zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně - jak se báje mění na pravdu

Robert Jícha, Milan Němec, Jonáš Florián

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Městské divadlo v Brně otevřelo další sezónu open air na Biskupském dvoře. Jak bývá zvykem, a dnes už můžeme říct i tradicí, jeviště patřilo původní inscenaci KROKODÝL ZE SVRATKY ANEB MOZART V BRNĚ. Tentokrát je pod tímto špílcem podepsaná pětice autorů: Wolfgang Amadeus Mozart, František Šterbák, Stanislav Slovák, Jan Šotkovský a Petr Štěpán.

To, že osvědčené autorské trio Slovák, Šotkovský a Štěpán přibrali ke spolupráci Františka Šterbáka, dirigenta a autor hudebních aranží. Vzhledem k tomu, že inscenace vypráví příběh W. A. Mozarta, nemůže jeho hudba chybět.
Autoři uchopili mystifikační balábile, hudební férii nebo brněnskou “békovinu” ve svém tradičním stylu. Hrají si s reáliemi, pověstí, míchají a mixují s velkou dávkou věrohodnosti. Do textu přidávají kameňáky, pravidlo, že opakovaný vtip není vtipem povyšují do kontrastu. A vyšlo jim to, opakovaný vtip se na jevišti stává vtipem. Není divu, vždyť toto pravidlo asimilovali s dalším rčením: Opakování je matka moudrosti (protože Vídeň je předměstím Brna, tak ještě v němčině: Wiederholung ist die Mutter der Weisheit).
Využívají časové skoky a v případě hlavní postavy Mozarta se můžeme těšit na Wolfganga (Kryštof Helbich), Amadea (Libor Matouš) a Mozarta (Marco Salvadori). A opět musíme zdůraznit, že to opět krásně funguje. Divák se neztratí, naopak má možnost pohlédnout na danou situaci s různým časovým odstupem a tím pádem i daná postava přichází ve svém stáří.
Další jejich osvědčený postup jsou trojice na jevišti, tentokrát brněnských konšelů Ponavy (Milan Němec), Svitavský (Robert Jícha) a Svratecký (Jonáš Florián). K nim zapadá trojice Letopočtů (Richard Pekárek, Renáta Mrózková a Alžběta Janíčková). Děj nám glosují a posouvají Pan Rozumný (Igor Ondříček) a Pan Veselý (Patrik Földeši).

A jak to bylo s hudebním velikánem Mozartem? Zařadil se mezi mnoho dalších komponistů, kteří navštívili nejen Prahu, ale i České země vůbec. Tím se Česko významně zapsalo do hudební historie. A tady si dovolím ocitovat z webu ped.muni.cz:
První kontakt nesmrtelného hudebního velikána s českými zeměmi však nesouvisí s českou metropolí, ale s prostorem moravským – s městy Brnem a Olomoucí. Na podzim roku 1767 měl jedenáctiletý Wolfgang vystupovat u vídeňského dvora u příležitosti svatby arcivévodkyně Marie Josefy s neapolským králem (Mozart a jeho starší sestra Anna Marie vystupovali před císařovnou Marií Terezií a její rodinou již v roce 1762 a vzbudili veliký zájem). Město však zachvátila epidemie neštovic, které podlehla i sama nevěsta, a Leopold Mozart se rozhodl z Vídně narychlo odcestovat. Za nejvhodnější azyl zvolil moravskou metropoli Brno. Mozartovi odjeli z Vídně 23. října a po příjezdu do Brna byli přijati moravským zemským hejtmanem, hrabětem Franzem Antonem Schrattenbachem. Leopold Mozart při této příležitosti sjednal vystoupení svého syna v Brně. Následně je však odložil, protože u Wolfganga propukly obávané neštovice. Rodina pokračovala do Olomouce – Leopold se rozhodl využít pozvání svého přítele, olomouckého kapitulního děkana hraběte Leopolda Antonína Podštatského z Prusinovic (1717 – 1776), který zajistil nemocnému chlapci lékařskou péči. V Olomouci složil Mozart svou 6. symfonii F dur KV 43, nazvanou Olomoucká. Zpět do Brna se rodina vydala 23. prosince. Přijeli na Štědrý den a ubytovali se u hraběte Schrattenbacha na dnešní Kobližné ulici. Dne 30. prosince 1767 se uskutečnil i dohodnutý koncert, na němž vystoupil Mozart i jeho sestra. Koncert se uskutečnil v Divadle Reduta – tehdy nazývaném Městský dům Taverna – na Zelném trhu. Tato budova bývá považována za nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě. Obě děti doprovázel se svým orchestrem věžních a městských hudebníků kapelník Johann Abraham Fischer, který v Brně působil v letech 1765 – 1802.
A do toho vstupuje další dějová linka a to Brněnský drak. Jenda z legend říká, že Brněnský drak pochází pravděpodobně z přelomu 16. a 17. století, kdy v Brně pobýval arcikníže Matyáš, který městu, jako poděkování za pohostinnost, věnoval kůži z krokodýla. Radní jej nechali vycpat a pověsit, aby získali co nejvíce návštěvníků města.
Na každém šprochu je pravdy trochu. Autoři inscenace dali dohromady jiný výklad, ale ten nebudeme prozrazovat, bude dobré se vypravit do Brna a zhlédnout daný divadelní kus.

František Šterbák vycházel nejen ze stěžejních hudebních motivů významných Mozartových děl (Malá noční hudba, Don Giovanni, Kouzelná flétna ad.), ale pohrával si s velkou radostí a hlavně ku prospěchu diváka s dalšími hudebními velikány jako byl Smetana, Dvořák ad. K tomu přidal tu něco od The Beatles (a tím krásně navázal na balábile Bítls), ale přimíchal do pestré hudební směsice i Michala Davida a další. Tím daný kus získal velkou hudební plasticitu, ale hlavně humor a crazy nadsázku. A tyto příměsi neodmyslitelně patří k létu, podobně jako taškařice činoherní. A protože se nám na jevišti střídají postavy ze všech společenských vrstev, tak bylo nutné toto vše nějak propojit. K tomu významnou měrou přispěla choreografka Hana Kratochvílová, která dokázala zvládnout nejen společné tance, ale zejména trojici Letopočtů. Ti svým pohybem podtrhovali a zdůrazňovali právě proběhlý děj, ať už to byla sebevražda Verkrachta, nebo scény se zvířetem Fridrichem a mnoho dalších. Herec Richard Pekárek v roli tanečníka obstál nejen ve výrazu, ale i v pohybových dovednostech. Tím potvrdil, že dnešní herec by měl nabídnout nejen herectví, ale další mezioborové disciplíny. Jeho kolegyně tanečnice Alžběta Janíčková a Renáta Mrózková ho určitě v zákulisí chválili a v žádném případě ho nenechali na holičkách.
Podobně spolu notovali brněnští konšelé Ponava (Milan Němec), Svitavský (Robert Jícha) a Svratecký (Jonáš Florián). Kouzelný byl nejen jejich úvodní výstup s hraběnkou Marií Josefou Schrattenbachovou (Pavla Vitázková), ale zejména jejich tajná porada v kostele. V prvém výstupu gradovali všichni tří na téma peníze (rybáři jsou na suchu, ševce tlačí bota a kováři mají bosou kobylu…). Ve druhém zmíněném výstupu krásně parodovali nadměrnou všímavost druhých a hlavně smysl pro absurdní řešení situací, kdy se má vlk nažrat a koza zůstat celá.

Schikander Lukáše Janoty byl opět ve skvělém pěveckém i hereckém výkonu. Vtipná byla i citace a odvolání se na předchozí inscenaci Napoleon aneb Alchymie štěstí.
Mozart, Mozart a Mozart neboli Wolfgang (Kryštof Helbich), Amadeus (Libor Matouš) a Mozart (Marco Salvadori). První dával svému Wolfgangovi nejen příměs roztržitého zázračného dítěte, ale vycházel ze svých životních zkušeností jedenáctiletého kluka, který je sice nadaný a geniální komponista, ale zároveň a především obyčejný kluk se smyslem pro fér jednání, a touhu pro dobrodružství.
Libor Matouš a Marco Salvadori si hráli se svou postavu po svém. Jeden v produktivním vzletu, druhý nemocný, zlomený a vyčerpaný.
Autoři nastolili zajímavou dějinnou otázku nadání a příležitost. Nestačí mít jen talent a naděleno shůry, ale mít k tomu i podmínky pro rozvíjení svých schopností. V případě geniálního Janka Skládala (Matyáš Mičulka, dítě a Jan Valeš, dospělý). Nakonec se věnoval truhlařině, manželce a dětem. A muzika? Ta v jeho případě zůstala jen příležitostně.
Ani ženské protějšky nezůstaly stranou. Hraběnka Schrattenbachová v podání Pavly Vitázkové nabídla velkou empatii, distinguovanost a smysl pro pořádek a radost. Eliška Horňáková coby Constante Mozartová byla přesvědčivá a hlavně oporou Mozartovi.

Inscenace KROKODÝL ZE SVRATKY ANEB MOZART V BRNĚ plně zapadá do letního proudu inscenací. Zábava a humor jsou nedílnou součástí letního hraní. A každá lokalita, a je jedno zda Brno, Praha nebo Horní Dolní má nějaké své tajemství, o kterém si sice nesmí mluvit, ale stejně se to omílá pořád do kola. Až se báje a mýtus stávají pravdou a oficiálním stanoviskem.

www.mdb.cz

5.6.2023 17:06:45 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 28 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

S čerty nejsou žerty: spravedlnost pro všechny

L. Špinar (HP),P. Janečková a J. Hába (S čerty nejsou žerty)

Východočeské divadlo Pardubice pravidelně hostuje v areálu hradu Kuňka na Kunětické hoře. Hrad samotný se tak ...celý článek


Drákula - hranice nesmrtelnosti

Ivo Theimer a trio upírek (Drákula)

Městské divadlo Mladá Boleslav nastudovalo inscenaci DRÁKULA, která měla premiéru 14. června 2024. Příběh hrab ...celý článek



Časopis 28 - sekce