Stojčevskiho. Hlavním tématem poslední Eurípidéovi hry jsou zachycené slavnosti Boha Dionýsa. Eurípidés zaznamenává střet dvou základních motivů lidského jednání: pudového a racionálního. Pud je motor živočišný, oproti tomu člověk - homo sapiens jedná na základě rozumu a hlavně na základě vedení jediného boha. Právě “duše” nás odlišuje od přírodní přízemnosti, kdy jednání všeho živého je podmíněno pouze tím, aby každý přežil. Člověk se neřídí pouze uspokojením potravního řetězce a naplněním rozmnožování, ale dosažení něčeho vyššího. Chcete-li věčného života.

Hlavní postava Dionýsa (Petr Vančura) předstupuje před diváka s nahými stehny, pozlacenými řasami, tedy v celkově sexy obleku. V jeho podání se na diváka valí oslava života, oslava řeckého boha… A to vše v líbivém popovém zpěvu, v radostné deklamaci. Vančura se usmívá a natřásá se před růžovým sborem fanynek (Bakchantek). Živá kapela na jevišti zdůrazňuje muzikálové pojetí a to vše evokuje muzikál Jesus Christ Superstar. Dionýsus versus Herodes? Kdo ví?
Protihráčem Dionýsa je vládce Théb Pentheus (Miloslav König). Jeho kostým evokuje jistou organizovanou mládež. Kožená bunda, kalhoty pod kolena, vysoké podkolenky… Jeho suchý projev má evokovat sílu kultu, zda uctívat boha (bohy) či ne?

Režisér Jan Frič dovedl herce k zajímavým kreacím. Působivý je David Prachař a jeho Kadmos, pastýř. Právě pastýř pase své ovce a ochraňuje je. Opět jistá paralela. Rovněž tak moudrost a rozhodnost starce. Velmi překvapivý je Saša Rašilov coby Teiresiás.
Bakchatnky se řadí mezi inscenace s jasným režijním názorem a hereckými výkony. Otázkou zůstává na kolik se podařilo předat Eurípidův text a zda je to vůbec v dnešní době možné. Scénický obraz párty coby prvního posledního mejdanu je zajímavý. Zejména pokud se tím boří pohanský pohled na svět a nastoluje se řád v jednoho Boha věřit budeš… Ale to už je na každém divákovi.

Eurípidés: Bakchantky
Překlad: Petr Borkovec a Matyáš Havrda, režie: Jan Frič, scéna: Dragan Stojčevski, kostýmy: Marek Cpin, hudba: Jakub Kudláč. Premiéra 16. února ve Stavovském divadle, Praha
Dionýsos (Petr Vančura); Pentheus (Miloslav König); Kadmos (David Prachař); Teiresiás (Saša Rašilov); Agaué (Jana Pidrmanová); Bakchantky (Jindřiška Dudziaková, Veronika Lazorčáková, Pavlína Štorková, Kateřina Císařová) a Kapela (Bert & Friends)
Psáno z premiéry 16. února 2023 ve Stavovském divadle.

www.narodni-divadlo.cz