Scéna.cz 

Výtvarné tipy 40. týden

Zvon zvonů
Odlít zvon o hmotnosti 9801 kg, který by symbolicky nahradil téměř 10 tisíc českých zvonů roztavených za druhé světové války, je technologický unikát i dechberoucí příběh. Prožijte tento příběh v novém časosběrném dokumentu Víta Klusáka. Před rokem se poprvé nad Prahou nesl hlas Zvonu #9801, který symbolicky připomíná 9801 rekvírovaných zvonů, odvezených v srpnu 1942 z protektorátu do válečných továren v Říši. Tak mohutný zvon byl v Praze naposledy umístěn před téměř pěti sty lety. Zrod Zvonu #9801 podnítila stejnojmenná iniciativa, odlití v nejstarším rakouském zvonařství Grassmayr umožnila velká podpora dárců zapojených do veřejné sbírky. Výrobou pamětního zvonu naplnila dlouhodobá sbírka svůj první cíl, dalším je získání finančních prostředků na obnovu rekvírovaných zvonů z naší země za druhé světové války. Časosběrný snímek mapující zrod, cestu a smysl Zvonu #9801 přináší dokument Zvon zvonů v režii Víta Klusáka. Samotný Zvon #9801 může veřejnost vidět a slyšet na Náplavce u Rašínova nábřeží.
Vysílání: 03.10., 22.00 hod., ČT2
Opakování: 07.10., ČT2

Dlouhá zeď: Zrození Číny
Již třetí tisíciletí je tento div světa – nazývaný též jako Velká čínská zeď – symbolem rozlehlé říše. Britský dokument. Vydejme se na putování po nejznámějších úsecích ikony světového stavitelství, která se vine působivou a velmi rozmanitou krajinou. Pohled na Wan-li čchan-čcheng – tedy Zeď dlouhou deset tisíc li, jak zní její oficiální název, je ohromující. Výstavba některých jejích částí se datuje do období před více než 2500 lety a její celková délka včetně všech odboček čítá přibližně 21 tisíc kilometrů, tedy polovinu rovníkového obvodu Země. Její vznik nejčastěji spojujeme s obdobím vlády dynastie Čchin, jež vešla do dějin coby první sjednotitelé Číny. Právě tehdy byl také poprvé použit název Dlouhá zeď. K další významným změnám ve vývoji zdi pak došlo za vlády mocné dynastie Ming, jíž se ve 14 století podařilo svrhnout Čingischánovy následníky.
Vysílání: 08.10., 16.35 hod., ČT2
Opakování: 11.10., ČT2., 13.10., ČT2

Třebechovické muzeum betlémů
Východočeské městečko proslavil unikátní mechanický betlém vytvořený místním řezbářem (2004). Režie P. Kudela. Třebechovické muzeum betlémů existuje již téměř sto let, nicméně jeho největší div stvořený místním řezbářem se po letech cestování po světě i přečkávání v kůlnách stal součástí sbírky až na počátku 70. let. Jde unikát nejen z výtvarného, ale i technického a etnografického hlediska. Pohybuje se na něm téměř 200 figurek, kterým autor díla Josef Probošt propůjčil podobu svých sousedů. Nevšední je také prorocké zakomponování obrazů z Kristova života, které předjímají jeho osud mučedníka a vykupitele. Od roku 1999 je toto úctyhodné dílo zařazeno na seznam Národních kulturních památek. V expozici narazíme na celou řadu dalších mechanických betlémů v menším měřítku a na jesličky ze všech koutů země, jež byly zhotoveny z nejrůznějších materiálů. Sbírka dohromady čítá na 400 exponátů dokládajících jedinečnou tradici českého betlémářství.
Vysílání: 03.10., 02.55 hod., ČT art
Opakování: 05.10., ČT art

Slasti a hořkosti mistra Švabinského
Geniální výtvarník Max Švabinský, od jehož narození letos uplynulo 150 let, sklízel po celý život obdiv a uznání. Jeho úspěch však nebyl zadarmo. Osudy jednoho z nejvýznamnějších umělců 20. století v dokumentárním portrétu M. Červenky a M. Kaboše. Říká se tomu dar od pánaboha – Max Švabinský už jako malé dítě skvěle kreslil a maloval tak, jako jiný dýchá. Okolní svět k němu promlouval jako exploze fascinujících barev a tvarů. Neodolal nutkání, že všechno to úžasné, co jej obklopuje, je třeba dostat na papír. Ale stát se už v mládí všeobecně uznávaným umělcem a zůstat jím až do konce dlouhého života, to se poštěstí málokomu. Max toho dosáhl neuvěřitelnou pracovitostí, odříkáním a vášnivým zaujetím pro tvorbu. Možná proto se mohl zdát sebestředným člověkem, který neváhá svému umění obětovat život svůj i životy svých blízkých bez ohledu na ztráty.
Vysílání: 04.10., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 08.10., ČT art

