Hudební Rozhledy

Editorial 07/20

Hana Jarolímková | 07/20 |Úvodník

Vážení čtenáři,
jeden můj známý, mimochodem vynikající lékař, při různých příležitostech občas říkává: „Genetika je mocná čarodějka, nepochopitelná“. A ihned dodává, „to jak v negativním, tak i po- zitivním smyslu.“ Příkladů máme kolem sebe až až. Stačí se jen porozhlédnout. A sami vidíme, kolika „naprosto“ zdravým párům se např. narodí tak či onak postižené dítě. Nelehké to mají v některých zemích (např. USA, Anglie, Francie, JAR apod.) manželky, když musí přesvědčovat své muže o tom, že když se jim, jako páru s typicky evropským vzhledem, narodilo dítě výrazně afrických rysů (včetně barvy pleti), není to následkem jejich sexuálního „úletu.“ A většinou mají pravdu, stačí jeden prapradědeček jiné rasy a je to tu. Stejně tak genetika hraje svou roli při dědictví různých typů nadání. V našem případě pochopitelně hudebního jako například v případě vynikajícího českého houslisty a skladatele Jana Evangelisty Kubelíka (5. 7. 1880 – 5. 12. 1940), od jehož narození uplyne v červenci 140 let a jehož geny, jak si ukážeme dále, se předávají dodnes.

Celý článek

Vilém Veverka: Skutečné mistrovství tkví v pohybování (se) na hraně

Jiří Štilec | 07/20 |Rozhovory

Vilém Veverka je už delší dobu jednou z nejvýraznějších osobností české hudební scény. Vynikající hobojista s řadou zahraničních zkušeností ve špičkových světových orchestrech, skvělý komorní hráč a sólista. Osobnost s vyhraněnými a originálními názory, které mohou někdy provokovat, ale vždy svědčí o jeho potřebě debatovat a hledat v diskusích názor na řadu věcí. Vášnivý a zaujatý debatér! Navíc velmi komplexní osobnost se vztahem k dalším uměleckým druhům, sportu a životu. Moje první otázka se týkala jeho podzimního účinkování v Jihlavě.

Celý článek

Jana Jarkovská: Teď si užívám hlavně radost z alba Vlastním hlasem

Milan Bátor | 07/20 |Rozhovory

Jana Jarkovská patří k nejlepším flétnistkám současnosti. Své nové album Vlastním hlasem představila nejprve koncertem v New Yorku. V rozhovoru se dočtete, proč na své nahrávce představila výhradně ženy-skladatelky, ale také jaké má plány do budoucna.

Celý článek

Flétnistka Jana Semerádová

Milan Bátor | 07/20 |Rozhovory

Flétnistka a umělecká vedoucí mezinárodně úspěšného barokního souboru Collegium Marianum Jana Semerádová vydala nové koncepční album. Nahrávka nese název Chaconne pro princeznu a přichází po osmi letech od vydání alba Sólo pro krále.

Celý článek

Koncertní mistři violoncell Janáčkovy filharmonie zahráli s bravurou a nasazením

Milan Bátor | 07/20 |Události

Osmadvacátého května se v Domě kultury města Ostravy odehrál komorní koncert s violoncellem v hlavní roli. Koncert byl přenášen jako live stream, v omezeném počtu jej bylo též možno navštívit. Sluší se zdůraznit, že aktivita členů Janáčkovy filharmonie je poměrně unikátní záležitostí v celorepublikovém spektru. Každý týden hráči tohoto předního českého orchestru účinkují na koncertech s nevšední dramaturgií, přičemž dominantní úlohu v nich nezřídka sehrává právě violoncello. Na zmíněném koncertě vystoupili dlouholetí koncertní mistři violoncell Jiří Hanousek a Ivo Fišer za klavírní spolupráce Elišky Novotné a Alexandra Starého. Jako první se představili Ivo Fišer s Alexandrem Starým, kteří nejprve rozezněli Fantastické kusy, op. 73 Roberta Schumanna.

Celý článek

Netradiční zahájení

Vojtěch Mojžíš | 07/20 |Pražské jaro

Restriktivní opatření, zavedená jako obrana proti koronavirové nákaze letos na jaře, každý pochopil, nikdo neprotestoval, jenom jsme litovali, o co všechno přijdeme. Zrušeny byly všechny hromadné akce, tedy i festivaly. Hrozilo, že vše pohltí i onu krásnou ideu Pražského jara. Díky moderní sdělovací a záznamové technice, nápaditosti a elánu pořadatelů se tak však nestalo. Letošní ročník festivalu totiž zcela přenesli z koncertních síní do prostředí internetu, rozhlasového a televizního vysílání. V předvečer tradičně zahajovacího dne Pražského jara, 11. 5., byly letos Českou televizí vysílány dva pořady, které se jako vzdor probíhající epidemii pokusily nahradit zažité formy festivalu. Nejprve byla ze záznamu zařazena Má vlast, následoval dokument, zabývající se nastudováním a interpretací tohoto Smetanova slavného symfonického cyklu předním světovým dirigentem s předními evropskými symfonickými tělesy.

Celý článek

Recitál Jamese Ehnese: Cit, respekt a brilantní řemeslo

Milan Bátor | 07/20 |Pražské jaro

Koncert kanadského houslisty Jamese Ehnese proběhl 24. 5. z Floridy podobně jako mnoho dalších plánovaných událostí formou live streamu, který je zavěšen na stránkách Pražského jara. Houslistu provázejí superlativy, bývá považován za nového Jaschu Heifetze, jeho interpretace je charakterizována jako technicky dokonalá a oduševnělá, s hedvábným tónem. Přiznám se, že se do sledování streamů musím někdy trochu nutit. Vyrojila se jich v době koronaviru taková záplava, že se obtížně nejen vybírá, ale ještě obtížněji hledá nějaká sofistikovaná akustická i interpretační kvalita. Podceňovány bývají i další aspekty jako dramaturgie a styl koncertu.

Celý článek

Niterné drama Schubertovy Zimní cesty s Adamem Plachetkou

Markéta Jůzová | 07/20 |Pražské jaro

Před zahájením letošního 75. ročníku MHF Pražské jaro oslavil v květnu mladý basbarytonista Adam Plachetka své pětatřicáté narozeniny. Na naši prestižní hudební přehlídku se vrátil ke koncertnímu vystoupení podesáté, a když se ohlédne zpět, vypracoval se ve svém hlasovém oboru a své generaci za poměrně krátkou dobu mezi osobnosti světového renomé.
Pěvec měl štěstí, že jeho jubilejní koncert zůstal v dlouhodobém horizontu na festivalu termínově zachován a 25. 5. 2020 mohl ve Dvořákově síni Rudolfina představit plánovaný program, velké romantické dílo Franze Schuberta Zimní cesta, op. 89, D 911, písňový cyklus na verše Wilhelma Müllera, který úspěšně vloni natočil za doprovodu britského klavíristy Garyho Matthewmana. Nahrávka, studiový snímek z Rudolfina, vyšla v září 2019 v Radioservisu.
V Praze ovšem zpíval po boku pianisty Davida Švece, dirigenta Opery Národního divadla, který s pěvcem již delší dobu spolupracuje na recitálech. Garry Matthewman, bohužel, nemohl na festival přijet z důvodů vládních tuzemských a zahraničních omezení souvisejících s koronavirovou pandemií ve světě.

Celý článek

Kytarista Lukáš Sommer a osm krásných nástrojů

Milan Bátor | 07/20 |Pražské jaro

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro pokračoval 31. 5. autorským večerem Lukáše Sommera v Národním technickém muzeu. Noblesní průvodní slovo Ondřeje Havelky korespondovalo s aristokratickým projevem Sommera, který píše zajímavou orchestrální hudbu, opery, ale především je stále famózním kytaristou. V rámci svého vystoupení Sommer zahrál na osm různých kytar, což je samo o sobě velmi nestandardní a zvukově inspirativní zážitek, jelikož každý jeho nástroj pochází z jiné dílny a má své specifické témbrové vlastnosti.
Na kytaru luthiera Petra Lásky zazněla skladba s názvem Hommage à Jan Kaplický. Vyznačovala se netradičními akordy, vytahováním strun a tremolem. Stylově se Sommer inspiroval Leem Brouwerem, ale i Štěpánem Rakem, s nímž mladého kytaristu pojí naprosto mimořádná kytarová technika. Následovala kompozice Tramín – vzpomínka na Mikulov, kterou Sommer zahrál na nástroj Tomáše Hoňka. Provázela ji úžasná barevnost, kterou zvýraznila i perkusivní technika hry, do níž Sommer zakomponoval i luskání prsty a flažolety.

Celý článek

Finále jako pocta Beethovenovi

Rafael Brom | 07/20 |Pražské jaro

Letošní ročník festivalu se uzavřel koncertem 4. 6. ve Dvořákově síni Rudolfina, který byl přenášen stanicí Český rozhlas Vltava a ČT art, jakož i na webových stránkách samotného pořadatele. Původní program, tedy Beethovenova Symfonie č. 9, nemohl být z důvodu omezení počtu účinkujících na pódiu proveden, ale festivalová dramaturgie nalezla unikátní náhradu. Česká filharmonie v komorním seskupení a s koncertním mistrem Josefem Špačkem hrála pod taktovkou Jakuba Hrůši Smyčcové kvartety č. 14 cis moll, op. 131 a číslo 16 F dur, op. 135 Ludwiga van Beethovena v úpravě pro smyčcový orchestr. V rozhovoru, který před začátkem koncertu vedl moderátor festivalu Ondřej Havelka s dirigentem, Hrůša prozradil, že „v detailech jde v některých řešeních úpravy skladeb o jeho volbu“. Krizová situace se tedy projevila jako vítaná pomoc v objevu programu, který není sice neznámý, ale nemá příliš mnoho příležitostí k uvedení.

Celý článek

Jazz Dock zahájil působivě s energií

Vladimír Říha | 07/20 |Horizont

V době karantény a uzavření kulturních sálů musela mlčet i pražská klubová jazzová scéna. Ale po více než dvou měsících, hned jak se pravidla uvolnila, zahájil i známý smíchovský Jazz Dock (umístěný na vltavském břehu), a bylo to zahájení na úrovni. Již 25. 5. před sálem sice ne tak zaplněným jako dříve (přece jen se musely dodržovat částečně karanténní předpisy), vystoupil „domácí“ Jazz Dock Orchestra.
Pro ty, kteří ještě nezaznamenali tento přede dvěma lety založený pražský big band, jen částečná základní informace.

Celý článek

Opera před oponou

Jaroslav Someš | 07/20 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Do českých a moravských divadel se pomalu vrací život. Zatím v omezené podobě co do počtu večerů i počtu diváků. Po tříměsíční pauze otevřelo své hlediště také pražské Národní divadlo – i když ještě zcela výjimečně. Poprvé to bylo 12. 6., kdy byl pro omezený počet diváků uspořádán na předscéně před staženou železnou oponou komorní koncert árií a skladeb známých mistrů pod příznačným názvem Opera před oponou. Běžné operní představení totiž nebylo v rámci daných zdravotních opatření ještě možné. Ve srovnání s večerem Ve zpěvu hledejme úlevu, živě přenášeným televizí z prázdné Státní opery poslední dubnový den, měla programová všehochuť tentokrát méně čitelnou dramaturgickou koncepci. Zato přítomnost publika, rozesetého po přízemí a prvním balkoně, dodávala celé akci srdečnou, až „rodinnou“ atmosféru.

Celý článek

Nemrtvý Mozartův upír Silla

Helena Havlíková | 07/20 |Zahraničí

V době, kdy česká operní divadla kvůli koronavirové pandemii nemohla hrát, suplovaly jejich nabídku operní portály i weby řady divadel, které zprostředkovaly milovníkům opery alespoň na internetu bohatý výběr záznamů. Bruselské divadlo La Monnaie takto na portálu Opera Vision poskytuje od března do září svou inscenaci Mozartovy opery Lucio Silla z listopadu 2017 v hudebním nastudování Antonella Manacorda a v režii Tobiase Kratzera. Pro nás je zajímavá mimo jiné tím, že v ní vytvořila významnou roli sopranistka Simona Šaturová. V evropských divadlech se prosadila dlouhodobě, a právě bruselské divadlo La Monnaie ji pravidelně obsazuje už řadu let – s velkým úspěchem zde vytvořila už v roce 2012 Violettu v provokativní inscenaci Traviaty režisérky Andrey Brethy, vzápětí Servilii v Mozartově Titovi (záznam k dispozici na https:// my.mail.ru/mail/vassilevv.v/video/32/564.html), pak Gildu v inscenaci Rigoletta Roberta Carsena. Koronavirové uzavření divadel přerušilo její angažmá ve zdejším aktuálním projektu „trilogie“ Mozartových oper na libreta Lorenza da Ponte v nastudování jednoho týmu dirigenta Antonella Manacorda a tvůrčí skupiny Clarac-Deloeuil > le lab ve stejném scénickém prostoru s týmiž sólisty, ve kterém zpívala nejen Hraběnku ve Figarově svatbě, ale i Donnu Annu v Donu Giovannim (a doufejme, že záznam tohoto zajímavého projektu se někdy také objeví na internetu).

Celý článek

Portréty velkých dirigentů - Charles Mackerras

Jana Vašatová | 07/20 |Studie, komentáře

„Skoro všechny hudební sny jsem si jako dirigent splnil.“ (2010, pro ČTK)
(Alan) Charles (MacLaurin) Mackerras se narodil 17. 11. 1925 australským rodičům ve Spojených státech amerických, ve městě Schenectady ve státě New York. Jako dítě odejel s rodiči do australského Sydney. Tam vystudoval hoboj, klavír a kompozici na New South Wales State Conservatorium of Music. Působil pak tři roky (1943–1946) jako první hobojista v Sydney Symphony Orchestra a následně odcestoval do Londýna, kde se stal členem orchestru Sadler’s Wells a studoval dirigování u Michaela Mudieho. V roce 1947 získal stipendium Britské rady, což mu umožnilo stipendijní pobyt v Praze.

Celý článek

S Jiřím Vejvodou (nejen) o Wagnerově Rienzim

Robert Rytina | 07/20 |Studie, komentáře

O svých oblíbených zapomenutých či méně známých operách nám už v tomto seriálu povyprávěli hvězdní pěvci, dirigenti i jeden neméně hvězdný režisér. Než se k představitelům těchto oborů opět vrátíme, určitě neuškodí zeptat se na vztah k raritním dílům a opeře obecně člověka, který má k tomuto žánru sice také blízko, ale přece jen jinak než jako tvůrce či interpret. I když – jak se to vezme... Hlasový projev a mnohdy i jevištní vystupování jsou v jeho případě také důležité. Dokonce předpokládám, že jeho hlas bezpečně identifikuje většina našich milovníků klasické hudby dříve, než vokální projev lecjaké operní star. Zkrátka a dobře bez slovního doprovodu moderátora Jiřího Vejvody se už dlouhá léta neobejde žádný televizní přenos špičkových světových koncertů a operních představení, a naživo ho znají jako zasvěceného průvodce večerem i návštěvníci mnoha festivalů a slavnostních ceremoniálů.

Celý článek

Bronius Kutavičius: Mistr pohanských oratorií z Litvy

Milan Bátor | 07/20 |Studie, komentáře

Neuvěřitelný zážitek pro posluchače, který stěží dokáže někdo podobně zprostředkovat. Takto a podobně hovoří o hudbě nejvýznamnějšího litevského skladatele současnosti lidé, kteří se seznámili s jeho hudbou. Jméno Bronius Kutavičius nebývá běžnou součástí naší zkušenosti a zejména v českém kontextu máme vůči tomuto velkému mistrovi dosud jakýsi dluh. O to větší, že se jedná o skutečnou legendu a skladatele, který si vytvořil naprosto osobitý, nezaměnitelný rukopis a dokázal ve svém fascinujícím díle reagovat na zásadní filozofické i duchovní otázky.

Celý článek

Newyorský jazz za časů „korony“ a před ní

Petr Marek | 07/20 |Studie, komentáře

„Člověk míní a čas mění“, říká známé pořekadlo v trochu modernějším pojetí. A opět se ukázalo jako pravdivé, protože jste si zde měli přečíst další díl seriálu od legendárního „jazzového messengera“ Vladimíra Kouřila. Ale ještě nějaký čas se na tento seriál budeme muset společně jen těšit a zatím Vladimírovi dohromady držet palce při jeho rekonvalescenci. A mně připadla čest, tento uvolněný prostor opět vyplnit. Doufám, že se mi to alespoň z části podařilo a aktuální článek vás zaujme.

Celý článek

Slavní hudebníci za šachovnicí III

Miroslav Vilímec | 07/20 |Studie, komentáře

„Z blízkého kontaktu s umělci a šachisty jsem dospěl k osobnímu závěru, že zatímco všichni umělci nejsou šachisty, všichni šachisté jsou umělci.“
Těmito slovy francouzského malíře, zakladatele dadaismu a zároveň profesionálního šachisty Marcela Duchampa bych chtěl uvést třetí část svého zamyšlení nad šachovými figurkami v rukou umělců. Přednostně sleduji vztah šachu a hudby, který jsme v minulých dílech demonstrovali především na Davidu Oistrachovi a Sergeji Prokofjevovi. Nyní bych rád čtenáře pozval na krátkou procházku vzdálenějším časem. Snad nebudu nudit, když připomenu několik dějinných dat o hře, která zde existuje zřejmě několik tisíciletí. Kořeny šachové hry lze vystopovat dokonce v říši bájí a pověstí. Ze sutin historie se tedy například dovídáme, že šachy vynalezl jakýsi hrdina při dobývání Tróje – tedy zhruba ve 12. století před naším letopočtem. Byly určeny pro pobavení řeckých vojáků, zlenivělých dlouhou válkou.

Celý článek

Emma Kovárnová: Paganina moderního klavíru

Vojtěch Mojžíš | 07/20 |Studie, komentáře

Když je dosaženo nejvyšší umělecké úrovně v kategorii interpretace sólové, umělce obdiv a popularita nikdy nemine. Jde-li ale o kategorii komorní, takovou, kdy se na výkonech podílí více osob, někdo ze zúčastněných, ač nejsou jeho zásluhy zanedbatelné, zůstává zpravidla v ústraní. K takovým umělcům patří i Emma Kovárnová, skvělá klavíristka, která právě komorní hudbě věnovala nejen všechny schopnosti a talent, jimiž byla obdařena, ale i celé svoje srdce. Přesto, že 20. srpna 2020 oslaví již své úctyhodné 90. narozeniny, dodnes rozsévá plnými hrstmi neutuchající životní elán, jas a optimismus…

Celý článek

Dostaveníčko u kláves - Chvála opravárenství

Jakub Zahradník | 07/20 |Svět hudebních nástrojů

Od dob nejstarších se veškeré opravy a ladění odehrávaly na privátní bázi. Místní stavitel klavírů byl současně i jejich „ranhojičem“. Nebylo neobvyklé, aby byl požádán například o zkrácení křídla: umístěním opřádaných strun (namísto strun prostých) se mohl takový nástroj zkrátit i o pár decimetrů. Možná odtud pochází německý výraz Stutzflügel – česky „polokřídlo“ (zkrácené křídlo). V druhé polovině 19. století bylo běžné, že se laděním pian zabývaly ženy. Bylo to považováno za pro ně vhodnou profesi. Od roku 1924 se u nás zavedlo systematické vyučování slepců pro tento obor v Deylově ústavu. Tradice nevidomých ladičů je silná u nás a v Anglii, kde mají dokonce vlastní ladičský svaz.

Celý článek

Nové operní nahrávky na CD

Zbyněk Brabec | 07/20 |Revue hudebních nosičů

Nejnovější operní nahrávky na hudebním nosiči CD přinášejí široké spektrum operní hudby od nejstarších dob až po současnost. Nabídka je tentokrát velice pestrá, myslím, že si každý operní milovník vybere tu svou. Vedle záznamů známých oper vycházejí i nahrávky děl, která se vůbec (nebo téměř vůbec) nehrají a seznámení se s nimi nám může významně obohatit naše znalosti o opeře. Z nových nahrávek je možno doporučit snad všechny snímky. Mě osobně zaujaly nahrávky oper dvou chorvatských skladatelů Ivana Zajce a Jakova Gotovace. Opera Nikola Šubič Zrinjski z roku 1876 Ivana Zajce je označována za chorvatskou národní operu (u nás ji v roce 1969 hrála olomoucká opera). Gotovacova opera Ero z onoho světa z roku 1935 (také známá pod titulem Ženich z onoho světa, jak ji hrály u nás v roce 1957 operní soubory v Ostravě a v Ústí nad Labem) obsahuje mnoho chorvatské lidové hudby a pro svůj vtipný děj byla po premiéře uvedena ve více než osmdesáti evropských městech. Praha ji poznala v letech 1957 a 1982 při hostování operních souborů ze Záhřebu a z Lublaně.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 07/20

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: