zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Výtvarné tipy 27. týden

Staroměstské radnice

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Deset století architektury: Téma dostavby Staroměstské radniceJakých různorodých podob nabývalo nové křídlo staroměstské radnice v architektonických soutěžích (1998). Režie D. Daňková. Radniční blok na pražském staroměstském náměstí tvořily původně středověké domy, které byly na počátku 19. Století nahrazeny neogotickým křídlem. Tato budova si srdce Pražanů nikdy nezískala. Proto se již od roku 1899 vypisovaly pravidelně soutěže na přestavbu nebo novou dostavbu. Nejvýznamnější z nich vypukla v letech 1908/9 a stala se především měřením sil mezi generací starších konzervativců a mladých radikálů. Odvážné byly studie tehdy začínajících projektantů Pavla Janáka a Josefa Gočára. K realizaci porota raději doporučila neorenesanční projekt Antonína Wiehla. Přesto se nepostavilo nic a následovaly další soutěže, které již byly konzervativnější. Neúspěšné snahy opět rozproudily následky druhé světové války. Nemilované radniční křídlo vyhořelo, a tak už bylo možné řešit problém dostavby velkoryseji. Architekti byli dosud nejradikálnější, někteří by zbourali vše, co se dalo. Nejvíce projektantů by ale stavělo novou budovu ve střízlivém funkcionalistickém stylu. Poslední soutěž byla vypsána v roce 1987, kdy se jí účastnilo dosud nejvíce architektů. V zadání bylo pro budovu vyžadováno příliš široké využití, a architekti proto navrhovali obrovské a neúnosné stavby. Tato soutěž bez vítězného projektu jen potvrdila bezradnost vypisovatele i architektů. Scházel totiž důvod, proč zde stavět nějakou budovu. Dnes jde spíše o to vrátit Staroměstskému náměstí určitou uzavřenost, ale tento problém nyní obyvatelé prahy příliš nepociťují.
Vysílání: 03.7., 13.20 hod., ČT2

Deset století architektury: Mariánské lázně
Skvost světové lázeňské architektury uprostřed hlubokých lesů západních čech (1998). Scénář a režie S. Radun. O léčivých pramenech, vyvěrajících v nepřístupném údolí, se vědělo poměrně dlouho. Na konci 18. Století začal lékař Tepelského kláštera Josef Jan Nehr studovat vlastnosti pramenů. Brzy se přesvědčil o jejich blahodárném působení na lidské zdraví. Právě jeho zásluhou byl roku 1808 postaven první lázeňský dům a místo dostalo název mariánské lázně. Klíčovou osobou v dalším rozvoji města byl opat kláštera teplá Karel Kašpar Reitenberger, který investoval do lázeňské infrastruktury klášterní peníze. Pro mariánské lázně získal geniálního zahradního architekta václava skalníka. Ten nechal zasypat rokle, vysušit bažiny a založil nádherné parky, které mohou návštěvníci města obdivovat dodnes. Plán zástavby města vytvořil Jiří Fischer.
Kolonáda nad Ferdinandovým pramenem z první poloviny 19. Století se zachovala v původní podobě. Ve stejném stylu byla vybudována stavba nad křížovým pramenem. Klasicistní styl je zachován i u další stavby nad Rudolfovým pramenem. Následující období se již vyznačuje romantickým historismem. O slohovou proměnu ve druhé polovině 19. Století se zasloužil architekt Josef Schaffer, který do mariánských lázní přinesl novorenesanční styl. Jeho nejznámější stavbou je dům palladio. Pro náročné hosty byly od počátku 20. Století přebudovávány lázeňské domy ve stylu novobaroka a počátků secese. Už v době prvního stavebního rozvoje hostily lázně světové osobnosti, jako byl např. Johann Wolfgang Goethe. Mezi další slavné hosty můžeme počítat Fryderika Chopina, Johanna Strausse, Arthura Rubinsteina a další. Svoji letní dovolenou zde opakovaně trávil anglický král Edward VII. V roce 1904 ho v mariánských lázních s velkou slávou navštívil rakouský císař František Josef I.
Vysílání: 04.7., 11.35 hod., ČT2

Skryté skvosty (1/10) - Hrádek u Nechanic
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o čem kasteláni většinou nemluví. Cesta po hradech, zámcích a výjimečných památkách v dokumentárním cyklu České televize. Východní Čechy jsou kraj plný hradů a zámků. Lidé to dobře vědí, a proto sem jezdí. Ale hrádek u Nechanic možná ušel jejich pozornosti. Je trochu nenápadný a záměrně skrytý v krajině. A navíc vypadá jakoby sem snad ani nepatřil, jako bychom se ocitli o stovky kilometrů západněji, ve staré dobré Anglii. Cimbuří, hradby a rytířský duch prostupující celým objektem, nic nás nenechává na pochybách, že na nás dýchla polovina devatenáctého století. A Jarda Plesl je v Hrádku u Nechanic skoro jako doma.
Vysílání: 08.7., 09.40 hod., ČT2
Opakování: 13.7., čt2., 14.7., ČT2

Klenoty světového dědictví Unesco (1/6) - Španělsko, kulturní mozaika.
Pestrý kulturní a historický odkaz utvářený jedinečnými vlivy několika národů. Francouzský dokumentární cyklus Na zemi s pestrou kulturní mozaikou, jakou je Španělsko, působilo v průběhu času mnoho vlivů. Každá z řady civilizací, které pyrenejský poloostrov ovládly, zde zanechala něco ze své duše. To se dnes odráží v barvitém obrazu španělského lidu. Téměř pět desítek památek zapsaných na seznam kulturního dědictví Unesco přitahuje zájem návštěvníků z celého světa. Mnozí z nich zamíří obdivovat na jih Španělska komplex Alhambra nebo architekturu města Córdoba. Milovníci přírody pak svou pozornost zaměří na největší chráněné přírodní území v Evropě, národní park Donana. Neoddělitelnou častí španělské historie je ale také umění vyjádřené spojením tance, zpěvu a hudby. Flamenco je dnes jedním z předních symbolů Španělska.
Vysílání: 03.7., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 06.7., ČT art

Sen o všeumění
Německý dokument o soudobém scénografickém umění a opeře. Režie Axel Fuhrmann. Německé slovo gesamtkunstwerk, tedy všeumění, je neodmyslitelně spojeno s hudebně dramatickým dílem Richarda Wagnera. V praxi to znamená, že v divadle se všechna umění potkávají, od literatury, přes hudbu, malbu, sochařství, až k herectví a zpěvu. Tyto myšlenky mj. Vtělil do drobné eseje Zukunftmusik z roku 1860, což znamená hudba budoucnosti. Má-li mít opera budoucnost, nesmí člověk nikdy říct, tak to je, a tak to bude fungovat. Jakmile to někdo vysloví, vrátí se zase ty nejkonvenčnější postupy. A to nikdo nechce, protože to pak není umění. Umělecké druhy, které nebudou spolupracovat, vymřou. Stanou se nadbytečnými, protože ztratí svůj zdroj inspirace. Opera bude mít budoucnost jen tehdy, když se odváží nových spojení s technologiemi, uměním a životem. To ji učiní uměním schopným přežití. Každý umělecký druh, který se odvolává na svoji minulost, aniž by se obnovoval, nutně zmizí v propadlišti dějin.
Vysílání: 04.7., 00.25 hod., ČT art

26.6.2023 19:06:54 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 17 (2004) - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Časopis 17 - sekce

DIVADLO

Konflikt zvaný Coriolanus

David Prachař a Vladislav Beneš

Historická tragédie Coriolanus rozhodně nepatří v dějinách českého divadla mezi nejuváděnější Shakespearova dr celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Janáčkovo Brno 2004

Z dublinských Příhod lišky Bystroušky

Za nejcennější impuls Janáčkova festivalu považuji právě vpád zahraniční interpretace Janáčkových oper do zdej celý článek

další články...