Hudební Rozhledy

Editorial 12/19

Hana Jarolímková | 12/19 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
nastal čas, kdy se blíží jeden z nejvýznačnějších svátků v roce – Vánoce. Pro křesťany důležitá doba, kdy se údajně narodil před staletími Ježíš Kristus, významný zakladatel jejich učení. Pro nevěřící období nákupního „šílenství“, podporovaného více či méně stupidními reklamami na obrazovkách všech televizí (prim nesporně hraje každý rok se vnucující reklama na „coca-colu“). Nejhorší na této skutečnosti je, že podobné reklamy jsou čím dál tím delší a k jejich kvalitě – až na malé výjimky – se už nemá smysl ani vyjadřovat.

Celý článek

Sto let Plzeňské filharmonie, rozhovor s ředitelkou orchestru Lenkou Kavalovou

Kateřina Zvěřinová | 12/19 |Rozhovory

Plzeňská filharmonie v roce 2019 slaví výročí 100 let od vzniku Symfonického orchestru Osvětového svazu v Plzni. Po krátké době Symfonický orchestr Osvětového svazu připravil dvě abonentní řady a výdělky z těchto koncertů se pokoušel financovat další mimořádné programy pro své příznivce. Plzeňská filharmonie je velmi úspěšným a kreativním pokračovatelem v této dlouholeté tradici a již v roce 2015 připravila zcela ojedinělé a mimořádné multižánrové projekty, které reflektují významné historické události českých dějin. Na jejich bližší specifika jsem se ptala ředitelky orchestru, Lenky Kavalové…

Celý článek

Praha znovu objevila Halku

Jaroslav Someš | 12/19 |Události

Jako my za naši národní operu pokládáme Smetanovu Prodanou nevěstu, tak Poláci za tu svoji označují Moniuszkovu Halku. A pro rozdíly v národní mentalitě je možná příznačné, že Prodaná nevěsta je komická opera, zatímco Halka je tragická a baladická. Líčí příběh venkovského děvčete, svedeného a opuštěného lehkovážným šlechticem. Je to první, a přitom nejslavnější operní opus Stanisława Moniuszka, klasika polské hudby 19. století. Dílo vzniklo na libreto básníka a revolucionáře Włodzimierza Wolského a v první, dvouaktové verzi mělo premiéru v roce 1848 v sále radnice v litevském Vilniusu, kde Moniuszko tehdy působil. Jednoznačný úspěch Halce přineslo o deset let později varšavské provedení, pro které byla přepracována a rozšířena do čtyřaktové podoby, v níž je teď běžně uváděna.

Celý článek

Moravský podzim oslavil letos padesáté narozeniny

Karla Hofmannová | 12/19 |Festivaly, koncerty

Devatenáct koncertů v období tří týdnů (29. 9. – 16. 10.), ve kterých zazněly skladby z období od 17. století až po současnost. Letos spojovalo dramaturgii festivalu téma oslavy jeho výročí. Při čtení vkusně a bohatě vyvedeného katalogu se ale musíte zarazit. Padesáté narozeniny? Nově koncipovaný Mezinárodní hudební festival Brno, který nahradil po deseti letech festival Hudební máj, byl zahájen v roce 1966! Samozřejmě je v tom háček. Od roku 2013 se totiž z festivalu stalo bienále a pravidelně se střídá s novým festivalem Janáček Brno.

Celý článek

Podzimní festival duchovní hudby Olomouc

Milan Bátor | 12/19 |Festivaly, koncerty

Podzimní festival duchovní hudby v Olomouci letos proběhl ve dnech 22. 9. – 20. 10. 2019. Dramaturgie 26. ročníku byla velice pestrá a přinesla převážně zajímavé výsledky a nevšední posluchačské zážitky.
V neděli 29. 9. vystoupil v kostele Zvěstování páně slovenský ansámbl Il Cuore Barocco s hudbou italského baroka. Jedná se o mladé umělce, kteří hrají na repliky dobových nástrojů a jsou obeznámeni s dochovanými názory na historicky poučenou interpretaci. Il Cuore Barocco se představil v programu složeném ze skladeb Pietra Antonia Locatelliho, Antonia Vivaldiho a Giovanniho Battisty Pergolesiho. Bohužel hra souboru nebyla příliš vyvážená a umělecky konzistentní. Jakkoliv lze pochválit entuziasmus mladých hudebníků, nebyli schopni po většinu koncertu ohlídat ladění svých nástrojů a intonace houslí byla mnohdy vskutku prekérní. V dobrém světle se naopak představily obě sólistky: sopranistka Hilda Gulyás i mezzosopranistka Jarmila Balážová předvedly stylově, výrazově i intonačně kultivovaný výkon, citlivou spolupráci a příkladnou hudební komunikaci. V oblasti čistoty, vytříbenosti frází a dramatické výstavby má slovenský ansámbl, v porovnání s českými soubory, ještě co dohánět.

Celý článek

Improvizace v raném hudebním baroku

Julius Hůlek | 12/19 |Festivaly, koncerty

Koncertů, navíc postihujících tu či onu specializovanou oblast, které by patřily jak zasvěcencům, tak širokému publiku, mnoho nebývá. Právě takovou symbiózou se mohl prokázat jeden z koncertů 17. festivalového cyklu Musica Florea Bohemia 2019 (11. 10.). Byl nazván „Improvizace v hudbě (nejen) Claudia Monteverdiho“. Jak název napovídá, posluchači se ocitli v atmosféře raného hudebního baroka kolem, před i po roce 1600, kdy hudební výraz směřoval někdy až k extrémnímu vyjádření emocí, hlavně v melodice. Pojem improvizace je běžně chápán až v souvislosti s hudbou novodobou, ale není a nebylo tomu vždy tak. Právě na to se soustředil pojednávaný hudební večer a řekl bych, že cestou novodobého experimentu, jenž nejen připomenul, ale i oživil experimentování běžné už před čtyřmi stoletími. V hudební kompozici i interpretaci se tenkrát a dlouho potom pracovalo s takzvanými „rétorickými figurami“, melodickorytmickými schématy, rozmanitými způsoby využívanými a obměňovanými po stránce melodie, rytmu a výrazu.

Celý článek

Costello a Nekoranec

Markéta Jůzová | 12/19 |Festivaly, koncerty

V rámci cyklu Hvězdy světové opery 2019 pořádaném společností Nachtigall Artists Management se představili na koncertě ve Dvořákově síni Rudolfina 3. 11. dva mladí nadějní tenoristé. Osmatřicetiletý americký pěvec Stephen Costello, absolvent prestižní Akademie vokálních umění ve Filadelfii, který před dvanácti lety debutoval v newyorské MET a hostoval již i v dalších nejslavnějších operních domech světa. A jeho sedmadvacetiletý kolega Petr Nekoranec, který vystudoval zpěv na Konzervatoři Pardubice, byl členem operního studia mnichovské Bavorské státní opery, frekventantem Lindemannova programu v newyorské Metropolitní opeře a vloni se stal sólistou Státní opery Stuttgart. Jejich společný inspirativní program s názvem „Dva tenoři! Proč ne?“ probíhal ve Dvořákově síni v přátelské atmosféře.

Celý článek

Když hudba slaví svátky

Jaroslav Someš | 12/19 |Festivaly, koncerty

Svátky hudby v Praze, které každoročně obětavě organizuje Václav Hudeček, vstoupily letos už do svého 28. ročníku. Cyklus sedmi koncertů byl zahájen slavnostním galavečerem 22. 10. 2019 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Ačkoli i tentokrát bude v průběhu celého ročníku naplněn základní záměr projektu, totiž představování mladých, nastupujících umělců, úvodní koncert se této koncepci vymykal a byl tak trochu sázkou na jistotu. Jak svým programem, tak interprety. Pozvání totiž přijal renomovaný orchestr PKF – Prague Philharmonia v čele s dirigentem Jakubem Kleckerem a sólisty byli pěvci a instrumentalisté, cenění nejen u nás, ale i na mezinárodní úrovni. Program byl z hlediska publika vděčný, byť poněkud nesourodý. První polovina večera patřila Brahmsovu Dvojkoncertu pro housle, violoncello a orchestr, op. 102, a druhá několika oblíbeným áriím a duetům ze světových oper od Mozarta až po Bizeta.

Celý článek

Velký pražský návrat Michaela Bublého

Vladimír Říha | 12/19 |Horizont

Těsně po svých 44. narozeninách (9. 9.) přijel podruhé do Prahy kanadský popjazzový zpěvák Michael Bublé a 17. 9. zpíval téměř ve vyprodané hale, kam přijela i spousta zahraničních návštěvníků z blízké ciziny, aby tuto světovou hvězdu první velikosti slyšeli naživo. Přitom od jeho prvního pražského koncertu uplynulo pouze pět let, ale v nich ho zasáhl osud tak, že málem skončil s hudbou – v roce 2016 objevili lékaři jeho čtyřletému synovi rakovinu jater. Bublé i jeho manželka, argentinská herečka Luisana Lopilatová, okamžitě rezignovali na své kariéry a věnovali se jen synovi a jeho léčbě. Naštěstí vše dopadlo dobře a po vyléčení syna se Bublé, představitel modernizovaného swingu, který má v sobě i prvky jazzu a rocku, vrátil do nahrávacího studia a loni natočil CD nazvané Love.

Celý článek

Karl Heinz Steffens: Státní opera je zrcadlem dějin Evropy

Denisa Rausch | 12/19 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

S dirigentem a hudebním ředitelem Státní opery, Karlem-Heinzem Steffensem, jsem hovořila o nejdůležitější operní události sezony, kterou je znovuotevření Státní opery. Dirigent má za sebou bohaté zkušenosti coby klarinetista u Berlínských filharmoniků, stejně tak jako hudební ředitel Norské národní opery. Zajímalo mě, jak se na spolupráci s Orchestrem Státní opery těší, co plánuje a co si o Státní opeře myslí.

Celý článek

Lolita Rodiona Ščedrina

Jan Králík | 12/19 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Spojení Vladimira Nabokova (předloha) a Rodiona Ščedrina (hudba) budí zvědavost. Spojení daného námětu s žánrem opery provokuje. Spojení s režisérkou Slávou Daubnerovou po zkušenosti s Výlety páně Broučkovými vyvolává obavy. Patří tak nejisté experimentování do Mozartova divadla?
Děj vyjádřený slovy hraničí s přijatelností i pro bezuzdné liberály a alternativní performery: Spisovatel Humbert ztratí sebekontrolu, když potká dvanáctiletou, rozpustilou nymfičku (to slovo zde má oba významy), ale v jeho očích milou školačku Lolitu. Aby jí byl na blízku, ožení se s její matkou a s tou podléhá vášnivé iluzi, dokud matka nezahyne při autonehodě. Pak se se svou „dcerou“ potlouká po motorestech. Lolita ví, co je pedofilní incest, a snadno jej vyprovokuje. Podivný pár přitahuje a baví své okolí. Lolitu pohltí nevázaný život, unese ji zvrhlý pořadatel orgií Quilty. Humbert ji vypátrá až za tři roky: Lolita čeká dítě. Humbert v zoufalém střetu výčitek a obvinění Lolitina únosce zastřelí. Čeká ho trest smrti. Na scéně se příběh odvíjí v několika časových rovinách a retrospektivách na desítkách dějišť současné Ameriky. Zpívá se rusky. Dramaturgická odvaha souboru Státní opery se dotkla extrému. Programovou brožuru pečlivě připravila Jitka Slavíková.

Celý článek

Salzburger Festspiele 2019

Jana Vašatová | 12/19 |Zahraničí

Letošní Salzburger Festspiele probíhaly v třiačtyřiceti dnech, od 20. 7. do 31. 8. Spolu s úvodními koncerty Ouverture spirituelle přinesly 199 koncertů a představení na 16 místech. Z dvaačtyřiceti operních představení bylo 5 nových inscenací, dvě koncertní provedení oper a dvě obnovené inscenace. V koncertní oblasti se uskutečnilo celkem 81 koncertů. Svou tradiční koncertní řadu zde měl rezidenční orchestr festivalu, Vídeňští filharmonikové, a s nimi dirigenti jako Riccardo Muti, Herbert Blomstedt, Franz Welser-Möst nebo Bernard Haitink. Do cyklu hostujících orchestrů přispěly např. West-Eastern Divan Orchestra se svým zakladatelem Danielem Barenboimem, Orchestr Bavorského rozhlasu s Marissem Jansonsem, Berlínští filharmonikové se svým šéfdirigentem Kirillem Petrenkem nebo Stuttgartský rozhlasový orchestr se svým novým šéfdirigentem Teodorem Currentzisem. K tomu přistoupila řada pěveckých a klavírních recitálů (na pódiu se střídali pěvci, jako je Christian Gerhaher, Patricia Petibon nebo Diana Damrau, a klavíristé formátu Igora Levita, Jevgenije Kissina, Maurizia Polliniho nebo Grigorije Sokolova, který se niterně položil do málo uváděných drobnějších kompozic Beethovena a Brahmse). Českou republiku reprezentoval v Ouverture spirituelle Václav Luks se svými Collegii 1704, a v Cherubiniho Médee tenorista Pavel Černoch.

Celý článek

Riccardo Muti: „Nejdřív hudba, potom slova“

Jana Vašatová | 12/19 |Studie, komentáře

Takto výstižně nazval svou autobiografii – mimochodem přeloženou do mnoha jazyků včetně čínštiny – jeden z největších dirigentů současnosti, neapolský rodák Riccardo Muti.
Jeho cesta za hudbou začala studiem klavíru na Konzervatoři San Pietro a Majella v Neapoli, kde byl jeho učitelem Vincenzo Vitale. Konzervatoř absolvoval s vyznamenáním a úspěšný byl také v dalším studiu na Konzervatoři Giuseppa Verdiho v Miláně, kde jako student skladatele Bruna Bettinelliho a dirigenta Antonina Votta sbíral diplomy za kompozice a dirigování. Na veřejnosti na sebe poprvé výrazně upozornil v roce 1967, kdy zvítězil v dirigentské soutěži Guida Cantelliho v Miláně. Porota mu jednohlasně udělila první cenu.
Rok nato začalo dvanáctileté období, v němž zastával post šéfdirigenta a ředitele operního festivalu Maggio Musicale Fiorentino.

Celý článek

Menottiho Amahl a noční návštěvníci neboli vánoční překvapení

Robert Rytina | 12/19 |Studie, komentáře

Sliby se mají plnit, a protože jsem v minulém díle tohoto seriálu slíbil vzpomenout operu s vánoční tematikou, s radostí učiním závazku za dost. Než se tak ale stane, rád bych vám nejprve položil otázku, co vás jako první napadne, když slyšíte slovní spojení „opera a Vánoce“. Většina z vás si určitě vzpomene na vánoční motivy v Massenetově Wertherovi a Pucciniho Bohémě, k Vánocům v opeře pak patří na mnoha scénách světa i Humperdinckův Jeníček a Mařenka (byť nemá po dějové stránce s uvedenými křesťanskými svátky nic společného). Historie vánočních oper je ale mnohem bohatší a zajímavější, než by se mohlo zdát.
Na rozdíl od Velikonoc a s nimi spojeného Kristova zmrtvýchvstání, před nímž měli skladatelé vždy náležitý respekt a věnovali se mu především v duchovních dílech, představoval půvabný příběh o Mesiášově narození téma, které bylo možné oslavit i formou tak světskou, jakou je opera.

Celý článek

Mark Kopytman: izraelské kořeny v něm, v tobě, v nás

Milan Bátor | 12/19 |Studie, komentáře

Izraelská klasická hudba je – vnímáno optikou evropského vývoje, relativně mladou záležitostí, odráží však zajímavé sociologické zvláštnosti a specifika. Zřejmě jste se už setkali se jmény špičkových hudebníků židovského původu: světově proslulé dirigenty Leonarda Bernsteina a Daniela Barenboi­ma, kontrabasistu Avišaje Cohena a mnohé další není třeba představovat. Poměrně často se setkáváme s někým, kdo má židovský původ a je ve své profesi velice úspěšný. Má izraelská soudobá „vážná“ hudba skladatele, který svým významem a přínosem pronikl do světového kontextu?

Celý článek

Jazz mezi slovem a obrazem

Vladimír Kouřil | 12/19 |Studie, komentáře

2. Jazz a obraz, obraz a jazz
Hudba a obraz. Nejlépe pohyblivý. V našem případě jazz a film. Nikoliv však ve smyslu hudebního doprovodu filmových dějů, známého pod mezinárodním pojmem soundtrack. Ale jako svébytná muzika inspirovaná filmem nebo tvorbou skladatelů filmové hudby. Hudební doprovod k filmům, ať už jako ilustrace, zvuková imprese nebo součást děje, je příliš obsáhlé téma a bývá průběžně nově probíráno. Dokonce už bulletin Jazz, č. 16 z roku 1976 někdejší Jazzové sekce Svazu hudebníků se věnoval vztahu filmu a jazzu ve fiktivním rozhovoru Setkání filmaře s jazzmanem (Petr Zvoníček) a historickou studií Jazz ve filmu (Zdenek Pecka). Teprve když vyšla autobiografie Milese Davise sepsaná Davisem ve spolupráci se spisovatelem a novinářem Quincym Troupem v roce 1990, byl na pravou míru uveden mýtus, že jeho kapela hudbu tvořila při sledování filmu. Tehdy byli velkými milenci Davis a slavná herečka a šansoniérka Juliette Greco, a ta jej přivedla k francouzskému režisérovi Louisi Mallemu.

Celý článek

Fenomén Janáček II: Několik zastavení s géniem hudby 20. století

Zbyněk Brabec | 12/19 |Studie, komentáře

Janáčkovo dílo
V tvorbě Leoše Janáčka nalezneme jen minimum vyloženě slabých děl. Většinu svých skladeb Janáček tvořil promyšleně, s jasnou představou výsledného tvaru. Sám svá díla neoznačoval opusovými čísly, a přestože se dnes u jeho skladeb při jejich provedení ani neuvádí žádné číslo z katalogu jeho děl, jak je známe např. u Vivaldiho (Ryom), Mozarta (Köchel), Haydna (Hoboken), Dvořáka (Burghauser) nebo Martinů (Halbreich), seznam jeho kompozic existuje: v roce 1997 Nakladatelství oxfordské univerzity vydalo seznam Janáčkových skladeb, na kterém pod vedením Nigela Simeona pracovali John Tyrrell a Alena Němcová, seznam Janáčkova teoretického díla je dílem Theodory Strakové. Tato klíčová publikace, bohužel, u nás ještě nevyšla tiskem, nenajdeme ji ani v katalogu pražské Městské knihovny. Na webové stránce můžeme ovšem zdarma do tohoto katalogu nahlédnout. Ten přehledně řadí Janáčkovo dílo podle hudebních forem a nástrojového obsazení do osmi základních kapitol, přičemž další se věnují Janáčkovým nedokončeným skladbám, ztraceným a nerealizovaným dílům, jakož i úpravám a transkripcím a edici lidové hudby. Vedle této hudební části obsahuje katalog i část literární, která je soupisem Janáčkových literárních projevů publikovaných i nepublikovaných za jeho života, obsahuje i literární dílo nedatované a seznam Janáčkových přednášek.

Celý článek

Nadace Bohuslava Martinů informuje

Kateřina Maýrová | 12/19 |Studie, komentáře

V roce 2017 Nadace Bohuslava Martinů v Praze obohatila svoje martinůovské prameny koupí unikátního svazku písemností od pana Bořivoje P. Pražáka, o nichž autorka tohoto příspěvku podala stručnou zprávu v tehdejším prosincovém čísle časopisu Hudební rozhledy. Dochované materiály pocházely z pozůstalosti po jeho otci, JUDr. Přemyslu Pražákovi (19. 3. 1908, Praha – 27. 10. 1966, tamtéž), který byl uspořadatelem a editorem prvního sborníku k poctě hudební skladatelky Vítězslavy Kaprálové (24. 1. 1915, Brno – 16. 06. 1940, Montpellier, Francie). Ten vydala roku 1949 v Praze pod názvem Vítězslava Kaprálová, studie a vzpomínky Hudební matice Umělecké besedy. Jelikož získaný svazek nenotových rukopisů zahrnuje celou řadu velice cenné korespondence, vztahující se k životu a dílu Kaprálové, stojí za to se jí věnovat detailněji. Do uvedeného výčtu lze zahrnout 14 dopisů s kondolencemi nejrůznějších pisatelů k úmrtí Vítězslavy Kaprálové (např. od Otakara Šourka či Stanislava Nováka).

Celý článek

Petr Zvěřina: Hudba prorůstající časem. Pozdní skladby Mortona Feldmana

Milan Bátor | 12/19 |Knihy a notoviny

Novým a v českém kontextu zásadním obohacením muzikologické literatury je výpravná publikace hudebního teoretika Petra Zvěřiny Hudba prorůstající časem: Pozdní skladby Mortona Feldmana. Pozdní skladby amerického hudebního skladatele Feldmana (1926–1987) patří k nejpozoruhodnějším kompozičním projevům 2. pol. 20. století. Jejich specifické zvláštnosti (neteleologická narace, rozlehlost…), variabilní možnosti vnímání a nazírání jednotlivých hudebních struktur podněcují k zamyšlení. Autor knihy v úvodu vysvětluje svou motivaci psát o pozdních skladbách Feldmana, vytyčuje si působiště (okruh děl) a vysvětluje svůj cíl, kterým je spíše než podrobný sumární popis průběhu hudebního dění akcent na pochopení určitého stylu myšlení. Ve své práci se Zvěřina opírá především o estetické a filozofické postuláty a myšlenky Gilessa Deleuze a Félixe Guatarriho, jejichž spektakulární knihy (nejvíce přirozeně autor knihy odkazuje na epochální spis Tisíc plošin) jsou známé i v českém překladu. Zvěřina si všímá i analogií s výtvarným uměním, literaturou a užitým uměním, které jsou pro myslitele Feldmanova typu velmi vrstevnaté a symptomatické.

Celý článek

Recenze CD

Helena Havlíková | 12/19 |Revue hudebních nosičů

SUPRAPHON SU 4260-2
Petr Nekoranec – French Arias
Jules Massenet: O nature pleine de grâce (Werther), Jacques Offenbach: Au mont Ida (La Belle Hélène), Charles Gounod: Ah! Lèvetoi, soleil! a Ange adorable (Roméo et Juliette),
Gaetano Donizetti: Pour me rapprocher de Marie a Ah! Mes amis, quel jour de fête! (La fille du régiment), Georges Bizet: Je crois entendre encore (Les pêcheurs de perles), Hector Berlioz: O blonde Cérès (Les Troyens), Léo Delibes: Prendre le dessin d'un bijou … Fantaisie aux divins mensonges (Lakmé), Charles Gounod: Salut! Demeure chaste et pure (Faust), Jules Massenet: En fermant les yeux (Manon), Édouard Lalo: Puisqu'on ne peut fléchir… Vainement ma bien aimée (Le Roi d'Ys).

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 12/19

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: