Hudební Rozhledy

Editorial 01/17

Hana Jarolímková | 01/17 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
vstupujeme do roku 2017, kdy časopis Hudební rozhledy vychází již ve svém 70. ročníku. V jeho historii je to jistě významné datum, protože žádné jiné periodikum, věnující se tzv. vážné hudbě bez jediného přerušení tolik let, u nás nemáme. Vzorem našeho časopisu byl v době jeho vzniku německý Neue Zeitschrift für Musik, který v různých podobách a v různé periodicitě rovněž vychází dodnes, a to již od roku 1834, kdy u jeho zrodu stál Robert Schumann. Ve stejném roce začal vycházet i nejstarší dodnes bez přerušení vycházející časopis u nás Květy české (dnes pouze Květy), jejichž prvním redaktorem se stal Josef Kajetán Tyl a které vznikly přejmenováním do té doby populárního periodika „Jindy a nyní“.

Celý článek

Valentina Naforniţă

Pavel Horník | 01/17 |Rozhovory

Koncem ledna (30. 1.) se můžeme těšit na zajímavý recitál mladé moldavské sopranistky Valentiny Naforniţy v koncertním sále Rudolfina, kde ji bude doprovázet Česká filharmonie s dirigentem Jiřím Bělohlávkem. Spolupořádající agentura Nachtigall Artists přizvala ještě jednoho významného mladého umělce, a sice českého houslistu a koncertního mistra Českých filharmoniků, Josefa Špačka.
Na úvod je třeba říci několik slov k opeře v Moldavské republice. Ve zdejším hlavním městě Kišiněvě se nachází poměrně velké divadlo postavené v padesátých letech, kdy Moldávie byla jednou ze sovětských republik. Zdejší operní a baletní scéna, která má poměrně široký repertoár a dosti velký sólistický ansámbl, nese jméno legendární moldavské pěvecké hvězdy Marii Biešu. Tato výtečná pěvkyně se objevila i v Praze roku 1972 v titulní roli Pucciniho Madama Butterfly.

Celý článek

Čeští skladatelé ve Vídni a jubileum J. V. Stamice

Hana Jarolímková | 01/17 |Rozhovory

Hned na počátku letošního roku, 31. ledna 2017, zazní v rámci abonentních koncertů Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK Kantáta ke korunovaci Leopolda II. Leopolda Koželuha (1747–1818). Není to poprvé, co v rámci sezon tohoto orchestru zaznívá dílo autora, který působil v druhé polovině 18. století a na počátku 19. století ve Vídni. Již v loňské sezoně zde zněla díla nejen Koželuha, ale i Kramáře, Vranického a dalších tvůrců. Při setkání s Markem Štilcem, který tento koncert bude dirigovat, mne zajímalo, jestli v tom je nějaký dlouhodobější záměr, nebo zda se jedná jen o náhodu.

Celý článek

Pražské jaro 2017

Pavel Trojan | 01/17 |Zadáno pro

Program 72. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro nabídne na 45 koncertů, přičemž široce rozevřený dramaturgický vějíř svou nabídkou nadchne jak milovníky velkého orchestrálního zvuku, tak obdivovatele hudby komorní, příznivce hudby současné nebo ty, kteří se zaujetím sledují nejnovější trendy poučené interpretace hudby minulých epoch.

Celý článek

Klavírní festival Rudolfa Firkušného

Ivan Žáček | 01/17 |Události

GARRICK OHLSSON
Čtvrtý ročník festivalu zahájil ve Dvořákově síni svým recitálem Garrick Ohlsson (19. 11.), jehož vztah k Praze je zcela zvláštního rodu, což dokazuje od roku 1973, kdy zde vystoupil poprvé jako vítěz Chopinovy Varšavy 1970. První polovina jeho programu sestávala z Beethovenových a Schubertových sonát, zatímco druhá vyzněla v tanečním tónu, v konfrontaci Smetany a de Fally.
Ohlsson zahájil Sonátou Fis dur, op. 78, dvouvětým dílem z roku 1809, věnovaným Therese von Brunswick, jež má v kontextu Beethovenovy sonátové tvorby zvláštní postavení díky nezvykle intimnímu charakteru obou vět, souvisejícímu pravděpodobně s věnováním ženě, k níž jej poutal citový vztah (nebyla-li dokonce onou neznámou milenkou).

Celý článek

Mezinárodní festival koncertního melodramu

Radmila Hrdinová | 01/17 |Festivaly, koncerty

Společnost Zdeňka Fibicha a zejména její předsedkyně, muzikoložka Věra Šustíková, má velkou zásluhu na návratu koncertního melodramu do povědomí kulturní veřejnosti. A nejen to, také – či spíše především – na zrodu nové autorské a interpretační generace.
Jedním z prostředků letité trpělivé práce na znovuobjevení krásy melodramu představuje Mezinárodní soutěž v interpretaci melodramů a Mezinárodní festival koncertního melodramu, jehož 19. ročník probíhal od poloviny října do konce listopadu 2016 každou neděli v Praze v koncertních sálech Pálffyovského a Lichtenštejnského paláce na Malé Straně. Ve svém programu vzpomněl na dvě významná jubilea – 400. výročí úmrtí Williama Shakespeara uctil večerem melodramů současných českých skladatelů na jeho texty a 700. výročí narození Karla IV. připomenul večerem nazvaným Melodram a politika. Samostatný koncert Zahradníkův máj byl věnován 80. narozeninám skladatele Zdeňka Zahradníka. V rámci dalších večerů zazněla původní díla ze současné české tvorby a rovněž se představili laureáti soutěží, které spolu s festivalem probíhají, Mezinárodní soutěže Zdeňka Fibicha v interpretaci melodramů a celostátní soutěže žáků ZUČ v recitaci melodramů.

Celý článek

Bryn Terfel opět v Praze

Jaroslav Someš | 01/17 |Festivaly, koncerty

Už potřetí přivítala Praha velšského basbarytonistu Bryna Terfela. Zásluhou agentury Nachtigall Artists vystoupil ve Smetanově síni Obecního domu 22. 11. 2016 v doprovodu Pražského filharmonického sboru (sbormistr Lukáš Vasilek) a PKF – Prague Philharmonia, řízené Terfelovým stálým spolupracovníkem, dirigentem Garethem Jonesem. Buď Bohu a agenturám chvála, Praha se v posledních letech stala už pravidelnou zastávkou světových pěveckých hvězd. Škoda, že téměř výhradně jen na koncertních pódiích. Právě z vystoupení umělců Terfelova ražení je znát, jaký zážitek musí být, je-li možnost vidět ho naživo na jevišti v celé roli.

Celý článek

Koncert k poctě Viktora Kalabise

Julius Hůlek | 01/17 |Festivaly, koncerty

První listopadový koncert Českého spolku pro komorní hudbu (7. 11. 2016) uctil tvůrčí odkaz významného reprezentanta novodobé české hudby Viktora Kalabise (1923–2006) připomenutím desátého výročí jeho úmrtí.
Vzpomínkový večer zahájil Kalabisův Diptych pro smyčcové nástroje, op. 66, pocházející z let 1986/87. Už samotný název poukazuje k dvouvětému řešení. Zpočátku převažuje táhlá melodika, posléze se uplatňuje polyfonie, osobitě svěřující jednotlivá pásma určitým nástrojovým skupinám. Už tady je třeba zmínit vytříbenou plastičnost kolektivní interpretace Filharmonického komorního orchestru s uměleckým vedoucím Vlastimilem Kobrlem. Skladba je jak tektonicky, tak harmonicky progresivní, zvláště pak harmonii náleží důležitá funkce v celkovém sdělení. Prudký, překotný vpád uvedl druhou, rychlou větu, tempově i výrazově vnitřně členitou, kde interpreti graciézně zdolali virtuózní nároky a spolu s výrazově vypjatou rezolutností se postarali o barvitě poutavý průběh hudební výpovědi.

Celý článek

Omer Avital Quintet

Vladimír Kouřil | 01/17 |Horizont

Průběžná celoroční řada koncertů se značkou Jazz Meets World se dlouhodobě věnuje – vedle představování skupin vysloveně přiřaditelných do proudu world music – jazzové hudbě v její soudobé různorodosti už jednadvacet let. Vedle špičkových interpretů americké scény se na koncertech představují také jazzoví muzikanti z různých zemí, odlišných národností a v různě propojených mezinárodních sestavách. Samostatnou významnou úlohu v této dramaturgii mají hudebníci původem z Izraele, ať už tací, kteří se po americké zkušené do vlasti vracejí, či interpreti na americké scéně se natrvalo zabydlující, neboť tamní scéna jejich schopnosti akceptovala.

Celý článek

Three Tales Steva Reicha

Helena Havlíková | 01/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Opera Národního divadla uvedla na Nové scéně minimalistickou dokumentární video-operu Steva Reicha Three Tales (Tři příběhy) v hudebním nastudování Marka Ivanoviće.
Po Hudebním fóru Hradec Králové, kde měly Tři příběhy v nastudování Tomáše Hanzlíka českou premiéru před deseti lety (pouhé čtyři roky po vídeňské premiéře), a po letošním ročníku festivalu Janáček Brno, na kterém Brno Contemporary Orchestra pod vedením Petra Šnajdra u nás poprvé představila Jeskyni (The Cave), tak doputoval americký skladatel Steve Reich i do pražského Národního divadla.

Celý článek

Zlato Rýna v Drážďanech

Pavel Horník | 01/17 |Zahraničí

Po Valkýře znovu uvedené v letošním únoru následoval v Semperově opeře úvodní večer tetralogie Richarda Wagnera Prsten Nibelungů, Zlato Rýna. Premiéra této inscenace byla v roce 2001 v nastudování dirigenta Semjona Byčkova. Od té doby se během patnácti let objevila 15x, zatímco Valkýra proběhla ve 24 reprízách. Jedná se o koprodukci s divadlem Teatro Real v Madridu. V únoru letošního roku se pak hrála znovu pod Christianem Thielemannem, který řídil vynikající Staatskapelle, jako první díl cyklu, jehož další části se budou uvádět postupně. Siegfried se objeví v lednu příštího roku a Soumrak bohů příští podzim. Pro zajímavost to bylo vůbec první provedení Ringu v Drážďanech po válce.

Celý článek

Favoritka v Mnichově

Zbyněk Brabec | 01/17 |Zahraničí

Z operního odkazu Gaetana Donizettiho, který čítá přes sedmdesát oper, vydrželo na jevištích do dnešních dob jen několik oper. Ve své době patřil k nejúspěšnějším skladatelům a všem objednávkám operních divadel nestačil vyhovět, přestože komponoval poměrně rychle. Proto se z jeho tvorby musí dnes pečlivě vybírat, neboť vedle mistrovských partitur napsal i rutinní díla, zcela poplatná své době. Jeho operní tvorba se dá rozdělit, podobně jako u jeho současníků Rossiniho, Belliniho a dalších, na opery seria a opery buffa. Zejména ty komické opery, Nápoj lásky a Don Pasquale, se prakticky nikdy nepřestaly hrát. Vážné opery po autorově smrti většinou zmizely z repertoáru a až v době donizettiovské renesance v 2. polovině 20. století se začala vracet do repertoáru divadel.

Celý článek

Macbeth, krvavé nadčasové drama

Karla Hofmannová | 01/17 |Zahraničí

Krvavá a krutá opera Giuseppa Verdiho na libreto podle W. Shakespeara, které zpracovali Francesco Maria Piave a Andrea Maffei, byla uvedena na scéně Divadla Na Vídeňce ve dvou podobách. Nejprve v premiéře 11. 11. v podobě, kterou pro pařížské Théâtre Lyrique Verdi upravil v dubnu roku 1865, a dva dny poté, 13. 11., bylo v této verzi použito finále z původní podoby opery z roku 1847. V této upravené verzi se představil v roli Macbetha poprvé Plácido Domingo. Neměla jsem možnost tyto dvě varianty posoudit, byla jsem přítomna jen na první premiéře, kde byla provedena varianta pozdější.
Režie se ujal současný intendant Divadla Na Vídeňce, vídeňský rodák Roland Geyer, ve spolupráci s autorem scény a kostýmů Johannesem Leiackerem. Jejich spolupráce přinesla řadu zajímavých inscenačních nápadů, zpočátku ale poněkud zatěžkaných a rozpačitých.

Celý článek

Nejvýznamnější zahraniční festivaly – Festival Amazonas de Opera

Pavel Horník | 01/17 |Studie, komentáře

Kdesi jsem četl, že brazilský operní a také hudební festival ve městě Manaus patří mezi deset nejvýznamnějších ve světě. Považuji to za poněkud odvážné tvrzení, ale pokud by se jednalo o exotičnost místa jeho konání, získal by jistě první místo. Leží totiž v samém středu amazonských deštných pralesů a navíc na soutoku řek Rio Negro a Rio Solimos ustícího do největší řeky světa Amazonky. Začátek asi měsíc trvajícího festivalu v období mezi dubnem a květnem se datuje do roku 1997. Jedním z důvodů jeho založení bylo kulturní zviditelnění 1,5 milionového hlavního města brazilského státu Amazonas. Dalším faktorem bylo využití nově zrestaurovaného krásného klasicistního divadla Teatro Amazonas o sedmi stech místech, postaveného roku 1896 podle projektů lisabonské architektonické kanceláře. Inauguračním představením byla opera Amilcara Ponchielliho La Gioconda v podání hostující společnosti z Itálie. Jeho sláva a také postavení bylo výsledkem kaučukového boomu, který zachvátil celou oblast a způsobil hospodářské zbohatnutí jak města, tak i řady vlivných osob. V důsledku toho bylo možné postavit takto reprezentativní divadlo.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století – Ferruccio Busoni

Miloš Pokora | 01/17 |Studie, komentáře

Impulzem, který mě zlákal k myšlence zařadit tohoto umělce do seriálu připomínajícího velké klavíristy 20. století, bylo setkání s jeho chopinovskou nahrávkou. Třeba pátá etuda Ges dur z opusu 10 – jaká udivující lehkost a současně prezentnost každého z tónů, znějícího někde uprostřed mezi staccatem a legatem, nebo jak úsporné zacházení s pedálem, pokud bychom chtěli hovořit jen o některých rysech pianistova odpatetizovaného podání. Ani další romantické velikány jsem ještě nikdy tak jako v Busoniho podání hrát neslyšel, i když nechci zdaleka tvrdit, že všechny jeho interpretační kreace (třeba ona přehnaně nervní až silácká, věnovaná Chopinově Baladě g moll) byly pro mne inspirativní. V každém případě však představuje Busoniho interpretační styl úkaz hodný zkoumání, a to nejde zdaleka jen o jeho obraz romantismu, který jako by byl v jeho rukou přetavován do moderní zvukové věcnosti, a přitom vycházel z představ pianisty, který je zároveň skladatelem, mířícím daleko do budoucnosti.

Celý článek

Celuloidová hudba – Počátky a první pokusy u nás

Antonín Matzner | 01/17 |Studie, komentáře

V tomto roce budeme pokračovat v seriálu Celuloidová hudba zajímavostmi, které se v této oblasti udály na českém území. Už první němé filmy nebyly zdaleka „němé“, nýbrž je zpravidla provázela zvuková kulisa včetně hudby. Bylo tomu tak v pravlasti kinematografu Francii, ale i v Německu, carském Rusku a nejinak také v zemích rakousko-uherského mocnářství. Produkce prvního stálého pražského kina v domě U modré štiky na rohu Karlovy a Liliové ulice na Starém Městě už tehdy doprovázely přímo ohňostroje nejroztodivnějších zvuků. Jeho majitelem byl kouzelník a eskamotér Dismas Šlambor alias Viktor Ponrepo, jeho asistentem a „vysvětlovačem obrazů“ Bohuslav Crha.
Jejich produkce přinášely kromě mluvených komentářů lomoz plechového hromostroje, výstřely z dětské špuntovky, a dokonce hudbu z Edisonova fonografu. Netrvalo dlouho a k vybavení sálu Ponrepova „útulného rodinného biografu“ přibyly pianino s harmoniem a promítání obohatili nastálo angažovaný pianista s houslistou.

Celý článek

Concerto grosso pro jazz a disharmonii doby - I. Z okna rychlíku přes swingující časy

Vladimír Kouřil | 01/17 |Studie, komentáře

V tomto čísle Hudebních rozhledů otevíráme dvanáctidílný seriál o práci někdejší Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR, která byla oficiálně činná od října 1971 do října 1984. Následující dva roky působila z hlediska státní moci jako ilegální spolčení, jehož činnost byla definitivně paralyzována uvězněním sedmi zásadních představitelů Jazzové sekce 2. září 1986. Na rozdíl od dosud publikovaných textů se bude seriál zabývat zasazením role Jazzové sekce do širších souvislostí československé jazzové historie let 1970 až 1989. Úvodní stať se věnuje historii snah o sdružování jazzové komunity a vydávání specializovaného periodika. Šedesátá léta znamenala pro český jazz vzmach v souladu se situací ve společnosti po nehumánní dekádě padesátých let.

Celý článek

Novinky ze zahraniční muzikologické literatury I

Oldřich Kašpar | 01/17 |Knihy a notoviny

Dnešním číslem počínaje, zahajujeme nový seriál, jenž obsahovou náplň našeho časopisu opět o něco rozšíří. V rubrice Knihy. Notoviny vám vedle recenzí na významné publikace domácí muzikologické literatury (jež se dosud objevovaly v každém čísle) přineseme čtyřikrát do roka – formou review articlu – shrnující zprávy o v posledních letech vydaných nejzajímavějších zahraničních publikacích, které domácí novinky prostřídají. Díky tomu již nebude zahraničním aktivitám věnována pouze jedna rubrika, která je navíc soustředěna především na oblast interpretační, ale přiblížíme vám i vydavatelskou činnost týkající se hudby, realizovanou za hranicemi naší země. Upozorňujeme, že na rozdíl od recenze review article obvykle podrobně nehodnotí, ale pouze informuje a zahrnuje delší časový rámec než recenze. Ten náš bude tvořit zhruba tři roky od okamžiku vydání konkrétní publikace.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů – violoncella a kontrabasy – Jiří Povolný

Rafael Brom | 01/17 |Svět hudebních nástrojů

Houslařská obec zná mnohá jména souvěrců tohoto uměno-řemeslného oboru, kteří svým původním povoláním náležejí do rozličných nepříbuzných oborů a jejichž konání houslařstvím prolíná. Nejblíže jsou samozřejmě hudebníci, někteří pěstují obě činnosti souběžně, a co do četnosti po nich následují hned inženýři. Početná je skupina houslařů, kteří rozšířili své vzdělání absolvováním nauky o dřevě, a pak jsou v obci také absolventi učení technického. Ze známých osob patří uznání ing. Františku Šrámkovi, mezi houslaři – také členy oborového kruhu – byli činní ing. Zdeněk Frodl nebo ing. Vladimír Keppert. Výčet jmen a povolání není samozřejmě vyčerpávající. Tentokrát jsem položil pár otázek Jiřímu Povolnému (nar. 28. prosince 1959), strojnímu inženýrovi, hudebníkovi, akustikovi, staviteli kontrabasů a podnikateli, s nímž jsem se setkal na nedávné akci BASS2016 Prague v prostorách Hudební akademie múzických umění, kde vystavoval výrobky své společnosti.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 01/17

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: