Hudební Rozhledy

Editorial 06/16

Hana Jarolímková | 06/16 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
obrazně řečeno, začaly nám „žně“. Pakliže žně jsou v pravém slova smyslu naprosto nezbytné pro zajištění potravy člověka a jeho další existenci, „žně hudební“ mu přinášejí rovněž nezanedbatelnou „potravu“, ovšem v tomto případě duchovní. A právě tyto „žně“ byly zahájeny před necelými třemi týdny úvodním koncertem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, během kterého zněl tento „druhý jazyk“, jímž se člověk vyjadřuje již od nepaměti, v podstatě každý den.

Celý článek

Mezzosopranistka Eva Garajová

Jiří Štilec | 06/16 |Rozhovory

S Evou Garajovou jsem se setkal po koncertě v kostele sv. Vavřince 16. března 2016, kde v rámci svého zajímavého koncertního cyklu Pražské múzy prezentovala svůj nový kompaktní disk „Ama me“. Nebudu zapírat, že to nebylo ani první a doufám, že ani poslední setkání s touto umělkyní. Na prezentovaném kompaktním disku jsem měl možnost spolupracovat jako hudební režisér a producent, a poznat tak tuto pěvkyni zcela zblízka. Pod nemilosrdným drobnohledem mikrofonu a při detailní práci ve studiu. Mezzosopranistka Eva Garajová je typem velmi náročné a přemýšlivé pěvkyně, která se snaží o maximální interpretační přesnost, dokonalé porozumění zápisu a sdělení, které skladba přináší.

Celý článek

Setkání se Zdeňkem Zahradníkem

Jan Králík | 06/16 |Rozhovory

Setkání se Zdeňkem Zahradníkem, předsedou Společnosti českých skladatelů AHUV, je pokaždé novým dotekem s obdivuhodnou životní silou a jiskrou, s důvěrou v krásu a s obdivem k ní, s pokorou k hledání v širokém obzoru po hudebních oborech, po poezii různých kultur, po astronomii i mystice. Vždycky vyzařuje vnitřní nadšení, vědom si hloubek, a taktně objevující, navozující poznání ne pouze sobě, ale především druhým. Jistě, skladatel a současně klavírista, profesor harmonie, kontrapunktu a forem, hudební režisér a dramaturg, dirigent, sbormistr, pečlivý korepetitor, učitel i organizátor a v neposlední řadě manžel, otec… ale to vše až do morku kostí.

Celý článek

Ladislav Horák: Kdyby Mozart znal akordeon, určitě by mu napsal koncert

Ilja Šmíd | 06/16 |Rozhovory

S akordeonistou Ladislavem Horákem jsem se setkal na Pražské konzervatoři, kde je vedoucím akordeonového oddělení a současně zástupcem ředitele. Do místnosti pronikala změť zvuků všech možných nástrojů, typický kolorit hudební školy, a pan profesor se zaujatě rozhovořil o akordeonu a jeho životě konzervatorním i koncertním.
V roce 1822 vynalezl Ch. F. L. Buschmann v Berlíně nástroj jménem Handäoline. O sedm let později si ve Vídni nechal patentovat C. Demian nástroj, accordion.

Celý článek

„Úzdravné operum“ L2: Brána života

Michael Prostějovský | 06/16 |Události

Soubor opereta/muzikál Národního divadla moravskoslezského prošel v posledních šesti letech zásadními změnami. Vlastní ansámbl je omlazován talentovanými herci nejmladší generace, divadlo zve ke spolupráci řadu špičkových realizátorů i hostujících herců a zpěváků, získává Ceny Thálie, a rozšiřuje tak pomyslnou českou Broadway až na sever Moravy. Jedním ze základních pilířů vývoje je ale samozřejmě repertoár. Soubor dnes dokáže uvádět české premiéry nejslavnějších zahraničních titulů, umí osvěžit klasiku muzikálovou i operetní a stranou nezůstává ani původní tvorba.

Celý článek

Přehlídka koncertního umění 2016

Julius Hůlek | 06/16 |Festivaly, koncerty

Úvodní koncert Přehlídky koncertního umění 2016 (21. 3.) patřil především klarinetovému umění Irvina Venyše (1981). První polovina programu byla poznamenána, ovšem nikterak neblaze, spíše naopak a ve prospěch protagonisty večera, dramaturgickou změnou. Namísto Tří fantazijních kusů Roberta Schumanna před přestávkou koncert otevřela Fantazie pro klarinet sólo současného německého skladatele a klarinetisty Jörga Widmanna (1973).

Celý článek

Myung-Whun Chung s orchestrem Filarmonica della Scala

Ivan Žáček | 06/16 |Festivaly, koncerty

Jihokorejský dirigent Myung-Whun Chung je pražskému publiku dobře znám z dřívějších vystoupení se Soulskou filharmoniií v roce 2010 a Českou filharmonií o rok později. Tentokrát zasvětil program večera, pořádaného v rámci koncertů agentury Nachtigall Artists, symfonické tvorbě Mozartově a Mahlerově, s orchestrem Filarmonica della Scala provedl ve Smetanově síni (15. 4.) Symfonii g moll č. 40 prvého a Symfonii č. 5 druhého skladatele.

Celý článek

Horizonty se Schulhoffem a jeho jazzovým oratoriem

Vladimír Říha | 06/16 |Festivaly, koncerty

To, že cyklus Symfonického orchestru Českého rozhlasu nazvaný Nové horizonty i ve druhém roce trvání představuje pražským, ale díky rozhlasovým přímým přenosům i mimopražským posluchačům spoustu nových zážitků a objevů, jsme v tomto časopise už několikrát konstatovali.
A potvrdil to i večer 25. 4., kdy, bohužel, ne plná Smetanova síň Obecního domu sledovala program hudby 20. století s jazzovými inspiracemi známých skladatelů Šostakoviče, Chačaturjana, Piazzolly a Schulhoffa.

Celý článek

Olomoucká pocta české hudbě

Gabriela Coufalová a Gabriela Všetičková | 06/16 |Festivaly, koncerty

Moravská filharmonie Olomouc (MFO) ukončila 7. 4. 2016 svou 70. sezonu koncertem s názvem Pocta české hudbě. Avizovaný program sliboval již na první pohled nevšední posluchačský zážitek, a to se také potvrdilo. Vedle velmi zpěvné a líbivé Suity z filmu Císařův slavík Václava Trojana (1907–1983) a nadmíru energicky podané Symfonie č. 7 d moll, op. 70 Antonína Dvořáka (1841–1904) zazněla v úvodu celého večera světová premiéra skladby brněnského autora Iva Medka (*1956) Alter-ego – koncert pro basklarinet, klavír a orchestr.

Celý článek

Barvitý svět jazzu v Brně

Vladimír Kouřil | 06/16 |Horizont

Hudební kvalitou nabitý letošní 15. ročník Jazzfestu Brno je možné v historii tuzemských jazzových festivalů přiřadit k těm nejpřínosnějším. Jazzovými souhvězdími nejvyššího jasu nad Brnem v čase od února do konce dubna byly jednoznačně tři kapely: Lincoln Center Jazz Orchestra trumpetisty Wyntona Marsalise, kvarteto saxofonisty Waynea Shortera a kvarteto trumpetisty Tomasze Stańka.

Celý článek

Lože svatební – Romeo a Julie ve Státní opeře

Anna Šerých | 06/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Do kytice k čtyřstému výročí dramatikova úmrtí ve dnech, kdy světem koluje jméno William Shakespeare v úctě a obdivu, přidala svou gratulační snítku také Opera Národního divadla: operu Romeo a Julie Charlese Gounoda. Napsal ji v roce 1866, text ve francouzštině mu dodali zkušení libretisté Jules Barbier a Michel Carré, s nimiž spolupracoval už na jiných dílech pro pařížskou scénu Théâtre Lyrique. Příběh milenců, pro něž svatební svazek znamená smrt, převzali v dramaticky nejekonomičtější podobě, mnohé ze Shakespearových postav do hudby nevtělili a mystérium lásky a umírání koncentrovali do intimního finálního duetu, bez mrtvého Parida a bez katarze smíru obou znesvářených rodů, jak má původní hra.

Celý článek

Domenico Cimarosa z nadhledu roku 3016

Karla Hofmannová | 06/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Představu o tom, jak se bude chodit do divadla a poté si volit způsob zpracování inscenace za tisíc let, si udělali absolvující studenti hudební fakulty JAMU velmi jasnou. Navolíte si na svých čipech MENU a stisknete příslušný rok. Až poté vás to po příslušných zvukových efektech přenese zpět např. do roku 2016. Účinkující to mají těžší, ti si musí ještě za průhlednou oponou nasadit kyslíkové masky, aby je turbo let nezadusil. I když o totéž se pokoušely i kouřové efekty na scéně.

Celý článek

Spitfire Company

Fyzická odvaha a odhodlanost

Lucie Dercsényiová | 06/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Umělecké seskupení Spitfire Company si získalo přízeň kritiky i diváků nejen u nás, ale převážně v zahraničí. Jedním z posledních je cena Total Theatre Award z roku 2015 za inscenaci Antiwords (premiéra 5. 11. 2013, Palác Akropolis), která má na svém kontě i další uznání. V souboru se prezentují výrazní interpreti, na nichž vždy uvedené dílo závisí a jejichž výkon dodává dílu jedinečný punc.

Celý článek

Tristan a Isolda v Hamburku

Hana Jarolímková | 06/16 |Zahraničí

V Německu si svých předních skladatelů, pokud zůstaneme pouze v oblasti hudby, velice váží a jejich dílům věnují příkladnou péči po celý rok a nejen během významných výročí a podobně, jako tomu leckdy bývá u nás. Pochopitelně díla operní patří k těm po všech stránkách nejnáročnějším, a ta Wagnerova jistě na tomto pomyslném žebříčku vedou. Přesto můžeme v podstatě kdykoliv vyrazit do některého z německých operních domů a nějaké z děl tohoto skladatele si vychutnat. K těm, která se na repertoáru objevují nejčastěji, patří bezesporu Tristan a Isolda, jedna z nejslavnějších Wagnerových (a nakonec nejen Wagnerových) oper vůbec, v níž se tvůrce opírá o stejnojmenný dvorský epos Gottfrieda von Strassburg, čerpající z původně keltské pověsti.

Celý článek

Žilinské festivalové Allegretto na pokračování

Antonín Matzner | 06/16 |Zahraničí

Po šestadvacáté se v Žilině konal v dubnu (18. - 23. 4.) pod hlavním názvem Allegretto bohulibý středoevropský festival koncertního umění. Původně soustřeďoval mladé umělce Pentagonály, podmínkou účasti je vítězství nebo titul laureáta v některé prestižní mezinárodní soutěži a věk do 35 let. Poprvé jsem se zúčastnil jeho otvíracího ročníku v roce 1991, nyní jsem ho navštívil po přestávce, když naposledy jsem si do Žiliny díky udělení Ceny Pražského jara kontrabasistovi Romanovi Patkoló přivezl jeho pozvání do Prahy na festivalový koncert s Českou filharmonií.

Celý článek

Čeští pěvci v zahraničí IV

VI. Pavol Bršlík

Daniel Jäger | 06/16 |Studie, komentáře

Tenorista Pavol Bršlík (ve světě známý jako Breslik) je jedním z představitelů aktuální, velmi úspěšné generace slovenských operních pěvců. Dosud zpíval v řadě významných operních divadel, včetně Metropolitní opery v New Yorku nebo Královské opery v Covent Garden v Londýně.

Celý článek

Nejvýznamnější zahraniční festivaly II

VI. Lucerne Festival

Jana Vašatová | 06/16 |Studie, komentáře

Do Lucernu v centrálním Švýcarsku směřuje mnoho českých návštěvníků. Horu Pilatus zná alespoň zdola každý, stejně jako se každý ocitl na břehu lucernského Vierwaldstädter See nebo na slavném Kapličkovém mostě. Uličky starého centra Lucernu mají také své kouzlo, a na břeh jezera se překvapivě výborně hodí moderní budova Kongresového a kulturního centra (KKL), kterou Lucernu nejen celé Švýcarsko právem závidí. Postavena je podle plánů francouzského architekta Jeana Nouvela a otevřeli ji roku 1998 slavnostním koncertem Berlínských filharmoniků s Claudiem Abbadem.

Celý článek

Muzikantské fugy I – Útěky v hudbě, za hudbou, s hudbou i před hudbou

VI. Capriccia Františka/Franze Bendy

Stanislav Bohadlo | 06/16 |Studie, komentáře

Autobiografie vzdělance Johanna Wilhelma Hertela (1727–1789) zdůrazňuje, jak důležitá je znalost hudebníkova dětství, abychom pochopili jeho jednání teenagera, a jak se neobejdeme bez informací o náctiletých umělcích, chceme-li postihnout profil dospělého mistra. Hertel s úctou vzpomíná na své učitele v Berlíně, zejména na bratry Graunovy a na vynikajícího Franze Bendu (1709–1786). Byl to ten skladatel, který po vyslechnutém koncertě bratří Bendů (Franze, Johanna Georga a Josepha) s C. Ph. E. Bachem v Berlíně v roce 1745 ze dne na den zrušil svá plánovaná studia práv v Lipsku. Hans Lenneberg v práci o vlastních životopisech skladatelů bojuje za to, abychom konečně tato svědectví začali považovat za základní primární prameny. Na Bendových vzpomínkách si cení jeho břitkého humoru i postižení souvislostí.

Celý článek

České symfonické orchestry a společenská realita

VI. Janáčkova filharmonie Ostrava

Miloš Pokora | 06/16 |Studie, komentáře

Počátky Janáčkovy filharmonie Ostrava, dnes jednoho z nejvýznamnějších symfonických těles v celoevropském měřítku, sahají do roku 1929, kdy vzniklo ostravské rozhlasové těleso, často spojované s orchestrem operním. Byl to začátek umělecky hodnotné éry, ozvláštněné nejen prováděním náročných soudobých děl, ale také památným hostováním takových osobností jako Stravinskij, Prokofjev nebo Hindemith. Skutečné základy stávajícího orchestru však byly položeny v roce 1954, kdy vznikl Ostravský symfonický orchestr vedený Otakarem Paříkem.

Celý článek

Celuloidová hudba

VI. NÁSTUP NOVÉ GENERACE

Antonín Matzner | 06/16 |Studie, komentáře

V trendu, který svým filmovým symfonismem nastolili Steiner a Korngold, pokračovali v jejich stopách také další v Hollywoodu působící evropští skladatelé. Slezský rodák Frank Waxman (1906–1967) se nejúčinněji prosadil hudbou ke klasickému hororu Frankensteinova nevěsta (1935) a ke stejnému žánru tíhnoucímu prvnímu americkému snímku Alfreda Hitchcocka Mrtvá a živá (1940). Přiléhavou atmosféru berlínských kaváren s jejich salónními orchestry, v nichž strávil mládí a počátky kariéry, zúročil včetně valčíkových melodií ve filmu Hotel Berlin (1945).

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů – violoncella a kontrabasy

VI. Houslař Jiří Zelenka

Rafael Brom | 06/16 |Svět hudebních nástrojů

Dnešní navštívenka houslařské dílny v Podolí je imaginárně spojena s podobným cyklem, který byl zveřejněn na stránkách tohoto periodika v roce 2007. Už tehdy padlo jméno Jiřího Zelenky v rozhovoru s houslařem Danielem Berdychem. A byli jmenováni další spolužáci.
Já jsem byl v ročníku, zahájil náš rozhovor Jiří Zelenka, také s Ivanem Švýcarským a Rosťou Čapkem, my jsme byli silná parta. Bylo nás sedm houslařů, kteří se vyučili, a vlastně my čtyři – Berdych, Rosťa, Ivan a já – se řemeslem živíme. Rosťa Čapek dělá ale hlavně banja, která vozí i do Ameriky.

Celý článek

Případ Elektra

Jitka Slavíková | 06/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Poslední operní premiérou této sezony je Elektra Richarda Strausse. Do budovy Státní opery se vrací po plných 80 letech – naposledy zde byla uvedena v tehdejším Novém německém divadle koncem června 1936.
Bylo to právě Nové německé divadlo v Praze, které mělo velmi úzké vazby na operní i symfonickou tvorbu Richarda Strausse. Souviselo to s osobními preferencemi prvního ředitele NND Angela Neumanna (1838–1910), který byl osobním přítelem Richarda Wagnera a k témuž vztahu spěl i v případě Richarda Strausse.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 06/16

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: