Hudební Rozhledy

Festival ve Znojmě zahájil i ukončil s noblesou

Karla Hofmannová | 09/10 |Festivaly, koncerty

Patron festivalu – houslista Pavel Šporcl

Červenec ve Znojmě je ve znamení hudebního festivalu a vína. Již šestým rokem se snaží nejen o lidovou zábavu, ale i o kvalitní umělecké počiny s nápaditou dramaturgií. Letos je to „Číše vína s anglickou královnou“, která sice nepřijela, ale jako patronka festivalu ji zastoupila anglická velvyslankyně Sian MacLeod. Dalším patronem festivalu byl houslový virtuos Pavel Šporcl, který zde měl hned několik vystoupení.
Zahajovací koncert festivalu Znojmo (9. 7. 2010, jízdárna Louckého kláštera) byl zcela ve znamení anglické hudby. Houslový koncert h moll, op. 61 Edgarda Elgara se u nás v podstatě nehraje, jeho uvedení proto bylo dramaturgicky zajímavé. Postromantický anglický autor je poněkud eklektický, třívětý koncert staví na opakovaném střídání pomalých sólových melodických a melancholických částí s rychlými technicko-virtuosními pasážemi a na střídání pasáží orchestrálních a sólových, bez nosných melodických témat. V jízdárně Louckého kláštera je akustika velmi dobrá, zvuk modrých houslí se proto nesl sladce a něžně, někdy s dráždivě melancholicky zastřeným témbrem a s niterným výrazem, ale orchestr zněl málo transparentně, poněkud splýval v doprovodný zvuk, ze kterého jen občas vykoukly energicky žestě či svítivě smyčce. Dirigent Charles Olivieri-Munroe vedl Symfonický orchestr Českého rozhlasu s noblesou a technicky čistě a přehledně, ale spíš nechával iniciativu sólistovi. Ve druhé polovině koncertu zaznělo edukativní dílo Benjamina Brittena „Variace a fuga na téma Henryho Purcella, op. 34, Průvodce mladého člověka orchestrem“, kdy plasticita orchestru již zazněla v plné šíři. Milým průvodcem byla Martina Preissová a koncert přenášel live Český rozhlas 3, stanice Vltava.

Závěrečnou akcí festivalu (25. 7. 2010, kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava) bylo fenomenální dílo mistra hudebního baroka Georga Friedricha Händela Mesiáš, HWV 56. Koncert byl nahráván Českým rozhlasem, a proto bylo dílo uvedeno bez obvyklých škrtů. Text, složený z úryvků Starého a Nového zákona, byl promítán na titulkovacím zařízení, zpěváci zpívali v anglickém originále. The Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir pod energickým vedením dirigenta Romana Válka předvedli vynikající výkon, orchestr zněl vyrovnaně bez jakéhokoli rozlaďování původních nástrojů. Obdiv za soustředěný a vůdčí výkon si zaslouží jak koncertní mistr Peter Zajíček, tak cembalistka Monika Knoblochová. Sólo na clarinu v podání Lászla Predyho bylo vyvážené a korespondovalo skvěle s barytonem. Sbormistryně Tereza Válková připravila smíšený sbor, složený z mladých kvalitních pěvců, velmi precizně, všechny hlasové skupiny zněly vyrovnaně, soprány byly lehké a nosné, alty a tenory barevné, jen snad basy by snesly barevnější volumen v pedálech. Vyhlášené Alleluja bylo monumentální a nosné, vzkříšení jásavé a Amen dojímavé a osvobozující. Sólisté Národního divadla v Praze se zhostili svých partů na vysoké úrovni. Sopranistka Michaela Šrůmová se pohybovala lehce v koloraturních i melodických pasážích a její hlas zněl vpravdě andělsky, kontratenor sólisty Varšavské opery Jakuba Burzyńského svítil i hladil, vznášel se do koloratur a nesl se v procítěné kantiléně, tenor Jaroslava Březiny zněl pevně a razantně jako polnice, Roman Janál vybavil svůj baryton barevným volumenem a úderností. Koncert byl přenesen na poslední chvíli z kostela Sv. Kříže do premonstrátského kostela v Louce u Znojma, což bylo rozhodnutí prozíravé, neboť chrám s trojlodí z počátku 13. století má vynikající akustiku a je prostornější než ten původně zamýšlený, takže pojal všechny zájemce o koncert, který byl beznadějně vyprodaný. Závěr znojemského festivalu byl ukončen důstojně a majestátně.

Nahoru | Obsah