Hudební Rozhledy

Editorial 09/19

Hana Jarolímková | 09/19 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
letos v září (konkrétně pětadvacátého) se před sedmasedmdesáti roky (1932) narodil jeden z největších klavírních virtuosů 20. století, Glenn Gould (zemřel 4. října 1982). Zajímavý článek o této naprosto neopominutelné postavě světového hudebního dění již zmíněného období přinesl náš časopis ve třetím čísle roku 2011 (s. 48–49) v seriálu „Portréty velkých klavíristů 20. století“ z pera Dity Hradecké. Úkolem tohoto úvodníku tedy nebude připomínka životních peripetií či tvůrčího odkazu tohoto vynikajícího klavíristy, dirigenta, hudebního publicisty, pravidelného účastníka „nočních rozhlasových rozhovorů“ či příležitostného skladatele, ale úvaha nad jedním z problémů, který ho po celý čas jeho pozemské pouti provázel. A nejedná se o problém nijak výjimečný, potýká se s ním totiž řada kreativních jedinců a umělců zvláště.

Celý článek

Houslista Sergej Chačatrjan

Robert Rytina | 09/19 |Rozhovory

Kdyby se stal arménský houslista Sergej Chačatrjan rezidenčním umělcem Symfonického orchestru Českého rozhlasu už před deseti lety, zastihli bychom ho možná na některém z pražských koncertů ještě s houslemi „Huggins Stradivarius“. Na čtyři roky mu je totiž zapůjčila nadace Nippon Music na základě jeho vítězství v prestižní Soutěži královny Alžběty v Bruselu v roce 2005. Protože se ale hudebník ujme své čestné funkce až od sezony 2019/2020, uvidíme ho u nás s jiným, nicméně stejně slavným nástrojem. Jak sám název „Bartolomeo Giuseppe Guarneri ‚del Gesù‘, Cremona 1740, Ysaÿe“ napovídá, byly tyto housle v minulosti v držení nejméně jednoho věhlasného majitele.

Celý článek

Libuše na scéně Florea Theatrum

Václav Kapsa | 09/19 |Události

Na jaře roku 1734 uvedla italská operní společnost Antonia Denzia v Praze operu Praga nascente da Libussa e Primislao (Praha Libuší a Přemyslem zrozená) jako svoji poslední, 57. inscenaci. Pasticcio napsal s využitím hudby jiných skladatelů sám impresário, který také na konci v roli Ctirada vzdal hold českému království a Praze. Vůbec se nejedná o první operu s námětem z českých bájí, Libuše vstoupila na scénu již koncem 17. století v Německu a v Itálii a roku 1703 v Praze. Ovšem okolnosti jejího uvedení i Denziova zručnost ve využití řady českých postav a v náznaku i češtiny ji činí velmi atraktivní pro dnešní zájemce o pražskou barokní operu. Ač se partitura nedochovala a známe pouze libreto, přesto již bylo zrealizováno několik novodobých inscenací.

Celý článek

Festival komorní hudby Český Krumlov 2019

Julius Hůlek | 09/19 |Festivaly, koncerty

Úvodem
Letošní českokrumlovský 33. festival komorní hudby (28. 6.– 7. 7.) v porovnání s předchozími ročníky dosáhl ještě větší soustředěnosti k místnímu geniu loci v užší vazbě na prostředí zdejšího zámku a vůbec na schwarzenberskou kulturu s Českým Krumlovem neodmyslitelně související. Festivalovým produkcím, které se tímto propojením mohly vykázat, věnujeme proto hlavní pozornost. Ještě než tak učiníme, alespoň ve zkratce připomeneme stylovou a žánrovou rozmanitost letošního ročníku.

Celý článek

Mahler Jihlava – Hudba tisíců

Jana Součková | 09/19 |Festivaly, koncerty

ÚVODEM
Narozeninový dort si Mezinárodní hudební festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců 2019 (18. 5. – 7. 7.) ke svým osmnáctinám sice nenadělil, ale krásných dárků se mu dostalo v podobě velkých událostí a novinek. Samozřejmé je dramaturgické zaměření na tvorbu a osobnost Gustava Mahlera, jeho současníků i pokračovatelů, ale tím to zdaleka nekončí. Organizátorům se daří výrazně posílit mezinárodní charakter festivalu.

Celý článek

Festival Janáček a Luhačovice

Karla Hofmannová | 09/19 |Festivaly, koncerty

Festival Janáček a Luhačovice (15.–19. 7.) měl letos osmadvacáté narozeniny. A jako dospělý a důstojný subjekt přinesl svým fanouškům paletu kvalitní hudby i řadu skvělých interpretů. Vedle festivalových večerů bylo připraveno několik doprovodných akcí, které v průběhu dne nabízely zajímavosti i společenské události. Vycházka s Calmou za Janáčkem je již oblíbeným standardem, Moravský komorní sbor a Cimbálová muzika Danaj, stejně jako zajímavá setkání a povídání s profesorem Jiřím Hlaváčem a muzikologem Jaromírem Javůrkem, to byly akce, které potěšily mnoho festivalových fanoušků.

Celý článek

Jubilejní Proms s mnoha vrcholy

Vladimír Říha | 09/19 |Horizont

Letošní ročník oblíbeného letního pražského festivalu Prague Proms měl již číslo 15, což dává příležitost k jubileu, ale i k určitému zhodnocení. I když není v silách jednoho recenzenta absolvovat všechny koncerty, i to málo soustřeďující se na ty „největší hity“ tohoto ročníku dává příležitost opakovat to, co konstatujeme každý rok. Organizátorům, tedy Českému národnímu symfonickému orchestru, se podařil skvělý marketingový tah: vyplnit určitou mezeru na hudebním trhu a zaplnit ji kvalitní nabídkou především filmové hudby, jazzu a amerických gospelů, obohacenou letos opět i o operní světové sólisty.

Celý článek

Dalibor v Národním

Luděk Patrák | 09/19 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Po osmnácti letech od poslední premiéry se tedy opera ND konečně rozhodla jít s kůží na trh a nastudovat nového Smetanova Dalibora. Bohužel, výčet inscenátorů, dřívějších ředitelů ND, kladl ještě před začátkem otázku, proč Dalibora neuvedli za své vlády v ND, ale přicházejí právě teď, jako nájemní hosté. Nicméně jejich pozice není záviděníhodná. Provedou-li dílo dobově a klasicky, kritika napíše, že nepřinesli nic nového. Pokud budou experimentovat, dostanou výtku, že znesvětili českou národní operu. Léty sehraný tandem režisér Jiří Nekvasil a scénograf Daniel Dvořák si tuto skutečnost velice dobře uvědomil a postavil svého Dalibora do reálné doby, reálných kostýmů (velmi dobrá práce Zuzany Bambušek Krejzkové) s tím, že občas oba inscenátoři projevili snahu o něco nového.

Celý článek

Meyerbeerův Robert ďábel v Ostravě

Helena Havlíková | 09/19 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Ostravská opera uvedením Roberta ďábla v hudebním nastudování Adama Sedlického a v režii Dominika Beneše připomněla Giacoma Meyerbeera jako skladatele, který se stal v první polovině 19. století idolem velké francouzské opery. Pak se ale divadla od jeho děl odvrátila a hojněji se začala vracet až v poslední době.
Meyerbeerovy opery v žánru grand opéra jsou jakýmsi Gesamtkunstwerkem na francouzský způsob – dramatický příběh s velkolepou podívanou. Je na nich grand skutečně všechno – délka, virtuózní pěvecké party, orchestr, sbory, balety, výprava. Má-li mít nastudování smysl, vyžaduje splnění všech těchto nároků, jakkoli se v nich – na rozdíl od Wagnera – běžně škrtá. Tak to udělali i v Ostravě, když čtyři hodiny hudby zredukovali na dvě a tři čtvrtě. To už je hodně podstatný zásah, který narušil strukturu díla. V ostravských podmínkách je nicméně srozumitelný. Ovšem spíš kvůli divákům než interpretům. Právě obsazení bylo ozdobou ostrovské premiéry.

Celý článek

Münchner Opernfestspiele 2019

Zbyněk Brabec | 09/19 |Zahraničí

Úvodem
Bavorská státní opera v Mnichově studuje v každé sezoně většinou sedm operních děl. Dvě z nich mají premiéru v rámci každoročně pořádaného Mnichovského operního festivalu, který se koná v závěru sezony od konce června do konce července, kdy je zakončen (většinou) Wagnerovými Mistry pěvci norimberskými. V rámci festivalu jsou potom uvedeny všechny operní premiéry sezony a několik dalších titulů (Bavorská státní opera uvádí v každé sezoně přes čtyřicet oper a dvacet baletů). Budeme-li konkrétní, pak jako první festivalová premiéra byla letos uvedena Straussova Salome v Národním divadle a o měsíc později Händelova Agrippina v Divadle prince regenta. Obě nové inscenace se hrály čtyřikrát, přičemž Salome uvidí návštěvníci Bavorské státní opery i v příští sezoně.

Celý článek

Meyerbeerovi Hugenoti na návštěvě u Leonarda

Robert Rytina | 09/19 |Zahraničí

Právě skončenou sezonu 2018/2019 v Semperově opeře zarámovaly dvě nové inscenace děl, které mají pozoruhodnou spojitost. V obou případech se jedná o monumentální a v mnoha ohledech novátorské opery významných skladatelů německo-židovského původu. Kdybychom pak hledali styčné body dál, dalo by se možná konstatovat, že za námět posloužily oběma autorům příběhy o náboženských konfliktech. Jedním dechem ale dodávám, že posledně jmenovaný argument k těm nejsilnějším nejspíš nepatří...

Celý článek

Lipská Prodanka jako svatební fraška

Helena Havlíková | 09/19 |Zahraničí

Smetanova Prodaná nevěsta stále patří v Německu k operám, které tvoří běžnou součást repertoáru zdejších divadel. Po nedávné premiéře v Bavorské státní opeře v Mnichově (hudební nastudování Tomáš Hanus, režie David Bösch, premiéra 22. 12. 2018) a drážďanské Semperově opeře (hudební nastudování Tomáš Netopil, režie Mariame Clément, premiéra 8. 3. 2019) ji uvedla také Lipská opera. Rozšířila tak bohatý repertoár tohoto divadla, který v sezoně 2018/19 obsahoval 27 titulů včetně například Straussovy Salome, Elektry a Růžového kavalíra, Wagnerovy kompletní tetralogie Prsten Nibelungův a Bludného Holanďana, ale i Dvořákovy Rusalky.

Celý článek

Portréty velkých dirigentů - Arturo Toscanini

Miloš Pokora | 09/19 |Studie, komentáře

Měl krásné italské jméno, byl současníkem Bruna Waltera, Felixe Weingartnera i Willema Mengelberga a byl považován za největšího dirigenta první půle 20. století. I když se takové žebříčky popularity s velkým uměním neslučují, jsem přesvědčen, že to byl skutečně on, který měl ze všech dirigentů té doby nad hudebníky největší moc.

Celý článek

Mozaika režisérů - Peter Konwitschny

Zbyněk Brabec | 09/19 |Studie, komentáře

K nejvyhledávanějším režisérům současných operních scén patří německý režisér Peter Konwitschny. Narodil se 21. ledna 1945 ve Frankfurtu nad Mohanem v rodině významného dirigenta Franze Konwitschneho, pocházejícího z moravského Fulneku. Vyrůstal ovšem v Lipsku, kde jeho otec byl šéfdirigentem slavného Gewandhausorchestru. Peter Konwitschny se nejprve rozhodl studovat fyziku, ale svůj záměr brzy opustil. Láska k divadlu jej přivedla na rok do Státní opery v Berlíně, kde byl praktikantem, aby v letech 1965/70 vystudoval operní režii na Vysoké hudební škole Hannse Eislera v Berlíně. Po jejím absolutoriu působil v letech 1971/79 jako asistent režie v Berliner Ensemble, kde na něj měla velký vliv významná německá režisérka Ruth Berghaus. Byl formulován i prací celé řady dalších režisérů v tehdejším východním Německu, např. Walterem Felsensteinem nebo Joachimem Herzem.

Celý článek

Století bez mezníků - Gija Kančeli

Milan Bátor | 09/19 |Studie, komentáře

Jeho proslulost dávno překročila hranice Gruzie i Evropy, dnes je tento autor rezidenčním skladatelem světových orchestrů, které hrdě premiérují jeho skladby. Kančeliho hudbu propagovali a šíří světově respektovaní interpreti jako Gidon Kremer, Dennis Russell Davies, Kim Kashkashian, Mstislav Rostropovič či Kronos Quartet. Gija Kančeli (1935) spojil své gruzínské hudební kořeny se západními skladatelskými technikami a vytvořil svou vlastní, atraktivní hudební řeč. Kdo je tento muž a jaká je jeho hudba?

Celý článek

Celuloidová hudba - O zvláštních lidech kolem nás

Tomáš Pilát | 09/19 |Studie, komentáře

Tentokrát zabrousíme do televizních sfér. Jedním z velice podařených počinů České televize je dokumentární cyklus Kmeny (2015). Zabývá se městskými subkulturami, jejich charakteristickými znaky, chováním jejích příslušníků, ukazuje, o co jim jde a jaký mají vztah k okolí. A ukazuje to tím nejlepším možným způsobem: na příbězích konkrétních lidí.
Tenhle seriál se naší veřejnoprávní instituci povedl. Seznamuje nás s lidmi, kteří žijí vedle nás a s námi (i když se vůči okolí často důrazně vymezují). Se sousedy, kterým třebas občas nerozumíme, ale díky cyklu se je učíme chápat. Stejně, a to je z Kmenů patrné, se oni snaží chápat ty, kteří jim nerozumí a vůči kterým stojí v opozici. Potkáváme je všude kolem sebe. Jsou specificky oblečení, mívají tetování, jezdí na prknech, pečlivě upravených motorkách či autech, provozují a poslouchají specifickou muziku. Ta muzika je důležitá. Příslušníci komunit městských subkultur si na ni potrpí, přitom téměř každá komunita má tu svou. A je to tudíž právě hudba, která hraje v seriálu důležitou roli.

Celý článek

Proudy a protiproudy jazzových meandrů

Vladimír Kouřil | 09/19 |Studie, komentáře

To jsou mi věci, řekne si nedůvěřivec, globalizace nám už sahá po „našem jazzovém stříbře“! A medituje nad albem, v němž ukolébavku z nejslavnějších, Summertime od Georga Gershwina, rozeznívá exoticky znějící elektrická bezlubá kytara rodu amerického vynálezce Lea Fendera v rukou pařížského Vietnamce jménem Nguyên Lê. A aby toho nebylo málo, v této muzikálové, nebo, chcete-li, operní písni písní ještě zní další strunný nástroj ovládaný cizincem, ud Tunisana Dhafera Youssefa. Album je z diskografie italského trumpetisty, rodáka ze Sardinie, Paola Fresu: Kind of Porgy & Bess (RCA Victor, 2002).

Celý článek

Nadace Bohuslava Martinů informuje

Stanislava Střelcová | 09/19 |Studie, komentáře

Jubilea osobností světové kultury, která souvisejí s naší historií, jsou vždy dobrým impulzem k připomenutí jejich díla. Letos v srpnu uplynulo už 60 let od úmrtí Bohuslava Martinů a v příštím roce oslavíme 130 let od jeho narození. Vzpomeňme i na skladatelovu manželku Charlotte, která se narodila před 125 lety. Co skladatel vytvořil pro povznesení a radost dalším generacím, o to dokázala paní Charlotte pečovat po jeho smrti téměř dalších dvacet let. Oba si uvědomovali, jak důležitá je mladá generace, a přáli si napomáhat jí z autorova odkazu.

Celý článek

Klavírnictví na rozcestí

Jakub Zahradník | 09/19 |Svět hudebních nástrojů

Když se dnes díváme na Cristoforiho 300 let starý převratný vynález (dochovaný ve třech exemplářích v Lipsku, Římě a New Yorku), vidíme, že stavitelův nápad šel za hranice snů. Našince ani nenapadne, že by klavír také nemusel existovat, natož že by mohl znít nějak jinak, vypadat jinak, nebo se i jinak chovat pod rukama, než jak je obvyklé. Ale tento náš dnešní standard je starý nějakých sto let, předtím vypadala, zněla i chovala se piana dost různě. Proč jsme se zbavili plurality – hlavně té zvukové?!

Celý článek

Nové operní nahrávky na DVD

Zbyněk Brabec | 09/19 |Revue hudebních nosičů

Na trhu s hudebními nosiči se v poslední době objevila celá řada pozoruhodných záznamů oper známých i zcela neznámých, v inscenacích z různých operních domů nebo operních festivalů. Tentokrát nejstarším skladatelem vydávaných oper je Wolfgang Amadeus Mozart. Gramofonové firmy přicházejí shodou okolností se dvěma skladatelovými nejvýznamnějšími operami a s každou hned ve dvou různých nahrávkách. Ve slavném benátském Teatro La Fenice byla zaznamenána inscenace „opery oper“ Don Giovanni v provedení předních operních pěvců a v hudebním nastudování Riccarda Frizzy. Konzervativní milovníky oper jistě potěší režie nestora italských režisérů Piera Luigiho Pizziho. Z proslulé veronské Arény je pak opulentní inscenace nedávno zesnulého režiséra Franka Zeffirelliho.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 09/19

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: