zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Klasické tipy 12. týden

Varhanní NEJ

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Abbado diriguje Brucknera
Italský mistr taktovky řídí Lucernský festivalový orchestr při provedení páté symfonie B dur rakouského romantického skladatele Antona Brucknera (2011). Televizní režie Michael Bayer (Premiéra). Italský dirigent Claudio Abbado, který byl synem houslisty a hudebního pedagoga Michelangela Abbada, se narodil v Miláně 26. června 1933. Studoval klavír na milánské konzervatoři a dirigování u Hanse Swarovského na Vídeňské akademii hudby. V roce 1958 vyhrál Koussevitského dirigentskou soutěž, po které s úspěchem účinkoval na koncertech a v operních domech po rodné Itálii. Poté co získal Mitropoulosovu cenu, která mu umožnila půlroční stáž u Newyorské filharmonie, se rychle stal uznávaným orchestrálním a operním dirigentem. V polovině šedesátých let minulého století se již objevil na Salcburském festivalu, kde řídil světovou premiéru jevištního díla Giacoma Manzoniho Atomtod (Atomová smrt). V té době také debutoval v Británii u Hallé Orchestra v Manchesteru a představil se rovněž v Covent Garden za dirigentským pultem Verdiho opery Don Carlos. Od roku 1969 se Abbado stal rezidenčním dirigentem, později též uměleckým ředitelem milánské Scaly, kde pozdvihl interpretační úroveň a rozšířil repertoár o moderní díla. Uvedl zde Bergova Vojcka v kombinaci se stejnojmennou Büchnerovou činohrou, Verdiho Simona Boccanegru, Aidu, Maškarní ples. Jeho orchestrální koncerty ve Scale zahrnuly symfonická díla Mahlerova, Brucknerova, Schönbergova, Nonova, Beriova, Stockhausenova, Ligetiho a Pendereckého. Stal se hlavním dirigentem Vídeňských filharmoniků, jako šéf pravidelně řídil Londýnský symfonický orchestr.
V letech 1989–2002 byl šéfdirigentem Berlínských filharmoniků. Po odchodu z Berlína, motivovaném vážnými zdravotními potížemi, působil ve švýcarském Lucernu, kde založil festivalový orchestr složený převážně ze sólistů. V jeho čele stál až do svého skonu v lednu 2014. Tři roky předtím byl v anketě hudebního časopisu Classic Voice označen za nejvýznamnějšího žijícího dirigenta světa, a to mezi stovkou navržených osobností.
V době, kdy třetí i čtvrtá Brucknerova symfonie čekaly na své provedení a kdy i církevní skladatelova díla počala být napadána vídeňským konzervativním hudebnickým světem, přistoupil Bruckner ke kompozici další symfonie. Bylo to v roce 1875 a teprve po dvou letech bylo dílo dokončeno. Nevznikala v pravidelném pořádku částí jako všechny dosavadní práce. Nejprve bylo vytvořeno Adagio, po něm Scherzo a Finale a nakonec teprve dvacetiminutová vstupní část. Snad právě okolnost, že nebylo na obzoru nikde možnost slyšet vlastní symfonické dílo, způsobila, že Bruckner se ve své práci plně oddal svým představám a že se neohlížel vůbec na interpretační obtíže, které se v jeho symfonii kupily. Svrchovanost hudební fantazijnosti, která odhaluje nové kontrapunktické světy, byla taková, že tvůrce sám svou symfonii nazýval „fantastickou“. Díla se až 17 let po jeho vzniku ujal Brucknerův žák Franz Schalk a provedl ho 8. dubna 1894 ve Štýrském Hradci.
Vysílání: 21.3., 21.10 hod., ČT art

Čekej mě, milý, s podzimem
Scény ze života hudebního skladatele Zdeňka Fibicha za doprovodu ukázek z jeho díla v poetickém hraném dokumentu s průvodkyní Janou Hlaváčovou, která zanedlouho oslaví 85. narozeniny (1998). Dále účinkují: I. Rálková, G. Filippi, P. Oslzlý a další. Kamera M. Benc. Scénář a režie P. Kaňka. Hraný dokument nemohl ze zdravotních důvodů realizovat režisér Jaromil Jireš, který navrhl jako tvůrce Petra Kaňku, ve výsledném tvaru je ale inspirace Jirešovými postupy znát. Vznikl netypický projekt, který má zajímavý tvar a výjimečný princip vyprávění. Příběh českého umělce je vtělen do jediného dne jeho spolupracovnice a milenky Anežky Schulzové (Iveta Rálková). Mezi ranním probuzením a večerním usínáním nechá ve svých vzpomínkách ožít fragmenty zážitků ze života milovaného muže. Je to drama citů, jež ji vtahuje do svých osidel. Fibich pro její lásku opustil bezpečný přístav rodiny, aby se dal inspirovat vášní a erotikou. Tento jednoznačně lidsky vypjatý půdorys protíná Anežčina sokyně a Fibichova žena Betty. Ztělesnila ji Jana Hlaváčová, která však vystupuje ze své role a stává se i vypravěčkou, kronikářkou a průvodkyní po složitých zákrutech Fibichovy životní cesty. Jana Hlaváčová se také objeví v ukázkách z Fibichova nejznámějšího díla – trilogie melodramů – jako Hippodamie, jež se projektem prolne jako osudová postava. Vznikla v uměleckém díle, ale svojí tragikou jako by zasáhla i život svého tvůrce...
Vysílání: 21.3., 22.30 hod., ČT art

Varhanní NEJ (3/6)
Další díl cyklu, ve kterém objevujeme ty nejzajímavější nástroje v Čechách a na Moravě. Za nejohroženějšími varhanami se tentokrát vydáme do středočeského Štolmíře a Vyšehořovic v okrese Praha-východ. Zachráněné varhany si prohlédneme v Sázavském klášteře. Moderují J. Polášek a M. Polášková. Režie J. Kolář (Premiéra). Varhany, nazývané také jako královský nástroj, jsou nejen vrcholem důmyslu a konstrukčního umu, ale také součástí kulturního dědictví, duchovním symbolem, zkrátka fenoménem. Nacházejí se v chrámech i malých vesnických kostelích. Často je míjíme bez povšimnutí, přesto téměř každé mají svůj příběh. V šestidílném dokumentárním cyklu představíme nástroje zajímavé co do velikosti, konstrukce, období vzniku, nástroje ohrožené, slavné i zapomenuté, a to vždy po dvou, výjimečně po třech, v každém dílu. Průvodcem nám bude herec Josef Polášek a jeho žena Michaela, která, jakožto varhanice, připojí své autentické postřehy ohledně každého nástroje a především, představí jejich zvuk. O pozoruhodnostech jednotlivých varhan budeme hovořit také se Štěpánem Svobodou, organologem Arcibiskupství pražského a v kontextu místním a historickém také s varhaníky a dalšími osobnostmi, které mají ke každému nástroji osobní vztah. Ve třetím dílu se vydáme za dvěma ohroženými nástroji, které by jistě stály za záchranu, a to ve středočeském Štolmíři a Vyšehořovicích v okrese Praha-východ a představíme také jeden, jehož záchrana skončila velkým úspěchem – kompletně zrestaurované varhany v Sázavském klášteře.
Vysílání: 22.3., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 24.3., ČT art

Krumlovské divertimento
Zámecký koncert z děl starých mistrů (1978). Účinkují: J. Jonášová, B. Matoušek, M. Kejmar a přední české komorní soubory. Kamera J. Kadaňka. Scénář a režie E. M. Bergerová. Skladby starých mistrů klasicismu – W. A. Mozarta, V. Pichla, J. Fialy, K. Stamice, F. A. Míči, V. V. Maška, F. V. Kramáře a dalších interpretují přední umělci za doprovodu orchestrů Harmonie českých filharmoniků, Pražský komorní orchestr, Kvarteto Českých filharmoniků a Collegium musicum Pragense. Natočeno v interiérech zámku v Českém Krumlově, v slavném Maškarním sále, na nádvoří i v jeho okolí. Árii z Mozartovy opery La Clemenza di Tito zpívá Jana Jonášová, dále hrají sólisté na housle Bohuslav Matoušek, na trubku Miroslav Kejmar a další.
Vysílání: 26.3., 23.15 hod., ČT art

6.3.2023 16:03:02 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Milá Evičko, milý Luďku (Činoherní klub)

Články v rubrice - Z éteru

Mesiáš v podání Jihočeského divadla

Mesiáš (Jihočeské divadlo)

G. F. Händel: Mesiáš
Scénické zpracování slavného oratoria Mesiáš v podání Jihočeského divadla, v režii Tom ...celý článek


Toužila se protančit až do pařížské Opery

Tanečnice

Tanečnice
Film natočený ve francouzsko-belgicko-české koprodukci (2016). Hrají: Soko, Lily-Rose Deppová, G. ...celý článek


Světově proslulý čínský pianista Lang Lang

Lang Lang – nejmilejší melodie

Lang Lang – nejmilejší melodie
Světově proslulý čínský pianista hraje a hovoří o svých hudebních lásk ...celý článek



Časopis 13 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Výtvarné tipy 12. týden

Jaroslav Plesl (Skryté skvosty II. )

Skryté skvosty II. (3/10) - Zlatá Koruna
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a celý článek

další články...