Hudební Rozhledy

Světová premiéra Svatojánských vigilií Jiřího Pavlici

Jiří Kolář | 09/16 |Festivaly, koncerty

Nebylo to poprvé, co se na koncertním pódiu sešli představitelé dvou odlišných hudebních světů – Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (dirigent Stanislav Vavřínek) a oblíbený, svým současným širokým hudebním záběrem a netradičním repertoárem zcela ojedinělý ansámbl Hradišťan (umělecký vedoucí Jiří Pavlica). A kolik má Hradišťan jen v Praze nadšených příznivců, prokázala jednoznačně 8. a 9. 6. 2016 zcela zaplněná Smetanova síň Obecního domu. Spojená hudební tělesa nabídla totiž ve společném provedení kromě známých i méně známých Pavlicových písní světovou premiéru jeho Svatojánských vigilií.

Přiznám se, že dávám např. přednost lidové písni v přirozeném podání lidových zpěváků než její interpretaci operními pěvci či zpěváky z oblasti populární hudby. Především vokální hudba s jednoznačným obsahovým sdělením totiž ztrácí v netradičním provedení obvykle to, co by nemělo žádné hudbě nikdy chybět – pravdivost. Ale v současné době je v celém světě boření zdí mezi jednotlivými hudebními žánry „in“ a jejich spojením vznikají někdy velice zajímavé, posluchačsky atraktivní skladby.
Jak již bylo řečeno, Symfonický orchestr FOK a soubor Hradišťan realizovaly již několik společných hudebních projektů, k nimž patří např. adventní a vánoční koncerty nebo suita Chvění, kterou komponoval Pavlica přímo pro tuto spolupráci. Ve svém novém díle – Svatojánských vigiliích – přichází autor s dalším původním námětem, který pojímá v jeho širších filozofických i historických souvislostech. „V životě člověka jsou chvíle,“ říká, „kdy si silněji uvědomuje svou sounáležitost s přírodou, vesmírem a plynutím věků, kdy se intuitivně i vědomě stává součástí vyššího řádu… Jedním z nejmagičtějších období v ročním koloběhu je letní slunovrat, k němuž se váže mnoho rituálů, které přetrvaly po staletí. Při vigiliích neboli nočním bdění je člověku dovoleno se do magického světa obřadů ponořit hlouběji, a vnímat tak intenzivněji jejich výjimečnost, kdy ožívají nadpřirozené síly svatojánské noci a otvírají se brány do jiných světů…“
Svatojánské vigilie na texty Josefa Veselého, staroslověnský překlad Matoušova evangelia a lidovou poezii jsou přibližně čtyřicetiminutovou devítidílnou suitou střídající části čistě orchestrální s vokálně instrumentálními. Pouze jeden díl má i formu melodramu (recitátorka Kristýna Podzimková). Zvuk plně obsazeného symfonického orchestru doplnil autor někdy barvou dvou cimbálů a specifických „hradišťanských“ bicích nástrojů, vokální složku většinou folkového charakteru interpretovali Jiří Pavlica, Alice Holubová, mužský pěvecký ansámbl Hradišťanu a v méně významné úloze i dívčí okteto Canti di Praga (umělecký vedoucí Jan Svejkovský). Působivá, přece však přes veškerou snahu o kontrast poněkud stereotypní hudba postrádala v dynamicky vypjatějších orchestrálních místech, bohužel, potřebnou textovou srozumitelnost, přestože všichni zpěváci zpívali na mikrofony. Lze doufat, že rozhlasová nahrávka tento nedostatek odstraní.
Světovou premiéru Pavlicových Svatojánských vigilií právě tak jako jeho devět autorem komentovaných písní, které zazněly v druhé části programu, přijali posluchači s nadšeným ohlasem. Dlouhotrvajícím potleskem při standing ovation si pak vynutili přídavek – část Svatý z úspěšného Pavlicova díla Missa brevis pastoralis.

Nahoru | Obsah