Hudební Rozhledy

Editorial 02/18

Hana Jarolímková | 02/18 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
porozhlédneme-li se po dějinách lidské kultury a jedincích, kteří se do jejich análů svou uměleckou činností nesmazatelně zapsali, objeví se nám dva zajímavé fenomény. Již od antiky zjišťujeme, že díla mnohých umělců jsou nadčasová a plní např. výstavní prostory, hlediště divadelních sálů či koncertních síní apod. dodnes. Druhým důležitým momentem je skutečnost, že celá řada z těchto talentovaných tvůrců pocházela (a mnohdy i v současnosti pochází) z poměrů, jež umění různým způsobem nepřejí. Některým z nich rozmlouvali či dokonce zakazovali uměleckou činnost rodiče, jiní žili a žijí v jiným způsobem nepříznivých podmínkách – v chudobě, sociální vyloučenosti, neurovnaných rodinných vztazích apod.

Celý článek

Christian Arming

Jaromír Javůrek | 02/18 |Rozhovory

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka
Z Janáčkova máje a Janáčkových Hukvald se u příležitosti 90. výročí úmrtí Leoše Janáčka stává Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka (21. 5. – 1. 7. 2018). Na skvělých tradicích vzniká nová kvalita, nová značka, nový rozměr, nový termín, ale stále dobrý a hlavně světový Leoš Janáček. Základní festivalovou osou jsou Hukvaldy a Ostrava – místa narození a úmrtí Leoše Janáčka a další města Moravskoslezského kraje. Programovou náplní festivalu je prezentace děl Leoše Janáčka na co nejvyšší umělecké úrovni a propagace české hudební tvorby jak současné, tak meziválečné. To vše v kontextu vývoje světové hudební kultury. 32 festivalových dní, 8 měst a 32 koncertů – to je nabídka letošního ročníku!

Celý článek

Zbyněk Müller vede Košickou filharmonii už deset let

Miloš Pokora | 02/18 |Rozhovory

Zbyněk Müller, absolvent Pražské konzervatoře a hudební fakulty AMU, vstupoval do povědomí hudbymilovné veřejnosti od konce 80. let minulého století jako vynikající a prestižními cenami ze soutěžních klání ověnčený hobojista a další léta poté i jako stejně vynikající dirigent. Ostatně oba tyto obory studoval prakticky současně – hoboj u F. X. Thuriho a Jana Mihuleho a dirigování u Maria Klemense a Jiřího Bělohlávka. Dva roky byl prvním hobojistou Opery Národního divadla v Praze, v letech 1995–2005 působil jako sólohobojista v Pražské komorní filharmonii, současně si ovšem prohluboval své zkušenosti v dirigentském oboru – v letech 2001–2002 působil totiž i jako asistent šéfdirigenta Vladimira Ashkenazyho v České filharmonii. Rovněž jako dirigent začal nejprve spolupracovat s Pražskou komorní filharmonií, kde během deseti let dirigoval více než 50 koncertů, a to včetně Pražského jara. To už se začal objevovat u dirigentských pultů řady dalších domácích i zahraničních orchestrů (Německo, Maďarsko, Itálie, Polsko). Již v roce 2004 úspěšně debutoval s orchestrem FOK a v roce 2010 poprvé vystoupil s Českou filharmonií.

Celý článek

Dny Bohuslava Martinů 2017

Rafael Brom | 02/18 |Události

ÚVOD

Festivalové koncerty jsou věnovány památce profesora Václava Riedlbaucha, ředitele Nadace Bohuslava Martinů. Tato věta uzavírala kompletní programovou brožuru festivalu a jelikož každý z účinkujících se s ní nepochybně ztotožnil, jistě patří do úvodu této zprávy.
Dny Bohuslava Martinů tvořily dva oddělené koncerty a souvislá řada koncertů od 5. do 20. prosince. Prvním koncertem Dnů byl Prolog, který se konal ve Španělském sále Pražského hradu 19. 11. v provedení stále viditelnější a slyšitelnější Hudby hradní stráže a policie České republiky. Dirigent Václav Blahunek představil tradiční repertoár sestavený převážně z hudby Julia Fučíka se dvěma transkripcemi z odkazu Bohuslava Martinů. Druhou akcí před samotnými slavnostmi byl Koncert laureátů Nadace Bohuslava Martinů v oborech violoncello a zpěv, který proběhl 26. 11. v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce.

Celý článek

České doteky hudby

| 02/18 |Festivaly, koncerty

ÚVOD

Vladimír Říha

Již 19. ročník slavil na přelomu roku festival, který je pro toto období v hlavním městě typický – České doteky hudby. Ty přinášejí jak domácímu, tak zahraničnímu publiku na mnoha místech Prahy umělecké zážitky v době před a povánoční a v té jinak záplavě převážně vánočních koncertů přece jen nabízejí širší nabídku, kde nechybí ani lehčí žánry či zajímavé crossoverové kombinace. Letos festival mezi 16. prosincem a 6. lednem přichystal 12 koncertů a dle ředitele Miroslava Matějky a programové ředitelky Dagmar Henžlíkové usiloval o „připomenutí rozmanitých kořenů národní hudby jednotlivých národů“, stejně jako i „poukazoval na rozmanitosti a odlišnosti národních tradic“. Navíc vzpomněl komorními večery na některé osobnosti a přátele festivalu, jež nás v loňském roce navždy opustili – Antonína Dvořáka III., Antonína Matznera, Jiřího Matyse a zejména dlouholetého dramaturga Václava Riedlbaucha, jenž ještě stačil částečně tento dosud poslední 19. ročník připravit.

Celý článek

Česká filharmonie na Nový rok s Rafaelem Payarem

Vladimír Říha | 02/18 |Festivaly, koncerty

V posledních letech mění Česká filharmonie dlouholetou tradici a místo silvestrovského koncertu volí slavnostní novoroční koncert k zahájení nového roku. Jakýmsi ústupkem je jeho přístupná generální zkouška na Silvestra, takže navyklé publikum nemusí měnit zvyk a plní sál i dopoledne před Novým rokem. Otázkou je, jak si publikum zvykne na dramaturgickou změnu spočívající v ústupu populárních melodií (Kmoch, event. Gershwin apod.), na jaké bylo o Silvestra zvyklé. Letos navíc plný sál Rudolfina na Nový rok večer opět v přímém přenosu České televize symbolizoval i změny, ke kterým v orchestru i v zemi došlo minulý rok po úmrtí šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka a volbách v zemi.

Celý článek

Cyklus komorních koncertů MHF Leoše Janáčka

Milan Bátor | 02/18 |Festivaly, koncerty

ÚVODEM. Cyklus komorních koncertů pořádaný Mezinárodním hudebním festivalem Leoše Janáčka (vznikl sloučením Janáčkova máje a Janáčkových Hukvald) zacílil na hudbu skladatelů spojených s Ostravou. Na Vítkovickém zámku v Ostravě zazněla na třech koncertech hudba Rudolfa Kubína, Zbyňka Přecechtěla, Miroslava Klegy, Milana Báchorka, Eduarda Dřízgy, Edvarda Schiffauera a Ireny Szurmanové.

Celý článek

Laco Deczi Celula New York v Písecké bráně

Jakub Horváth | 02/18 |Horizont

V neděli 3. 12. se konal v Písecké bráně v rámci festivalu Jazz Gate koncert Laca Decziho a jeho kapely Celula New York. Laco Deczi tuto formaci založil již v roce 1967 a za více než padesátiletou dobu její existence se v ní vystřídalo mnoho slavných jazzmanů. Také počet členů byl různě variován, až se nakonec ustálil jako kvarteto. Deczi v tomto obsazení již čtvrtstoletí pořádá dvakrát ročně pravidelné jarní a podzimní tour po České republice a Slovensku. Výjimkou nejsou ani zastávky především v Německu, ale také v Polsku a Rakousku. Během jedné tour kapela odehraje minimálně 60 koncertů ve zcela vyprodaných sálech, ať již se jedná o velké haly nebo komorní klubové prostory.

Celý článek

Don Hrabal

Helena Havlíková | 02/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Pražské Národní divadlo ve své dramaturgické linii objevování oper 20. a 21. století a iniciování nových pokračovalo další českou novinkou. Zadalo kompozici u Miloše Orsona Štědroně (*1973), a na Nové scéně jsme se tak mohli stát svědky premiéry jeho díla Don Hrabal, jakýchsi poetických obrazů ze života spisovatele Bohumila Hrabala.
Volba právě Miloše Orsona Štědroně má své oprávnění – tento skladatel, ale i klavírista, libretista, pedagog (kompozice na Pražské konzervatoři) a muzikolog, který vzešel z brněnské „líhně“, je jako multidisciplinární tvůrce vyhledávaným spolupracovníkem v oblasti scénické hudby (včetně činohry Národního divadla s inscenacemi Molièrova Dona Juana nebo Jelinekové Co se stalo, když Nora opustila manžela), a hudebního divadla na pomezí muzikálu a kabaretu. Jeho Velvet Havel, Divadlo Gočár nebo Kabaret Ivan Blatný posbíraly celou plejádu našich divadelních cen.

Celý článek

Traviata jako očistná retrospektiva ve vaně

Helena Havlíková | 02/18 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Traviata Giuseppa Verdiho patří k nejoblíbenějším operám – podle aktuální statistiky inscenací a představení evropských divadel na portálu Operabase za posledních pět sezon poskočila na první místo – průměrně 174 inscenací v jedné sezoně! Dokonce výrazně předčila následující Kouzelnou flétnu a Carmen, která se přitom držela na špici dlouhou dobu (a jen pro doplnění – Dvořákova Rusalka jako první naše opera v této statistice je 34. – 113 inscenací).

Celý článek

Soumrak bohů v Drážďanech

Pavel Horník | 02/18 |Zahraničí

Slavná tetralogie Richarda Wagnera v režijním podání známého německého režiséra Willyho Deckera spatřila na jevišti Semperovy opery světlo boží již v roce 2003 v kooperaci s Teatro Real v Madridu. Od té doby se zde hrály všechny její díly s menšími či většími přestávkami s nejrůznějším pěveckým i dirigentským obsazením až do roku 2014. Od konce loňského a během letošního roku pak její jednotlivé díly hudebně uvedl na zdejší scéně operní direktor Staatskapelle a operního souboru Drážďanské opery, věhlasný dirigent Christian Thielemann, který má s dílem slavného skladatele již velké zkušenosti. A to i z bayreuthského festivalu, kde je tento osmapadesátiletý dirigent již po řadu let v podstatě hudebním ředitelem a oddirigoval zde již přes sto představení.

Celý článek

Pucciniho Triptych v Mnichově

Zbyněk Brabec | 02/18 |Zahraničí

Pucciniho poslední dokončenou operou je Triptych neboli trojice jednoaktových oper Plášť, Sestra Angelika a Gianni Schicchi. Myšlenkou zkomponovat večer krátkých a zároveň velice kontrastních oper se Puccini zabýval již v době kompozice Tosky, tedy okolo roku 1900. Jeho přítel a nakladatel jeho děl Ricordi jej od tohoto plánu zrazoval, neboť si byl vědom, jaká provozovací úskalí pak v divadelní praxi takový večer přinese. Triptych měl světovou premiéru 14. 12. 1918 v Metropolitní opeře v New Yorku, tentokrát bez přítomnosti skladatele, který z důvodů problematického cestování po válce se do New Yorku nevydal. Premiéra byla velice úspěšná, nicméně v budoucnu častěji než kompletní Triptych byly hrány jednotlivé opery v nejrůznějších kombinacích i s díly jiných skladatelů, nejčastěji pak Gianni Schicchi, jediná Pucciniho komická opera.

Celý článek

Nejvýznamnější zahraniční festivaly IV

II. Festspiele Baden-Baden, Baden.Baden, Německo

Pavel Horník | 02/18 |Studie, komentáře

Baden-Baden (do roku 1931 jen Baden) je roztomilé padesátitisícové městečko ležící v údolí na říčce Oss v podhůří Černého lesa (Schwarzwald) v německé spolkové zemi Bádensko-Würtembersko. O jeho věhlasnost a známost v Evropě se i v historii zasloužily nejvíce jeho lázně. Ty zde byly vybudovány díky horkým minerálním pramenům již za expanze římského impéria do kraje obývaného Kelty v roce 75 před naším letopočtem. Další velký rozvoj nastal pak v prvním století n. l., kdy zde byly zřízeny lázně pro římské vojáky. Přeskočím více století do středověku, tedy století dvanáctého. Tehdy na kopci nad městem vyrostl středověký hrad zvaný Hohebaden a stal se sídlem zdejšího markraběcího rodu.

Celý článek

Portréty velkých klavíristů 20. století VIII

II. Antonín Kubálek

Miloš Pokora | 02/18 |Studie, komentáře

O Antonínu Kubálkovi se nedá říci, že by byl výrazně zapsán v povědomí současné hudbymilovné veřejnosti. Není divu, po dlouhou dobu, a to právě na vrcholu své pianistické dráhy, žil mimo svou vlast, a i když začal od roku 1990 české země znovu navštěvovat, nestačil už toto odloučení plně kompenzovat. „Byl to mimořádný a pokorný umělec, který si zasloužil, aby si ho každý pamatoval, […] svou interpretací Brahmse a Schumanna se zařadil ve světě k absolutnímu vrcholu…,“ prohlásil Brian Levine, výkonný ředitel torontské Nadace Glenna Goulda a spolumajitel vydavatelství Dorian Recordings. Sám si dodnes vybavuji, jak na mladého Antonína Kubálka vzpomínali na konci 60. let hudební režiséři Supraphonu. Právě oni mi vyprávěli, jak tehdy tento klavírista, bojující se svým zrakovým handicapem, pronesl vzácně slýchanou větu o tom, že nahrávat skladby jeho současníků je jeho morální povinností. Něco takového předtím takto přímočaře ještě nikdo neprohlásil.

Celý článek

Celuloidová hudba III

II. Dva Čeští lvi tentokrát pro Luboše Fišera

Tomáš Pilát | 02/18 |Studie, komentáře

V letech 1995 a 1996 se Čeští lvi pomalu zaběhávali. Myšleno tak, že si nacházeli pevné místo na filmové mapě Česka. Pro oceněné byli důvodem k hrdosti, ověnčené snímky zažívaly nové vlny zájmu diváků. Zakladatelům českých výročních filmových cen se zkrátka povedlo zavést instituci, se kterou se počítalo, na kterou se čekalo, a – v neposlední řadě – která lidi bavila. A bavila i filmaře. Což platí dodnes. Přes různá zhrzení a ukřivděnosti. I ty ovšem svědčí o tom, jak českým producentům, režisérům, hercům, kameramanům, výtvarníkům, zvukařům a samozřejmě i hudebním skladatelům záleží na tom, aby alespoň jednu křišťálovou lví sošku doma měli. Třeba i proto, že držitel Lva se automaticky stává členem České filmové a televizní akademie, a může tak rozhodovat o příštích vítězích. Samozřejmě kromě prestiže a společenského postavení.

Celý článek

Sto let s Leonardem Bernsteinem

II. Na suchu v oscarovém dešti

Robert Rytina | 02/18 |Studie, komentáře

Když se řekne Leonard Bernstein, vytane automaticky většině jeho fanoušků na mysli také název města, s nímž je jeho tvorba nerozlučně spojena. „New York, New York, a helluva town, the Bronx is up but the Battery’s down“, zpívali námořníci Chip, Ozzie a Gabey už v jeho prvním muzikálu On the Town z roku 1944, přičemž této americké metropoli zůstal skladatel věrný ještě v celé řadě dalších opusů od baletů až po symfonická díla. Nebyl by to ale Bernstein, aby při vší své extrovertnosti (a nemalé ješitnosti) nekoketoval kromě dobývání koncertních sálů, operních domů a divadel na Broadwayi také s Hollywoodem. A kdyby jen jako tvůrce filmové hudby... Studia v Los Angeles navštívil už počátkem čtyřicátých let a traduje se, že společnost Warner Bros vážně uvažovala o jeho obsazení do hlavní role George Gershwina v připravovaném snímku Rhapsody in Blue.

Celý článek

Renesanční a barokní hudba v Novém Španělsku

Oldřich Kašpar | 02/18 |Studie, komentáře

Pojem Nové Španělsko
Úvodem snad jen několik slov k objasnění historicko-geograficko-politického pojmu Nové Španělsko, jehož hlavním střediskem bylo Mexiko, přesněji řečeno dnešní mexické hlavní město Ciudad de México (zde sídlil zástupce španělského krále – místokrál). Tento rozsáhlý útvar měl v období španělské koloniální vlády dnes až těžko uvěřitelnou rozlohu. Kromě již zmíněného Mexika se na americkém kontinentě a v Karibské oblasti rozkládal na území dnešních středoamerických republik (Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua a Kostarika), karibských ostrovních států (Dominikánská republika, Portoriko) a dnešních států USA (Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Texas, Nevada, Florida, Utah a části Colorada, Wyomingu, Kansasu a Oklahoma).

Celý článek

Miloslav Pospíšil: Příběhy slavných oper (Od Mozarta k Janáčkovi)

Anna Šerých | 02/18 |Knihy a notoviny

Podtitul Od Mozarta k Janáčkovi napovídá, že Příběhy slavných oper je autorský výběr – dvacet pět operních titulů s paradigmatem historické kvality, tedy operní díla nejvíce hraná a patrně i autorovi nejbližší. Miloslav Pospíšil plně zúročuje své široké vzdělání a operní praxi – má znalosti pěvce, po studiu na Pražské konzervatoři se vzdělával v Itálii, je absolvent vysokoškolského studia teatrologie a muzikologie, byl dramaturgem ve Státní opeře Praha, léta působí jako pedagog. Tento knižní titul je jeho čtvrtý po monografii o Emě Destinnové (dvě vydání) a Marii Podvalové a medailoncích slavných pěvců – Z operního Olympu.

Celý článek

Z našich houslařských ateliérů – violoncella a kontrabasy III

II. Houslař David Pötzl

Rafael Brom | 02/18 |Svět hudebních nástrojů

DNEŠNÍ HOST SERIÁLU O UMĚLECKÉM ŘEMESLE JE POKRAČOVATELEM VELMI CTĚNÉHO A STAROBYLÉHO HOUSLAŘSKÉHO RODU, KTERÝ V OBORU PRACUJE VÍCE NEŽ DVĚ STOVKY LET, JAK STOJÍ V NÁVĚŠTÍ FIRMY HOUSLAŘSKÝ ATELIÉR PÖTZL.

Celý článek

Nové operní nahrávky na CD

Zbyněk Brabec | 02/18 |Revue hudebních nosičů

NOVÉ OPERNÍ NAHRÁVKY NA CD
Již pouhý pohled na seznam nových operních nahrávek nám prozradí, že gramofonové firmy vydávají opery od prvopočátků tohoto žánru až k nejnovějším dílům současných skladatelů, že vydávají díla známá a mnohokrát nahraná, ale i díla, která na dnešních jevištích většinou nenajdeme. Řadu nových operních nahrávek zahajuje Lullyho opera Alcesta z roku 1674, napsaná na libreto Philippa Quinaulta podle Euripida. Firma Aparte vydává záznam z pařížského provedení této opery z roku 2017 v podání sólistů a souboru Les Talens Lyrique v nastudování Christopha Rousseta, který je garantem stylového provedení díla. Antonio Vivaldi napsal asi padesát oper a nově vydávaná Dorilla in Tempe stojí přesně uprostřed jeho tvorby.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 02/18

Partneři:

 
 
 

Vyhledávání: