Hudební Rozhledy

Leticia Moreno: Host Pražského jara

Markéta Jůzová | 05/19 |Rozhovory

Leticia Moreno

Hvězdná španělská houslistka Leticia Moreno přijala pozvání na koncert Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Ve Dvořákově síni Rudolfina se představí 30. 5. 2019 společně se svými krajany. Dirigent Jaime Martín a Orchestra de Cadaqués nastudovali díla z tvorby španělských a ibero-amerických skladatelů: zazní tak skladby Isaaka Albénize, Astora Piazzolly, Manuela de Fally a Juana Crisóstoma de Arriaga. Dramaturgická koncepce jejich koncertního programu je součástí víceletého cyklu MHF Pražské jaro, jehož vedení se v roce 2016 rozhodlo prezentovat festivalovou nabídkou také španělskou hudební kulturu s jejími přesahy do Latinské Ameriky. Mimořádně talentovaná houslistka Leticia Moreno studovala na Escuela Superior de Música Reina Sofía v Madridu, Vysoké škole pro hudbu a tanec v Kolíně nad Rýnem a Guildhall School of Music & Drama v Londýně.

V roce 2012 jí Organizace evropských koncertních síní (ECHO) udělila prestižní Cenu vycházející hvězdy (ECHO Rising Star). Zvítězila v řadě mezinárodních soutěží, vystupuje s významnými zahraničními dirigenty a orchestry. Je velmi žádanou komorní, recitálovou a sólovou hráčkou. Leticia Moreno nahrává pro prestižní label Deutsche Grammophon. Své nejnovější album nazvané Piazzolla natočila ve studiích v Londýně a Berlíně společně s Londýnskou filharmonií, kterou dirigoval Andrés Orozco-Estrada. Pozoruhodné je rovněž její album Spanish Landscapes – a study of Spanish Music / Španělské krajiny – studie španělské hudby a její debutové CD s díly Dmitrije Šostakoviče a Petrohradskou filharmonií pod taktovkou Jurije Těmirkanova.
V Praze bude Leticii Moreno doprovázet Orchestra de Cadaqués, který byl založen v roce 1988 z iniciativy mladých hudebníků ze Španělska a dalších evropských zemí. Když slavný britský dirigent a houslista Sir Neville Marriner zastával v letech 1992–2016 post čestného dirigenta Orquestra de Cadaqués, vyjádřil se o španělském tělese chvályhodnými slovy: „Energický, vášní prodchnutý orchestr, jakým je Orquestra de Cadaqués, by měla mít každá země. To, že je tělesem s kořeny ve Středomoří, jež má zároveň jasně kosmopolitní zaměření, z něj činí jedinečný orchestr.“ Španělský dirigent a flétnista Jaime Martín stojí v jeho čele od roku 2011 a je rovněž uměleckým ředitelem mezinárodního festivalu ve svém rodném městě Santander. V zahraničí řídil např. Academy of St. Martin in the Fields, Královskou liverpoolskou filharmonii, Londýnskou filharmonii či Orchestre Philharmonique de Radio France.
Před pražským festivalovým koncertem si Leticia Moreno našla čas na rozhovor...

  • Proč jste se rozhodla studovat na Escuela Superior de Música Reina Sofía v Madridu?
    Měla jsem velké štěstí, že se instituce nacházela jen pět minut od mého domova. Již v dětství jsem navštěvovala její studentské koncerty. Když mi bylo jedenáct, získala jsem na této škole stipendium a poznala tam svého dlouholetého pedagoga Zakhara Brona.
  • Jak na svého pedagoga vzpomínáte?
    U Zakhara Brona jsem studovala od dvanácti do sedmnácti let. Tenkrát jsem si procházela velmi citlivým obdobím dospívání a prožila jsem ve svém životě mnoho změn. Líbilo se mi, že Bron své studenty vždy povzbuzoval, aby dosáhli svých cílů.
  • Stala jste se nejmladší stipendistkou prestižní Nadace Alexandera von Humboldta na Vysoké škole pro hudbu a tanec v Kolíně nad Rýnem a studovala jste rovněž v Londýně na Guildhall School of Music & Drama...
    Ano, díky zmíněné prestižní škole v Kolíně nad Rýnem, na kterou mi Nadace Alexandera von Humboldta poskytla stipendium, jsem také mohla zrealizovat některé ze svých prvních recitálů v Německu. Občas jsem koncertovala i pro vědce. K nejzajímavějším zážitkům v mém životě určitě patřilo vystoupení pro osobnosti, mezi nimiž bylo čtyřicet držitelů Nobelových cen. V Londýně jsem vystudovala Guildhall School of Music & Drama, kde mým pedagogem byl David Takeno, jenž se stal pro mne opravdovou inspirací.
  • Kteří houslisté vás nejvíce ovlivnili?
    Nechtěla bych hovořit jen o houslistech. Vždy jsem milovala poslech různých nástrojů. Často jsem poslouchala nahrávky klavíristy Artura Rubinsteina a dívala se na videa dirigenta Carlose Kleibera. Houslisté David Oistrach, Jascha Heifetz, Christian Ferras, Ginette Neveu, Ivry Gitlis a jejich nahrávky jsou pro mne stále obrovským zdrojem inspirace, stejně jak Maxim Vengerov z doby mých studií nebo obrovský seznam mých kolegů a bývalých spolužáků, které rovněž obdivuji.
  • V roce 2012 jste získala od mezinárodní Organizace evropských koncertních síní (ECHO) prestižní Cenu vycházející hvězdy (ECHO Rising Star). Co pro vás krásné ocenění znamenalo?
    Jednalo se o velmi významný krok v mé kariéře. Během roku jsem vystupovala ve většině významných koncertních síní se svým nejoblíbenějším recitálovým programem a u labelu Deutsche Grammophon jsem realizovala své debutové CD s názvem Spanish Landscapes / Španělské krajiny. Koncerty pro mnoho různých posluchačů v rámci jedné sezony a dlouhé recitálové turné mne značně obohatily cennými zkušenostmi.
  • Jak dlouho hrajete na vzácné housle z roku 1762, jejichž výrobcem byl proslulý neapolský hudební nástrojař Niccolò Gagliano?
    Již od roku 2008. Mám pocit, že housle jsou součástí mého těla. Poznám se v tónu. Nástroji velmi důvěřuji.
  • Postupně jste začala nahrávat pro prestižní label Deutsche Grammophon. Proč jste se rozhodla na svůj první kompaktní disk nahrát Koncert pro housle a orchestr č. 1 a moll, op. 99 Dmitrije Šostakoviče s dirigentem Jurijem Těmirkanovem a Petrohradskou filharmonií?
    Koncert jsem se učila od začátku se svým mentorem Mstislavem Rostropovičem, což byla pro mne opravdová příležitost, a Jurij Těmirkanov mne ke koncertování s Petrohradskou filharmonií pozval. Když jsme se poprvé setkali a dílo zahráli, cítili jsme při interpretaci silné porozumění. Oba jsme se shodli, že by bylo krásné, kdybychom naše vystoupení zachovali i pro další posluchače. Tak se ona živá nahrávka zrodila a inspirovala nás k dalším společným koncertům...
  • Ve francouzském renomovaném deníku Le Figaro v roce 2014 o vás vyšla výstižná chararkteristika: „Má půvab tanečnice flamenka, výrazovou sílu andaluské cantaory a spalující pohled některé z hrdinek Pedra Almodóvara. Španělsko bezpochyby nalezlo skvělou ambasadorku své hudby.“ Co si myslíte o tomto názoru?
    Jsem opravdu hrdá na zemi, ve které jsem se narodila, na Španělsko. Velmi mne těší, že mohu být příkladem velkého talentu, který máme v zemi. Je úžasné, kolik osobností je v každé oblasti.
  • Na festivalu Pražské jaro vystoupíte 30. 5. 2019 ve Dvořákově síni Rudolfina společně se španělským dirigentem a orchestrem. Jaime Martín bude na koncertě řídit Orchestra de Cadaqués. Vyhovuje vám jeho styl práce?
    Miluji hudbu a společné koncerty se svým přítelem Jaimem. Je velmi vášnivým hudebníkem a interpretovat s ním různé skladby znamená zažít i spoustu legrace. Velmi dobře si rozumíme.
  • Posluchačům představíte cyklus Čtyři roční doby Buenos Aires. Co se vám líbí na hudbě Astora Piazzolly?
    Piazzolův svět je naprosto úžasný vesmír. Skladatel patří k mým nejoblíbenějším, věnovala jsem mu nejaktuálnější album. Dílo Estaciones Porteñas de Buenos Aires, které zahrajeme na Pražském jaru, jsem také nahrála a zařadila na CD. Piazzolla do mého života vnesl hodně svobody a štěstí. Jeho hudba se dotýká nejhlubších strun naší duše a hudební rozmanitost, kterou vyjadřuje, je naprosto báječná. Věřím, že si všichni užijeme vystoupení a poslech jeho pestré mistrovské skladby!
  • Ve Vídni v Musikvereinu jsem měla možnost realizovat interview se Zubinem Mehtou. Vy jste s ním a s Orchestra del Maggio Musicale Fiorentino spolupracovala a Mehta řekl, že jste ve všech ohledech excelentní a skvělá umělkyně. Jak na Maestra Mehtu vzpomínáte?
    Zažili jsme spolu skvělé koncertní okamžiky, opravdu intenzivní dojmy...
  • Kdo je vaším nejlepším kritikem?
    Já sama, ale jsem ráda, když se mi dostane zpětné vazby od mých nejbližších přátel a kolegů.
  • Jak dlouho zkoušíte novou skladbu ze svého repertoáru?
    Záleží na díle, práci a období, kdy nové dílo studuji. Délka je tedy velmi odlišná.
  • Mohla byste popsat svůj styl přípravy interpretace nové skladby?
    Mým jediným cílem je dostat se co nejblíže ke skladateli, jak mne to učil můj mentor Mstislav Rostropovič. Věřím, že mne vede můj hudební instinkt. Obvykle se jedná o přirozený proces, který však není snadný. Transformace, kterou je třeba projít do zvnitřnění nového díla, je obrovská.
  • Jakým směrem chcete rozšířit svůj repertoár klasické hudby?
    Baví mne hrát širší škálu stylů od barokních skladatelů po soudobé autory. Jsem otevřená jakémukoli uměleckému projevu a mám zájem neustále rozšiřovat svůj repertoár v jakémkoli druhu neortodoxního či nečekaného směru.
    Poslední dílo, které jsem zahrnula do svého repertoáru, mi věnoval můj obdivovaný peruánský skladatel Jimmy López. Dílo nazvané Aurora pro sólové housle a orchestr je inspirováno přírodním fenoménem polární záře, jíž byl skladatatel svědkem ve Finsku, kde studoval.
    Jimmy nyní sídlí v USA a světová premiéra byla naplánována na 3. 5. 2019 s Houstonským symfonickým orchestrem, který si koncert objednal. Dílo nastudoval dirigent Andrés Orozco-Estrada, s nímž pravidelně spolupracuji již roky. Kompozice zahrnuje světelnou show. Jedná se o jeden z nejzajímavějších projektů, do kterých jsem se kdy zapojila. Dostala jsem tak neuvěřitelnou šanci stát se živou součástí tvůrčího procesu.
  • Které skladatele preferujete? Líbí se vám česká hudba?
    Vždy jsem šíleně zamilovaná do hudby skladatele, jehož kompozici v daném momentu hraji před publikem. Česká hudba a umění všeobecně patří k mým nejoblíbenějším.
  • Jaké jiné hudební žánry máte ráda?
    Jakoukoli dobrou hudbu. Zvuky přírody i ticha… Obdivuji zpěvačku Ellu Fitzgerald a velmi ráda poslouchám jazzového houslistu Stéphana Grappelliho...
  • Který ze svých současných projektů byste ráda vyzdvihla?
    Podílím se na na velmi specifickém projektu „Hudebníci pro UNICEF“. Opravdu jsem přesvědčena, že síla hudby je obrovská. Upřímně doufám, že díky hudbě můžeme přispět k tomu, aby se náš svět vyvíjel co nejlépe.
    Zadáno pro: MHF Pražské jaro

    Nahoru | Obsah