Hudební Rozhledy

Editorial 05/18

Hana Jarolímková | 05/18 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
květnové výročí jsem si vybrala jako podklad pro zamyšlení nejen nad zrůdností minulého režimu, ale také nad řadou nešvarů, které najdeme i v naší nedávné historii a současnosti.
Dne 28. května tohoto roku oslavíme totiž „půlkulaté“ výročí narození umělce, bez něhož si dějiny naší klasické hudby 20. století nedokážeme ani představit. Toho dne před 135 lety se totiž narodil význačný umělec spletitého a nelehkého osudu, jeden z nejvýznačnějších českých dirigentů, v zahraničí srovnávaný například s Toscaninim či Furtwänglerem – Václav Talich (28. 5. 1883 – 16. 3. 1961).

Celý článek

Vzpomínka na Jana Šmolíka

(17. 4. 1935 – 22. 3. 2018)

Hana Jarolímková | 05/18 |Vzpomínka

Když jsme se poprvé s Honzou setkali, já jako nová členka redakce, sídlící tehdy ještě v krásném Nostickém paláci, a Honza v roli tehdejšího šéfredaktora, hned jsme si padli do oka. Honza totiž nebyl žádný upjatý škarohlíd, ale celoživotní optimista, který nezkazil žádnou legraci. Přitom si však v našem ryze ženském osazenstvu dokázal i přes kamarádský vztah udržet respekt – a že to vždy nebylo tak úplně jednoduché, o tom se asi nemusím rozepisovat.

Celý článek

Petra Lang hostem letošního Pražského jara

Anna Šerých | 05/18 |Rozhovory

Na německou sopranistku Petru Lang se těší nejenom ti, kdo už ji zažili na předchozích koncertech Pražského jara (v roce 2010 s Pražskými symfoniky a Jiřím Koutem v Beethovenově „Deváté“ a o rok později s Českou filharmonií v Mahlerově „Symfonii tisíců“), ale (a možná ještě víc) i zapřísáhlí wagneriáni, kteří jsou uvyklí na vybrané wagnerovské inscenace jezdit do světa, nejlépe do Bayreuthu. Právě tam se s jejím neodolatelným zpěvem a vybraným herectvím setkávají pravidelně.

Celý článek

Ještě jednou Iván Fischer

Alena Sojková | 05/18 |Rozhovory

V minulém čísle našeho časopisu (Hudební rozhledy 2018/č. 4, str. 3) jsme přinesli článek, ve kterém jsme představili hosta letošního Pražského jara – maďarského dirigenta
Ivána Fischera. Ten 24. 5. vystoupí v Praze s Budapešťským festivalovým orchestrem, který založil v roce 1983. A protože zcela vytížený Iván Fischer se dostal k odpovědím na otázky, které jsme mu před časem poslali, teprve před uzávěrkou tohoto vydání, nechtěli jsme vás o jeho zajímavé myšlenky připravit a nabízíme vám je v následujících řádcích v tomto čísle.

Celý článek

Autorský večer Pavla Trojana

Vojtěch Mojžíš | 05/18 |Události

Autorský večer Pavla Trojana uspořádala Pražská konzervatoř 27. 3. 2018 ve svém koncertním sále v souvislosti se závěrem skladatelova čtrnáctiletého působení ve funkci ředitele tohoto významného učiliště. V podání orchestru Praga Sinfonietta zazněla na úvod Trojanova symfonická předehra Via Carolina, následoval 2. houslový koncert se sólistkou Marií Hasoňovou. Árie a duety z opery Pastýřská pohádka přednesli mladí pěvci Dušan Růžička – tenor a Anna Trojanová – soprán. Na závěr večera zazněly orchestrální variace na známou píseň pod názvem Happy Birthday Variation. V nich, stejně jako i v operních áriích, spoluúčinkovala ženská část studentského pěveckého sboru Pražské konzervatoře, známého pod názvem Punkt.

Celý článek

Pardubické hudební jaro a Má vlast

Julius Hůlek | 05/18 |Festivaly, koncerty

Úvodem…
V dramaturgii i samotné realizaci letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pardubické hudební jaro (4. 3.–6. 5.) hraje roli hned několik historicky, společensky a kulturně významných událostí a jejich výročí. Předně je to fakt a kontinuita čtyřiceti ročníků v dosavadní historii samotného festivalu, který nejenže svou existenci obhájil, ale dokázal se zařadit mezi naše přední hudební festivaly. Svou pozici upevnil mj. i díky pořadatelství, kterého se před pěti lety ujal profesionální soubor Barocco Sempre Giovane se svým uměleckým vedoucím Josefem Krečmerem, ředitelem a dramaturgem festivalu. Festivalové dění se zdaleka neomezuje na město Pardubice, nýbrž se doslova „rozlévá“ do dalších, mnohdy atraktivních lokalit regionu.

Celý článek

Česká filharmonie uvedla pod taktovkou Thomase Adèse Tanec mrtvých

Vladimír Říha | 05/18 |Festivaly, koncerty

Vskutku třídenní maraton super koncertů se konal náhodně v pražských hudebních sálech mezi 21. a 23. březnem. Začal ho José Cura ve Smetanově síni Obecního domu s Pražskými symfoniky FOK, pokračovala Česká filharmonie v Rudolfinu s Thomasem Adèsem a zakončil v pátek ve Smetanově síni Orchestr Mariinského divadla v Petrohradu s Valerijem Gergijevem. Jelikož Cura i Gergijev u nás byli již několikrát, věnujme se právě ČF, která u nás ve Dvořákově síni poprvé představila britského dirigenta a skladatele Thomase Adèse.

Celý článek

Skvělý Erwin Schrott podruhé v Praze

Helena Havlíková | 05/18 |Festivaly, koncerty

Basbarytonista Erwin Schrott přijel 4. 4. do Prahy podruhé. V prosinci 2016 tu v rámci turné vystoupil s programem ke svému kompaktnímu disku Rojotango, ve kterém se vydal k uruguayským kořenům svého dětství. Odskoky operních sólistů k populární nebo lidové hudbě bývají ošemetné. Schrottovi se tehdy nepodařilo proměnit rozlehlou secesní Smetanovu síň na bar, klub, ale i bordel v Montevideu nebo Buenos Aires, kde je tango „doma“ se svou živočišnou a drsnou nespoutaností. I když Schrottův temný basbaryton a podmanivost jeho vizáže se zdály pro tango jak stvořené, výsledkem byla evropsky uhlazená varianta, která atakovala publikum nikoli emocemi nabitou intimitou, vášní a melancholií, ale přehlušeností estrády.

Celý článek

Triumf baroka a Ensemble Berlin Prag

Julius Hůlek | 05/18 |Festivaly, koncerty

Skutečným svátkem barokní hudby co do stylové autenticity, interpretační perfekce a výrazové kreativity byl březnový koncert na pražské Novoměstské radnici nazvaný Tribute to Jan Dismas Zelenka (7. 3.). Vzácný posluchačský zážitek poskytl soubor Ensemble Berlin Prag – Vilém Veverka a Dominik Wollenweber (hoboje), Mor Biron (fagot), Ulrich Wolff (kontrabas), Barbara M. Willi (cembalo). Jeho nejzazší počátky sahají k roku 2005, kdy se v Berlíně potkali stipendisté Orchestrální akademie Berlínské Filharmonie M. Biron a V. Veverka, přičemž k závaznému formování došlo až 2011.

Celý článek

Nigel Kennedy s Gershwinem v Praze

Vladimír Říha | 05/18 |Horizont

Málokterá postava vzbudila v nedávných letech tolik diskusí ve světě popu i klasiky jako britský houslista Nigel Kennedy. Bylo to především kvůli jeho vskutku „uvolněnému“ přístupu k oběma světům, a to jak v hudebním podání, tak i v oblékání a chování (myslím pochopitelně na pódiu při koncertech). Kennedy dlouho žil v Polsku, má odtud i ženu, a naposledy v roce 2009 u nás koncertoval s krakovskou skupinou Kroke, bylo to ve Valdštejnské zahradě během Festivalu Devět bran. Rok předtím, 26. 5. 2008, vystoupil s Polským komorním orchestrem na Pražském jaru.

Celý článek

Jubilejnímu Febiofestu hudba nechyběla

Vladimír Říha | 05/18 |Horizont

S pořadovým číslem 25. byl letošní ročník Febiofestu, pražského mezinárodního filmového festivalu, jubilejní, a proto ho organizátoři připravovali dost rozsáhle. To u nového vedení přehlídky sice nepřekvapilo, ale očekávání tentokrát nebyla tak úplně splněna. Po loňské premiéře týmu (prezident Fero Fenič, i když spíše v pozadí, ředitel Kamil Spáčil a dva programoví ředitelé Anna Kopecká a Michal Hogenauer) se ve dnech 15.–23. 3. konal ročník s velkou nabídkou 179 filmů v 18 sekcích, což představovalo celkem 445 projekcí.

Celý článek

Kaká mumraj pitvorná!

Výlety páně Broučkovy v Národním

Anna Šerých | 05/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Leoš Janáček fascinuje čím dál víc – Výlety páně Broučkovy, surreálnou, roztančenou frašku napsal už v roce 1908! To pana Broučka vyslal na Měsíc, husitský díl opery pak zkomponoval v obdivuhodné rychlosti v roce 1917. Premiéru opery nastudoval Otakar Ostrčil v Národním divadle v Praze roku 1920, letos Národní divadlo vybralo Broučkiádu jako titul vhodný k oslavě stého výročí vzniku republiky (ostatně prezidentu Masarykovi operu Janáček dedikoval).

Celý článek

Fibichova nevěsta messinská

Anna Šerých | 05/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Zdeněk Fibich (1850–1900) patří bezesporu do zakladatelského trojlístku moderní české hudby – Smetana, Dvořák, Fibich. Přesto realita znalosti jeho hudby je vlastně tristní, takřka ji neznáme, evergreenový Poem je výjimka. Fibich je skladatel všestranný a sedm dokončených oper a řada scénických a koncertních melodramů jasně deklamuje jeho vysoký dramatický potenciál. Vřadit Nevěstu messinskou, tuto brilantní hudební tragédii, do repertoáru, je nanejvýš záslužná nabídka edukace a velkolepého hudebního zážitku.

Celý článek

Impresionistická Bohéma v Liberci

Helena Havlíková | 05/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Bohému Giacoma Pucciniho o životě mladých umělců v pařížské Latinské čtvrti a tragické lásce básníka Rudolfa a švadlenky Mimi s turínskou premiérou v roce 1896 máme zaškatulkovanou jako prototyp veristické opery s realistickým zachycením skutečných příběhů. Ostatně nedávno Metropolitní opera dokonce potřetí zopakovala v přímém přenosu super naturalistickou inscenaci Franka Zeffirelliho.

Celý článek

Přímé přenosy z Met – W. A. Mozart: Così fan tutte

Jaroslav Someš | 05/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Mozartovu operu Così fan tutte poznalo americké publikum poměrně pozdě. Poprvé byla uvedena v newyorské Met teprve v roce 1922. O té doby se však na tuto scénu pravidelně vrací; předposlední nastudování mělo premiéru před dvaadvaceti lety a letos v březnu bylo nahrazeno zbrusu novou inscenací, která se vzápětí (31. 3.) dostala na program přímých přenosů.
I když se u oper sluší hovořit v první řadě o hudebním provedení, v tomto případě je nutno udělat výjimku.

Celý článek

Přenosy baletů do kin – Boris Asafjev: Plameny Paříže

Jaroslav Someš | 05/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Letos počátkem července tomu bude deset let, co se na jeviště Velkého divadla v Moskvě vrátil balet Borise Asafjeva Plameny Paříže. Asafjev dnes patří k polozapomenutým ruským skladatelům sovětské éry, přestože byl jako autor velice plodný. Složil mj. čtyři symfonie, deset oper a sedmadvacet baletů. Z těch se dosud nejčastěji připomíná Bachčisarajská fontána a právě Plameny Paříže. Na scéně se však už dlouho neobjevovaly. Když se v roce 2003 stal uměleckým šéfem baletu Velkého divadla tehdy teprve pětatřicetiletý choreograf Alexej Ratmanskij, rozhodl se mimo jiné oživovat významná díla ruských skladatelů z období mezi dvěma válkami.

Celý článek

Osterfestspiele Salzburg - TOSCA

Robert Rytina | 05/18 |Zahraničí

Na květnou neděli 24. 3. se konala v salcburském hotelu Sacher tisková konference, na níž vedení Velikonočního festivalu (v originále Osterfestspiele Salzburg) představilo novinářům program na rok 2019. Kromě toho však na tomto setkání zaznělo i upřímné poděkování, které adresoval intendant Peter Ruzicka uměleckému řediteli, jenž se své funkce chopil právě před pěti lety. Zatímco ještě v roce 2012 zastával tento post Sir Simon Rattle – coby úřadující šéf Berlínských filharmoniků, pro něž legendární Herbert von Karajan kdysi tuto čtrnáctidenní hudební přehlídku založil –, o rok později už bylo všechno jinak.
Berlínští filharmonikové se totiž po finančních skandálech ve vedení Osterfestspiele přestěhovali do Baden-Badenu, kde si založili vlastní Velikonoční festival,

a opuštění salcburští organizátoři proto museli najít urychleně nový rezidenční orchestr i s novým maestrem. Ovšem: nejen že našli oboje, ale podařil se jim takřka zázrak...

Celý článek

Vídeňská pocta pro Gottfrieda von Einem – Návštěva staré dámy

Karla Hofmannová | 05/18 |Zahraničí

Ve vídeňských operních kruzích oslavili 100 let od narození německého skladatele, Gottfrieda von Einem. Úspěšný hudební skladatel sáhl po dramaticky osvědčeném kuse, který slaví úspěch po všech světových jevištích. A autorem libreta není nikdo jiný než sám dramatik, Friedrich Dürrenmatt.
Obsah hry snad ani není nutné připomínat. Multimilionářka Claire Zachanassian přijíždí po dlouhých padesáti letech do malého městečka Güllenu, kde prožila dětství a mládí a první lásku, která nebyla bez následků. Milenec ji opustil a jí nezbylo než městečko bez prostředků a těhotná opustit. Život prožila v hamburských nevěstincích a po boku bohatých mužů, až dědictvím získala pohádkové bohatství. Nyní ji do místa svého mládí přivedl nikoli sentiment, ale touha po pomstě.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století VIII

V. Daniil Trifonov

Miloš Pokora | 05/18 |Studie, komentáře

Daniil Trifonov pochází z Ruska. Je mu teprve 27 let a když mu bylo o tři roky méně, prohlásil na jeho adresu kritik londýnského listu The Times Richard Morrison: „Je to nesporně nejúžasnější klavírista našeho věku.“ Mohli bychom namítnout, že se věhlasný kritik, sám pouze zručný varhaník, dal unést nějakou náhlou euforií, ale je tady ještě jeden výrok, který stojí za povšimnutí. „Má všechno, a ještě mnohé navíc. Co dokáže s rukama, je technicky neuvěřitelné. Stejně tak jeho úhoz – je v něm jak něha, tak i démoničnost. Nikdy jsem nic takového neslyšela.“ Tato věta už nepatří profesionálnímu kritikovi, nýbrž jedné z největších světových klavíristek všech dob, Marthě Argerichové. Sám jsem byl poslechem Trifonovových nahrávek natolik nadšen, že jsem se navzdory pianistovu mládí (a samozřejmě s vědomím, že i my máme skvělé mladé pianisty) rozhodl zařadit Trifonova po bok dalších slavných pianistických osobností tohoto seriálu.

Celý článek

Z historie muzikálu VI

„Osmičky“ jsou i výročím muzikálu

Michael Prostějovský a Pavel Bár | 05/18 |Studie, komentáře

Divotvorný hrnec
Před 70 lety byl uveden první americký muzikál u nás a zároveň i v kontinentální Evropě: Divotvorný hrnec. Premiéru měl na začátku března 1948 v pražském Divadle V+W a okamžitě se stal obrovským hitem.
Pouhý rok po broadwayské premiéře, kde byl uveden pod názvem Finian´s Rainbow, muzikál do Československa přivezli Jiří Voskovec a Jan Werich. Společně jej také přeložili a počeštili. Změnili celkového ducha a poetiku hry: z irských přistěhovalců se stali čeští emigranti, z dívky Sharon Káča a ze skřítka Oga robustní, typicky český vodník Čochtan. Oba tvůrci si dali záležet i na převodu dalších jmen – senátora Rawkinse překřtili na česky krásně znějícího Kets Mets Randalla. A z otce hlavní hrdinky Finiana McLonergana udělali Josefa Maršálka – podobnost jeho jména s tehdejším Marshallovým plánem nebyla vůbec náhodná.

Celý článek

Celuloidová hudba III

Soukup bez elektroniky a Čechomor s Nohavicou

Tomáš Pilát | 05/18 |Studie, komentáře

Nové tisíciletí přivítal Český lev v plné síle. V roce 2000 mělo premiéru několik kvalitních snímků režisérů různých generací. S novým dílem přišel například Jan Švankmajer, který viděl a zvítězil. Jeho Otesánek se stal nejlepším českým filmem v rámci Českých lvů v roce 2001. Za režii už akademici Švankmajerovi Lva nepřiřkli, Otesánek si zato odnesl prestižní trofej v kategorii nejlepší výtvarné řešení.
Z dalších snímků, které rozhodně zaujaly, a právem, jmenujme třeba Babí léto (režiséra Vladimíra Michálka), Divoké včely (Bohdana Slámy), Paralelní světy (Petra Václava), Rebely (Filipa Renče s písničkami z 60. let minulého století), a také Tmavomodrý svět.

Celý článek

Sto let s Leonardem Bernsteinem

Sen o „velké americké opeře“: kapitola první

Robert Rytina | 05/18 |Studie, komentáře

„Pokud se mi podaří zkomponovat jednu skutečně velkou americkou operu, kterou pochopí každý bez ohledu na to, jestli hudbě rozumí, nebo ne, budu ten nejšťastnější člověk na světě.“Leonard Bernstein, 1948

V tomto seriálu už zmiňované biografické knize „Leonard Bernstein: A Life“ popisuje autorka Meryle Secrest Bernsteinovu hudbu z konce čtyřicátých let pro její „nesmírnou rytmickou invenci, ohromnou dramatickou sílu a neodolatelný elán“, ale zároveň připomíná hlasy skeptiků, hovořících o „dirigentské hudbě, eklektické ve stylu a jednoduché v nápadech“. I Bernsteinův mentor a skladatelský vzor Aaron Copland se tehdy vyjádřil v tom

smyslu, že „Lennyho hudba působí na city tak bezprostředně, že je obtížné hádat, jak dlouho toto působení vydrží“.

Celý článek

Jindřiška Bártová, Květoslava Horáčková: Divadlo vytvořené hudbou

Věra Lejsková | 05/18 |Knihy a notoviny

Kniha dvou autorek, Jindřišky Bártové a Květoslavy Horáčkové, je věnována legendě českých operních režisérů, Václavu Věžníkovi (nar. 1930). To, že z jeho celoživotní nesmírně rozsáhlé práce, orientované zejména na italskou operu, je kniha věnována výhradně janáčkovským inscenacím, má své opodstatnění. Zejména v posledních letech se totiž Brno proklamuje jako město Janáčkovo pořádáním pravidelných janáčkovských festivalů – kniha pak chce poukázat na to, že se zde Janáček hrál vždy, že zde byly premiéry jeho děl, že brněnská opera vyvážela Janáčkovy opery do zahraničí.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů III.

Mistr houslař František Kůs

Rafael Brom | 05/18 |Svět hudebních nástrojů

Rodák z Ostrova nad Ohří (14. 5. 1965) má sice stále svou dílnu v rodném městě, kde provozoval své houslařské řemeslo dobrých 25 let, ale dnes pracuje na postu restaurátora v Českém muzeu hudby v Praze. Chodívám tam i na koncerty, ba svého času jsem v oddělení hudebních nástrojů natočil s tehdejším vedoucím sbírek doktorem Emanuelem Gadaletou rozhovor pro stanici Vltava Českého rozhlasu. Samozřejmě o bohatosti hlasů hudebních nástrojů. Pan Gadaleta je dnes ředitelem ústavu a na jeho bývalé pracoviště v září minulého roku nastoupil mistr houslař František Kůs. Jeho profesní profil uvádí vyučení v oboru na houslařské škole v Lubech u Chebu v roce 1992, měsíční stáž u znamenitého polského mistra houslaře Tadeusze Słodyczky, absolvování aprobační zkoušky v ateliéru Přemysla Otakara Špidlena, po níž byl v roce 1999 přijat do Kruhu umělců houslařů, a poté tříletou restaurátorskou praxi v ateliéru Jana a Přemysla Otakara Špidlenových v Praze (od roku 2000). Tam nabyl nejvyšší znalosti v oboru a získal uměleckou kvalitu řemeslného zpracování houslí, již soustavně prohlubuje, utvrzuje a rozvíjí.

Celý článek

Nové pěvecké recitály na CD

Zbyněk Brabec | 05/18 |Revue hudebních nosičů

Ještě dříve, než se začaly nahrávat první kompletní opery, zaznamenávaly (na konci 19. století) nově vznikající gramofonové firmy hlasy slavných operních pěvců v operních áriích a duetech, díky čemuž máme dnes představu o tom, jak např. zpíval prvního Verdiho Otella Francesco Tamagno nebo prvního Jaga Victor Maurel. S rozvojem dlouhohrající gramofonové desky v 50. letech minulého století se začaly nahrávat také první operní recitály jednotlivých pěvců. Na stránkách Hudebních rozhledů jsme se již ve třech pokračováních věnovali recitálům pěvců, kteří nazpívali operní árie (ale i písně nebo árie z operet či muzikálů) pro anglickou firmu DECCA.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 05/18

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: