Hudební Rozhledy

Editorial 11/16

Hana Jarolímková | 11/16 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
v dnešním čísle přinášíme kromě jiného i obsáhlou recenzi „mozartovského festivalu“ v Salcburku. Dalo by se říci, že pomyslnou „třešničkou na dortu“ se na něm letos stala světová premiéra opery Thomase Adèse (1971) The Exterminating Angel (Anděl zkázy), inspirované stejnojmenným filmem (El ángel exterminador, Mexiko 1962) významného mexického režiséra španělského původu Luise Buñuela (1900–1983). Na scénáři (stejně jako na osmi dalších) Buñuel spolupracoval s celoživotním přítelem obdobného osudu Luisem Alcorizou de la Vega (1918–1992), scénáristou a hercem, kterého ze Španělska vyhnala občanská válka stejně jako Luise Buñuela, ale na rozdíl od něho se tam Alcoriza už nikdy nepodíval. I když oba nakonec zemřeli v Mexiku, jako o Mexičanovi se píše pouze o Alcorizovi de la Vega, Buñuel je obvykle považován za autora španělsko-mexického.

Celý článek

S předním českým pianistou Martinem Kasíkem o jeho cestě k úspěchu

Petar Zapletal | 11/16 |Rozhovory

První rozhovor s klavíristou Martinem Kasíkem připravila dnešní šéfredaktorka dr. Hana Jarolímková do Hudebních rozhledů už v roce 2003: vyšel ve třetím čísle 56. ročníku na stranách 41–45 pod názvem Z „Valašského království“ až na konec světa aneb u společného stolu s Martinem Kasíkem. Poetická charakteristika Kasíkovy tvůrčí osobnosti z dobových kritik stojí za ocitování:

Celý článek

Štefan Margita Gala 60 v Národním divadle

Jitka Slavíková | 11/16 |Rozhovory

V neděli 13. 11. se v Národním divadle uskuteční koncert k životnímu jubileu tenoristy mezinárodního renomé, jehož začátky jsou s operní Prahou pevně spjaty – Štefana Margity. Sváteční koncertní čas ozdobí pěvcovi hvězdní kolegové a přátelé: Eva-Maria Westbroek, Simona Houda Šaturová a Dagmar Pecková.
Nebude to jen obvyklý „klasický“ galakoncert. Hudební hostinu pod taktovkou Roberta Jindry doplní neméně atraktivní hostina vizuální, jejíž podobu vytvořil umělecký ředitel Činohry Národního divadla a režisér Daniel Špinar. Na jevišti bude dekorace z 3. jednání inscenace Janáčkovy opery Z mrtvého domu, jejíž úspěšná premiéra v režii Daniela Špinara a v hudebním nastudování Roberta Jindry se v ND odehrála 14. 5. 2015. Zatím poslední parádní Margitovu roli v ND – Luku Kuzmiče – připomene sestřih televizního záznamu Z mrtvého domu v televizní režii Blaženy Hončarivové.

Celý článek

Zahajovací koncert nové sezony České filharmonie

Anna Šerých | 11/16 |Události

Počet koncertů, počet výborných orchestrů a frekvence světových hostujících sólistů dosvědčuje, že Praha je hudební metropolí. Zdařilý festival Dvofiákova Praha uzavfieli okouzlující Gil Shaham a Orchestra dell´Accademia Nazionale di Santa Cecilia s Antoniem Pappanem, neuběhl ani týden a mohli jsme Houslový koncert D dur, op. 35 P. I. Čajkovského slyšet znova: Česká filharmonie, šéfdirigent Jiří Bělohlávek a houslista Joshua Bell – zahajovací koncert 121. sezony České filharmonie (29. 9., Dvořákova síň). Srovnání nepříznivé vůči domácímu orchestru. Joshua Bell dal totiž virtuóznímu dílu, které hraje s různými orchestry a samozřejmě je ovládá, vlastně jen technicky vytříbenou hru, s působivou kadencí prvé věty.

Celý článek

Dvořákova Praha 2016

| 11/16 |Festivaly, koncerty

STAATSKAPELLE DRESDEN A CHRISTIAN THIELEMANN

Vít Roubíček

Na pódiu Dvořákovy síně se při zahajovacím koncertu letošní Dvořákovy Prahy (5. 9.) sešlo opravdu hvězdné obsazení. Staatskapelle Dresden řídil její slovutný šéfdirigent Christian Thielemann, jenž je na poli interpretace německé hudby odborníky srovnáván s Karajanem, a sólového partu Beethovenova Koncertu pro housle a orchestr D dur, op. 61, se ujal rodilý Dán (z polsko-židovské rodiny), 41letý Nikolaj Znajder. Sympatický dlouhán s dobráckou tváří, o kterém se traduje, že „od roku 1970, kdy do houslového světa vtrhl Gidon Kremer, nezpůsobil žádný houslista takový rozruch“, nás hned od počátku ujistil, že nejde o fámu.

Celý článek

SOČR zahájil sezonu Beethovenem

Miloš Pokora | 11/16 |Festivaly, koncerty

Zahájení nadcházející sezony Symfonického orchestru Českého rozhlasu (26. 9.) provázela přívětivá atmosféra do posledního sedadla zaplněné Dvořákovy síně. Není se čemu divit, rozhlasový orchestr má věrné posluchače a navíc byl celý večer, ozdobený vystoupením mladého houslisty Jana Mráčka, věnován Beethovenovi. Program, který byl koncipován se záměrem představit ta Mistrova díla, která vznikala v blízkém časovém sousedství, uvedl SOČR pod vedením svého šéfdirigenta Ondreje Lenárda Beethovenovou koncertní předehrou Coriolan.

Celý článek

Ohňostroj melodií a rytmů na koncertě v Holešově

Pavel Kunčar | 11/16 |Festivaly, koncerty

Karl Jenkins není v českém prostředí příliš známým autorem. Snad jedinou výjimkou je jeho skladba Adiemus, kterou si velmi oblíbily české pěvecké sbory. Představit jeho tvorbu šířeji se podařilo zahajovacímu koncertu festivalu Musica Holešov 2016.
Festival (letos se uskutečnil již 7. ročník) uvádí tvorbu známých i méně známých autorů. Není nijak žánrově vyhraněn; vedle děl vysloveně „klasických“ uvedl v minulosti také spoustu interpretů zaměřujících se na historicky poučenou interpretaci (Ensemble Inégal, Collegium 1704 ad.), významným prvkem je i přesah do jazzové hudby (Zuzana Lapčíková, Dan Bárta, Melody Makers Ondřeje Havelky ad.). Na koncertech konaných v holešovském zámku každoročně vystupují interpreti patřící v Česku k nejlepším. Pořadatelé na internetových stránkách festivalu uvádějí, že pořádáním koncertů právě na holešovském zámku chtějí navázat na bohatou hudební tradici tohoto místa, zejména na osobnost F. X. Richtera, který zde působil v 18. století.

Celý článek

Free Jazz Festival Praha

Vladimír Kouřil | 11/16 |Horizont

Free Jazz Festival, pořádaný agenturou P&J Music a Unijazzem v Kaštanu (23. – 27. 9.), lze rozsahem přiřadit ke klubovým festivalům. Pojem free jazzu je pro většinovou posluchačskou obec stále trochu strašákem už od doby, kdy světoví velikáni typu saxofonistů Johna Coltranea a Ornetta Colemana, trumpetisty Dona Cherryho či pianisty Cecila Taylora dospěli k tomuto progresivnímu stylu koncem 50. let, aby dotáhli jazyk jazzového vyjadřování a improvizace ke smysluplné volnosti. Odezva u nás byla v aktuálních časech nepatrná, s čímž naše jazzová komunita vydržela až do konce století, a odpovídá to také vztahu k soudobé hudbě obecně.

Celý článek

Hasseho Arminio

Helena Havlíková | 11/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

V rámci komorního cyklu staré hudby Koncertního jednatelství FOK uvedlo česko-polské uskupení sólistů a orchestru {oh!} Orkiestra Historyczna pod hudebním vedením Martyny Pastuszky v režii Marka Mokoše operu Arminio Johanna Adolfa Hasseho (1699–1783), Mozartova téměř o šedesát let staršího současníka. Tříaktová opera seria je doložena v několika verzích, milánské z roku 1730, drážďanské z roku 1745 a o dva roky později v berlínské.

Celý článek

Smutné paničky liberecké

Helena Havlíková | 11/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Opera Divadla F. X. Šaldy zahájila sezonu Veselými paničkami windsorskými, nejznámějším singspielem německého raně romantického skladatele Otty Nicolaie (1810–1849). Měly být také příspěvkem k letošnímu shakespearovskému výročí.
Inscenace se ale měla jmenovat spíše smutné, či ještě lépe k uzoufání nudné paničky liberecké. Jeviště totiž přeplnila maketa liberecké radnice a kašny Neptuna, před kterými se operní verze Shakespearovy komedie odehrává bez ohledu na to, že scény schovávání Falstaffa v domě u paní Fluth nedávají smysl a že se v takto omezeném prostoru sólisté a sbor doslova tísnili.

Celý článek

Salzburger Festspiele 2016

| 11/16 |Zahraničí


ÚVODEM…

Jana Vašatová

Čtyřicet dnů plných symfonické, komorní a vokální hudby, opery i činohry, dirigentská soutěž, akademie pro mladé pěvce, projekty pro děti – to byly letošní Salzburger Festspiele. Celkem 192 provedení na čtrnácti různých místech. K tomu tři výstavy a téměř denně všem volně přístupný přenos nebo záznam festivalového představení na náměstí za Dómem. Salcburk navíc slavil 200 let od svého připojení k Rakousku. Úvod patřil jako už několik let řadě vystoupení v tzv. Ouverture spirituelle – zde se na víc než ostře sledovaném a televizí přenášeném koncertě v Dómu prezentoval i Václav Luks se svými Collegii 1704 a mezinárodními sólisty mj. v Biberově Salcburské mši.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století - Murray Perahia

Ivan Žáček | 11/16 |Studie, komentáře

Murray Perahia jako pianista miluje střední cestu. Tudy kráčí sebejistě, rozhlíží se kolem a občas vydobyde odněkud z křoví překrásný květ, který nám pak věnuje. Přichází na pódium vždy připraven dlouhými léty studia a přemýšlení. Často jsou to dokonce celá desetiletí, po která skladba v jeho mysli vyzrávala, než dostala svou definitivní podobu či podobu, kterou jeho autocenzura uznala za dostatečnou pro veřejnou produkci. Tímto precizním přístupem trochu připomíná našeho Ivana Moravce, i když jinak jde o dva zcela odlišné umělecké typy. Jeho repertoár následkem toho není nijak obsáhlý.

Celý článek

Muzikantské fugy - Jan Ladislav Dusík

Stanislav Bohadlo | 11/16 |Studie, komentáře

Svou jistotu ve vítězství nad největšími obtížemi, svou podivuhodnou zručnost, ba i své bohatství neobvyklých myšlenek pokládá pouze za prostředky k dosažení vyššího smyslu umění.

Allgemeine musikalische Zeitung, 1811

Jan Ladislav Dusík (1760–1812) byl evropskou osobností i skutečným světoběžníkem nového typu, protože ho z místa na místo už nehnala jen touha po uplatnění, ale i revoluce, válka a podnikatelský bankrot. Robert S. Scheubel (2007) upřesňuje po letech Howard A. Crawův katalog (1964) s tím, že počet 77 opusů s 287 skladbami zahrnuje i dvojí vydání, aranžmá a úpravy pro jiná obsazení.
Na první pohled se zdá paradoxní, že se pohyboval mezi kategorickým odsouzením klavíru jako sólového nástroje a mezi obdivem ke skladateli a interpretovi, jenž už v preromantickém duchu klavírní hrou „vypráví“. Hodnocení skladatele a interpreta vystupují jako dvě strany jedné mince a někdy logicky zcela splývají. Hudební lexika z let 1809–1906 se obecně shodovala na jeho mimořádné klavírní virtuozitě a kantabilní hře i na tom, že jeho klavírní kompozice tvoří nejzásadnější a stále živou součást jeho díla.

Celý článek

Celuloidová hudba - Minimalismus

Antonín Matzner | 11/16 |Studie, komentáře

Nic není filmové hudbě tak cizí jako snaha o srozumitelně a jednoznačně vyprofilovaný stylový záměr. Žánrová i námětová bezbřehost filmů a v neposlední řadě různost prostředí i časová osa, na níž se jejich dějové epizody odehrávají – to vše a priori mluví proti jednotnému stylově vyhraněnému doprovodu. Je přitom lhostejné, že zejména historické filmy zdánlivě využívají kvůli dobové charakteristice stylizované prvky konkrétních hudebních slohů či stylů. Ve filmové hudbě je naopak nejvyšším ideálem polystylovost a schopnost přecházet z jednoho stylu do jiného.
Přesto došlo i na tomto poli k uplatnění určitého estetického kánonu a pracovních metod jednoho z modernistických stylů poměrně nedávné minulosti, a to v případě hudebního minimalismu. Postavit veškerý doprovod k celovečernímu filmu na principu opakování stále stejných nebo jen nepatrně obměňovaných melodických, harmonických a rytmických modelech zpravidla v monotónních tempech a většinou s převládajícím zvukem stále stejných nástrojů se mohlo přitom jevit jako absurdní.

Celý článek

České symfonické orchestry a společenská realita - Filharmonie Hradec Králové

Miloš Pokora | 11/16 |Studie, komentáře

Počátky královéhradecké filharmonie spadají do roku 1978, kdy vznikl tzv. Operní orchestr města Hradec Králové, navazující na významnou tradici tamní Lidové opery z let 1951–61. Dnešní název, Filharmonie Hradec Králové, který nese orchestr počínaje vznikem České republiky (1. 1. 1993), však vyjadřuje historickou kontinuitu sahající podstatně dál do minulosti, a to až do roku 1887, kdy byla v Hradci Králové založena Filharmonická jednota jako první symfonický orchestr ve městě. Orchestr jednoty měl přibližně šedesát členů, pěvecký sbor tehdy úzce spolupracoval se skladatelem Karlem Bendlem a mezi čestné členy Filharmonické jednoty patřil i Antonín Dvořák, který byl s jednotou v pracovním kontaktu před svým odjezdem do Ameriky. Filharmonická jednota působila až do roku 1902.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů - Houslař Oldřich Jíra

Rafael Brom | 11/16 |Svět hudebních nástrojů

Slezsko, perlu v České koruně, připomněl interdisciplinární mezinárodní projekt prezentovaný jako výstava ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Probudil tak upozaděné vědomí o sounáležitosti a zjevil, že kdysi nejprůmyslovější součást zemí Koruny české a potažmo rakouského mocnářství je dodnes integrovanou součástí naší země, byť se v historii názvy proměňovaly. Potvrzení historických mezníků houslařství přinesla i bakalářská diplomová práce Romana Vaňka, absolventa oboru Hudební věda na Ústavu Hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity s názvem Historie a současnost Základní umělecké školy v Opavě z roku 2009.
Třebaže se jen letmo, jednou větou, zmiňuje nástrojařství ve městě, stačí tato poznámka k tomu, abychom si připomněli, že tradice má pokračování. Z Vaňkovy práce cituji: „Počátkem 18. století se v Opavě rozvíjí houslařství zásluhou houslařů Friedricha Liersche a Jiřího Podolského. K rozvoji opavských nástrojařských dílen však dochází až koncem 18. a počátkem 19. století.“ Konec citace.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 11/16

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: