Hudební Rozhledy

Editorial 08/19

Hana Jarolímková | 08/19 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
staré antické přísloví, jehož původ sahá do starověkého Řecka a my jej známe v latinské podobě Vita brevis, ars longa (v překladu Život je krátký, umění dlouhé, volně by se dalo přeložit věčné), dodnes neztratilo nic ze své platnosti. Dokladů podporujících toto tvrzení najdeme nesčetné množství. Uvedu dva za mnohé, které jsou spjaty s dalším důležitým momentem tak charakteristickým pro jakýkoliv druh umělecké tvorby, a sice že ta, mimo jiné, odráží i společenskou a politickou situaci té či oné doby.

Celý článek

Jakub Klecker

Radek Babička | 08/19 |Rozhovory

Jakub Klecker, od sezony 2019/2020 nový šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc, vystudoval dirigování na pražské AMU u Jiřího Bělohlávka a Tomáše Koutníka. Dosud působí jako hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského, dirigent Janáčkovy opery Národního divadla Brno a umělecký ředitel dětského sboru Kantiléna. Pravidelně spolupracuje s Národním divadlem v Praze a s většinou českých a slovenských orchestrů. Dirigoval v mnoha evropských zemích, Japonsku nebo Ománu. Opakovaně byl hostem mnoha festivalů včetně Pražského jara. Jako pedagog oboru dirigování působí na brněnské JAMU.

Celý článek

Jan Schulmeister – další talent ve hře na klavír

Miloš Pokora | 08/19 |Rozhovory

Mladičký klavírista Jan Schulmeister (nar. 2006) pochází z rodiny s více než stopadesátiletou hudební tradicí. Jeho přímý předek František Černý (nar. 1847), v mládí spolužák a kamarád Antonína Dvořáka ve třídě učitele hudby Antonína Liehmanna ve Zlonicích, se stal c. k. kapelníkem v Olomouci, jeho dalšími významnými předky byli violoncellista prof. Váša Černý, dlouholetý koncertní mistr České filharmonie i vysokoškolský pedagog Janáčkova kvarteta, a dědeček Jan Schulmeister, profesor na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži.

Celý článek

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka 2019

Karla Hofmannová | 08/19 |Události

ÚVODEM
V Ostravě se od 28. května rozezněly tóny krásné hudby a pokračovaly až do 1. července, kdy byl festival ukončen na Hukvaldech, v rodišti skladatele Leoše Janáčka. Mezitím nebyla opomenuta ani významná kulturní místa v kraji, jako je Opava, Frýdek-Místek, Bohuslavice, Ludgeřovice, Bohumín, Krnov, Hlučín, Příbor a Mikołów, která nabízejí prostory k setkávání posluchačů s krásnou hudbou. Není možné obsáhnout celý program festivalu ani fyzicky, ani v jedné recenzi. Pět týdnů, dvanáct měst, 33 koncertů, na kterých se představily interpretační špičky současného koncertního umění, to byl maraton a přehlídka vynikajících interpretů. Zasvěcený a kultivovaný projev vynikajícího moderátora Jiřího Vejvody dokázal dát v úvodu každému večeru slavnostní ráz.

Celý článek

Festival komorní hudby Kutná Hora 2019

Julius Hůlek | 08/19 |Festivaly, koncerty

Letošní již dvanáctý ročník Festivalu komorní hudby Kutná Hora (1. – 9. 6.) se i tentokrát dramaturgicky opíral o uvedení děl významných zjevů světové a české hudby, přičemž rozhodující motivaci ani nemusela hrát okolnost jejich jubileí. O to větší důraz byl kladen na aspekt monografický. Leoše Janáčka ještě před zahajovacím koncertem připomenula originální stylizace Listy důvěrné v podobě úryvků různých Janáčkových textů přednesených hercem Josefem Somrem za klavírního doprovodu Terezie Fialové. Program vlastního zahájení festivalu tvořily vrcholné koncertantní skladby Ludwiga van Beethovena. Následovala komorní tvorba Johannesa Brahmse, zvláště jeho odkaz klavírní. V rámci festivalu se také úspěšně prezentovaly regionální soubory – Musica Minore z Valašských Klobouk a kutnohorský Učitelský smíšený pěvecký sbor Tyl a studentský sbor Gaudeamus, jež provedly komorní kantátu současného lotyšského autora Pēterise Vaskse na text Matky Terezy v rámci symbolicky nazvaného koncertu Okna v sousedství děl Petra Ebena a Dmitrije Šostakoviče. Ebenovy skladby – varhanní Prolog a Okna pro trubku a varhany s trumpetistou Markem Zvolánkem a Michaelou Káčerkovou u varhan – byly pochvalně reflektovány skladatelovým synem Kryštofem Ebenem přítomným v publiku.

Celý článek

Dvakrát Česká filharmonie

Vladimír Říha | 08/19 |Festivaly, koncerty

Trochu kuriózně hned po skončení festivalu Pražské jaro se takřka proti sobě objevily v pražských sálech dvě hvězdy z největších, aby vystoupily jako sólisté koncertů České filharmonie a Pražských symfoniků FOK – americký houslista Joshua Bell s Českou filharmonií a americko-kubánský trumpetista Arturo Sandoval s Pražskými symfoniky. Věnujme se jen prvnímu, tedy Bellovi, jenž je u nás dobře znám a uctíván nejen jako houslista, ale i jako dirigent londýnské Akademie sv. Martina ve zdi. Bylo tedy pochopitelné, že všechny tři abonentní koncerty ve Dvořákově síni ve dnech 5. – 7. 6. byly beznadějně vyprodané, což možná ale byla i zásluha hostujícího německého dirigenta Christopha Eschenbacha, další u nás ctěné veličiny.

Celý článek

K poctě kytaristy Milana Zelenky

Julius Hůlek | 08/19 |Festivaly, koncerty

Dne 4. června 1939 se v Praze narodil Milan Zelenka, naprosto jednoznačná legenda českého kytarového umění, především v oboru virtuózní interpretace. Jeho nástup na českou kytarovou scénu byl přímo raketový – oslnil svými výkony a získanými zlatými medailemi na prestižních mezinárodních soutěžích v Moskvě (1957) a ve Vídni (1959). Následně otevřel kytaře cestu na naše koncertní pódia a zrovnoprávnil její postavení mezi ostatními sólovými nástroji. Jako úspěšný a přesvědčivý sólista inspiroval řadu soudobých skladatelů, kteří mu rádi svěřovali rukopisy svých děl k premiérám. Vedle záhy započaté sólové kariéry se na počátku 60. let minulého století stal nejmladším profesorem Pražské konzervatoře. Odtud se odvíjí jeho soustavná pedagogická působnost – vychoval desítky kytaristů, z nichž mnozí jako sólisté i pedagogové stanuli na vysokých příčkách svých oborů. Průkopnickou roli sehrál i v náležitém uplatnění kytary ve výukovém systému Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze. A právě ta uspořádala svému profesorovi u příležitosti jeho životního jubilea gratulační koncert (23. 5., Sál Martinů).

Celý článek

Mládí s filharmoniky

Lenka Přibylová | 08/19 |Festivaly, koncerty

Mládí s filharmoniky – takto výstižně byl nazván jeden z koncertů letošního 55. ročníku Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena v severočeských lázních Teplice. Jmenovaný koncert se uskutečnil v úterý 28. 5. v koncertním sále teplického Domu kultury a společně se členy Severočeské filharmonie Teplice se představili nejlepší žáci základních uměleckých škol Ústeckého kraje a Konzervatoře Teplice. Projekt byl zařazen do celostátního happeningu ZUŠ OPEN podporovaného Nadací Magdalény Kožené a byl zrealizován ve spolupráci ZUŠ Evy Randové v Ústí nad Labem, ZUŠ Teplice a Konzervatoře Teplice. Hlavním organizátorem celého projektu se stal Marek Korbélyi, ředitel ZUŠ E. Randové, ostatně myšlenka spolupráce profesionálních hráčů Severočeské filharmonie Teplice s výbornými mladými hudebníky regionu vznikla na uvedené ZUŠ již v roce 2017.

Celý článek

Filmové Karlovy Vary hodně hudební

Vladimír Říha | 08/19 |Horizont

Letošní 54. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech sice nebyl výroční (to si schovává až na příští 55. ročník), ale jedno jubileum měl. Byl 25. v pořadí s týmem Jiří Bartoška a Eva Zaoralová, kterým se společně s dalšími podařilo zachránit festival po převratu a učinit z něho „jeden ze šesti nejlepších v Evropě“, jak pyšně citoval názor britského tisku prezident festivalu Jiří Bartoška. Eva Zaoralová je již „jen“ uměleckou poradkyní, ale na festivalu je stále přítomna, což je jen dobře.

Celý článek

Láska ke třem pomerančům jen napůl

Helena Havlíková | 08/19 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Lásku ke třem pomerančům zkomponoval Sergej Prokofjev po svém (sovětskými úřady schváleném) odjezdu do Spojených států pro chicagskou operu, kde měla premiéru v roce 1921. Základem libreta je Mejercholdova adaptace pohádkové grotesky italského dramatika Carla Gozziho, který v ní prostřednictvím postav komedie dell’arte chtěl zesměšnit své literární konkurenty, například Carla Goldoniho. Ve své Krátké autobiografii ale Prokofjev popřel, že by mu v tomto díle šlo o posměch, provokaci nebo grotesku, s níž by se vysmíval obecenstvu, opeře nebo těm, kdo nemají smysl pro humor – prý nechtěl napsat nic víc než zábavnou operu. Láska ke třem pomerančům odráží umělecký kvas avantgardy 20. let a Prokofjev v něm s odlehčenou nenuceností a kompoziční zručností kombinuje nejrůznější hudební styly od přehledného klasicismu přes impresionistickou lyriku po brutální futurismus v pestré paletě hudebních barev a energicky tepajícího rytmu.

Celý článek

Julietta – sen o lásce Bohuslava Martinů

Karla Hofmannová | 08/19 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Premiéra 11. 4. 2019 v ostravské opeře byla o snech, vzpomínkách a o nedosažitelné touze a lásce. Juliettu Bohuslava Martinů, surrealistickou operu o pomíjivosti všeho a především lidské paměti, spletenou z pavučin a světla, uvedli na jeviště divadla A. Dvořáka v Ostravě režisérské duo SKUTR a dirigent Jakub Klecker.
Paříž na konci 30. let minulého století byla pro české umělce velkou inspirací a Bohuslav Martinů nebyl výjimkou. Jeho Julietta vznikla právě zde, je jeho osmou operou a pražské Národní divadlo ji ještě před válkou v roce 1938 stačilo uvést. Inspirací byl surrealismus a impresionismus, náplní vlastní vnitřní prožitky, spekuluje se o autobiografii. Balancování na hranici snu a skutečnosti, touhy, nespolehlivosti a pomíjivosti lidské paměti, to vše podloženo křehkou a při tom naléhavě emotivní hudbou činí z Julietty výjimečný operní titul.

Celý článek

Rozpohybované obrazy Charlotte Salomon

Helena Havlíková | 08/19 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Na Nové scéně v Praze (1. a 2. 7.) a na festivalu Smetanova Litomyšl (5. 7.) byl uveden mezinárodní divadelní projekt Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy, kterého se přede dvěma lety produkčně ujalo torontské Divadlo želva / Theaturtle. Jeho iniciátorkou je britská scénografka a režisérka Pamela Howard. Známe ji i u nás nejen ze scénografické přehlídky Pražské Quadriennale, ale také díky jejím nápaditým režiím Ženitby Bohuslava Martinů a Janáčkových Výletů pana Broučka do Měsíce v Brně. Tým Pamely Howard pro Charlotte dále tvořil libretista Alon Nashman, kanadský performer a spisovatel, a český skladatel Aleš Březina.

Celý článek

Portréty velkých dirigentů - Claudio Abbado

Jana Vašatová | 08/19 |Studie, komentáře

Claudio Abbado (1933–2014) byl jedním z nejslavnějších, nejoceňovanějších a nejrespektovanějších dirigentů 20. století. Rodná Itálie, kde se proslavil především jako umělecký ředitel operního domu La Scala v Miláně, ho vyznamenala titulem Cavaliere di Gran Croce, velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku, a jmenovala doživotně senátorem.
Výčet míst a předních světových operních domů, kde Claudio Abbado zanechal výraznou uměleckou stopu, je impozantní. Třetina z nich by stačila na světovou kariéru. Působil jako šéf-dirigent London Symphony Orchestra, jako hlavní hostující dirigent Chicago Symphony Orchestra, jako hudební ředitel Vídeňské státní opery, založil a vedl Lucerne Festival Orchestra, byl hudebním ředitelem European Union Youth Orchestra a šéfdirigentem Berlínských filharmoniků.

Celý článek

Salzburger Festspiele Pfingsten 2019

Robert Rytina | 08/19 |Zahraničí

Úvodem
„Jeden Bůh, jeden Farinelli...“ Tak zněl název předmluvy, kterou napsala umělecká ředitelka Cecilia Bartoli do tiskovin, určených pro letošní ročník Salcburského svatodušního festivalu (Salzburger Festspiele Pfingsten). V textu se vrátila k fenoménu, podle nějž tentokrát dostal tento čtyřdenní „předskokan“ Salcburských letních her svůj tematický název. Přehlídka s titulem „Hlasy z nebes“ totiž ve dnech 7.–10. 6. 2019 připomněla zapomenuté pěvecké umění kastrátů, neboli svrchovaných pěveckých hvězd 17. a značné části 18. století. Bartoli se jejich umění i hudbě, která pro ně vznikala, velmi fundovaně věnuje od vzniku svého nahrávacího a koncertního programu Sacrificium před deseti lety. „Sluší se vůbec připomínat hudební estetiku, vykoupenou tak krutými obětmi?“, ptá se Bartoli a zároveň si i odpovídá: „O historii kastrátů a jejich utrpení je rozhodně třeba vědět. A s tímto vědomím je pak třeba hledět i na onu hudbu plnou nevšední krásy a vášnivosti, kterou pro tyto pěvce komponovali často ti nejvýznamnější skladatelé.“

Celý článek

Jedna Abigaille a tři Nabuccové

Robert Rytina | 08/19 |Zahraničí

O Verdiho opeře Nabucco jsem referoval naposledy před rokem ve spojitosti s novou inscenací Státní opery v Praze. Článek se týkal především režiséra, jímž nebyl nikdo menší než José Cura. Text začínal těmito slovy: „Tenorista, dirigent, skladatel, aranžér, manažer, fotograf, pedagog, režisér, scénograf a světelný designer. Zapomněl jsem na něco?“ Ve chvíli, kdy mám sdělit své dojmy z aktuální produkce téže opery v Semperově opeře v Drážďanech (premiéra 25. 5. 2019), považuji za úsměvné, že v centru pozornosti by měla tentokrát stanout osobnost, před jejíž uměleckou univerzálností poněkud bledne i uvedený soupis Curových aktivit. Dříve tenorista, momentálně barytonista, klavírista, dirigent, manažer, intendant, organizátor, spisovatel... zkrátka a dobře: Plácido Domingo.

Celý článek

Straussova Žena bez stínu

Karla Hofmannová | 08/19 |Zahraničí

Vídeňská státní opera slaví letos 150 let svého založení. 25. 5. 1869 byla otevřena nová budova Vídeňské státní opery. Zněla tu tehdy opera Wolfganga Amadea Mozarta Don Giovanni. Padesát let nato, před sto lety, byla k výročí poprvé uvedena opera tehdejšího ředitele Richarda Strausse na libreto Huga von Hofmannsthala, Žena bez stínu. Opera, která je mytická, symbolická a plná podobenství, jejíž hudba je fascinující a pěvecké party extrémně náročné. Není bez zajímavosti, že v roli Císařovny tehdy vystoupila česká pěvkyně Maria Jeritza.
Vídeňská opera slaví a na své jubileum je pyšná. 25. 5. 2019 na jejím jevišti opět zazněly tóny, které tu zněly před sto lety. Novou inscenaci opery připravili francouzský režisér Vincent Huguet a německý dirigent Christian Thielemann, scéna je dílem Aurélie Maestre. Inscenátoři projevili vzácnou schopnost sladit své inscenační záměry a vytvořit představení vynikající umělecké úrovně, jednotného stylu a odpovídající jak duchu hudby, tak příběhu, který přináší hluboký vhled do podvědomí a psychiky lidí.

Celý článek

Operní režisér Robert Carsen

Helena Havlíková | 08/19 |Studie, komentáře

Kanadský režisér Robert Carsen (23. 6. 1954, Toronto) patří dnes mezi elitu světových operních režisérů. Toto postavení si vydobyl nikoli šokujícím režisérismem libujícím si ve výstřelcích a skandálech, ale soustředěným a detailně promyšleným přístupem k dílům i jejich autorům tak, aby je ve výsledku interpretoval v nových souvislostech dnešníma očima a naší zkušeností. A přestože málokdy dodržuje libretem předepsanou dobu a místo děje, nečiní tak svévolně, ale ve snaze podívat se na inscenovanou operu z dnešní perspektivy – a většinou nejde „proti srsti“ skladateli, kterému zpravidla poslouží.

Celý článek

Celuloidová hudba

Tomáš Pilát | 08/19 |Studie, komentáře

V sobotu 6. 7. skončil Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Mimo jiné uvedl i dva zásadní české dokumentární portréty. Jeden z nich je do velké míry hudební, druhý se věnuje tvůrci, pro kterého byla muzika důležitá a který mimo jiné natočil snímek o jednom z největších skladatelů všech dob. Oba karlovarské filmy do poslední chvíle bojovaly o festivalovou diváckou cenu. A tu nakonec získal…

Celý článek

Elisabeth mezi Vídní a Plzní

Michael Prostějovský | 08/19 |Studie, komentáře

Koncertní provedení na místě činu
Elisabeth, historicky nejúspěšnější muzikál, který vznikl na území kontinentální Evropy, se o víkendu 5. a 6. 7. dočkal velkolepé koncertní podoby, a to na místě, kde se vlastní příběh císařovny Alžběty odehrával – tedy na nádvoří zámku Schönbrunn ve Vídni.
Pro tento účel vytvořené hlediště pod širým nebem pojalo dvanáct tisíc diváků a oba večery byly beznadějně vyprodány. Ten, na koho se nedostalo, má už nyní možnost zakoupit si vstupenky na další tři koncerty na stejném místě, a to v červenci příštího roku. Pořadateli této mimořádné akce byly Spojené scény vídeňské (VBW), kde se muzikál Elisabeth v roce 1992 zrodil, a produkční společnost Semmel Concerts and Show Factory. VBW pořádá koncertní verze slavných muzikálů často, obvykle jsou však uváděny na některé ze dvou domovských scén, tedy v Ronacheru nebo v Raimundově divadle.

Celý článek

Stingray – unikátní jubilejní nástroj

Redakce | 08/19 |Svět hudebních nástrojů

Kristýna Mlatečková

Inspirací ze dna moří,
byl starodávný paryb druh,
jeho otisk náš nový klenot tvoří,
tak nalaď na něj i svůj sluch.
Tomáš Martínek, konstruktér

Vedle dvou pianin Tiger Wood a Walnut Root vznikl při příležitosti 155. výročí založení firmy PETROF také jeden jubilejní klavír. Tento klavír nese název Stingray a je jediný svého druhu na celém světě.
První myšlenka vytvořit nástroj se zdobením z rejnočí kůže se zrodila již před 10 lety. Rejnočí kůže je známá svou extrémní odolností, a tvoří tak paralelu s nástroji PETROF, které jsou právě svou odolností proslulé. Ten správný čas k realizaci však dozrál až s blížícím se 155. jubileem firmy. Rozhodnutí, že se bude jednat o klavír, bylo jednoznačné – pohyb rejnoka je velmi podobný letu ptáka. Proto jsou jeho prsní ploutve často označovány jako „křídla“, tedy stejně, jako se synonymně označují klavíry.
Samotný vývoj tohoto klavíru trval déle než rok a na jeho výrobě se podílelo mnoho odborníků z řad konstruktérů a mistrů klavírníků.

Celý článek

Klavírnictví na rozcestí - přísnost a balast

Jakub Zahradník | 08/19 |Svět hudebních nástrojů

Jestliže u houslí je mistrovská kusová výroba protikladem výroby průmyslové, u klavíru to tak neplatí. Klavír v sobě zahrnuje příliš mnoho odlišných součástí, problematik, a tím i řemeslných specializací. Mnohé jeho díly jsou také těžké na manipulaci a jeho výroba prostorově náročná. Představme si například jenom lití rámů, které ostatně probíhá nikoli v klavírní fabrice, nýbrž ve slévárně. Poté se rámy vystavují na delší čas povětrnostním podmínkám, než dojde na jejich zpracování – broušení, tmelení, zarážení návěsných hřebů, lakování. Úplně jiná problematika se týká resonančních desek, kobylek, strun a vytváření tzv. přetlaku. Jiná zase sesazení a regulace mechaniky a klaviatury, kladívek a jejich intonace.

Celý článek

Nové jazzové nahrávky na CD

Milan Bátor | 08/19 |Revue hudebních nosičů

V srpnovém čísle našeho časopisu plníme slib a uveřejňujeme druhý díl seriálu, který Nové operní nahrávky zpracovávané Zbyňkem Brabcem nahradí novými nahrávkami z oblasti jazzu, jež pro vás připravuje Milan Bátor…
Zpěvačka a skladatelka Bára Zmeková vydala desku Lunaves, která získala příznivé ohlasy hudební kritiky i veřejnosti. Kouzlo Zmekové spočívá ve světlém, flétnovém hlase, přemýšlivých, poetických textech a hudbě, jež nepostrádá muzikantské charisma a moderní zvukovost. Novou desku vydal americký pianista a skladatel Greg Burk. As a River je v pořadí jeho dvanáctým a dosud nejlyričtějším albem. Burk se na něm vrátil k sólovému hraní a osciluje mezi tradičním jazzem a klasickými hudebními postupy. Charakteristické jsou přiznávky na blues, swing, ale i na spirituál a tradiční písňové formy, všechny skladby pak spojuje solidní technická výbava, charismatická melodika a žánrová pestrost.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 08/19

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: