Hudební Rozhledy

Editorial 02/20

Hana Jarolímková | 02/20 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
v předkládaném čísle našeho časopisu najdete mimo jiné i další díl cyklu z pera Zbyňka Brabce „Fenomén Janáček“, jehož obsah je tentokrát věnován „osudovým ženám Leoše Janáčka“. Ten mi připomenul známé francouzské přísloví „cherchez la femme“ (volně přeloženo – za vším hledej ženu) a vedl k poněkud „genderovému“ zamyšlení nad tím, jakou úlohu hrály ženy, ať už to byly manželky, přítelkyně či milenky, v životě nejen významných hudebních skladatelů.
Byly to ženy, jež vyrůstaly (a později žily) v nejrůznějším společenském prostředí a lišily se nejen intelektem, vzděláním, charakterovými vlastnostmi či zkušenostmi z předcházejícího života, ale také orientací v bližším či vzdálenějším světě, který je obklopoval.

Celý článek

Chuhei Iwasaki

Lenka Kavalová | 02/20 |Rozhovory

Chuhei Iwasaki (*1987, Tokio) patří mezi výrazné umělecké osobnosti nejen české hudební scény. Po absolutoriu hry na housle na tokijské konzervatoři Toho Gakuen zamýšlel pokračovat v oborech dirigování a skladba. A protože ho lákala česká hudba, rozhodl se pro studia na Pražské konzervatoři, na níž v současné době působí i pedagogicky. V dirigování se zdokonalil na pražské Hudební akademii múzických umění. V květnu 2018 debutoval na Pražském jaru s Filharmonií Hradec Králové, od roku 2019 je druhým dirigentem Slezského divadla v Opavě, spolupracuje s předními českými, slovenskými a japonskými orchestry a za dirigentským pultem ho můžeme vídat i v Divadle J. K. Tyla Plzeň či v Hudebním divadle Karlín. Mimo symfonické a operní hudby se věnuje dětským, crossoverovým a filmovým projektům, které si velmi často moderuje sám (hovoří plynule česky). Byť Japonec, pokládá se za dirigenta českého. Od sezony 2019/2020 je stálým hostujícím dirigentem Plzeňské filharmonie, jež je pořadatelem festivalu Smetanovské dny.

Celý článek

Smetanovské dny a Beethoven

Lenka Kavalová | 02/20 |Rozhovory

Jubilující 40. ročník festivalu Smetanovské dny, jehož pořadatelem je Plzeňská filharmonie, oslaví 250. narozeniny Ludwiga van Beethovena zcela neotřele. Není žádnou neznámou, že tento skvělý vídeňský klasik byl velmi činný v oboru smyčcových kvartetů. A právě souborné provedení smyčcových kvartetů Ludwiga van Beethovena, o jejichž interpretaci se zaslouží kvarteta Pražákovo, Wihanovo, Zemlinského, Talichovo, Martinů a Lotus String Quartet, se stává jedním ze stěžejních témat tohoto festivalového ročníku. Během šesti večerů bude provedeno všech 18 smyčcových kvartetů. Uměleckým garantem „beethovenovského“ projektu je jubilující violoncellista Michal Kaňka.

Celý článek

Lukáš Sommer

Miloš Pokora | 02/20 |Rozhovory

Českobudějovický rodák Lukáš Sommer (*1984), absolvent konzervatoře v Českých Budějovicích (kytara u Vilmy Manové a skladba u Jiřího Churáčka), odkud ještě na rok přešel na Pražskou konzervatoř (skladba u Věroslava Neumanna) a poté na Hudební a taneční fakultu AMU ve třídě Ivana Kurze, patří k nejvýraznějším představitelům mladé hudební generace. Zosobňuje nádhernou symbiózu interpret-skladatel. Na jedné straně okouzluje posluchače doma i ve světě (Evropa, Amerika i Asie) svými kytarovými výstupy, ozvláštněnými vynalézavě koncipovanými autorskými recitály. Na druhé straně má navzdory svému mládí již pozoruhodné renomé jako skladatel a jeho hudby se ujímají vedle renomovaných domácích hudebníků například takoví interpreti jako švýcarský Sedunum String Orchestra, Colorado Chamber Winds, chicagský Civitas Ensemble, edmontský C’mon Ensemble, britský dirigent a hobojista Sir Nicholas Daniel, francouzský flétnista Carlo Jans, britsko-australská dirigentka Jessica Cottis, pianistka Gaia Sokoli a další.

Celý článek

Třpyt i mat zrekonstruované Státní opery

Helena Havlíková | 02/20 |Události

V neděli 5. 1. 2020 bylo zahajovacím koncertem po rekonstrukci znovu otevřeno divadlo s dnešním názvem Státní opera jako součást komplexu budov a souborů Národního divadla. Kompletní přestavba včetně jevištních technologií, zázemí a nových zkušeben trvala tři roky a její cena se z původních 900 milionů vyšplhala na 1,3 miliardy, zejména po rozhodnutí nerepasovat starou točnu, ale nahradit ji novou moderní válcovou s vestavěnými jevištními stoly.

Celý článek

Dny Bohuslava Martinů

Julius Hůlek | 02/20 |Festivaly, koncerty

ÚVODEM
Festival Dny Bohuslava Martinů 2019 se dočkal svého 25. ročníku, shodou okolností v roce, kdy uplynulo 60 let od skladatelova úmrtí. Festival je pořádán Nadací Bohuslava Martinů a jeho cílem je péče o odkaz významného českého skladatele světové pověsti, jemuž ještě stále zůstáváme leccos dlužni. Poslední festivalový ročník se uskutečnil ve dnech 24. 11.–17. 12. za účasti vynikajících českých i zahraničních interpretů. Řadu dvanácti koncertů zahájilo vystoupení Hudby Hradní stráže, o další orchestrální koncerty se podělily Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Janáčkova filharmonie Ostrava a Filharmonický komorní orchestr. Dva koncerty patřily laureátům a vítězům Soutěže Nadace BM 2019 a 2018. Dramaturgickou a interpretační rozmanitostí konfrontující odkaz B. Martinů s díly jeho současníků i následovníků se vyznačovaly zejména koncerty komorní.

Celý článek

Koncert k jubileu Pražského filharmonického sboru

Jan Králík | 02/20 |Festivaly, koncerty

Trvání sborového tělesa v délce 85 let není v českých zemích zdaleka maximum, pro profesionalizovaný sbor však znamená úspěšný mezník. Pražský filharmonický sbor si má co připomínat jak v osobnostech a návaznosti sbormistrů Jana Kühna a Pavla Kühna či Josefa Veselky a Lubomíra Mátla, tak v současné působnosti od Bregenzu a Salcburku po Izrael a Hongkong. Patronát nad jubilejní sezonou přijal Zubin Mehta, patronát jubilejnímu koncertu udělil český ministr kultury.
Sbormistr Lukáš Vasilek, současný dědic skvělé úrovně, drží a povyšuje interpretační kvality tohoto svého velkého tělesa promyšleně a úspěšně již od roku 2007. Hlasové skupiny vytříbil k jednolité barevnosti a dynamické intenzitě. Nevyhýbá se nejvyšším obtížnostem ani světovým premiérám. Pro jubilejní koncert 7. 12. 2019 připravil do Rudolfina téměř stoletou, ale stále moderní a nepominutelnou kantátu – oratorium či dramatický žalm – Arthura Honeggera Král David (druhou skladatelovu verzi s recitátorem a komorním orchestrem).

Celý článek

Adventní koncert 2019

Rafael Brom | 02/20 |Festivaly, koncerty

Tradiční předvánoční koncert Dvořákova komorního orchestru s šéfdirigentem Jaroslavem Vodňanským, který vloni připadl na 13. 12., opět naplnil Sál Bohuslava Martinů Hudební fakulty Akademie múzických umění v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí. Sólistou byl pianista Marcel Javorček.
Dramaturgie si pro zahájení koncertu vybrala práci česko-amerického současného skladatele a klavíristy Tomáše Svobody s názvem Tři fugy pro smyčce v tempech Moderato, Vivace a Adagio. (Pouze na okraj bych rád připomenul Svobodovu světovou premiéru Symfonie č. 1 s podtitulem Of Nature – Přírodní, kterou provedli Pražští symfonikové s dirigentem Václavem Smetáčkem 7. září 1957 jako skladatelův debut. Tehdy mu bylo pouhých šestnáct let a studoval ještě na konzervatoři.)

Celý článek

Koncert k jubileu Karla Pexidra

Julius Hůlek | 02/20 |Festivaly, koncerty

Dne 4. listopadu 2019 se dožil v plné svěžesti úctyhodného věku 90 let právník, pedagog, spisovatel, básník, filozof a především skladatel JUDr. Karel Pexidr, svým životem i působností spjatý především s Plzní. Mezi četnými akcemi k oslavě skladatelova jubilea měl zvláštní místo slavnostní jubilantský koncert pořádaný v předstihu Společností českých skladatelů v Praze a sestavený výhradně z jubilantových komorních děl (17. 10.). Autorovo tvůrčí krédo, jistě se bezprostředně vztahující i k výběru skladeb zastoupených na koncertu, vyjádří nejlépe citát jeho vlastní myšlenky v záhlaví programového letáku: „Vždycky jsem se snažil psát hudbu tak, aby i při respektování novodobých vývojových tendencí byla přijatelná a srozumitelná širšímu okruhu hudbymilovných posluchačů, ne pouze několika zasvěcencům.“

Celý článek

Setkávání nové hudby Plus+ na JAMU v Brně

Karla Hofmannová | 02/20 |Festivaly, koncerty

Brněnská JAMU už 23. rokem realizovala mezinárodní festival, který je věnován soudobé hudbě. Současná akustická i elektronická hudba zněla ve všech prostorách, jaké má hudební fakulta k dispozici, a dramaturgie přišla se zajímavými projekty, do kterých se zapojili interpreti z celého světa.
Festival se konal od 16. 10. do 11. 12. a těšil se zájmu odborné i hudbymilovné veřejnosti. Zahájil ho Daan Vandewalle, belgický odborník na interpretaci soudobé hudby, který přednesl hodinovou skladbu Songs of Insurrection, která mu byla složena „na míru“ americkým skladatelem Federikem Rzewskim. Následoval 5. 11. violoncellový recitál francouzské violoncellistky Séverine Ballon a 12. 11. se představila nejmladší generace interpretů i skladatelů, která se jmenuje Trio Aperto.

Celý článek

Jazzová filmová hudba s ČNSO

Vladimír Říha | 02/20 |Horizont

Český národní symfonický orchestr se často vrací k tématu filmové hudby, a bylo tomu tak i v úterý 10. 12., kdy před zcela zaplněnou Smetanovou síní představil nový program Jazz on Screen II. Druhý v pořadí pro vysvětlení po prvním v loňské premiéře tamtéž. Název Jazz na plátně naznačuje spíše jazzovější zaměření většiny ukázek z filmů, stejně jako jejich interprety. Na pódiu byl sice také přítomen celý ČNSO, ale spolu s ním také jeho jazzová odnož Loop Jazz Orchestra (LJO), kterou založil při ČNSO před časem trumpetista a známý jazzman Jan Hasenöhrl, aby dal větší šanci stejně zaměřeným spoluhráčům.

Celý článek

V Ostravě byl ke konci roku Maškarní ples

Karla Hofmannová | 02/20 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Giuseppe Verdi a jeho opery, to je pro operní dramaturgii jistota. A to jak pro operní soubor, tak pro diváky. Tedy za předpokladu, že divadlo disponuje kvalitními sólisty a inscenačním týmem, který si rozumí. Obě stránky jsou vždy v ostravském souboru splněny, a tak tomu bylo i při poslední připravené inscenaci.
Maškarní ples patří k Verdiho vrcholným dílům. Klade na interprety vysoké nároky, a to jak po stránce pěvecké, tak orchestrální. Je harmonicky a instrumentálně mnohem vypracovanější než předchozí opery a je i obsahově závažnější. Opera je komponována na libreto Antonia Sommy a byla několikrát přepracovávána. Dnes se hraje většinově „americká“ verze, kterou skladatel zpracoval, aby ukonejšil tehdejší cenzuru. Původní inspirace byla ve skutečné vraždě švédského krále Gustava III., což se ukázalo jako nepřijatelné. Přesunutí děje do Bostonu a změna způsobu vraždy včetně epického důrazu na milostnou tragédii znamenala, že cenzura už vzala dílo na milost. Dramaturgie ostravské opery sáhla po této americké verzi již proto, že se v divadle hrála přesně před sto lety.

Celý článek

La traviata ve Slezském divadle potěšila diváky

Barbora Stýblová | 02/20 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Poslední premiérou končícího roku byla La traviata Giuseppa Verdiho. Titul, který zaručí spokojenost publika a jeho stálou přízeň. Je totiž na co se dívat, i opera je především divadlo a tedy od slova dívati se, a je co poslouchat. Melodika Verdiho oper je vyhlášená a árie z Traviaty se pamatují až příliš snadno.
Hudebního nastudování, stejně jako dirigování premiéry, se ujal šéfdirigent Vojtěch Spurný. Jeho úloha nebyla snadná, ale do realizace daly všechny složky veškeré síly. Sice se objevily menší problémy, smyčcová sekce, zejména housle, nenašla jednotné naladění a i u ostatních nástrojových skupin se občas projevila intonační nejistota. Zato byl velmi dobře sezpívaný sbor sbormistryní Kremenou Pešakovou a velmi dobře zněly ansámbly, byly jisté a hutné. Snad každý čekal na ikonické „Libiamo“, které vyšlo téměř hymnicky a bezchybně. Pěvcům pomáhalo kompaktní postavení na jevišti, které nenutilo sboristy ani sólisty k pohybovým výkonům a bylo jim umožněno zpívat tak, aby byl zaručen zvukově vyrovnaný výsledek.

Celý článek

Sen noci svatojánské Benjamina Brittena ve Vídni

Karla Hofmannová | 02/20 |Zahraničí

Vídeňská státní opera uvedla Sen noci svatojanské tak, jak ho napsal Benjamin Britten spolu s Petersem Pearsem. Shakespearovo drama je pro potřeby opery upraveno a zkráceno a je akcentován kouzelný rámec začarovaného lesa, kde se dějí zvláštní věci. Tohle čarování se přesunulo do hudby, která je nositelem všeho zvláštního a kouzelného a hraje si s impresionistickými barvami a se zvukomalbou. Menší orchestr je obohacen o nástroje, jako jsou cembalo, celesta a vibrafon, které dodávají zvuku zvláštní barvu. Ta je ještě umocněna využíváním glissand a krajních vysokých poloh. Pro kouzelné bytosti, které hýbou lesem, využívá skladatel dětské hlasy, pro vládce lesa vysoký koloraturní soprán a kontratenor, pro svět lidí má vyhrazenu klasickou polohu zpěvu. Prolínání těchto poloh vytváří mnohovrstevnatý zvuk. U dirigentského pultu stanula Simone Young, intendantka Státní opery Hamburk a Filharmonie Hamburk. Zkušená dirigentka vedla orchestr citlivě a spolu s protagonisty vytvářela zvukomalebný zážitek. Ten doplňovali malí elfové z Operní školy Vídeňské státní opery spolu s kvartetem větších chlapců, jejichž pěvecké i herecké schopnosti publikum udivovaly.

Celý článek

Orlando Olgy Neuwirth

Karla Hofmannová | 02/20 |Zahraničí

Otázky, jestli je opera jen historickým útvarem, či jestli je možné napsat soudobé dílo, které bude mít co říci dnešnímu publiku, se průběžně v čase objevují. Odpověď je přitom jednoduchá, stačí nějakou operu složit a uvést. Rakouská skladatelka Olga Neuwirth jednu napsala na zakázku. Vyjadřuje se v ní k soudobým problémům, mluví dnešním hudebním jazykem a nemá nouzi o diváky.
Olga Neuwirth (*1968 ve Štýrském Hradci) je avantgardní skladatelka, která někdy sama sebe označuje jako enfant terrible klasické scény. Svoji hudbu označuje jako katastrofální a spojuje zdánlivě nespojitelné, klasiku s elektronikou. V případě poslední uvedené opery sáhla navíc po fantaskním románu Virginie Woolfové, který řeší otázky genderu, transsexuality, putování v čase a války. Na rozdíl od autorky románu se spolu s autorkou libreta Catherine Filloux posunuly až do roku 2019.

Celý článek

Portréty velkých dirigentů - Erich Kleiber

Alena Sojková | 02/20 |Studie, komentáře

Erich Kleiber (1890–1956) se sice narodil ve Vídni, ale když se ho po letech ptali, proč v této středoevropské hudební mekce nevystupuje častěji, odpověděl lakonicky: „Právě proto, že jsem Vídeňan.“ Z Německa, kde dlouhá léta působil, odešel v roce 1936 do Argentiny a dva roky na to tam získal státní občanství. Dirigent, jehož beethovenovské nahrávky jsou dodnes přitažlivé, hudebník, který podle současníků dodal Wagnerovi drajv a absolutní dokonalost provedení, skladatel, který po sobě zanechal houslový a klavírní koncert, orchestrální kompozice, komorní skladby i písně, je vedle Wilhelma Furtwänglera a Richarda Strausse považován za umělce, jenž se nejvíce zasloužil o formování německého hudebního života. A v neposlední řadě je to otec dalšího skvělého umělce – dirigenta Carlose Kleibera.

Celý článek

Samuel Barber: Konzervativní postromantik s geniální melodickou invencí

Milan Bátor | 02/20 |Studie, komentáře

Patří k nejslavnějším americkým skladatelům 20. století, ale v současnosti se s jeho hudbou na koncertech téměř nesetkáte. Potkalo jej vzácné privilegium, jeho skladba obletěla doslova celý svět. Kolik lidí však tuší, že autorem slavného Adagia pro smyčce je americký skladatel Samuel Barber?

Celý článek

Kaleidoskopický mnohostěn moderního jazzu – Marsalisiáda

Vladimír Kouřil | 02/20 |Studie, komentáře

V lednovém dílu jsme na dramaturgii koncertů impresária Normana Granze ukázali rašení nového jazzu, nového muzikantského jazyka, vprostřed úspěšného „tažení“ stále se zdokonalujícího swingu. A tudíž také nemožnost stanovit nějaký přesný bod, „revoluční“ bod počátku moderního jazzu, v jehož úvodní fázi se mluvilo o bebopu, o bopu. Bebop se stal hudbou druhé půlky 40. let a jeho vývoj byl v následujících dvou dekádách tak pestrý a bouřlivý, že ustanovil hudební vyjadřovací jazyk jazzu – obrazně řečeno, včetně různých nářečí, jednou provždy. K těm nejpoužívanějším „nářečím“ patřil hard bop úžeji navazující na černošskou tradici jazzu a cool jazz se silnějším „evropským“ vlivem, hlavně ze strany bělošských muzikantů. Po dovršení free jazzem a sbratření se zvukovostí elektrických nástrojů se začalo mluvit v duchu doby o posmoderním jazzu. Ten se vyznačoval hlavně tím, že nastupující generace se po vzoru swingu a jazzrocku snaží vždy skloubit jazz se svými výraznými aktuálními proudy populární hudby rockových kořenů. V tomto dění se jednou za čas zjeví muzikanti – vrstevníci, kteří pro sebe objevují základy moderního jazzu, začnou hrát bopovou hudbu akustickými nástroji a zpočátku pro svou generaci působí „zpátečnicky“. Těm prvním se začalo říkat The Young Lions.

Celý článek

Fenomén Janáček IV: Několik zastavení s géniem hudby 20. století

Zbyněk Brabec | 02/20 |Studie, komentáře

Osudové ženy Leoše Janáčka
Leoš Janáček měl slabost pro něžné pohlaví. Jeho životem prošlo několik osudových žen, které, každá svým způsobem, zasáhly do jeho života a měly vliv i na jeho tvorbu.

Zdenka Schulzová
Tou první byla jeho pozdější choť Zdenka, rozená Schulzová (* 30. 7. 1865). Byla dcerou Janáčkova nadřízeného Emiliana Schulze, ředitele Slovanského ústavu ku vzdělávání učitelů, kde Janáček také působil. Zdenku vyučoval od jejích dvanácti let hře na klavír (jemu bylo dvacet tři let). Zdenka vyspěla v půvabnou dívku, která později Leoše okouzlila natolik, že jí vyznal lásku a v srpnu roku 1879 požádal Zdenčiny rodiče o její ruku. Zdenka byla v té době ještě nezletilá a Schulzovi uložili mladým milencům lhůtu jednoho roku, která měla prověřit, zda jejich vztah vydrží, zvlášť když Janáček odjel studovat do Lipska a později do Vídně. Ze zahraničí posílal své budoucí choti až osm dopisů denně. Během sedmi měsíců poslal Zdence pět set dopisů! Po návratu ze zahraničí se Janáček 13. 7. 1881 v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně se Zdenkou Schulzovou, tehdy sotva šestnáctiletou, oženil.

Celý článek

Dostaveníčko u kláves - Od automatofonu k životnímu stylu

Jakub Zahradník | 02/20 |Svět hudebních nástrojů

Ne každý se naučí hrát na nějaký hudební nástroj. Někdo postrádá talent, někdo píli a jiní neměli to štěstí se v pravou chvíli k hudebnímu nástroji dostat. Ale všeobecně platí, že radost z hudby je dána podstatné části lidstva. A tak touha mnohých zahrát si, aniž by člověk musel projít dlouholetým drilem, je velká. Ačkoli automaty vyluzující zvuky se objevují již ve středověku, trvalo celá staletí, než vynálezci zkombinovali možnosti, aby vytvořili stroje schopné plnohodnotné reprodukce hudby. Jakmile však byl jednou funkční systém nalezen a předložen vhodně masám, vývoj nabral na překotnosti, a my se dnes následkem toho ocitáme přímo v éře automatického řízení a využití hudby, z kterého se již nikdy nevymaníme. Jinými slovy, na počátku byla nevinná reprodukce, kterou umožnil automat typu tančících panáčků, hrací skříňky nebo hodinek (zatím bez vodotrysku). A dnes hudební automaty programují náš vkus a ovlivňují, ba přímo definují náš životní styl.

Celý článek

Nové jazzové nahrávky na CD

Milan Bátor | 02/20 |Revue hudebních nosičů

Japonská pianistka Hiromi na svém albu Spectrum potvrdila dosavadní kurz: technicky extrémně virtuózní a vznětlivou kombinací jazzu, blues, progresivního rocku, vážné hudby a fusion dokáže oslovit pestré vrstvy posluchačů. V každém žánru se Hiromi pohybuje s přesvědčivostí svého improvizačně neuvěřitelně bohatého melodického fondu. Přední kanadský kontrabasista Larry Grenadier se po dvaceti letech spolupráce s veličinami, jako jsou Brad Mehldau a Pat Metheny, osmělil k sólovému debutu. Jeho novinka The Gleaners obsahuje převážně Grenadierovy vlastní kompozice, které zaujmou přízračnou atmosférou, zvukovou originalitou a implicitně pulzujícím napětím. Potěší i nádherná coververze Gershwinova songu My Man’s Gone Now, která patří k nejvydařenějším úpravám této písně vůbec. Rakouský kytarista Wolfgang Schalk vydal své osmé studiové album Obsession. Název konotuje jeho posedlost hudbou a uměním. Schalk kombinuje introspektivní sametové kytarové linky s decentním kapelním zvukem. Jeho hudba vyniká harmonickou rozvahou, sofistikovanou melodikou a spíše introvertní, hermeneutickou reflexí.

Celý článek

Se Slávkou Zámečníkovou a Danielem Simandlem (nejen) o Hummelově Mathilde de Guise?

Robert Rytina | 02/20 |Studie, komentáře

Pokud se vám dostalo do ruky lednové číslo Hudebních rozhledů, vzpomenete si možná na první letošní díl tohoto seriálu, na jehož začátku jsem avizoval chuť ptát se tentokrát na zkušenosti se zapomenutými operami různých zajímavých osobností. Když jsem takto zpovídal režiséra Davida Radoka, sama se nabízela vzpomínka na jeho podíl ve znovuobjevení Vivaldiho Arsildy a její následnou bratislavskou inscenaci. Ve slovenském hlavním městě ovšem shodou okolností zůstaneme i v tomto pokračování. Dokonce velmi důsledně – budeme se zabývat operou prešpurského rodáka a následně jedním z jejích pozoruhodných scénických vzkříšení, k němuž došlo v tomto tisíciletí opět v Bratislavě.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 02/20

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: