Scéna.cz 

Nová kniha Troufalá libozvučnost

Překlad publikace Troufalá libozvučnost renomovaného hudebního teoretika Richarda Cohna přináší nový pohled na harmonické myšlení 2. poloviny 19. století a nabízí alternativní vysvětlení síly chromatické harmonie. Cohn se vrací k pozapomenutým konceptům dobových teoretiků a vede čtenáře k možným alternativám funkční harmonie. Poznáme-li nabízené teorie, nakolik se promění naše představa o tom, jak posluchači v 19. století chápali harmonické vztahy, jaké strategie tehdy využívali skladatelé a jak se rozhodovali, když se snažili své posluchače přilákat a formovat? Předkládaná kniha propojuje původní myšlenky s moderními analytickými postupy a způsoby zobrazování. Shrnuje několik dekád fascinující spolupráce badatelů nejrůznějších oborů od ryze hudebněteoretické transformační teorie přes sémantiku po topologii, již autor inicioval.

V úvodu publikace Richard Cohn upozorňuje, že: „Chromatické postupy trojzvuků podněcovaly představivost romantiků ne proto, že uspokojovaly očekávání ohledně spojů trojzvuků a jejich sledů, ale proto, že šly proti němu. V písních, operách i programní hudbě tohoto období byly podobné sledy často explicitně spojovány se změněným stavem vědomí nebo nadpřirozenou realitou. Schubertova magická harfa, Wagnerův kouzelný spánek, čarovná a exotická království Rimského‑Korsakova, Lisztovy meditace na vrcholku hory. I v neprogramní instrumentální hudbě dokáží tyto obraty navodit pocit podivného, čarovného a nedosažitelného.“ Cohn se však neomezuje na hudbu pozdního romantismu. V odvážných, ale přísně logických abstrakcích pokračuje dál a nabízí elegantní most k hudbě 20. století. Český překlad knihy připravila hudební teoretička Iva Oplištilová.

Richard Cohn
Richard Cohn je uznávaným hudebním teoretikem s bohatou publikační činností. V roce 1987 získal doktorát na Eastman School of Music, kde pod vedením Roberta D. Morrise obhájil disertační práci na téma transpoziční kombinace v atonální hudbě. Jeho rané články se zaměřovaly na Bartókovu hudbu a Schenkerovu teorii. V roce 2004 založil edici Oxford Studies in Music Theory, kterou deset let redigoval pro Oxford University Press. V roce 2005 byl jmenován profesorem hudební teorie na Yaleově univerzitě. V současné době je výkonným redaktorem časopisu Journal of Music Theory a přednáší po celém světě.