Architektura 58-89 (3/8) - Věra a Vladimír Machoninovi. Zdeněk Kuna
Hotel Thermal v Karlových Varech nebo Obchodní dům Kotva. To jsou některé z ikonických staveb architektů Věry a Vladimíra Machoninových. Architektů, kteří odmítli souhlasit s okupací vojsky Varšavské smlouvy. Třetí díl osmidílného dokumentárního seriálu představuje i práce Zdeňka Kuny. Režie J. Zajíček. V roce 2020 byla dokončena demolice brutalistní budovy bývalého Transgasu na Vinohradech. I přes protesty části veřejnosti. O něco dříve se vedla debata ohledně správného postupu rekonstrukce Hotelu Thermal v Karlových Varech. Architektura, která vznikla mezi lety 1958 a 1989 dodnes vyvolává vášně. Část veřejnosti ji stále pejorativně označuje za „komunistickou“. Osmidílný seriál režiséra Jana Zajíčka podle námětu Vladimira 518 chce tuto etapu dějin československé architektury nahlédnout komplexně, bez ideologických předsudků. Pavilon Expo 58, Plavecký stadion v Podolí, budova bývalého Federálního shromáždění, Nová scéna národního divadla, Žižkovský televizní vysílač, Vysílač s hotelem Ještěd, obchodní dům Kotva, obchodní dům Máj, Prior v Pardubicích nebo Hala Rondo, to všechno jsou ikonické stavby, které vznikly právě v tomto období. O nich, o jejich koncepci, o vztahu k režimu a jeho požadavkům, o vztazích mezi kolegy i o architektuře jako umění i technologické disciplíně v seriálu vyprávějí nejen architekti, ale i jejich příbuzní, kolegové a historici a teoretici umění. Osmidílný dokumentární seriál vypráví příběhy staveb, vývoje materiálů i samotných lidí, kteří se na jejich stavbě podíleli. A také, co postoj současné české společnosti k jedné etapě dějin domácí architektury říká o ní samotné.
Vysílání: 04.10., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 05.10., ČT art

Artmix
Říjnový měsíčník o vizuálním umění se mimo jiné věnuje sochařským parkům vznikajícím volným umístěním soch v krajině nebo budovaným systematicky v daných lokalitách. Stojíme o takto veřejně dostupné umění? A jak je to jinde ve světě? Režie J. Chytilová. Prvním podzimním tématem Artmixu jsou sochařské parky. Mají mnoho podob, některé jsou budované systematicky, jiné vznikají volným umístěním soch v krajině, další pak přibližují sochařská díla veřejnosti ve specifických prostorách, jako je například golfové hřiště. Která místa stojí za to navštívit? Podívali jsme se do Rožnova pod Radhoštěm, kde je kurátorkou současné výstavy Prameny Iva Mladičová a svá díla v městském parku představuje trojice současných autorek Pavlína Kvita, Miriam Kaminská a Barbora Vovsová. Připomeneme, že sochařským parkům u nás předcházela sochařská sympozia, kdy do kamenolomů zvali organizátoři významné sochaře, aby zde tvořili. Některá díla poté zůstala na místě a byla osazována do krajiny. Podobnou myšlenku kultivace krajiny uměním se snaží akademický sochař Jan Ambrůz prosadit na moravském venkově. Vznikl tak dlouhodobý projekt s názvem "KŘÍŽE CESTY SOCHY KRAJINA LIDÉ", který se Občanské sdružení „jinákrajina“ snaží postupně realizovat. Cílem je vrátit člověka do kulturní krajiny, která se mnohde díky necitlivému způsobu hospodaření stala pouhým předmětem podnikání. V sousedním německém Wuppertalu například existuje sochařský park Tonnyho Cragga. Světoznámý umělec jej léta buduje a jsou v něm umístěna díla předních světových sochařů i jeho vlastní tvorba. ARTMIX plus pak jako vždy přinese nejzajímavější vizuální počiny ze současné domácí scény.
Vysílání: 04.10., 22.50 hod., ČT art
Opakování: 06.10., ČT art