Hudební Rozhledy

Editorial 05/16

Hana Jarolímková | 05/16 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
měsíc květen letošního roku přináší jedno z nejvýznačnějších výročí našich politických i kulturních dějin, oslavované v mnoha uměleckých oborech včetně oboru hudebního: a sice sedm set let od narození českého a římského krále a později i císaře, abychom zmínili alespoň některé z jeho četných titulů, Karla IV. (14. 5. 1316–29. 11. 1378). „Otec vlasti“ (takto jej poprvé nazval v pohřební řeči jeho přítel a profesor pařížské Sorbonny Vojtěch Raňkův z Ježova) byl na svoji dobu osobností zcela nevšední. Vychování se mu dostalo u příbuzných na francouzském dvoře, kam jej poslal jeho otec, původně lucemburský vévoda a pak český král Jan Lucemburský, s nímž měl později Karel poněkud komplikované vztahy. Ovšem nakonec stejně otcova naléhavá slova k českým rytířům těsně před jeho smrtí v bitvě u Kresčaku (Crécy en Ponthieu), jíž se oba zúčastnili na francouzské straně (proti Angličanům), zněla: „Proboha, zachraňte mého syna“, i když lépe se poslouchá donekonečna tradované: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“

Celý článek

Paavo Järvi zahájí Pražské jaro

Anna Šerých | 05/16 |Rozhovory

Estonec s americkým občanstvím, maestro světové angažovanosti, upřímný propagátor soudobé hudby - Paavo Järvi, dirigent, kterého v Praze známe důvěrně. K České filharmonii přijíždí už bezmála dvacet let a na Pražském jaru nám představil už dva své orchestry – Královskou stockholmskou filharmonii v roce 1998, tehdy typicky zahráli i soudobého švédského skladatele Daniela Börtze, jeho Koncert pro trubku. Poslední pražskojarní koncert Paava Järviho byl se Symfonickým orchestrem Frankfurtského rozhlasu a houslistkou Hilary Hahn, přímo elektrizující závěrečný koncert Pražského jara roku 2014.

Celý článek

Debashish Chaudhuri o turné po Indii

Libuše Čermáková | 05/16 |Rozhovory

Dirigent Debashish Chaudhuri se před nedávnem vrátil z turné po Indii, kam zamířil společně s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, s níž od roku 2013 úzce spolupracuje. I když od roku 2000 žije v České republice, kam přišel z touhy po evropské klasické hudbě, narodil se v indické Kalkatě, a tak je jeho zájem o propojení obou kultur pochopitelný. Má bohatý symfonický repertoár, devatenáct let profesionálních zkušeností se symfonickými orchestry a pedagogickou praxi. Rád objevuje zajímavá symfonická díla, která nejsou často uváděna či byla zapomenuta.

Celý článek

Pianista roku 2016

Hana Jarolímková | 05/16 |Události

Již čtvrtým rokem se letos v mezinárodní soutěži Pianista roku hledal nejtalentovanější klavírista, který by pomohl živou hudbu vrátit zpět do kaváren a mezi lidi. Tentokrát stálo na pomyslné „startovní čáře“ soutěže, jejíž první čtyři kola proběhla 7. a 21. 2. a 6. a 20. 3. v luxusním sále Opera hotelu Boscolo Prague, patnáct pianistů, finále, pořádané 3. 4. v Sukově síni Rudolfina, se účastnila již pouze čtveřice těch nejlepších, Daniel Bulatkin, Jan Horák, Tomáš Jeřábek a Vít Křišťan.

Celý článek

Smetanovské dny 2016

Tomáš Kuhn | 05/16 |Festivaly, koncerty

Také v letošním roce připravila dramaturgie nejvýznamnějšího plzeňského hudebního festivalu pro příznivce hudebního umění opravdu pestrý program. Již 36. ročník odstartoval koncem února tradičně mezioborovým sympoziem a výstavou na téma Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě, který uspořádaly Ústav pro českou literaturu AV ČR, Národní galerie v Praze ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Západočeskou galerií v Plzni. Součást festivalu tvořil také Off – program zahrnující literární večer s Eugenem Brikciusem, poezii naživo – Slam Poetry Show a každoroční masopustní průvod s lidovou veselicí v podání plzeňského lidového souboru Mladina.

Celý článek

Světová premiéra oratoria Miloše Boka

Julius Hůlek | 05/16 |Festivaly, koncerty

V úvodu dalšího z koncertů abonentní řady A5 České filharmonie (11. 3.) zazněla první z poslední trojice symfonií Wolfganga Amadea Mozarta, Symfonie č. 39 Es dur, KV 543 s hlavním hostujícím dirigentem ČF, německým dirigentem Manfredem Honeckem, toho času ředitelem Pittsburského symfonického orchestru. Také tato symfonie názorně dokládá jedinečnost a novátorství Mozartova symfonismu, k němuž dospěl na sklonku svého života. Obsazení mohlo být početně skromnější, nicméně dirigent si jemně, zkušenými a úspornými gesty, popřípadě ještě stimulujícími rozpaženími pohrával se skvěle připraveným kolektivem. Lehké napětí patetického úvodu vystřídala vláčná pastorální nálada.

Celý článek

Pán prstenů s Pražskými symfoniky

Vladimír Říha | 05/16 |Festivaly, koncerty

Dramaturgie Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK se v posledních letech soustřeďuje zcela záslužně i na historické reminiscence okolo názvu FOK – FiIm, Opera, Koncert – a věnuje se tak i filmové hudbě. To právě díky historii není u FOK nic nového a můžeme jen obdivovat odvahu a tušení našich dědů a pradědů, kteří orchestru FOK v dobách vzniku zvukového filmu prorocky tento fenomén dneška již dávno vetkli do názvu a programu. Vedle letních koncertů ve Valdštejnské zahradě se nové dramaturgické vedení Pražských symfoniků snaží filmovou linku dostat i do normálních abonentních programů, a tak pomáhá i v působení na mladé publikum, jemuž je tato hudba nejbližší.

Celý článek

Minimalistická hostina se SOČR

Vladimír Říha | 05/16 |Festivaly, koncerty

Cyklus koncertů Nové horizonty již druhým rokem dramaturgicky obohacuje koncertní náplň Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) a přivádí do Smetanovy síně publikum, které by jinak do Rudolfina či jinam těžko hledalo cestu. Koncerty se nepravidelně střídají s běžnými abonentními koncerty „rozhlasáků“ z Rudolfina a i díky přímým přenosům s moderátory Janem Pokorným a Lucií Výbornou na pódiu nezatěžují program dlouhými „úvahami“ či rozbory viděného a slyšeného a obohacují průběh večera jen základními informacemi. Ženou tak průběh večera kupředu a nechávají na posluchačích, aby se sami rozhodli, co se jim líbí a co ne.

Celý článek

Pocta Josefu Hrnčířovi

Zdeněk Šesták | 05/16 |Festivaly, koncerty

Tomu, kdo pozorně sleduje pražské hudební dění, nemohl ujít koncert, uspořádaný dne 2. 4. tohoto roku v Pálffyho paláci na Malé Straně. Koncert, na jehož realizaci se podílela celá řada sponzorů, byl věnován nedožitým pětadevadesátinám významného českého dirigenta PhDr. Josefa Hrnčíře (1921–2014).
Tento všestranný umělec, absolvent klavírního a dirigentského oddělení Pražské konzervatoře a hudební vědy na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, vešel do povědomí naší hudební veřejnosti jako letitý dirigent Symfonického orchestru Československého rozhlasu.

Celý článek

Hudebnímu Febiofestu vévodily Beach Boys a anglické filmy

Vladimír Říha | 05/16 |Horizont

Rostoucí počet sekcí byl hlavním znakem letošního 23. ročníku Febiofestu, filmové přehlídky připravované tradičně prezidentem festivalu Ferem Feničem, ředitelem Kamilem Spáčilem a programovými řediteli Štefanem Uhríkem a Hanou Cielovou. Ve dnech 17. až 25. 3. tak mohli diváci hlavně ve smíchovském Cinestaru Anděl vybírat dokonce z 22 sekcí a poct, což bylo o čtyři více než loni včetně soutěže.

Celý článek

Juliette bez touhy

Helena Havlíková | 05/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál



Pražské Národní divadlo uvedlo nové, ve své historii páté nastudování Julietty, jedné z klíčových oper Bohuslava Martinů.
Juliette, Martinů osmá dokončená opera z roku 1937, propojuje jeho kompoziční a jevištní zkušenosti v meziválečných letech horečně dychtících po experimentech. Podle dramatu názorově spřízněného přítele, francouzského dramatika a básníka Georgese Neveuxe, zachovává francouzský šarm a inspiraci surrealismem, impresionismem i dalšími vlivy tehdejší umělecké Paříže a zároveň je ukotvena v českých kořenech, které Martinů tak intenzivně vnímal.

Celý článek

Jak se Hamlet přece jen stal králem

Karla Hofmannová | 05/16 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Ostravská opera měla opět šťastnou ruku. Uvedla na jeviště málo uváděné dílo francouzského představitele opery 19. století, neboť dobře zapadlo do projektu Shakespeare Ostrava 2016. Protože 23. dubna, to je 400 let od doby, kdy se největší dramatik narodil, a všechny ostravské instituce proto spojily své síly a realizují v průběhu celého roku festival z děl fenomenálního dramatika.

Celý článek

Tři sestry ve Vídeňské státní opeře

Karla Hofmannová | 05/16 |Zahraničí

I když se to zdá podivné, skutečně se dílo Antona Pavloviče Čechova stalo předlohou moderní současné opery. Jako podklad pro libreto své opery ho použil maďarský komponista Péter Eötvös. Opera měla své první uvedení s velkým úspěchem v roce 1998 v Lyonu a měla další premiéry v Berlíně, Curychu a v Hamburku. Pro potřeby opery upravil Čechovovo dílo libretista Claus H. Hennenberg, pro inscenaci ve Vídni si libreto přizpůsobil skladatel.

Celý článek

Faust a Markétka v saské metropoli

Pavel Horník | 05/16 |Zahraničí

Gounodovo nejznámější operní dílo je stálicí na operních scénách v celém světě a diváci je milují. Není to jen díky námětu podle slavného dramatu Johanna Wolfganga Goetha, byť jen velmi volně interpretovaného, ale rovněž díky úžasné hudbě, která oslovuje nejširší okruh posluchačů. Nakonec z jedenácti oper, které skladatel složil a nebyly v podstatě mimo Romea a Julii na operních jevištích nikterak frekventované, stačil Faust přinést svému autorovi nehynoucí slávu. V Semperově opeře v Drážďanech byl Faust a Markétka uveden ve své definitivní verzi s přikomponovaným baletem (Valpuržina noc) a zpívanými dialogy dva roky po pařížské premiéře v roce 1861.

Celý článek

Nejvýznamnější zahraniční festivaly II

V. Innsbrucker Festwochen der alten Musik

Jana Vašatová | 05/16 |Studie, komentáře

Festival staré hudby v Innsbrucku se koná pravidelně na konci července a v srpnu a má velkou tradici: jeho první ročník se uskutečnil v roce 1976, ale do Innsbrucku našich dnů patří stará hudba už téměř 60 let. Tak dlouho se totiž objevuje v sérii koncertů, konaných každoročně v létě v překrásném prostředí zámku Ambras.
Innsbruck bychom našli jako hudební centrum už v renesanci a baroku. Tehdy působili jako dvorní kapelníci tohoto alpského města například skladatelé Paul Hofhaimer, Heinrich Isaac nebo Pietro Antonio Cesti. V Innsbrucku se tehdy také provozovala řada operních produkcí, protože zde bylo první volně přístupné, vlastně městské divadlo v německy mluvících zemích. V té době zde také existoval instrumentální ansámbl, který představoval jakýsi předobraz pozdějšího mannheimského orchestru.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století VI

V. Jevgenij Kissin

Dita Hradecká | 05/16 |Studie, komentáře

Jak nazvat umělce, když slova jako fenomén, zázrak, hvězda, geniální a podobně bývají běžným atributem jen trochu nadprůměrného muzikanta? Pianista Jevgenij Kissin je jedinečným zjevem světové hudební scény, která se nejrůznějšími individualitami jen hemží. Něco na jeho hře posluchače fascinuje až proměňuje, a zdaleka to není jen technika, byť omračující. Celý zjev tohoto umělce s černou einsteinovskou kšticí, plnými rty a obrovskýma tmavýma očima působí jako z jiného světa. Při hře má jeho bledá tvář výraz absolutního ponoření, totálního, až bolestného odevzdání. Jako by skrze něj proudila síla, jejíž zdroj leží mimo tohoto prostředníka.

Celý článek

Z historie muzikálu IV – Na slovíčko s muzikálovými legendami

V. Harold Prince – legenda Broadwaye

Michael Prostějovský | 05/16 |Studie, komentáře

Jeden z posledních bardů a živoucích legend Broadwaye se letos v lednu dožil 88 let. Málokdo ovlivnil historii muzikálového divadla tak jako on. Jako jeden z producentů stál u zrodu West Side Story (1957), byl celoživotním mentorem autorské dvojice Jan Kander a Fred Ebb, se skladatelem a textařem Stephenem Sondheimem jej spojuje silné umělecké pouto. Je jedním z představitelů zlaté éry muzikálu 60. let (Kabaret, Šumař na střeše) a jeho jméno je spojeno i s londýnskými muzikály superlativů sedmé a osmé dekády 20. století (Evita, Fantom opery).

Celý článek

Celuloidová hudba

V. Meziválečný evropský film

Antonín Matzner | 05/16 |Studie, komentáře

V průběhu 30. a potažmo i 40. let si svrchované postavení mezi evropskými filmovými výrobci udržovala Velká Británie. Přirozeně to vyplývalo ze skutečnosti, že díky společné jazykové základně byly anglické filmy snadno exportovatelné na americký trh. Průkopníky v hudebním oboru byli londýnský rodák Louis Levy (1894–1957), proslulý spoluprací s Alfredem Hitchcockem a Skot Muir Mathieson (1911–1975). Oba jsou podepsáni pod stovkami britských filmů především jako dirigenti a hudební režiséři jejich soundtracků, což při kolektivní povaze filmové výroby představovalo nezanedbatelnou roli.

Celý článek

České symfonické orchestry a společenská realita I

V. Orchestr Divadla F. X. Šaldy

Miloš Pokora | 05/16 |Studie, komentáře

Liberecké divadlo má dlouhou tradici. Předchůdcem dnešní divadelní budovy bylo Soukenické divadlo v Liberci (Tuchtheater v Reichenbergu), postavené péčí německého Cechu soukeníků. Jednoduchá stavba v biedermaierovském slohu pro 700 až 750 návštěvníků byla pro veřejnost slavnostně otevřena 15. října 1820. Provozoval se v ní činoherní i operní repertoár a na programech se objevovali například autoři Boildieu, Rossini, Mehul, Mozart, Cherubini, Müller a další. Roku 1879 však vypukl v budově divadla z neznámých příčin požár, který stavbu zcela zničil. Projekt na novou divadelní budovu, dokončený roku 1881, vzešel z dílny vídeňských architektů a celá budova byla veřejnosti zpřístupněna 29. září 1883.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů – Violoncella a kontrabasy

V. Mistr houslař František Zakopčanik

Rafael Brom | 05/16 |Svět hudebních nástrojů

Když jsem uzavíral absolutorium své alma mater, věnoval jsem svou diplomovou práci tématu, o němž jsem z praxe pochytil základní pensum informací – tedy hudebnímu nástrojařství, konkrétně výrobě strunných smyčcových nástrojů a ještě přesněji výrobě houslí, viol, violoncell a kontrabasů. Nahlédl jsem ovšem také do provozoven na výrobu smyčců a kytar, jakož i do dílny pro zhotovování součástek – kolíčků, kobylek, hmatníků, kastanět a tovarů přidružených. Vedle toho jsem měl možnost projít řadu příslušných provozoven přípravných – tam se vyráběly a lepily dýhy, pouzdra na nástroje, řezaly a přiřezávaly se kmeny a špalky a další. Svou specifickou atmosféru měla dílna pro výrobu největších nástrojů – violoncell a kontrabasů.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 05/16

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: