zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Divadelní tipy 21. týden

František Peterka

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

František Peterka
Portrét českého herce a vášnivého sportovce (2012). Režie A. Sirotková. František Peterka (*17. 3. 1922 – †24. 11. 2016) sice byl nečekaně přijat na Státní konzervatoř, ale neustále snil o tom stát se úspěšným olympionikem. Dlouhou dobu působil v oblastních divadlech, před filmovou kamerou se poprvé objevil na sklonku 50. let 20. století. Do povědomí veřejnosti vstoupil hlavně jako Krakonoš z populárního večerníčku. Mezi diváky ho proslavily také role ve filmových komediích Zítra to roztočíme, drahoušku, kde byl hereckým partnerem Ivy Janžurové, nebo Jáchyme, hoď ho do stroje, kde ztvárnil postavu trenéra juda. Na jevišti si připadal poněkud nepatřičně a trpěl i obrovskou trémou. Jeho nesporný talent mu nicméně přinesl desítky rolí jak divadelních, tak i filmových. František Peterka nikdy nepřesídlil do Prahy, žil v Liberci, kde byl přes 40 let v angažmá v Divadle F. X. Šaldy. Celý život také zůstával vášnivým sportovcem. Věnoval se vzpírání a řeckořímskému zápasu a láska ke sportu mu pomohla překonat i následky vážné autonehody a uchovat si pozitivní náhled na život.
Vysílání: 24.5., 10.35 hod., ČT1

Úsměvy Jana Libíčka
Zdeněk Svěrák představí tvorbu významného českého herce Jiřího Libíčka, na kterého zavzpomínáme padesát let od jeho smrti (1995). Režie P. Vantuch. Filmový a divadelní herec Jan Libíček (* 28. 9. 1931 – † 24. 5. 1974) vystudoval herectví na pražské DAMU, poté se stal členem souboru Divadla Na Zábradlí, kde exceloval např. ve hrách Zahradní slavnost, Král Ubu či Plešatá zpěvačka. Ve filmu debutoval roku 1961 malou rolí v Zemanově Baronu Prášilovi. První větší filmovou rolí byla postava fotografa ve slavném Schormově filmu Každý den odvahu. Jan Libíček často spolupracoval s režisérem Oldřichem Lipským a během své kariéry vytvořil mnoho komediálních postav, které se vyznačovaly dokonale propracovanou drobnokresbou, zdůrazňovaly srdečnost a lidskost. Nejvýraznější filmové role tohoto skvělého herce, na kterého zavzpomínáme při příležitosti 50 let od jeho smrti, si připomeneme formou ukázek a také milým a fundovaným komentářem Zdeňka Svěráka.
Vysílání: 25.5., 08.45 hod., ČT1

Klec bláznů
Michel Serrault, Ugo Tognazzi a jejich travesti show, která obletěla celý svět. Slavná francouzsko-italská komedie (1978). Dále hrají: M. Galabru, C. Maurierová, R. Laurent, B. Luke a další. Režie Édouard Molinaro. Komedie Klec bláznů se v sedmdesátých letech 20. století stala nejúspěšnější francouzskou divadelní komedií. Dva roky poté ji režisér Edouard Molinaro převedl na filmové plátno s nezapomenutelnou excelentní dvojicí v hlavních rolích: Michelem Serraultem a Ugem Tognazzim. Na divadle byl partnerem Serraulta známý herec a autor Jean Poiret. Tato travesti komedie rázem ovládla i filmové plátno. Klec bláznů byla ve třech kategoriích nominována na Oscara, vyhrála Zlatý glóbus a Michel Serrault získal Césara a Donatellova Davida. Klec bláznů je název nočního podniku v Saint-Tropez. Hvězdou travesti show je Albín, kterého všichni znají jako Zazu. Už dvacet let žije s Renatem a tento pár je respektován nejen mezi lidmi stejného zaměření. Renato má dospívajícího syna, který mu přijde oznámit, že se chce zasnoubit s dcerou poslance Charriera, jenž svou kariéru postavil na hlásání řádu a morálky. Maminka s tatínkem, což ve skutečnosti jsou Zaza a Renato, musí před rodiči snoubenky nastolit zdání „normálnosti" a nezpochybnitelné dobové morálky.
Vysílání: 23.5., 23.25 hod., ČT2

Slečna Julie
Jedna noc vše změní… Marie Málková, Luděk Munzar a Jana Hlaváčová v premiéře unikátního záznamu inscenace režiséra Jana Grossmana. Se Strindbergovou hrou čeští divadelníci vystoupili v létě 1969 na festivalu ve Finsku a inscenace se poté natočila v helsinském televizním studiu, v jehož archivu byla nedávno objevena. Nejznámější hra švédského spisovatele a dramatika Augusta Strindberga z roku 1888 vypráví příběh svatojánské noci o aristokratce Julii a jejím sluhovi Jeanovi. Po bujarém večeru jejich vzájemná náklonost přeroste ve společně strávenou noc, která nadobro změní jejich životy. S uvědoměním si všech možných následků překročení zažitých společenských konvencí přichází vystřízlivění, obavy a těžké vyrovnávání se s nastalou skutečností. Co dál? Je vůbec možné před ní utéct či zapomenout? V rozmezí 6. až 8. července roku 1969 mohli diváci mezinárodního letního kulturního festivalu ve finské Jyväskylä (Jyväskylän Kesä – Jyväskylské léto) zhlédnout Slečnu Julii v nastudování přední osobnosti českého divadla Jana Grossmana, jenž patřil k nejlepším evropským režisérům. Inscenace vznikla přímo pro tento festival na základě úspěchu Grossmanova Krále Ubu, se kterým zde v roce 1967 hostovalo Divadlo Na zábradlí. Záznam Slečny Julie byl natočen po uvedení na festivalu v televizním studiu v Helsinkách. Díky tomu se nám dochovalo unikátní jevištní dílo, v němž excelují Marie Málková (Julie), Luděk Munzar (Jean) a Jana Hlaváčová (Kristina). Inscenaci dali život také Miloslav Klíma – dramaturgie, Vladimír Nývlt – výprava, Irena Nývltová – kostýmy a Ivan Palec – produkce. Hudební doprovod k dílu složil Zdeněk Šikola. Nešlo však pouze o jednorázovou festivalovou produkci – Slečnu Julii Grossman nastudoval pro Herecký kabaretní klub Na forbíně, který od roku 1969 působil v Malostranské besedě coby jedno z uskupení Pražského kulturního střediska. Nové divadlo však bylo již v roce 1970 zakázáno, a tak se Slečna Julie stihla kromě Finska odehrát pouze na zájezdě v Mariánských Lázních. Grossmanova inscenace se nyní českému publiku představí s odstupem bezmála pětapadesáti let od svého vzniku díky objevu ve finském televizním archivu, který iniciovaly vzpomínky jejího dramaturga Miloslava Klímy.
Vysílání: 20.5., 20.15 hod., ČT art

Hledání J. A. Pitínského
Portrét významného českého divadelního režiséra, dramatika, básníka a spisovatele. Režie R. Kvapil. Jan Antonín Pitínský, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, je významný divadelní režisér, který během svého profesního života inscenoval více než sto her v Česku a na Slovensku. V roce 1985 založil Ochotnický kroužek a započal svou dráhu divadelního režiséra. Během více než tří dekád inscenoval v Národním divadle, Divadle Husa na provázku, HaDivadle, Dejvickém divadle, Slováckém divadle Uherské Hradiště, Městském divadle Zlín, Slovenském Národním divadle a na mnoha dalších scénách. Svým nezaměnitelným režijním stylem uvedl nejen své původní texty, ale také známá dramata, opery, i adaptace básnických a literární děl. Za svou práci byl opakovaně oceněn Cenou Alfréda Radoka a svou poetikou ovlivnil nastupující generaci divadelních režisérů a tvůrců. Věnuje se také literární činnosti a jeho texty jsou opakovaně uváděny na divadelních jevištích. Účinkují: Jan Antonín Pitínský, Anna Davidová, Emília Vášáryová, Martin Huba, Boleslav Polívka, Marie Reslová, Marie Ludvíková, Daniela Špinar, Vladimír Franz a další.
Vysílání: 20.5., 21.50 hod., ČT art
Opakování: 24.5., ČT art

13.5.2024 09:05:40 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 25 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Lípa Musica 2024

Články v rubrice - Z éteru

Divadelní tipy 26. týden

Libuše Geprtová v Babičce

Tichý život Divé Báry
Skryté stránky života velké dramatické herečky Vlasty Fialové, spojené po většinu živ ...celý článek


Komorní scéna Aréna – 30 let

S nadějí i bez ní

Třicet komorních sezón
Pečlivá dramaturgie, náročný repertoár a kritický pohled na svět, kořeněný cynickým ...celý článek


Divadelní tipy 25. týden

Bandité pro baladu

13. komnata Renaty Prokopové
Herečka Renata Prokopová se musela vyrovnat s tím, že oba její synové po naroz ...celý článek



Časopis 25 - sekce

HUDBA

Dokumenty Whitney Houston nikdy a Liam Gallagher

Whitney: úžasný hlas, smutný příběh

Whitney: úžasný hlas, smutný příběh
Životní příběh americké zpěvačky, který z hvězdných výšin dospěl k trag celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Víra tipy 26. týden

Cesty víry

Křesťanský magazín
Zajímavosti ze života víry. Uvádí Jan Vávra. Jak pravděpodobně vypadali naši světci? Na celý článek

další články...