Hudební Rozhledy

Editorial 06/18

Hana Jarolímková | 06/18 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
není tomu tak dávno, co dozněly poslední tóny Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, každoročně pořádaného již od prvního poválečného roku 1946. Bohužel již pošesté (dokonce tedy ani v roce 100. výročí založení Československé republiky) jsme se jedinkrát nedočkali slavnostních fanfár z významného symbolu české národní kultury – ze Smetanovy opery Libuše (1872), které vždy ohlašovaly příchod hlavy státu do prezidentské lóže. Jde však nejen o smutný pohled do prázdnotou zející části prostoru tohoto secesního skvostu, jakým bezesporu Smetanova síň v Obecním domě je, či o otázku zájmu či nezájmu jedince, zastávajícího významný post ve společnosti, o klasickou hudbu.

Celý článek

Ivan Klánský

Hana Jarolímková | 06/18 |Rozhovory

„Jako jedinec jsem zcela jedinečný, odlišný od všeho, s ničím nesrovnatelný. Ani veškerá hmota vesmíru není s to rozdrtit mou individualitu.“
Rabíndranáth Thákur

S profesorem Ivanem Klánským, který minulý měsíc, 13. května, oslavil významné životní jubileum, jsem si povídala již před čtrnácti lety ve shrnujícím rozhovoru, uveřejněném v Hudebních rozhledech v roce 2004 (č. 5, str. 42–45)! Ani se tomu nechce věřit, jak ten čas letí...

Celý článek

Manfred Honeck

Alena Sojková | 06/18 |Rozhovory

V uplynulých koncertních sezonách jsme se mohli s dirigentem Manfredem Honeckem setkávat v Praze díky jeho hostování u České filharmonie pravidelně. S jeho vzrůstajícími závazky v zahraničí a především zodpovědnou prací v jeho domovském Pittsburghu (je šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Pittsburgh Symphony Orchestra) však frekvence Honeckových koncertů v Praze slábne. Zdá se však, že se přece jen máme na co těšit. V září přijedete Manfred Honeck se Staatskapelle Dresden na Dvořákovu Prahu a v lednu opět vystoupí na abonentním koncertu České filharmonie. Jedním z důvodů vzniku tohoto rozhovoru bylo letošní ocenění Manfreda Honecka jako Umělce roku organizací The International Classical Music Award.

Celý článek

S Oliverem Dohnányim o inscenaci Řeckých pašijí Bohuslava Martinů v Jekatěrinburgu

Aleš Březina | 06/18 |Rozhovory

Po Bregenzu, Londýně, Brně, Soluni, Brémách, Palermu, Štýrském Hradci a švédském Karlstadu dospěla první verze Řeckých pašijí Bohuslava Martinů i do Ruska, konkrétně do Jekatěrinburgu, kde zazněla 19. dubna 2018 v ruské premiéře v Uralském státním divadle opery a baletu. Tato opera měla složitou historii, po dokončení v lednu 1957 se o ni zajímala řada světových operních domů a slavných dirigentských osobností včetně Herberta von Karajana (a to pro Salcburk i Vídeň), Martinů ji ale svěřil svému příteli Rafaelovi Kubelíkovi, tehdejšímu generálnímu hudebnímu řediteli Londýnské královské opery.

Celý článek

Ivan Klánský se s publikem podělil o „svého“ Chopina

Julius Hůlek | 06/18 |Události

Několikanásobným svátkem se stal letošní První máj, nejen jako svátek jara, lásky, práce, ale i umění, konkrétně umění hudebního, ve smyslu hudby přímo geniálně vytvořené i interpretované. Ten den, téměř v předvečer umělcova životního jubilea, se uskutečnil velkolepý bilanční koncert významného českého klavíristy, sólisty, komorního hráče, pedagoga a vůbec čelné osobnosti současného hudebního života Ivana Klánského. Curriculum vitae profesora Klánského se začalo odvíjet 13. května 1948 v Praze a je vymezeno širokým řečištěm hudebních a s hudbou souvisejících aktivit, mezi nimiž na prvním místě pochopitelně stojí aktivita interpretační.

Celý článek

Přehlídka koncertního umění

| 06/18 |Festivaly, koncerty

ÚVODEM…

Vojtěch Mojžíš

Myšlenka pořádání Přehlídky koncertního umění není ničím novým. Milovníci špičkového koncertního umění se s ní mohli setkávat již i v době předlistopadové. Svaz českých skladatelů a koncertních umělců (SČSKU) je pořádal v Praze, většinou v Rudolfinu, pravidelně vedle skladatelských přehlídek – Týdnů nové tvorby. Kdo si je oblíbil, měl možnost udělat si dosti objektivní obraz o stavu našeho koncertního umění. Mohl sledovat vývoj interpretačních osobností a porovnávat jejich výkony třeba s výkony četných světových hvězd, které ve stejné době zavítaly na naše pódia. Je třeba dodat, že ta srovnání nebyla nikdy výrazně v neprospěch našich barev.

Celý článek

Mattila zpívala Beethovena

Vladimír Říha | 06/18 |Festivaly, koncerty

Už dlouho nebylo na koncertu PKF – Prague Philharmonia tak plno jako v sobotu 21. 4., kdy v pražském Rudolfinu v orchestrálním cyklu A hostovaly s orchestrem dvě světové hvězdy – finská pěvkyně Karita Mattila a britský dirigent Paul McCreesh. Zejména Mattila, která patří k nejoceňovanějším dramatickým sopranistkám dneška, je u nás známá ze spolupráce v operních divadlech s Jiřím Bělohlávkem a někteří návštěvníci si ji pamatují právě z jejího vystoupení na jubilejním koncertu České filharmonie k Bělohlávkovým 70. narozeninám. Její poklek na pódiu před v sále sedícím šéfdirigentem ČF zůstává v paměti návštěvníků navždy i po jeho smrti. I tam zpívala árii z Janáčkoyy opery Její pastorkyně, kterou s ní právě Bělohlávek ve světě často uváděl.

Celý článek

V Panově říši s Patrickem Hemmerlém

| 06/18 |Festivaly, koncerty

Slyšet živě „báseň v tónech o pěti větách“ Pan od Vítězslava Nováka (1870–1949) v klavírní verzi jste nemohli (až na jediný koncert Ivana Klánského začátkem 80. let), není-li vám více než 44 let. Přesně tak dlouho se totiž na pražském (českém?) pódiu nevyskytla. Výjimečnou možností nechat ji zaznít byl koncert u příležitosti založení Ústavu pro propagaci díla a odkazu Vítězslava Nováka, do nějž se integrovala dosavadní Mezinárodní společnost V. Nováka. Konal se v Senátu 26. 4. 2018 z iniciativy předsedy této instituce Milana Štěcha a Ivana Pfaura, starosty rodného města Novákova – Kamenice nad Lipou.

Celý článek

Filmová hudba posedmé

Vladimír Říha | 06/18 |Horizont

S několika novinkami se představil v dubnu v Praze letošní ročník Festivalu filmové hudby (Film Music Prague). Ten vymyslel před sedmi lety známý nadšenec a hudební redaktor Nikola Bojčev a každý rok ho s kolektivem přátel rozšiřuje a obohacuje o nové nápady. Tak letos ho rozšířil již na čtyři dny, pozval mnohem více hostů ze zahraničí než dříve, změnil místo tiskového centra a předložil zájemcům kromě hudby i zajímavé panely se zahraničními hosty, kde se sice jen v angličtině (bez tlumočení) mohlo diskutovat o mnoha aspektech velkého fenoménu současnosti – filmové hudbě.

Celý článek

Fantaskní a obskurní opera – Sternenhoch

Karla Hofmannová | 06/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Fascinace ošklivostí a krutostí, tak by se dala stručně charakterizovat opera, uvedená v premiéře 7. 4. na Nové scéně v Praze. Neuchopitelný a fascinující román Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha již byl několikrát uveden scénicky i filmově, nyní se dočkal operní podoby. Skladatel Ivan Acher, který byl již autorem scénické hudby k představení v Divadle komedie (2007), je nyní současně i autorem libreta, což mu umožnilo vytvořit obdivuhodně ucelené a působivé dílo.

Celý článek

Traviatu v Ostravě sleduje i Alexandre Dumas ml.

Helena Havlíková | 06/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Ostravská opera si zakládá na dramaturgii, která přináší u nás neuváděné nebo málo uváděné tituly: Připomeňme dlouhodobý cyklus oper 20. století, v jehož rámci letos sezoně dominovala Šostakovičova Lady Macbeth mcenského újezdu. Pro dětské publikum ostravské divadlo připravilo nové nastudování zpívané pohádky pro děti Ivana Binara a Edvarda Schiffauera Zob, Zob, Zobane!!! a zapojilo do něj své dětské Operní studio. Pokusem o návrat k předklasické opeře byla Gluckova Ifigenie v Aulidě, jakkoli zůstalo skutečně pouze u pokusu. Vedle Verdiho Otella tak Traviata dramaturgicky vyvažuje sezonu divácky atraktivním titulem, v němž Dumas i Verdi s laskavým lidským pochopením pojednali osud pařížské kurtizány, která opustí život uprostřed radovánek a naději na nový život s milovaným Alfrédem na přání jeho otce ukončí a na závěr umírá na souchotiny.

Celý článek

Sen noci svatojánské Benjamina Brittena

Karla Hofmannová | 06/18 |Zahraničí

Poslední premiérou této sezony v Divadle na Vídeňce byla opera Benjamina Brittena na motivy Shakespearovy komedie Sen noci svatojánské. Libreto si napsal skladatel sám, spolu s přítelem Petrem Pearsem.
Opera se pohybuje v několika dějových a emočních rovinách, což je poněkud potlačeno režijním uchopením děje. Benátčan Damiano Michieletto prokázal režijní invenci již v několika inscenacích na scéně Divadla na Vídeňce, tentokrát osciluje mezi hravostí komiky a náznakem osobní tragédie Puka, která rámuje celý příběh. Inscenační výklad je přitom naznačen jen ve třech projekcích, které jakoby mimochodem procházejí dějem, zasazeným do anglické internátní školy.

Celý článek

Eneskův Oidipus v Geře

Zbyněk Brabec | 06/18 |Zahraničí

V dobách socialistické Německé demokratické republiky byla operní síť v zemi neobyčejně hustá, operní soubory sídlily i v mnoha menších městech. Po sjednocení Německa byla řada operních souborů zrušena, mnohé pak byly spojeny v jeden celek (ostatně takto již od roku 1956 funguje spojení divadel v Düsseldorfu a Duisburgu pod názvem Deutsche Oper am Rhein). K jedné z mnoha fúzí v zemích bývalé NDR došlo v roce 1995, kdy bylo v jeden celek spojeno Zemské divadlo v Altenburgu s operním domem v Geře. Za časů NDR zde byly poměrně velké samostatné soubory o zhruba 23 sólistech, s orchestry o 68, resp. 76 hráčích, a o 29, resp. 35 členech operního sboru.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století VIII

Christian Zacharias

Jana Vašatová | 06/18 |Studie, komentáře

O čem je celé jeho umění? Nevnucuje hudbě svůj pohled, ale ponechává každému prvku, každé části možnost růst na svém vlastním místě.
Německý klavírista a dirigent Christian Zacharias se narodil 27. 4. 1950 v indickém Jamshedpuru německým rodičům, s nimiž se pak ještě jako dítě vrátil do Německa. Na klavír začal hrát, když mu bylo sedm let, ale opravdu vážně se tomuto nástroji začal věnovat teprve na Státní vysoké hudební škole v Karlsruhe v letech 1960–1969, kde byla jeho první učitelkou Irene Slavin. V závěru studia, roku 1969, se zúčastnil mezinárodní klavírní soutěže ve švýcarské Ženevě a přivezl si odsud druhou cenu.

Celý článek

Celuloidová hudba III

Jan P. Muchow anglicky, Michael Kocáb lyricky

Tomáš Pilát | 06/18 |Studie, komentáře

Český lev slaví desáté narozeniny. Už je to kluk jako buk, silný, s respektem. Dětské nemoci má většinou za sebou, a pomalu směřuje do teenagerovského věku. Tedy – ještě mu k tomu kus zbývá, ale i v deseti už je to sebevědomá šelma, která umí kousnout.
Při udílení cen v roce 2003 dominoval film Vladimíra Morávka Nuda v Brně. Divadelní režisér přišel s (pro mnohé) překvapivým opusem, ve kterém dokonale využil atmosféru moravské metropole a naturelu Brňanů. Černobílý snímek okouzlil diváky i většinu kritiků. A očividně i filmové akademiky, kteří o Českých lvech rozhodují.

Celý článek

Žánrové obrázky z dějepisu českého jazzu

Fenomén SHQ a jeho doba

Vladimír Kouřil | 06/18 |Studie, komentáře

Náš jazz se s dvacetiletím tzv. normalizace vyrovnal po svém: personálně podle vzoru občanského protestu „nohama“, umělecky – jel si po svém. V moderním jazzu tuto skutečnost symbolizuje rozpad Junior Tria, z něhož se usadili hned dva muzikanti natrvalo na americké půdě – basista Miroslav Vitouš a pianista Jan Hammer, třetí – bubeník Alan Vitouš, skončil u manuální práce v kladenských dolech. Jiný kontrabasista, Jiří Mráz, člen tria kytaristy Rudolfa Daška, SHQ a Čs. All Stars bandu 1966, rovněž skončil – lépe řečeno začal, v USA roku 1970, v kombu slavného Dizzyho Gillespieho!

Celý článek

Karel Skála, Václav Tichý (ed.): Jan Dismas Zelenka – český génius barokní hudby

Oldřich Kašpar | 06/18 |Knihy a notoviny

Rodáku z Louňovic pod Blaníkem Janu Dismasi Zelenkovi (1679–1745) patří nepochybně čestné místo mezi světovými skladateli barokní hudby. Za svého života, bohužel, nebyl náležitě doceněn, ačkoliv z jeho hudby vycházel například i Johann Sebastian Bach (1685–1750). Napsal na 180 velkolepých vokálních děl, ale i působivé instrumentální skladby, jež svou virtuozitou, půvabem, citovým a myšlenkovým nábojem patří k nejlepším instrumentálním dílům vrcholného baroka.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů – violoncella a kontrabasy III

Mistr houslař Jiří Pátek

Rafael Brom | 06/18 |Svět hudebních nástrojů

Nesetkávají se hory s horami, ale lidé s lidmi. Potkal jsem Jiřího Pátka koncem devadesátých let v Lubech u Chebu na exkurzi v závodě Strunal. Sekretářka ředitele firmy, Waltraud, dcera pana Fritsche – pracovali jsme spolu v dílně jmenovaného závodu – mi tehdy představila sympatického mládence se slovy „to je náš nový mistr odborné houslařské praxe v učňovském středisku“. S jeho jménem jsem se pak častěji setkával při rozhovorech s houslaři, až jsme se roku 2016 setkali při prezentaci Houslařské školy z Chebu na veletrhu Dřevostavby v Praze. Tam vznikl následující rozhovor. Osobnost Jiřího Pátka představuje v jistém slova smyslu historický fenomén, který prezentuje přeshraniční pospolitost slovanského a německého osídlení na Chebsku.

Celý článek

Nové operní nahrávky na CD

Zbyněk Brabec | 06/18 |Revue hudebních nosičů

Jestliže jsem v některém z minulých dílů našich přehledů o nových operních nahrávkách na CD konstatoval, že nyní většinou vycházejí spíše neznámé opery, neboť operní hity jsou na trhu v bezpočtu kvalitních snímků, pak tento seznam má slova opět potvrzuje. Bezesporu nejznámější nově vydávanou operou je Čajkovského Piková dáma v záznamu z jejího koncertního provedení pod taktovkou jednoho z nejvýznamnějších dirigentů současnosti Vladimira Jurowského. Druhá vydávaná nejznámější opera je Verdiho Luisa Miller, byť ve skladatelově tvorbě stojí ve stínu mnoha svých úspěšnějších sester. Je opět záznamem z koncertního provedení (na studiové nahrávky dnes již nikdo nemá čas ani peníze).

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 06/18

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: