Hudební Rozhledy

David Newman poprvé s PKF – Prague Philharmonia

Vladimír Říha | 06/19 |Festivaly, koncerty

David Newman

Neděle 14. 4. byla významná jak pro PKF – Prague Philharmonia, tak pro pražské vyznavače americké hudby 20. století, zejména její filmové odnože, která se až nečekaně rozrostla a stala se fenoménem současnosti i s velkými evropskými následovníky.
V Rudolfinu totiž toho dne řídil PKF – Prague Philharmonia americký filmový skladatel a dirigent David Newman, a zaplněný sál v něm tak u nás vůbec poprvé uvítal zástupce slavné filmové skladatelské rodiny či téměř klanu, jenž po objevu zvukového filmu dlouho určoval vývoj Hollywoodu. Nejznámější byl zakladatel tradice Alfred Newman (Davidův otec), držitel 9 Oscarů za filmovou hudbu, hudbu psal i Alfredův bratr Lionel. U nás je znám i Davidův bratranec Randy, jenž byl autorem hudby k Formanově snímku Regtime a kdysi vystoupil v Arše s vlastním písňovým recitálem. Pětašedesátiletý David kromě jiného napsal i hudbu pro klasický americký němý snímek Sunrise z roku 1927, když mu nabídl zakladatel festivalu Sundance herec Robert Redford její živé uvedení na jednom z prvních ročníků festivalu v roce 1989. David ji nejen napsal, ale řídil i orchestr při promítání, jež bylo velkým úspěchem.

V Praze ještě před koncertem uspořádal v sídle PKF pro zájemce classwork, a i samotný koncert v Rudolfinu byl velkou školou americké hudby v Los Angeles, jak ji ovlivňoval film rovněž u autorů, kteří přímo u filmu nepůsobili, jako byl např. Igor Stravinskij. Část života v Los Angeles působil i Arnold Schönberg, jenž dle Davida byl i výborným učitelem právě pro zakládající generaci hollywoodských skladatelů.
Obě úvodní skladby večera, Stravinského Koncertní tance a Schönbergova Zjasněná noc, byly na divadelním jevišti inscenovány a mají určitou dějovou základnu. Hráči na dechové nástroje v první kompozici a smyčce ve druhé se v nich ukázali ve velké formě. Je škoda, že nebylo uvedeno žádné dílo dirigenta, ale došlo na jiného klasika filmové hudby Johna Williamse. Od něho zazněla hudba k televiznímu snímku z roku 1970 Jana Eyrová plná mysterióznosti, jež samozřejmě k tomuto románu Charlotty Bronteové patří. Nádhernou tečkou večera bylo závěrečné Concerto in F George Gershwina se sólovým klavírem amerického Nizozemce Andrewa van Oeyena. Zejména jeho podání druhé „bluesové“ věty díla s mnoha jazzovými prvky vyvolalo u publika takový ohlas, že sólista přidal i Gershwinovu píseň The Man I Love v klavírní úpravě. Newman se s PKF – Prague Philharmonia představil jako dirigent velice dobře a snad ho příště uvidíme i s jeho vlastními skladbami.

Nahoru | Obsah