Scéna.cz 

Výtvarné tipy 11. týden

Tajemství královských paláců (1/8)
Od Windsoru přes Sandringham až po Versailles, od Viktorie přes Alžbětu II. až po nezbedného prince Harryho aneb historie a současnost světoznámých sídel. Britský dokumentární cyklus. Královská sídla jsou pomyslnou výkladní skříní všech evropských zemí. Zatímco ale takový Karlštejn už návštěvníkům může pouze připomenout časy, kdy se v jeho zdech vyskytovala nějaká korunovaná hlava, s britskými hrady, zámky a usedlostmi je to jiné. Památky, v nichž živý panovník nebo člen jeho rodiny stráví byť jen třeba jediný den v roce, získávají na atraktivitě a zároveň jisté záhadnosti a napětí. V tomto cyklu se podíváme na nejslavnější britská sídla jako Buckinghamský palác, hrad Windsor, panství Sandringham, zámek Balmoral či Kensingtonský palác, ale také překvapivě za britské hranice, do věhlasného zámku ve Versailles. Stranou nezůstanou méně známé památky, z nichž některé už dávno podlehly zkáze, jako například slavný londýnský Whitehall.
Vysílání: 12.3., 15.05 hod., ČT2
Opakování: 13.3., ČT2

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých (10/10)
Jak vypadala honosná sídla v době své největší slávy? Dnes navštívíme Budyni, Pravdu, Hazmburk, Křečov, Petrohrad, Džbán, Žerotín a Kryry (2011). Scénář a režie M. Polák. Svět hradů a hradišť – jejich majestátnost, architektonická výjimečnost i romantické představy s ním spojené neustále přitahují naši pozornost. Karlštejn, Pernštejn, Bouzov, Zvíkov, Kost a další zachovalá sídla navštíví každým rokem desetitisíce lidí. Vedle středověkých skvostů je však v naší krajině roztroušeno množství méně významných, či spíše méně zachovalých hradů. A právě na ty se ve svých deseti dílech převážně zaměřuje tento dokumentární cyklus České televize. Řadu staveb se pokusí oživit prostřednictvím počítačových animací, a přinese málo známé příběhy, které jsou s někdejšími správními centry spojeny. V tomto díle se vypravíme do okolí horního toku řeky Ohře. Nejzachovalejším středověkým sídlem v této oblasti je hrad Budyně, jehož historie je zajímavě spjatá s tajuplnou alchymií. Z daleka viditelnou dominantou krajiny je hrad Hazmburk (jinak též Házmburk, Klapý, Hanžburek, Zaječí hrad, Zajícův hrad nebo Hasenburg), jenž dodnes bere dech dvěma vysokými věžemi korunujícími vulkanický vrchol. Z hradu Pravda zbyly dnes jen obvodové zdi a hluboký příkop, ještě méně se zachovalo ze středověkých sídel Křečov a Petrohrad, u nějž ale můžeme stále spatřit základy mohutného bergfritu. Téměř zaniklé jsou dnes hrady Džbán, Žerotín a Kryry (jinak též Kozí hrady).
Vysílání: 13.3., 13.15 hod., ČT2
Opakování: 18.3., ČT2

Abú Simbel, monumentální chrámy starověkého Egypta
Velkolepé dílo faraona Ramesse II., znovuobjevené v 19. století a zachráněné ze zajetí Nilu, je dnes stejně fascinující jako před třemi tisíci let. Francouzský dokument. Abú Simbel – jméno, které jitří fantazii mnoha generací objevitelů a cestovatelů. Dvě svatyně vytesané do skal na břehu Nilu před více než třemi tisíci lety bývají označovány za osmý div světa. Na počátku 60. let 20. století však ohrožovala výstavba Asuánské přehrady desítky památek v údolí Horního Nilu včetně chrámů Ramesse II. a jeho hlavní královské manželky Nefertari. Bylo rozhodnuto o nutnosti jejich zachování, přičemž záštity a realizace projektu se ujalo UNESCO. Po prostudování návrhů na záchranu chrámů inženýři zvolili variantu rozřezání staveb a jejich přemístění, kvádr po kvádru, na nové místo. Projekt byl dokončen za dva roky. Architekti dokonce vyprojektovali obří umělý pahorek navršený na betonové konstrukci, která je unikátem svého druhu. Nahlédněte do tajů velkolepé operace i útrob fascinujícího kulturního bohatství.
Vysílání: 15.3., 16.20 hod., ČT2
Opakování: 17.3., ČT2., (20.3., ČT2)

Renoir: portrétista proměn
Auguste Renoir jako portrétista nové doby, jenž zároveň pilně čerpal z výtvarné tradice francouzského rokoka. Francouzský dokument. Renoir o sobě říkal, že je postavou z 18. století a vychází z velké malířské tradice této doby. S odkazy na ni si rád pohrával a dával si záležet, aby je divák mohl odhalit. Patřil k průkopníkům impresionismu, ale svými impresionistickými díly chtěl svým způsobem navazovat na úspěchy starých mistrů předchozích období.
Vysílání: 09.3., 22.15 hod., ČT art
Opakování: 15.3., ČT art

Velké zločiny ve světě umění (4/4) - Ukradený Munch 1994
Dokumentární investigativní série, na které participovalo i ARTE, týkající se poměrně nedávných případů krádeží uměleckých děl světového významu – Amsterdam (Van Gogh) 2002, Budapešť (Raphael) 1983, Nice (Breughel) 2007, Oslo (Munch) 1994. Filmy mapují tyto případy loupeží neotřelým způsobem i z pohledu pachatelů. Loupeže ve věhlasných galeriích vždy vyvolávají enormní pozornost. V jejím stínu ovšem zůstává práce mezinárodních policejních složek, které usiluji o to, aby se zcizená díla nevyčíslitelné hodnoty v pořádku vrátila na své místo ve výstavních síních. Čtyři dokumenty tohoto volného cyklu rozkrývají postupy vyšetřovatelů a sledují policejní pátrání v jednotlivých případech krok za krokem, zároveň však odkrývají také identitu zlodějů umění a snaží se rozkrýt jejich osobnostní profily i motivaci. Čtvrtá část vypráví, proč Výkřik Edvarda Muncha zmizel ze zdi obrazárny právě v době zahájení Zimní Olympiády v Lillehammeru v roce 1994.
Vysílání: 10.3., 20.20 hod., ČT art
Opakování: 11.3., ČT art

Westwoodová: punková ikona módy
Intimní rozhovor s Vivienne Westwoodovou a vhled do zákulisí aktivismu, podnikání i vysoké módy. Britský dokument. Filmová vzpomínka sleduje jedinečnou módní tvůrkyni a neúnavnou aktivistku Vivienne Westwoodovou od dob, kdy vyrůstala v poválečném Derbyshiru, přes divoká léta po boku manažera skupiny Sex Pistols Malcolma McLarena, až na přehlídková mola v Paříži a Miláně. Je intimním rozhovorem, kritickým vhledem do zákulisí podnikání a velké módy i sondou do vztahu stárnoucí návrhářky a jejího mladšího manžela, bývalého studenta a později spolupracovníka, Andrease Kronthalera. Zkoumá nejen okolnosti vzniku vizuálního jazyka punkového hnutí a módní rebelie, která ovlivnila následující generace, ale i širší kontext role umění, módy a aktivismu Westwoodové v dnešním globálním popkulturním světě.
Vysílání: 10.3., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 13.3., ČT art

Ceny Czech Grand Design 2025
Přímý přenos slavnostního předávání výročních cen nejlepším českým designérům, módním návrhářům, autorům šperku, ilustrátorům a fotografům uplynulého roku. Večerem provází herec Petr Uhlík. O hudební design večera se postará Jakub Kudláč ve spolupráci s Ondřejem Anděrou. Režie večera N. Deáková. Ve středu 11. března 2026 se na scéně Stavovského divadla v Praze uskuteční slavnostní vyhlášení vítězů cen Czech Grand Design za rok 2025. Tyto ceny se udělují každoročně od roku 2006. V letošním roce tak slavíme dvacetileté výročí jejich existence. Za tu dobu se staly nejprestižnějšími oborovými cenami pro české designéry a autory užitého umění. Ceny vyhlašuje a udílí Akademie designu České republiky. V rámci letošního ročníku budou oceněna nejzdařilejší díla uplynulého roku v devíti kategoriích: Fotograf roku, Grafický designér roku, Ilustrátor roku, Designér šperku roku, Módní designér roku, Designér roku, Prostorový designér roku, Výrobce roku a Objev roku. O vítězích se rozhoduje na základě tříkolového hlasování členů Akademie, tedy širokého spektra odborníků z řad kurátorů, kritiků, publicistů, galeristů, novinářů a zástupců kulturních institucí. V letošním roce se do hlasování zapojuje přes sedmdesát osobností z Česka i ze zahraničí. Oceněný vítěz své kategorie, který při hlasování obdrží vůbec nejvíce hlasů, se pak stává laureátem nejprestižnějšího ocenění Grand designér roku. V rámci slavnostního večera je každoročně jeden tvůrce na základě svého celoživotního díla uveden do Síně slávy českého designu. V roli vyhlašovatelů se letos vystřídá řada významných laureátů cen z uplynulých dvaceti let. Z všechny jmenujme Jiřího Pelcla, Aleše Najbrta, Michala Bačáka, Moniku Drápalovou, Maxima Velčovského, Lucii Koldovou, Liběnu Rochovou, Michala Froňka či Jana Němečka. Mezi předávajícími budou i herečky Aňa Geislerová a Petra Nesvačilová. Slavnostním večerem hosty v sále i diváky u obrazovek provede herec a držitel Českého lva za vedlejší roli Petr Uhlík. O hudební design slavnostního večera se postará oceňovaný skladatel Jakub Kudláč ve spolupráci s Ondřejem Anděrou z uskupení WWW Neurobeat. Jako zvláštní hudební host pak vystoupí sólistka Národního divadla Vanda Šípová.
Vysílání: 11.3., 20.20 hod., ČT art