Hudební Rozhledy

Editorial 09/18

Hana Jarolímková | 09/18 |Úvodník

Vážení čtenáři,
o úzkém vztahu hudby a rituálu jsme se zmiňovali již několikrát, respektive o tom, že nejstarší podoba hudby byla vlastně rituální a doprovázela celou řadu magických obřadů, směřujících k zajištění toho či onoho fenoménu. To, co bylo páteří aktivit „preliterárních“ společností, kdy sepětí člověka s přírodou tvořilo velmi úzký vztah, pochopitelně pokračovalo i v období křesťanském. Ovšem dnes většina z nás mnohá hudební díla, která tehdy vznikala zejména k oslavě Boží, vnímá spíše z estetického než náboženského hlediska. I když je třeba dodat, že estetické hledisko hrálo důležitou roli i v náboženských skladbách, čímž je pochopitelně činilo pro nejširší vrstvy věřících ještě přitažlivějšími. Hudba má svůj specifický jazyk, který v mnoha případech – narozdíl od děl literárních – nepotřebuje slov.

Celý článek

Ronald Zollman - Nový šéfdirigent Plzeňské filharmonie

Lenka Bočanová | 09/18 |Rozhovory

Ronald Zollman se narodil v belgických Antverpách, kde se také od svých čtyř let začal hudebně vzdělávat. Později se stal žákem Igora Markeviče a Nadi Boulangerové ve Francii a také Hanse Swarovského a Franka Ferrary v Rakousku a Itálii. Od samého počátku jeho kariéra postupovala velmi rychle. Jako hostující dirigent stál před významnými orchestry všech kontinentů. Také hostoval na mnohých festivalech.
Od sezony 2014/2015 je hlavním hostujícím dirigentem a od sezony 2018/2019 šéfdirigentem Plzeňské filharmonie. Věnuje se nejen velkým symfonickým dílům tradičního repertoáru: je velmi aktivní i na poli opery a především v oblasti současné hudby. V USA je známý svými představeními francouzských romantických oper v Indiana Opera, jako například Manon, Popelka nebo Romeo a Julie. Co se soudobé hudby týče, Ronald Zollman pravidelně pracuje s londýnskou Sinfoniettou a na někdejší vyzvání Pierra Bouleze je častým hostem Ensemble InterContemporain v Paříži a na zájezdech.

Celý článek

Barbora Horáková Joly - Režií jsem byla vždy fascinována

Gabriela Převrátilová | 09/18 |Rozhovory

Barbora Horáková Joly, narozená v roce 1982 v Praze, je dnes velice ceněnou operní režisérkou působící ve Švýcarsku, Německu, Itálii, Španělsku a Francii. Její nesporný talent dokládá vedle režijních úspěchů na jmenovaných scénách i prestižní britské ocenění International Opera Award 2018 v kategorii Objev roku, které nedávno získala v Londýně.

Celý článek

New Opera Days Ostrava s Hábovou šestinotónovou vizí i Cageovou anarchií

Helena Havlíková | 09/18 |Události

Ještě ani neskončil „pokusný“ ročník Opera Nova, ke kterému se odhodlalo pražské Národní divadlo především s prezentací soudobých oper ze svého repertoáru, a v Ostravě už začalo NODO / New Opera Days Ostrava, zavedené bienále s výrazně chudším rozpočtem, které se však prostřednictvím původních produkcí současné podobě tohoto žánru věnuje systematicky a koncepčně už od roku 2012. A soudobé opery se dostávají také na program Ostravských dnů soudobé hudby, se kterými se NODO v sudých letech střídá.

Celý článek

Mahler Jihlava - Hudba tisíců 2018

Jana Součková | 09/18 |Festivaly, koncerty

17. ročník MHF Mahler Jihlava – Hudba tisíců, tradičně orámovaný výročím skladatelova narození a úmrtí, měl „architektonickou“ dramaturgii opírající se o tři nosné pilíře. Prvním bylo jako obvykle provedení mahlerovského repertoáru (zahajovací „Čtvrtá“ s brněnskými filharmoniky a Petrem Altrichtrem a „Devátá“ za účasti amerických hostů z Bostonu či písně v podání laureátů karlovarské soutěže A. Dvořáka).

Celý článek

Festival komorní hudby Český Krumlov 2018

Julius Hůlek | 09/18 |Festivaly, koncerty

Úvodem
Také 32. ročník festivalu byl jako v letech minulých charakteristicky zahájen „Barokní nocí na zámku Český Krumlov“ (29. a 30. 6.). Jde o působivou show, kde v autentickém prostředí probíhá celý komplex akcí, aby dnešními diváku a posluchači přiblížil neodolatelné karnevalové kouzlo commedie dell’arte, provázené atrakcemi, tancem, hudbou a hostinou o půlnoci završenou ohňostrojem. Nadčasovým i hodnotovým těžištěm českokrumlovské Barokní noci však zůstává premiéra původní barokní či baroku a hlavně commedii dell’arte blízké opery 18. století v jedinečně dochovaném původním zámeckém divadle. Letos se takovou událostí stalo uvedení opery „Das Neusonntagkind“ neboli Nedělňátko skladatele Wenzela Müllera (1759–1835) pocházejícího z okolí Moravské Třebové a působícího převážně ve Vídni.

Celý článek

Hudební festival Znojmo

Karla Hofmannová | 09/18 |Festivaly, koncerty

Protože hudba a víno patří od nepaměti k sobě, vznikl ve Znojmě, vinařském městě, ve druhé polovině července hudební festival. Je podporovaný vinaři, kteří nabízejí návštěvníkům degustace a besedy o víně. A protože u vzniku festivalu stáli především vzdělaní hudebníci, nezapomněli vedle hudby zábavné a taneční také na hudbu klasickou. A protože Loucký klášter stojí ve Znojmě již od středověku, sáhli i po prezentaci barokní hudby. A šli tak daleko, že mají vlastní tvůrčí dílnu ve spolupráci s Czech Ensemble Baroque. Vytvořila se tak vlastní festivalová stagiona, pro kterou vznikají originální prezentace.

Celý článek

Karlovy Vary s filmy a hudbou

Vladimír Říha | 09/18 |Horizont

I když během roku nebyly zprávy ohledně Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech zrovna optimistické, vedení 53. ročníku se podařilo zacelit krizi hrozící se ztrátou generálního partnera, a tak ve dnech 29. 6.–7. 7. festival zdárně proběhl ke spokojenosti tisíců návštěvníků. Letošní ročník chtěl dle slov prezidenta festivalu Jiřího Bartošky hlavně uctít 100 let od vzniku našeho státu ve spojení s více než sedmdesátiletou existencí festivalu, a to se uspokojivě podařilo.

Celý článek

Opera Nova na Nové scéně

Helena Havlíková | 09/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Národní divadlo se odhodlalo uspořádat na Nové scéně ve dnech 19.–24. 6. 2018 šestidenní přehlídku současného hudebního divadla Opera Nova. Její iniciátoři Petr Kofroň, umělecký ředitel obou operních souborů Národního divadla, Ivan Bierhanzl, mnohostranný hudebník i producent se zkušenostmi od Plastic People po Agon Orchestra, a dramaturg Lukáš Jiřička na ni zařadili jedenáct titulů. Základem přehlídky bylo pět oper, které má Národní divadlo tak jako tak na repertoáru – Šostakovičův Orango a Antiformalistický jarmark, Don Hrabal Miloše O. Štědroně a Sternenhoch Ivana Achera; Žádný člověk Jiřího Kadeřábka se na přehlídku dostal formou filmově zpracovaného záznamu inscenace. Tento základ rozšířila tři brněnská nastudování a tři slovenská.

Celý článek

Olomoucké barokní slavnosti

Helena Havlíková | 09/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Úvodem
Maratón letních hudebních festivalů s operami výrazně obohacují Olomoucké barokní slavnosti (8.–29. 7. 2018) souboru Ensemble Damian pod vedením jeho uměleckého vedoucího Tomáše Hanzlíka, impresária, skladatele, dirigenta, režiséra, vokalisty i hráče na smyčcové nástroje a výtvarníka v jednom.
Letos se konají pošesté, opět ve dvoraně Uměleckého centra Univerzity Palackého. Tento prostor bývalého jezuitského konviktu z 16. století je pro takové produkce ideální – nejen akusticky díky vysokému stropu. Do příjemně komorního prostředí se vejde replika barokního divadla – Theatrum Schrattenbach, kterou si Ensemble Damian nechal zbudovat podle vzoru, který známe například z českokrumlovského zámeckého divadla.

Celý článek

Musikfestspiele Potsdam-Sanssouci

Jana Vašatová | 09/18 |Zahraničí

Tradiční červnový festival v německé Postupimi využívá krásných prostor, kterých má toto bývalé sídlo pruských králů bohatě k dispozici. Starý palác Sanssouci se sice opravuje a s ním je zavřené i historické zámecké divadlo, renovovaná a pro festival otevřená je však už téměř celá impozantní zámecká oranžerie. Takže má na festivalu své stálé místo opera, písňová a komorní tvorba, hudba filmová a jazzová, ohňostroje a koncerty v zahradách, výlety za hudbou na jízdních kolech, koncerty v soukromých vilách i celá řada interaktivních akcí pro děti. Postupimské festivaly mívají vždy tematická zaměření – ten letošní patřil Evropě. Téma aktuální a pro Postupim navíc historicky opodstatněné: proslulost si město získalo mj. i postupimskou konferencí, na níž se u kulatého stolu zámku Cecilienhof sešli po válce představitelé světových velmocí.

Celý článek

Moderní jednoaktovky v Semperově opeře - Igor Stravinskij: Oedipus Rex a Luigi Dallapiccola: Vězeň

Zbyněk Brabec | 09/18 |Zahraničí

Jednoaktové opery to nemají při uvádění lehké. Pokud se již operní divadla rozhodnou pro jejich uvedení v jednom večeru, kladou si jako nezbytnou otázku, v jaké kombinace je budou hrát. Co je spojuje? Těch spojení může být celá řada: jeden skladatel, jeden autor literární předlohy, společný námět apod. Nebo se dávají dohromady opery, které naopak nic nespojuje, které budou na diváka působit na základě kontrastu, např. opera stará s operou moderní nebo opera komická s operou vážnou. Někdy se také stává, že tvůrci hledají nějakého společného jmenovatele zvolených aktovek a dokonce se snaží jejich děj nějak propojit. To nemusí vždycky fungovat. Podařilo se to např. Ondřeji Havelkovi v Brně v roce 2008, kdy skvěle spojil Pucciniho Gianni Schicchiho s Leoncavallovými Komedianty. Ale to je spíš ojedinělý případ, většinou, pokud se už o to režisér snaží, bývá propojení násilné a nefungující.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů - Michail Pletněv

Jana Vašatová | 09/18 |Studie, komentáře

„Prosincový večer v Puškinově muzeu – Čajkovskij: Velká sonáta G dur, op. 37, Dětské album, op. 39. Michail Pletněv – tenhle mladý muž je velmi talentovaný. Ačkoli jeho interpretace neměla s ‚mojí‘ sonátou nic společného, přesto se mi líbila (až na 3. a 4 větu); a Dětské album se mi líbilo celé. Proč vypadá Pletněv tak nešťastný? Dělá dojem, že je pro něj hra na klavír utrpením.“
(Svjatoslav Richter 1986, O hudbě a o sobě)

Celý článek

Otec československého muzikálu: Jozef Bednárik

Peter Oravec a Hana Nováková | 09/18 |Studie, komentáře

Právě před pěti roky nás ve věku pětašedesáti let opustil Jozef Bednárik (17. 9. 1947 – † 22. 8. 2013) – významný slovenský režisér zejména muzikálů a oper, který hraje významnou roli také v historii muzikálu českého. Přestože původně vystudoval činoherní herectví, k hudbě a hudebnímu divadlu měl vždy blízko – jeho otec, varhaník v kostele, ho už jaké malého brával do divadla na opery.
Svou profesionální kariéru začínal tedy Bednárik jako herec; během svého desetiletého angažmá v divadle v Nitře se kromě činohry setkal i s muzikálem, když účinkoval ve slovenské premiéře polského muzikálu Malované na skle. Brzy se ale začal pokoušet o divadelní režii, a to nejprve v ochotnickém Z-Divadle, které v rodné vesnici Zeleneč založila jeho matka Rozálie. Prostředí amatérského divadla mu jako jediné dovolilo věnovat se v sedmdesátých letech svobodně typu divadla, jaký ho jako mladého diváka v šedesátých letech tolik okouzlil.

Celý článek

Muzikantské fugy - Wilhelm Friedemann Bach

Stanislav Bohadlo | 09/18 |Studie, komentáře

„Je jedním z největších varhaníků a kontrapunktiků naší doby.“
Friedrich Nicolai, Beschreibung der Königlichen Residenzstädte Berlin und Potsdam

Albert Emil Brachvogel svým pseudobiografickým románem Friedemann Bach (1858) vytvořil tak silnou falešnou interpretaci varhaníka a skladatele, že berlínský Freundeskreis Wilhelm Friedemann Bach dodnes bojuje o změnu veřejného povědomí o osobnosti a významu „zfalšovaného“ mistra. Román stále vychází a četly ho snad milióny lidí. Jak už to při záměně beletrie za historický výklad na základě pramenů bývá, Dichtung vždy vytrvale převáží Wahrheit, čili výplod vzrušené fantazie skutečnost. První vědecká monografie, dizertace od Martina Falcka (1913), se už nedočkala po válce revidovaného vydání, takže teprve na konferenci v Halle k 300. výročí narození skladatele bylo na základě dizertace F. Lachera Friedrich Georg Weitsch (2005) prokázáno, že „slavný“ portrét žoviálního muže v klobouku s kožešinou nemůže být z doby kolem roku 1760 (malíř byl dvouletý), že tato móda se objevila až v 90. letech (Friedemann už dávno nežil) a že jako hudební ředitel hlavního kostela v Halle by takový oděv ani nesměl nosit.

Celý článek

Nadace Bohuslava Martinů informuje

Stanislava Střelcová | 09/18 |Studie, komentáře

K nejdůležitějším pilířům současné činnosti Nadace Bohuslava Martinů náleží festival Dny Bohuslava Martinů, jehož trvalou součástí se už po více než dvacet let stala interpretační soutěž. Letos potřetí se koná v nové koncepci ředitele nadace a uměleckého garanta soutěže prof. Jiřího Hlaváče, který se mimo jiné zasloužil o její rozšíření o řadu oborů a rovněž o její prestiž. Zcela v duchu odkazu manželů Charlotty a Bohuslava Martinů, kteří vyjádřili kdysi před mnoha lety podporu mladým interpretům.

Celý článek

Carolyn Abbateová a Roger Parker: Dějiny opery. Posledních 400 let

Helena Havlíková | 09/18 |Knihy a notoviny

Lze jen a jen přivítat a vysoce ocenit, že nakladatelství Argo vydalo v češtině v překladu Roberta Novotného rozsáhlou knihu s jednoduchým a výstižným názvem Dějiny opery a podtitulem Posledních 400 let.
Autory knihy jsou americká muzikoložka Carolyn Abbateová, profesorka hudby na Harvardově univerzitě, která se věnuje nejen opeře, ale i filmu a filozofii, a britský muzikolog Roger Parker, profesor hudby na King’s College London, který se zaměřuje zejména na italskou operu. Pod originálním názvem A History of Opera ji vydalo v roce 2012 renomované americké nakladatelství W. W. Norton & Company. A o její kvalitě svědčí i to, že německý překlad na trhu s mnohonásobně větším množstvím titulů věnovaných opeře vydalo v roce 2013 nakladatelství C. H. Beck.

Celý článek

Mistr houslař Jaroslav Skora

Rafael Brom | 09/18 |Svět hudebních nástrojů

Host dnešního rozhovoru, mistr houslař Jaroslav Skora (16. 9. 1965), pochází z Plzně. Hezkých pár let se porůznu potkáváme – tu v Lubech u Chebu, tu na houslařských soutěžích. Náš rozhovor se udál při příležitosti konání Mezinárodních tónových přehrávek v prostorách Houslařské školy, odloučeného pracoviště Integrované střední školy v Chebu, kterou obeslal svým nástrojem.

Celý článek

Nové operní nahrávky na CD

Zbyněk Brabec | 09/18 |Revue hudebních nosičů

Nově vydávané opery na CD tentokrát potěší především ty milovníky oper, kteří lační po objevování oper běžně nehraných nebo se zajímají o novou operní tvorbu. Jak už jsme několikrát v minulých dílech našeho seriálu zmínili, repertoárové opery jsou k dispozici v mnoha skvělých nahrávkách, které se znovu a znovu vydávají a zvukově nově remasterují. Proto tyto opery najdeme spíše na obrazových nosičích, které přinášejí záznamy nových cest v inscenování běžného operního repertoáru (často nás ovšem tyto režie zavádějí do slepé uličky). K nejznámějším operám nyní vydávaným na CD patří Zlato Rýna, Martha a La clemenza di Tito, byť i tyto opery se na našich jevištích v posledních letech objevují více než sporadicky. V letech 1719/23 se v Hamburku hrála Schürmannova opera Věrná Alcesta 42x, což byl v té době velký úspěch.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 09/18

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: