Hudební Rozhledy

Editorial 03/17

Hana Jarolímková | 03/17 |Úvodník

Vážení čtenáři,
v tomto čísle se nám – řečeno okřídleným úslovím – podařilo ono čas od času s nadšením zmiňované „kouzlo nechtěného.“ Několikrát se v něm totiž v různých souvislostech uvádí jméno Bedřicha Smetany a některých jeho děl, aniž by v tom byla jakákoliv cílená vazba na právě probíhající měsíc, nesoucí se ve znamení několika „smetanovských“ výročí.

Celý článek

Wanted Dagmar Pecková alias Mackie Messer

Vlasta Reittererová | 03/17 |Rozhovory

V dubnu 2017 představí mezzosopranistka Dagmar Pecková svůj nový komponovaný program, kabaretní revui věnovanou tvorbě
Kurta Weilla. Premiéra se uskuteční 12. 4. ve velkém sále Lucerny v Praze a do konce dubna bude Lucerna patřit Weillovým songům. Spoluúčinkují Jiří Hájek, Jan Kučera, Epoque Quartet & Orchestra, Miroslav Hloucal Jazz Band, Marta Trpišovská, Michal Vodenka a další. Režie, výprava a choreografie je v rukou Šimona a Michala Cabanových.

Celý článek

Turbo tenor Yusif Eyvazov

Helena Havlíková | 03/17 |Rozhovory

Pro Yusifa Eyvazova (1977), ázerbájdžánského tenoristu s italským školením ještě u oborově podobného Franka Corelliho, bulharské dramatické sopranistky Gheny Dimitrovy, ale i Luciana Pavarottiho a Plácida Dominga, byl klíčový rok 2015 – umělecky i osobně. Od tohoto roku po počátečním působení v italských divadlech nastartoval světovou kariéru v Los Angeles, MET, Vídeňské státní opeře, Paříži, na Salcburském festivalu nebo v Rusku v Mariinském i Velkém divadle.

Celý článek

Novodobá premiéra Koželuhovy Korunovační kantáty

Julius Hůlek | 03/17 |Události

Nejen jako koncertní, ale i z hlediska hudebně-historického závažnou událostí se stalo provedení Kantáty ke korunovaci Leopolda II. „Heil dem Monarchen – Sláva panovníkovi“ (Poštolka XIX:6) Leopolda Koželuha (31. 1.) v kostele sv. Šimona a Judy. Oslavné dílo jsme tak po 226 letech opět mohli slyšet v Praze, kde poprvé zaznělo. Česká politická a kulturní reprezentace vkládala do císaře velké naděje a kantáta jak textem, tak jeho zhudebněním může být toho důkazem.

Celý článek

Třikrát s Českou filharmonií

Julius Hůlek | 03/17 |Festivaly, koncerty

Abonentní koncert řady A4 České filharmonie (25., 26. a 27. 1. – recenze sleduje poslední koncert) byl svěřen orchestru České filharmonie v čele s dirigentem Manfredem Honeckem, s Prahou a v Praze dobře obeznámeným. Obvykle obligátní koncertantní dílo první poloviny programu tentokrát reprezentoval Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c moll, op. 37 Ludwiga van Beethovena. Sólového partu se ujal švýcarský klavírista Francesco Piemontesi.

Celý článek

Petr Kotík v NoD vzpomínal a hrál

Vladimír Říha | 03/17 |Festivaly, koncerty

Cyklus Krása dneška pořádaný PKF – Prague Philharmonia je jedním z mála koncertních projektů u nás věnovaných světové a naší avantgardě, experimentální hudbě 20. a 21. století, ať se skrývá pod různými jmény. První „pamětníci“ si vzpomenou na Švandovo divadlo, kde kdysi cyklus začínal – nyní již třetím rokem putují nadšenci do NoD neboli Roxy, což je sice hned vedle, ale zní přece jenom poutavěji.

Celý článek

Gratulační koncert k životnímu jubileu první dámy cembala Zuzany Růžičkové

Julius Hůlek | 03/17 |Festivaly, koncerty

Důstojnou připomínkou a oslavou i jedinečnou událostí svého druhu odpovídající významu interpretky a osobnosti světového významu, profesorky Zuzany Růžičkové (1927), se stal koncert ve zcela zaplněném sálu B. Martinů Lichtenštejnského paláce (14. 1.), sídle pražské Hudební a taneční fakulty AMU, kde jubilantka prakticky po celou dobu své profesní kariéry působila.

Celý článek

Classic Prague Awards 2016

Rafael Brom | 03/17 |Festivaly, koncerty

První ceny v oboru klasické hudby v historii naší republiky byly uděleny na slavnostním aktu v Sále Martinů Akademie múzických umění, na Malostranském náměstí v Praze v sobotu 21. 1. 2017. Toho večera, který slovem provázel ředitel České filharmonie David Mareček, byl nejprve nastíněn celý epochální projekt a poté uděleny první ceny ve vybraných kategoriích.

Celý článek

Morricone počtvrté vyprodal 02 arénu

Vladimír Říha | 03/17 |Horizont

Zaručenou hodnotou lednových koncertů v pražské O2 aréně jsou vystoupení italského mága filmové hudby, skladatele a dirigenta Ennia Morriconeho. I letos se mu podařilo již počtvrté za sebou od roku 2014 vyprodat obrovský prostor arény při pokračování turné 60 let v hudbě, zahájeného v loňském roce.

Celý článek

Zadáno pro Národní divadlo - V. Kašlík: Krakatit a J. Kadeřábek: Žádný člověk

Ondřej Hučín | 03/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

20. & 21. dubna 2017 v Národním divadle
VÁCLAV KAŠLÍK: KRAKATIT


Český repertoár Národního divadla v právě probíhající sezoně rozšíří pozoruhodné experimentální dílo Václava Kašlíka (1917–1989), jednoho z největších a nejuniverzálnějších českých operních tvůrců. Václav Kašlík, dirigent a operní režisér, který zasvětil svou práci především Národnímu divadlu, ale zároveň proslul i ve světě, byl také hudebním skladatelem a autorem několika oper a baletů (Zbojníkova balada, Krakatit, Silnice, Don Juan, Jánošík, Pražský karneval). Za předlohu své druhé opery zvolil stejnojmenný román Karla Čapka Krakatit, filozofické sci-fi z roku 1922, které formou podobenství předpovědělo nejen vývoj moderní vědy, ale také a především cestu lidské civilizace až na samý práh sebezničení. V době novodobé polarizace světa a nových, neutuchajících projevů bezbřehé mezilidské brutality a fanatismu nabývá Čapkův román v Kašlíkově operním zpracování netušených souvislostí.

Celý článek

Tosca Pražanům

Anna Šerých | 03/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Tak velké projevy nevole a bučení v pražském Národním divadle nepamatuji. Bylo adresováno Francouzi Arnaudu Bernardovi za to, jak nám převyprávěl Tosku Giacoma Pucciniho: „Diváci v Praze, prosím vás, abyste se zamysleli a zavzpomínali na své minulé bezesné noci… Abyste nezapomněli na svou minulost…“
Vzal si barona Scarpiu za šifru děje, chápe jej jako zrůdného stalinského šéfa NKVD Beriju, přidává poznatky o východoněmecké Stasi podle filmu Životy těch druhých a takto vykřesanou empatii vůči obyvatelům totalitního státu halí pod plachtu policejního špehování, zatýkání, šikany.

Celý článek

Dokázal Yusif Eyvazov zachránit Chéniera v Národním?

Helena Havlíková | 03/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Do inscenace opery Umberta Giordana Andrea Chénier získalo Národní divadlo pro titulní roli na tři představení 30. 1., 6. a 8. 2. Yusifa Eyvazova (1977). Stručný medailon tohoto ázerbájdžánského tenoristy s italským školením a manžela operní divy Anny Netrebko s rozhovorem, který během svého pobytu v Praze poskytl Hudebním rozhledům, přinášíme na straně 8 a 9.

Celý článek

Jenůfa na houpačce osudu

Helena Havlíková | 03/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Operní soubor Divadla F. X. Šaldy po dvou letech dramaturgicky uceleně se stejným inscenačním týmem navázal prosincovou premiérou Janáčkovy Její pastorkyně na uvedení Evy Josefa Bohuslava Foerstera, který ve stejné době jako Janáček přistoupil k jinému dramatu Gabriely Presissové – Gazdině robě – z odlišných, pozdně romantických kompozičních východisek.

Celý článek

Hudebně vynikající Siegfried

Pavel Horník | 03/17 |Zahraničí

Po únorové Valkýře a říjnovém Rýnském zlatu se na jevišti Semperovy opery objevil Siegfried, druhý díl Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. Abych se přiznal, tento díl mám méně rád než ostatní, a tím pádem jsem jej zhlédl jen asi pětkrát. Naposledy přede dvěma lety v Linci a před rovnými deseti roky v Bayreuthu, mimochodem až na Brünnhildu se stejným obsazením včetně dirigenta, jako mělo to nynější představení v Drážďanech.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století VII

III. Viktoria Postnikovová

Miloš Pokora | 03/17 |Studie, komentáře

Osobní vzpomínky
Měl jsem to štěstí slyšet a vidět Viktorii Postnikovovou, když jí bylo teprve 20 let. Psal se rok 1965 a ona tehdy vyhrála Mezinárodní klavírní soutěž Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních. Zvláště sledovat její závěrečný recitál bylo tehdy velkým zážitkem, dosud vzpomínám na to, s jakým obdivem se o této začínající pianistce vyjádřili prof. František Rauch i prof. Valentina Kameníková, a na to, jak velkou budoucnost jí tehdy předpovídali. A nemýlili se. „Narodila se, aby hrála na klavír, má dar vnímat hudební pravdu,“ napsal jeden londýnský kritik brzy po jejím recitálu v londýnské Queen Elizabeth Hall, a to jí bylo teprve čtyřiadvacet! V dalších letech se stala jednou z nejvyhledávanějších světových klavíristek, svými vstoupeními, zejména ve spolupráci s Gennadijem Rožděstvenským, vstoupila do povědomí i u nás a těžko bychom hledali nějaké významné koncertní pódium nebo exkluzivní orchestrální těleso, kde by ji neznali, nebo s nímž by nespolupracovala.

Celý článek

Muzikantské fugy II

III. Girolamo II. Amati

Stanislav Bohadlo | 03/17 |Studie, komentáře

Angelo Catelani vzbudil v roce 1861 novinovým článkem odborný zájem o dílo Alessandra Stradelly (1639–1682) na základě studia sbírky 148 jeho skladeb uchovaných v Královské Bibliotece Palatina v Modeně. O pět let později vyšla jeho kniha s dedikací Gioachinovi Rossinimu, v níž se odvážil přehodnotit obraz a roli Stradelly, žijícího dosud v povědomí veřejnosti jako poněkud bizarní figura, jejíž osudy formulovali a dotvářeli převážně básníci, novelisté, dramaturgové a libretisté „bez opory jakéhokoli autentického dokumentu“. Legendu zahájil Pierre Bourdelot sedmistránkovou biografií Stradelly ve své Histoire de la musique (1715). Dál se odvíjela od jednoho z Fétisových historických koncertů v Paříži roku 1833 s domnělou Stradellovou chrámovou árií „Pietà, Signore“ z roku 1667, která prý svou krásou zabránila zločinu. Po článku Julese Janina v Revue et Gazette musicale (1836) se už v následujícím roce představila dvě jevištní díla o Stradellovi, komická opera Friedricha von Flotow a velká opera Louise Niedermeyera.

Celý článek

Concerto grosso pro jazz a disharmonii doby

Slovo o jazzu – Fénix snad prokletí zbavený?

Vladimír Kouřil | 03/17 |Studie, komentáře

Svou existencí divný, a proto bájný pták Fénix je brán jako univerzální archetyp opakujícího se znovuzrození. V našem případě – jazzové komunity – však jeho opětovné samovznícení a zmar měla na svědomí vždy doba. Vznik jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR byl po předválečném a poválečném Gramoklubu, právně neukotvené Československé jazzové federaci šedesátých let, podstatou už čtvrté „povstání z popela“ (viz HR 01/2017).

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů – violoncella a kontrabasy II

III. Stavitel kontrabasů Andrew Pitts

| 03/17 |Svět hudebních nástrojů

V historii houslařství došlo u nás po roce 1945 k zajímavé dělbě práce. Houslaři mimo centrum výroby v Lubech u Chebu se povýtce zřídkakdy zabývali stavbou nových kontrabasů, lhostejno, jednalo-li se o nástroje školní, koncertní nebo mistrovské. Tato specializace se soustředila do jmenovaných Lubů, kde výroba tehdejší Cremony, později Strunalu, zajistila celorepublikovou poptávku. Nová doba přinesla mimo jiné takové uvolnění pracovních vztahů, že se objevil i problém, kde by se zájemce naučil a ve výrobě zdokonalil právě ve stavbě kontrabasů. Nicméně řešení situace je po ruce. Základy lze získat v Houslařské škole v Chebu, praxi v dílnách houslařů.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 03/17

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: