Scéna.cz 

Výtvarné tipy 10. týden

Starobylé stavby II: Tádž Mahal
Je symbolem dokonalosti. Jedinečné mauzoleum je výrazem nesmrtelné lásky mughalského císaře k zesnulé manželce a dnes se řadí k sedmi divům novodobého světa. Francouzský dokument. Tádž Mahal dnes patří mezi deset nejnavštěvovanějších památek na světě a ročně sem zavítá téměř sedm milionů návštěvníků. Pouhých osmnáct let trvala stavba tohoto mimořádného mauzolea určeného pro milovanou manželku mughalského císaře Šáhdžahána Mumtáz Mahal. To je však pouze srdcem mnohem rozsáhlejšího komplexu sahajícího pravděpodobně až na druhý břeh řeky Jamuny. Díky zkoumání ze satelitního měřítka i zásluhou analýzy na molekulární úrovni mohou vědci nyní monument prozkoumat do nejmenších detailů.
Vysílání: 02.3., 10.10 hod., ČT2
Opakování: 05.3., ČT2., (07.3., ČT2

Tančící dům
Sběrný dokument o vzniku nevšední pražské stavby, která zpočátku budila značné kontroverze, uvádíme jako připomínku zítřejšího 75. výročí narození jednoho z jejích architektů Vlada Miluniće (1998). Scénář a režie J. Krofta. Pořad zachycuje okolnosti vzniku již neodmyslitelné součásti vltavského nábřeží, pro níž bylo zvoleno místo, kde původně stál a byl vybombardován obytný dům v roce 1945. Český architekt chorvatského původu Vlado Milunič (*3. 3. 1941 – †17. 9. 2022) byl vybrán holandskou pojišťovnou Nationale Niederlanden v konkurzu, aby realizoval svůj odvážný projekt. Protože se vyskytly nejrůznější námitky proti jeho návrhu, oslovil Franka Gehryho, kultovního amerického architekta odchovaného pop-artem šedesátých let, aby pomohl svým jménem a nápady k dokončení projektu. Taktika se ukázala správná. Projekt budovy byl nakonec schválen a podle tvaru evokujícího legendární taneční dvojici Ginger a Fred nazván Tančící dům. Sledujeme prakticky od prvopočátku průběh stavby až do jejího dokončení v roce 1997.
Vysílání: 02.3., 11.05 hod., ČT2

Nález století
Jak byl nalezen a obnoven středověký relikviář svatého Maura (2002). Připravili Č. Církva a J. Osten. Jedna z našich nejcennějších kulturních památek, relikviář svatého Maura, byl po dramatickém pátrání objeven v roce 1985 na západočeském hradě Bečov nad Teplou. Jeho zoufalý stav vyžadoval důkladnou renovaci. Protože jde o vzácnou památku románského umění, pocházející ze 13. století, byla mu věnována maximální péče. Plných 11 let restaurátoři pracovali se svatou trpělivostí na obnově poškozených částí, z nichž některé se datují dokonce až do období antiky. Režisér Čestmír Církva s kameramanem Janem Ostenem zachytili nejdůležitější fáze obnovy poškozené památky do původního lesku. Dnes je zrenovovaný relikviář svatého Maura součástí státního pokladu a je opět umístěn na hradě Bečov nad Teplou, kde si jej můžete ve zvláštní komoře prohlédnout.
Vysílání: 03.3., 12.00 hod., ČT2

Stavitelé antického Říma
Památky, stadiony, silnice, vodovodní sítě… Římští stavitelé vynalezli moderní město. Francouzský dokument. Řím. Největší město starověkého světa čítající až 1 milion obyvatel. Rozvoj urbanizace však postavil jeho architekty před nesmírné výzvy. Jak vyřešit bydlení, zásobování vodou, dopravu, zábavu a další aspekty pohodlného života? Stavitelé byli schopni vynalézt nové techniky, způsoby měření i stroje, jaké dosud nikdy nikdo neviděl! Archeologové z celého světa dnes provádějí výzkum technického génia tehdejších učenců, aby bylo možné provést co nejpřesnější restaurátorské práce a obnovit město v celé jeho kráse alespoň prostřednictvím modelů a virtuální reality.
Vysílání: 05.3., 14.55 hod., ČT2
Opakování: 06.3., ČT2

Téma dostavby Staroměstské radnice
Jakých různorodých podob nabývalo nové křídlo Staroměstské radnice v architektonických soutěžích (1998). Režie D. Daňková. Radniční blok na pražském Staroměstském náměstí tvořily původně středověké domy, které byly na počátku 19. století nahrazeny neogotickým křídlem. Tato budova si srdce Pražanů nikdy nezískala. Proto se již od roku 1899 vypisovaly pravidelně soutěže na přestavbu nebo novou dostavbu. Nejvýznamnější z nich vypukla v letech 1908/9 a stala se především měřením sil mezi generací starších konzervativců a mladých radikálů. Odvážné byly studie tehdy začínajících projektantů Pavla Janáka a Josefa Gočára. K realizaci porota raději doporučila neorenesanční projekt Antonína Wiehla. Přesto se nepostavilo nic a následovaly další soutěže, které již byly konzervativnější. Neúspěšné snahy opět rozproudily následky druhé světové války. Nemilované radniční křídlo vyhořelo, a tak už bylo možné řešit problém dostavby velkoryseji. Architekti byli dosud nejradikálnější, někteří by zbourali vše, co se dalo. Nejvíce projektantů by ale stavělo novou budovu ve střízlivém funkcionalistickém stylu. Poslední soutěž byla vypsána v roce 1987, kdy se jí účastnilo dosud nejvíce architektů. V zadání bylo pro budovu vyžadováno příliš široké využití, a architekti proto navrhovali obrovské a neúnosné stavby. Tato soutěž bez vítězného projektu jen potvrdila bezradnost vypisovatele i architektů. Scházel totiž důvod, proč zde stavět nějakou budovu. Dnes jde spíše o to vrátit Staroměstskému náměstí určitou uzavřenost, ale tento problém nyní obyvatelé Prahy příliš nepociťují.
Vysílání: 06.3., 19.00 hod., ČT2

Mezopotámie: Znovuobjevené poklady
Po třiceti letech válek a pustošení se do Iráku, lůna starověké Mezopotámie, vracejí archeologové. Pod jejich rukama ožívá jedna z nejvýznamnějších kolébek civilizace. Francouzský dokument.Ninive, Larsa, Lagaš patří mezi první asyrská a sumerská města objevená v 19. století. Sochy, basreliéfy a tabulky popsané klínovým písmem, které tam byly nalezeny, jsou jádrem velkolepých sbírek Louvru a Britského muzea. Tato místa jsou křehkým a vzácným svědkem zásadní revoluce ve výstavbě měst a vývoji civilizací. Po desetiletích, kdy byla archeologická naleziště opakovaně pustošena v průběhu válek a občanských nepokojů, se sem nyní vracejí archeologové a přinášejí úžasné poznatky o genialitě a umění tehdejších obyvatel.
Vysílání: 08.3., 15.45 hod., ČT2
Opakování: 10.3., ČT2

Josef Hoffmann a Vídeňské umělecké dílny: tam, kde krása střídá nádheru
Příběh rodáka z moravské Brtnice, Josefa Hoffmanna, významného tvůrce vídeňské secese. Rakouský dokument. Josef František Maria Hoffmann, původem moravský Němec, přišel do Vídně v roce 1892. Moravský rodák tu studoval na Vídeňské akademii v ateliéru Otto Wagnera a v roce 1897 již patřil k zakládajícím členům „Vídeňské secese“. Architektura, výtvarné umění a umělecká řemesla, měla pro Hoffmanna stejnou váhu. Stavěl je na roveň a nevnímal je hierarchicky. O všechna odvětví se zajímal s obdobným nadšením. Logickým vyústěním jeho snah bylo v roce 1903 založení takzvaných „Vídeňských uměleckých dílen“ – Wiener Werkstätte.
Vysílání: 02.3., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 08.3., ČT art

Velké zločiny ve světě umění (3/4) - Ukradený Breughel 2007
Dokumentární investigativní série, na které participovalo i ARTE, týkající se poměrně nedávných případů krádeží uměleckých děl světového významu – Amsterdam (Van Gogh) 2002, Budapešť (Raphael) 1983, Nice (Breughel) 2007, Oslo (Munch) 1994. Filmy mapují tyto případy loupeží neotřelým způsobem i z pohledu pachatelů. Loupeže ve věhlasných galeriích vždy vyvolávají enormní pozornost. V jejím stínu ovšem zůstává práce mezinárodních policejních složek, které usilují o to, aby se zcizená díla nevyčíslitelné hodnoty v pořádku vrátila na své místo ve výstavních síních. Čtyři dokumenty tohoto volného cyklu rozkrývají postupy vyšetřovatelů a sledují policejní pátrání v jednotlivých případech krok za krokem, zároveň však odkrývají také identitu zlodějů umění a snaží se rozkrýt jejich osobnostní profily i motivaci. Třetí část vypráví, v čem spočívá práce tajného agenta zaměřená na potírání obchodu se zcizenými uměleckými předměty a jak souvisí s krádeži Breughelových obrazů z galerie v Nice.
Vysílání: 03.3., 20.20 hod., ČT art
Opakování: 04.3., ČT art

Na plovárně s Kateřinou Šedou
Rozhovor Marka Ebena s konceptuální umělkyní. Režie J. Hojtaš. Kateřina Šedá se narodila 12. prosince 1977 v Brně. Je to konceptuální umělkyně, která se zaměřuje na sociálně angažované a participativní umění. Ve své tvorbě pracuje s každodenností, mezilidskými vztahy a fungováním komunit – často zapojuje běžné obyvatele měst či vesnic a proměňuje rutinní situace v umělecké projekty. Její práce překračují hranice galerie a vstupují do veřejného prostoru i reálného života, tvorba má blízko k sociální architektuře. Za svá díla získala řadu ocenění, mimo jiné Cenu Jindřicha Chalupeckého. Je v pořadí druhým českým umělcem, který měl sólovou výstavu v Tate Modern v Londýně. Stala se také vítězkou otevřené soutěže na návrh projektu pro Česko-Slovenský výstavní pavilon a byla tak autorkou projektu na 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách 2018.
Vysílání: 04.3., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 08.3., ČT2