Scéna.cz 

Filmové tipy 33. týden

Wilsonov
Výpravná detektivní komedie, která si utahuje ze všeho, co se bere příliš vážně. Sérii záhadných vražd přijíždí do Bratislavy v roce 1919 řešit svérázný americký detektiv. Vyšetřování mu komplikují láska, intriky i nečekaná překvapení. Koprodukční snímek ČT (2015). Hrají: J. Macháček, V. Dyk, T. Pauhofová, J. Kraus, H. Fortuna, R. Stanke, L. Kostelný, S. Majer, P. Čtvrtníček, P. Šimun, S. Zindulka a další. Scénář M. Epstein. Kamera M. Štrba. Režie T. Mašín. Parodická detektivní komedie, jejíž specifický černý humor se nevyhýbá žádnému objektu, přináší napínavou zápletku s mnoha překvapivými zvraty, při níž se řeší tajemné vraždy, honba za nekromantem, únos milenky i bombová hrozba, a nejde o nic menšího než o připojení městečka k velké říši. První světová válka skončila a v omšelém městě nad Dunajem začíná primátor Dangl (R. Stanke) snít svůj velký sen. Plánuje připojení města ke Spojeným státům americkým na počest svého přítele, prezidenta Woodrova Wilsona. V místní opeře vrcholí přípravy na slavnostní akt, jeden nepříjemný problém tu ale přece jen je – ve městě řádí tajemný vrah. Oběti umírají hrůzou, jen co ho vidí. Místní policejní sbor tápe, takže primátor žádá o pomoc ze zámoří. Prezident Wilson vysílá experta z nejzkušenějších, Aarona Fooda (J. Macháček), výstředního muže s kloboukem, kšandami a červenými ponožkami, který má na svém kontě už 513 vyřešených vražd. Aby ve městě nebloudil, dostává k ruce policejního čekatele Kvida Eisnera (V. Dyk), který ještě nemá zkoušky ani na palnou zbraň, ani na řízení auta, ale zdravý rozum, který se tu bude zatraceně hodit. Strhující honba po stopách šíleného vraha může začít...
Vysílání: 15.8., 21.55 hod., ČT1

Všichni dobří rodáci
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes, uvádíme v rámci 55. výročí srpnové okupace vojsk Varšavské smlouvy (1968). Hrají: R. Brzobohatý, V. Brodský, V. Menšík, W. Matuška, D. Hofmanová, P. Pavlovský a další. Kamera J. Kučera. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, "kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí...
Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností, především životní roli Radoslavu Brzobohatému, od jehož narození v těchto dnech uplynulo 90 let.
Vysílání: 19.8., 14.45 hod., ČT1
Opakování: 20.8., ČT2., 22.8., ČT1

Teorie tygra
Jiří Bartoška září v komedii o veterináři, který už nechce být ochočeným domácím králíčkem. Touží stát se znovu tygrem! Koprodukční snímek ČT (2016). Dále hrají: E. Balzerová, T. Vilhelmová, J. Kohák, J. Havelka, P. Beretová, I. Janžurová, K. Melíšková, A. Goldflam, I. Uhlířová a další. Scénář R. Bajgar a M. Zlatníková. Kamera V. Holomek a P. Koblovský. Režie R. Bajgar. Veterinář Jan (J. Bartoška) už toho má dost. Poslední kapkou je smrt tchána, kterému také došly síly a trpělivost. Babička (I. Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho životě, stáří, a nakonec i o tom, jak a kde bude pohřbený. Nerespektovala žádné jeho přání ani touhu v dobré víře, že ona sama vždy a lépe ví, co je pro něj dobré a správné. A tak se k jeho neštěstí o něj starala podle své představy o jeho štěstí. A Janovi začíná být jasné, že je na té samé cestě. Jeho žena Olga (E. Balzerová) se totiž řídí stejnou teorií malého dvorku a dlouhého biče a přesvědčením, že za štěstí svého muže je zodpovědná výhradně ona. Janovi dojde, že už takto dál nemůže, nechce, neumí. Když nic neudělá, skončí jako tchán. Jednoho dne jej napadne způsob, jak se osvobodit a získat zpět vládu nad svým životem. Tato revolta je ale hodně netradiční... Janova cesta za svobodou ovlivní i životy jeho dětí a jejich partnerů. Dcera Olga (T. Vilhelmová) totiž převzala matčinu metodu, zatímco snacha Alena (P. Beretová) zatím dokázala tlaku rodové tradice odolat a volí vlastní cestu, liberálnější, modernější, lidštější. Následky jsou pro jejich protějšky (J. Havelka a J. Kohák) v obou případech jasné. Snímek scenáristy a režiséra R. Bajgara ovládl 38. ročník festivalu filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu, kde získal od poroty hlavní cenu festivalu Zlatý prim, vítězství si odnesl v dalších třech kategoriích Fites (za nejlepší scénář R. Bajgarovi a M. Zlatníkové, Cenu za nejlepší ženský herecký výkon T. Vilhelmové, Cenu za nejlepší mužský herecký výkon J. Kohákovi). Obdržel i diváckou cenu Hrnec smíchu, jež se uděluje filmu s nejdelším smíchem v sále při promítání.
Vysílání: 20.8., 20.10 hod., ČT1

Stockholmský syndrom
23. srpna 1973 došlo při ozbrojeném přepadení stockholmské banky k zajetí rukojmích. Vyjednávání trvalo šest dní. Čtyři rukojmí se spojili se dvěma ozbrojenými lupiči. Chování založené na pudu sebezáchovy se od té doby nazývá stockholmský syndrom. Francouzský dokument. Stockholmský syndrom je způsob, jak popsat emocionální vazby, které si někteří lidé mohou vytvořit s věznitelem nebo násilníkem. Všechno to začalo v bance ve Stockholmu. Během obléhání se čtyři rukojmí spojili s bankovními lupiči, přestože byli drženi proti své vůli v nebezpečné situaci, a obrátili se proti policii. Po propuštění pokračovali v obraně svých věznitelů a odmítli proti nim svědčit. Dokonce získali peníze na obranu bankovních lupičů. V tomto dokumentárním filmu, půl století po události, uslyšíme přímo od rukojmích, bankovních lupičů a policie, co se dělo během těch šesti rušných dnů.
Vysílání: 18.8., 23.35 hod., ČT2
Opakování: 19.8., ČT2

Mazací hlava
Unikátní surrealistická vize, která předčí všechny vaše noční můry. Americké drama Davida Lynche (1977). Hrají: J. Nance, Ch. Stewartová, L. Near, J. Batesová, A. Joseph, J. Robertsová a další (V anglickém znění s titulky). Celovečerní prvotina kultovního režiséra Davida Lynche byla dlouhodobě připravovanou a do detailu propracovanou hororovou vizí. Vznikala již na počátku sedmdesátých let při studiu začínajícího režiséra na Americkém filmovém institutu. Je do jisté míry i avantgardně pojatou reflexí některých osobních prožitků autora, který se právě v té době učil zvládat otcovskou roli s vlastním postiženým dítětem, narozeným z problematického svazku (sama dcera Jennifer Lynchová se ve snímku objevuje v roli malé holčičky). Bizarní příběh o nešťastném tiskaři, který je postaven před okolnost, že mu jeho nevěrná snoubenka porodila slizkou, nemocnou a naříkající zrůdičku, je doprovázen neustále zneklidňujícími industriálními zvuky a ruchy. Hrůzné mystérium, v němž obraz dominuje nad úspornými dialogy i vlastním příběhem, lze vnímat jako trýznivou noční můru mladého muže, který se vyrovnává se zcela novou životní situací. Bezútěšnou depresivní atmosféru ještě podtrhuje černobílá kamera a záběry, pohroužené do hrozivých stínů. Ve filmu už nalezneme řadu postupů, jež pak Lynch plně využil v pozdějších dílech – obludné makrodetaily, bodavé přeexponování snových sekvencí, drásavá zvuková stopa s nedefinovatelnými ruchy a mnoho dalších znaků, které budou určovat Lynchovu kariéru. Lynchovou hvězdou v tomto unikátním snímku, určeném všem milovníkům netuctové kinematografie, je Jack Nance, kterého bude Lynch pravidelně obsazovat do svých vyšinutých děl i v následujících dvou dekádách (Duna, Modrý samet, Zběsilost v srdci, Lost Highway, seriál Městečko Twin Peaks).
Vysílání: 14.8., 23.00 hod., ČT art

Yul Brynner: jeden ze statečných
Portrét herce, kterého proslavilo exotické vzezření umocněné holou hlavou. Francouzský dokument. Pokud byste narazili na jméno Julij Borisovič Briněr, asi těžko byste si pod ním představili holohlavého hrdinu amerických dobrodružných filmů. Yula Brynnera ale asi zná každý filmový fanoušek. V roce 2020 už tomu bylo plných sto let, co se budoucí hollywoodská hvězda narodila v dalekém Vladivostoku. V žilách mu kolovala také židovská, romská i asijská krev. Ze spekulací o svém původu si bohapustě utahoval, nic nepotvrzoval ani nevyvracel. Yul se ve svých čtrnácti letech ocitl se svou matkou a sourozenci v Paříži, kde velmi záhy začal vystupovat v nejrůznějších zábavních podnicích. Byl šikovným akrobatem, uměl hrát na řadu hudebních nástrojů a výborně zpíval. Přestože vystudoval na Sorbonně filosofii, táhlo ho to k umění. Po druhé světové válce zakotvil v Americe, kde si poměrně rychle vydobyl popularitu na divadle i ve filmu. Získal Oscara za muzikál Král a já, jeho nejznámější roli mu ale přinesl legendární snímek Sedm statečných.
Vysílání: 15.8., 21.05 hod., ČT art
Opakování: 19.8., ČT art., 20.8., ČT art

Takeši Kitano
Drsňák s koltem proklatě nízko a televizní komik. Dvě tváře slavného japonského herce. Francouzský dokument. Malý velký muž. Měří prý jen 165 centimetrů, ale významem se řadí mezi filmové velikány. V rodném Japonsku ho zná každé malé dítě: Takeši Kitano se totiž několikrát týdně objevuje v televizi. Zatímco vavříny ze světových filmových festivalů si (jako herec i režisér) vysloužil za temné snímky plné násilí, v Japonsku už celá desetiletí patří mezi nejoblíbenější baviče. Mezi jeho nejznámější režijní počiny patří snímky Ohňostroj, Samuraj či Kikudžiro.
Vysílání: 15.8., 00.20 hod., ČT art
Opakování: 17.8., ČT art