Hudební Rozhledy

Editorial 03/20

Hana Jarolímková | 03/20 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
letošní březen, který přichází po „zimě – nezimě“ (jiný výraz mne nenapadá), přináší opět několik hudebních výročí. Například 31. dne tohoto měsíce roku 1685 se narodil Johann Sebastian Bach (†28. července 1750), považovaný za jednoho z největších hudebních géniů všech dob. Jeho dílo, jímž byla završena barokní hudební epocha, mělo nejen silný vliv na hudebníky otevírající novou kapitolu v dějinách hudby, jako byli W. A. Mozart a Ludwig van Beethoven, ale ovlivnilo i hudební umělce dalších epoch až po Arnolda Schönberga nebo Henryka Góreckého. Bach projevoval výrazné umělecké schopnosti již v dětství, díky čemuž byl zařazován podobně jako například Mozart „mezi zázračné děti“.

Celý článek

Daniel Müller-Schott

Jiří Vejvoda | 03/20 |Rozhovory

O důkazy pro tvrzení, že Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka nabírá poslední dobou vítr do plachet, není nouze. Spojil své síly s dalším „janáčkovským“ festivalem v Hukvaldech. Změnil proto svůj název, který je mimo jiné výstižnější pro komunikaci v různých světových jazycích. Koncerty, kterých se během pěti týdnů koná v Ostravě, Hukvaldech a okolí opravdu hodně, festival nyní rozumně strukturuje do tematických řad, dokonce obohacených doporučením ohledně hudební náročnosti jednotlivých večerů. Nově nabízí mecenášům spoluúčast na festivalovém dění v několik rovinách podle toho, jak jsou schopni a ochotni přispět. Kromě koncertů pořádá také „aftertalks“ po jejich skončení přímo v sále. Anebo odpolední diskuse s festivalovými hvězdami, našimi i zahraničními, v ostravské kavárně Centrum Pant. V pátek 12. 6. 2020 tam publikum přivítá – před jeho večerním koncertem, rezidenčního umělce letošního festivalového ročníku, světoznámého německého violoncellistu jménem Daniel Müller-Schott. Ostrava tak pozná hvězdného interpreta, který je ve svých třiačtyřiceti ve špičkové formě. Jen v únoru vystoupil se svým recitálem v londýnské Wigmore Hall, považované za Mekku komorní hudby, a následně se přesunul do neméně ikonické Suntory Hall v Tokiu. Na turné, které připomíná kulturní výročí tohoto roku, tedy 250 let od narození Ludwiga van Beethovena, vyráží letos se slavnou houslistkou Anne-Sophií Mutter.

Celý článek

S Karlem Pexidrem nejen o hudbě

Miloš Pokora | 03/20 |Rozhovory

Není to tak dávno od doby, kdy jsem se s Karlem Pexidrem pravidelně potkával na setkáních představitelů Asociace hudebních umělců a vědců, kde několik let plnil poslání předsedy Západočeského hudebního centra, a uplynulo sotva pár týdnů, kdy jsem ho sledoval na přehlídce Dny soudové hudby, na níž se pravidelně představuje jako skladatel. Proto mě trochu zaskočilo, když jsem se dověděl, že tento neúnavně vitální organizátor kulturního života, právník, skladatel, filozof a literát v jedné osobě, oslavil 4. 11. 2019 už své devadesátiny.
JUDr. Karel Pexidr se narodil roku 1929 v pražské podolské nemocnici, ale jeho domovem je Plzeň. V letech 1948–1955, s nedobrovolnou přestávkou, kdy byl povolán do vojenské služby u PTP, vystudoval práva na Karlově univerzitě, od dětství se však věnoval hudbě. Ve hře na klavír byl žákem Františka Raucha a Antonína Brejchy, zatímco počáteční znalosti v oboru kompozice získával v tehdejším kompozičním oddělení Městské hudební školy B. Smetany v Plzni u Miloše Šnejdara.

Celý článek

K poctě Lukáše Vasilka

Rafael Brom | 03/20 |Události

Ve středu 5. 2. hostil Sál Filharmonie Hradec Králové ve 42. sezoně orchestru Pražský filharmonický sbor a ve stejném měsíci završil jeho sbormistr Lukáš Vasilek své čtyřicátiny. Program o dvou částech a kompozicích tří autorů zahájila skladba s názvem Řecký slovník pro sóla, ženský sbor a harfu od Petra Ebena. Sóla měly Grażina Biernot, Kristýna Fílová a Andrea Soukupová – soprány, Daniela Demuthová – mezzosoprán, Hana Dobešová a Ludmila Kromková – alty. V cyklu Řecký slovník komponovaném v roce 1974 shromáždil autor devět ženských sborů vypovídajících o lidských pocitech, které v názvu nesou jedno slovo či dvojici slov v řečtině. A v intencích jednotlivých náladových obrazů vykouzlil Vasilek kontrastně proměnlivý mnohobarevný souhrn výrazově vypracovaného interpretačního půvabu. Ebenova hudba měla nádherný rytmus. A navíc, ve shodě s podtitulem skladby, byla sólistkám a sboru skvělým partnerem Jana Boušková, jejíž harfové extempore vneslo do provedení iluzi starořecké písňové lyriky. Harfový part revidovala pro tiskové vydání Ebenovy partitury zvěčnělá profesorka Libuše Váchalová, matka interpretky.

Celý článek

Vondráček a Chopin

Julius Hůlek | 03/20 |Festivaly, koncerty

Lze se domnívat, že koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (15. a 16. 1.), v jehož čele stanul polský dirigent Antoni Wit, mohl být svým způsobem chápán jako pocta jednomu z předních tvůrců české hudby 20. století Vítězslavu Novákovi, od jehož narození letošním rokem uplývá rovných 150 let, soudě z volby jeho symfonické básně V Tatrách, op. 26, pro začátek programu. Už s prvními takty v pianissimu bylo zřejmé, že obsah díla má orchestr dokonale zažitý a i dirigent je s ním dobře obeznámen. Zprvu úsporná a posléze stále velkorysejší a rozmáchlejší gesta byla přímo úměrná naléhavosti programního hudebního sdělení v sílící první gradaci symfonického obrazu. Druhá gradace pak byla doširoka rozvinutá v pečlivém odstínění, právě tak jako postupné opadávání napětí, jímž byla vyrovnaně vystřídána. Těžiště spočívalo v takto pojatém, nepřemrštěně grandiózním výrazovém účinu, kdy interpretační i posluchačská pozornost byla nutně soustředěna na výborné dechy, aby – vzhledem k začátku skladby – symetricky došlo k vyrovnanému zklidnění na závěr, včetně zdařilých lyrických partií.

Celý článek

David Robertson: Z Newyorské Met k České filharmonii

Markéta Jůzová | 03/20 |Festivaly, koncerty

Milovníci operní hudby a klasiky měli během krátké doby jedinečnou možnost poznat blíže dirigentské umění renomovaného amerického Maestra. David Robertson, který dlouhodobě spolupracuje s newyorskou Metropolitní operou, řídil ve světoznámém divadle 1. 2. 2020 operu Porgy a Bess George Gershwina. Prostřednictvím skvělého mezinárodního projektu „The Met: Live in HD“ mohli zájemci i u nás ve vybraných kinech navštívit přenos představení pod jeho taktovkou. Hned nadcházející týden po mimořádně krásném operním večeru zavítal dirigent do Prahy, kde ve dnech 6. – 8. 2. ve Dvořákově síni Rudolfina hudebně nastudoval program na abonentní koncerty cyklu C s Českou filharmonií.

Celý článek

Dechová harmonie s úpravou Mahlera

Julius Hůlek | 03/20 |Festivaly, koncerty

V rámci jubilejní 125. sezony Českého spolku pro komorní hudbu došlo k dramaticky i interpretačně naprosto jedinečné symbióze v evokaci žánru náležejícímu původně historicko-stylovému období hudebního klasicismu, a to prezentací umění tzv. dechové harmonie, charakteristické párovým obsazením převážně dřevěných dechových nástrojů. Stalo se tak koncertem komorního souboru PhilHarmonia Octet (13. 1.) v obsazení Vilém Veverka a Monika Fürbach Boušková (hoboje), Karel Dohnal a Irvin Venyš (klarinety), Václav Vonášek a Martin Petrák (fagoty), Ondřej Vrabec a Hana Šuková (lesní rohy).

Celý článek

Jazz čtyř kontinentů: Marc Copland Trio

Vladimír Kouřil | 03/20 |Horizont

Cyklus Jazz čtyř kontinentů pořádá klub Jazz Dock každoročně v druhé půli sezony a dramaturgie představuje špičkové sólisty a kapely současné jazzové scény. Koncert 5. 2. uvedl poprvé v Česku jednoho z nejuznávanějších klavíristů dnešního jazzu, Marka Coplanda. Přijel s triem dlouhodobých spoluhráčů, jimiž jsou neméně proslulé hráčské osobnosti – kontrabasista Drew Gress a bubeník Joey Baron. Hudba tria je založena na průběžném trialogu nástrojů, což má své stylové základy u progresivistů moderního jazzu 60. let, počínaje triem pianisty Billa Evanse. Znamenalo to odklon od způsobu hry mainstreamových bebopových virtuosů, zvláště v uvolněné improvizaci, významně také ve hře rytmiky, která reagovala na hru svých spoluhráčů a nebyla jen průběžnými držiteli rytmické struktury skladby.

Celý článek

Šedá Turandot

Helena Havlíková | 03/20 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Opera Národního divadla teprve 23. 1. představila v historické budově ND svou první premiéru sezony 2019/20 – Turandot Giacoma Pucciniho. Nastudoval ji hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, režie, scéna a světelný design vytvořila Zuzana Gilhuus, kostýmy Boris Hanečka a choreografii Martin Dvořák. Je jasné, že se „zlatá kaplička“ nemusí omezovat jen na český repertoár, o který by ovšem měla pečovat prvořadě (ale nečiní tak), přece jen tato poslední Pucciniho opera patří při existenci dvou pražských scén do Státní opery, když už jedním z tak vehementně prosazovaných argumentů sloučení ministra Bessera měla být lepší koordinace operního repertoáru.

Celý článek

Nové nastudování muzikálu West Side Story v Ostravě

Milan Bátor | 03/20 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Progresivní dramaturgie souboru operety/muzikálu Národního divadla moravskoslezského je již poměrně vyhlášená. Osobně jsem zažil několikrát setkání s mladými studenty pražských konzervatoří, kteří jezdí na ostravský muzikál, aby se podívali, „jak se to má správně dělat“. Dostála nová inscenace West Side Story vysoké laťce, kterou se snaží Ostrava držet? Byli jsme se podívat na obou premiérových obsazeních, které se uskutečnily ve čtvrtek 6. a v sobotu 8. února.
Leonard Bernstein je bez dlouhého rozmýšlení jednou z největších osobností hudby 20. století. Jako nikomu jinému se tomuto potomku ruských emigrantů z malé vesnice na Ukrajině podařilo úspěšně propojit profese světově uznávaného dirigenta, skladatele, klavíristy a jedinečného popularizátora, který nenuceně přivedl ke klasické hudbě tisíce lidí. K uvedenému výčtu jeho dovedností bychom správně museli ještě přidat vynikající knihy, mecenášskou činnost, propagování jazzu a opery. Bernstein byl zkrátka skutečnou moderní renesanční osobností s naprosto univerzálním darem vysvětlovat, propojovat a nadchnout.

Celý článek

Přímé přenosy z Met – George Gershwin: Porgy a Bess

Markéta Jůzová | 03/20 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Metropolitní opera v New Yorku zahájila svou aktuální sezonu 23. 9. 2019 slavnostní premiérou opery Porgy a Bess Georga Gershwina, která se na repertoár divadla vrátila v nové inscenaci po téměř třiceti letech. K režii byl přizván významný americký tvůrce James Robinson, který ve světoznámém divadle debutoval.
Kompozice opery, jejíž světová premiéra se konala v Colonial Theatre v Bostonu 30. 9. 1935 a brzy poté se premiéra uskutečnila 10. 10. 1935 i v newyorském Alvin Theatre na Broadwayi, se zpočátku nesetkala s uznáním, které by si zasloužila. Kritiky byla přijata negativně, zejména kvůli tehdejší situaci ve společnosti, v níž panovala silná rasová diskriminace. Robinson se ovšem již ocitl ve výrazně snazší společenské situaci.

Celý článek

Mozartwoche 2020

Robert Rytina | 03/20 |Zahraničí

„Dámy a pánové, vypněte si, prosím, své mobilní telefony. Nahrávání a fotografování je během představení zakázáno. Věřím, že si užijete fantastický a neopakovatelný večer, Mozart žije!“ O tom, komu patří hlas, který promlouval k návštěvníkům jednotlivých programů letošního ročníku festivalu Mozartwoche v Salcburku před začátkem každého z nich, pochyboval asi jen málokdo. Rolando Villazón, jenž zde zastává funkci intendanta, je zkrátka takovou mediální hvězdou, že zejména německy mluvící publikum zná pěvcův verbální projev i z mnoha televizních talk show a zábavných pořadů. Není proto divu, že po každé z repríz úvodního hlášení se v hledišti vždy ozval uznalý potlesk... Villazón si ho ale za právě skončený ročník festivalu, který probíhal ve dnech 23. 1. až 2. 2. 2020, skutečně zasloužil, a rozhodně nejen za tak úspěšnou nahrávku svého dvojjazyčného telefonního a fotografického varování.

Celý článek

Úžasná Marlis Petersen jako Salome ve Vídni

Karla Hofmannová | 03/20 |Zahraničí

První premiérou v roce 2020 v Divadle Na Vídeňce byla v lednu Salome Richarda Strausse. Tato opera je v současné době velmi často uváděná, ale aby ji hrála dvě operní divadla v jednom městě současně, to je podivné. Že by šlo o soupeření mezi dvěma vídeňskými scénami? Ve Vídeňské státní opeře se hraje inscenace z roku 1972 a zatím v posledním představení 24. 1. 2020 zpívala Lise Lindstrom. Premiéra v Divadle na Vídeňce proběhla 18. 1. 2020, v titulní roli vystoupila Marlis Petersen. Takže to spíš vypadá na štafetu.
Srovnávat obě inscenace by bylo sice zajímavé, ale zbytečné. Po úctyhodných 48 letech by to bylo i nefér. Navíc v Divadle na Vídeňce je prostředí i jeviště komornější, čehož chytře využil režisér Nikolaus Habjan a přinesl do opery málokdy využívaný prvek. Loutkové divadlo. Scéna, jejímž autorem je Julius Theodor Semmelmann, je jednoduchá, strohá a monumentální. Od ní se dobře odrážejí postavy dramatu v současných kostýmech, jejichž autorem je Cedric Mpaka. Královský pár je sice ve slavnostním, ale příliš nedráždí. Pánové v oblecích, vojáci v replikách izraelských uniforem. Hlavní postavy, Salome a Jochanaan, jsou v jednoduchých kostýmech, Salome nenápadné dívčí šaty v závěru odkládá a je jen v tenké košilce.

Celý článek

Mozaika nejslavnějších operních režisérů - Stefan Herheim

Pavel Horník | 03/20 |Studie, komentáře

V současné době se musíme chtě nechtě smířit s tím, že operní režiséři a scénografové nám budou předvádět klasická operní díla jinak, než na co byla dřívější generace zvyklá. Není důležité, jak dalece bude děj transponován do odlišných reálií, ale jak kvalitně nebo srozumitelně. A takovým současným renomovaným vykladačem operních děl je letošní mladě vypadající padesátník, norský režisér Stefan Herheim.
Rodák z Osla v podstatě vyrůstal v divadelním prostředí, protože jeho otec byl hráčem na violu v orchestru norské opery v hlavním městě. Malý Stefan viděl operu poprvé již v šesti letech a Wagnerova Tristana a Isoldu v sedmi letech. Navštěvoval samozřejmě také baletní představení. Na hudební škole studoval violu a muzikantské vzdělání a láska k hudbě mu později velmi pomáhaly v hlubším přístupu k operním inscenacím. Divadlem byl přímo fascinován a doma již odmala hrál inscenace s loutkovým divadlem. Později dokonce založil soubor, který s loutkovými inscenacemi oper, které sám režíroval, jezdil po celém Norsku.

Celý článek

Slovenský skladatel Ivan Buffa: Musíte věřit tomu, co děláte

Milan Bátor | 03/20 |Studie, komentáře

Před dvanácti lety Ivan Buffa založil Quasars Ensemble. Název je inspirován kvasary, vesmírnými tělesy, která jsou zdrojem silného rádiového záření. Předpokládá se o nich, že jsou to reliktní objekty z raného období vývoje galaxií a vesmíru. Jejich objev v 60. letech minulého století vedl k zásadnímu průlomu v poznávání kosmu. Slovenský skladatel a klavírista Ivan Buffa je muž, který vnímá hudbu v nesmírně zajímavých kontextech, širokoúhlé polaritě a celistvosti. Je přesvědčen, že v hudbě napříč staletími po současnost existuje kontinuita. Ivan Buffa se narodil v roce 1979 v Košicích. Konzervatoř v Košicích vystudoval v oborech hra na klavír (O. Reiprich, P. Kaščák) a skladba (J. Podprocký).

Celý článek

Fenomén Janáček V: Několik zastavení s géniem hudby 20. století

Zbyněk Brabec | 03/20 |Studie, komentáře

DÍLO LEOŠE JANÁČKA NA ČESKÝCH HUDEBNÍCH NOSIČÍCH
Prakticky od počátku 20. století se lidstvu podařilo zachytit hudbu na gramofonové desce (záměrně opomíjím fonografy apod.), a tím umožnit hudbymilovným posluchačům, aby své oblíbené skladby mohli poslouchat ve svých domovech. Samozřejmě se tak i zachytilo interpretační umění velkých umělců, byť někteří se do gramofonových studií nedostali (např. významná turecká sopranistka 2. poloviny 20. století Leyla Gencer má množství pouze živých nahrávek, protože studia opanovaly tehdy především Renata Tebaldi a Maria Callas). Díky zvukovým záznamům můžeme sledovat, jak se např. v uplynulých sto letech vyvíjela mozartovská interpretace.

Celý článek

Kantáty Bohuslava Martinů na básně Miloslava Bureše

Vít Zouhar | 03/20 |Studie, komentáře

Kritická edice kantát Bohuslava Martinů na básně Miloslava Bureše (tzn. 4. svazek Souborného vydání díla Bohuslava Martinů) představila partitury Otvírání studánek, H 354, Legendy z dýmu bramborové nati, H 360, Romance z pampelišek, H 364, a Mikeše z hor, H 375, v podobě, v jaké je skladatel zamýšlel, avšak nikdy sám ve všech detailech nedořešil. Nakladatelství Bärenreiter edici vydalo s podporou Nadace Bohuslava Martinů a Grantové agentury České republiky. Mnohá místa zůstala po desetiletí otevřená a nekorigovaná (chybějící texty, vokály, dynamika, tempa, opakování motivů, které neodpovídají metru atp.). Nejasnosti a chyby poznamenaly nejen dřívější vydání, ale také ovlivnily interpretaci kantát. Na základě zevrubného výzkumu pramenů se podařilo autorovi této stati ve spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů vytvořit edici, která odpovídá skladatelovu původnímu záměru.

Celý článek

Dostaveníčko u kláves - Óda na harmonium

Jakub Zahradník | 03/20 |Svět hudebních nástrojů

Občas mi někdo zavolá, že by se ho rád zbavil. Levně prodal, nebo i daroval. Mnozí si ho pletou s pianinem nebo s varhanami. Ale nikdo mi nevolá, že by ho chtěl. Každou chvíli se na internetu objeví nějaký ten zajímavý kousek za cenu mírnou, ale je to samozřejmě na G. O. Jenže málokdo je ochoten zaplatit za jeho opravu. Tak se obchodování s tímto artiklem podobá obchodování s vídeňskými klavíry – zdá se nemyslitelné. Co harmonium komu udělalo, že zájem o ně je tak minimální?
Víme, že jde, podobně jako u harmoniky, o nástroj jazýčkový. Přes řady jazýčků proudí vzduch z měchů, které uvádí hráč do pohybu při hře šlapáním a současně preluduje na klaviatuře. (Jestli je schopen to zkoordinovat, může do toho samozřejmě i zpívat.) Čta to, moderní člověk zpitomělý reklamními slogany si na chvilku pomyslí, zdali by se jeho sláva nedala oprášit, kdyby se postavila na fyzickém výkonu… „Odhoďte rotoped a získejte dva v jednom – kondici i hudbu.“ Jenže takhle si na zpohodlnělou muzikantskou obec, která má k dispozici elektronické klávesy, nepřijdeme. (Ve skutečnosti však šlapání měchů jde lehce, nepředstavuje žádnou námahu a pro hráče se brzo zautomatizuje, takže o tom ani neví.)

Celý článek

Nové operní nahrávky na CD

Zbyněk Brabec | 03/20 |Revue hudebních nosičů

Nejnověji vydané opery na CD nosičích patří v drtivé většině k těm, které se na jevištích uvádějí jen výjimečně, které léta ležely v hudebních archivech a které potěší nejspíš operní fandy, přesycené nekonečným uváděním a nahráváním Traviat, Rigolettů, Tosek, Carmen a podobných operních hitů. Nebojme se do těchto oper zaposlouchat, často budeme překvapeni, kolik krásné hudby obsahují. Poměrně hodně vydávaných oper pochází z barokního období. Jsou to zejména díla francouzských skladatelů Lullyho a Rameaua. Lullyho Phaéton měl premiéru v roce 1683 v Palais Royal ve Versailles a bezesporu patří k nejkrásnějším operám svého autora. Často se také právem uvádí, že Lully byl zakladatelem francouzské opery. Jeho nástupcem se stal později Jean-Philippe Rameau, který se operní tvorbě začal věnovat až od svých padesáti let, kdy napsal svou první operu Hippolyte et Aricie. Jeho opera Galantní Indové vznikla v roce 1735, o rok později byla přepracována. Její příběh nás zavádí do Indie, Peru a Severní Ameriky. Opera byla poprvé uvedena 23. srpna 1735 v Palais-Royale v Paříži.

Celý článek

Aktuální číslo:

cover

Hudební rozhledy 03/20

Partneři:

 
 
d
 

Vyhledávání: