Hudební Rozhledy

Nadace Bohuslava Martinů informuje

Stanislava Střelcová | 09/19 |Studie, komentáře

Jubilea osobností světové kultury, která souvisejí s naší historií, jsou vždy dobrým impulzem k připomenutí jejich díla. Letos v srpnu uplynulo už 60 let od úmrtí Bohuslava Martinů a v příštím roce oslavíme 130 let od jeho narození. Vzpomeňme i na skladatelovu manželku Charlotte, která se narodila před 125 lety. Co skladatel vytvořil pro povznesení a radost dalším generacím, o to dokázala paní Charlotte pečovat po jeho smrti téměř dalších dvacet let. Oba si uvědomovali, jak důležitá je mladá generace, a přáli si napomáhat jí z autorova odkazu.

Nadace Bohuslava Martinů podporuje uměleckou a vědeckou obec včetně talentovaných hudebníků mnoha oborů už sedmadvacet let. Přispívá pravidelně na jednotlivé tvůrčí úkoly a soutěže mezinárodního dosahu. Patří k nim MHS Pražské jaro, pěvecká Dvořákova soutěž v Karlových Varech, brněnská Janáčkova soutěž na JAMU, Concertino Praga, Kocianova a Heranova soutěž, ostravská Pro Bohemia, Písňová soutěž B. Martinů v Praze a další.
Nadace pomáhá i mezinárodním kurzům, mezi ty nejvýznamnější, propagující dílo Martinů, patří ISA – Sommerakademie Wien. Jako lektor klarinetu tam působí více než dvacet let rovněž ředitel Nadace prof. Jiří Hlaváč, který inicioval rozšíření soutěže o další české skladatele.
K novým projektům se nedávno zařadila prezentace Martinů ve Finsku na evropském workshopu komorní hry. Klarinetista a pedagog Hudební a taneční fakulty AMU v Praze Irvin Venyš o něm napsal: Projekt „Summer Woodwinds“ pořádaný Sibeliovou akademií v Helsinkách se konal počátkem června v sídle hudební univerzity a Finského rozhlasového orchestru The Helsinki Music Centre (Musikkittalo). Představily se tam evropské špičky několika národních dechových škol a vybrané hudební univerzity. Hlavní součástí setkání byla výuka mistrov-ských tříd, odpolední i večerní koncerty v moderních sálech The Music Centre Helsinki, v samotném srdci hlavního města, a také odborné přednášky týkající se metodiky výuky na dechové hudební nástroje, přípravy materiálu, repertoáru pro dřevěné dechové nástroje a dalších témat. V budově působí Finský rozhlasový orchestr v symbióze se Sibeliovou akademií, tím byla prezentace velmi profesionální a účinná v rámci klasického PR i na sociálních sítích. Česká republika se v letošním premiérovém ročníku zúčastnila díky podpoře Nadace Bohuslava Martinů, Nadace Život umělce a HAMU v Praze v rámci koncertu s názvem „Mostly Martinů“ v Komorním sále The Helsinki Music Centre, kde Dechové trio Du Bois, tvořené hobojistou Janem Thurim, fagotistou Martinem Petrákem a mnou, představilo díla Bohuslava Martinů, Ervína Schulhoffa a F. X. Thuriho. Také jsem připravil přednášku na téma „Music you didn´t know you loved“, v níž jsem představil v Evropě méně známá a zřídka hraná díla českých skladatelů 20. století opět s důrazem na našeho velkého klasika 20. století Bohuslava Martinů; zastoupeni byli ještě např. Jan Novák, Pavel Haas a Milan Slavický.
Vlastní Interpretační soutěž Bohuslava Martinů pořádá Nadace od roku 1996, kdy se jejími iniciátory stali členové správní rady a pedagogové pražské HAMU, přední interpreti – houslista Ivan Štraus a klavírista Emil Leichner. Na počest prof. Leichnera, s nímž jsme se na jaře rozloučili, se bude konat jeden z letošních festivalových koncertů. Soutěž Nadace úspěšně absolvovaly současné interpretační hvězdy, klavíristé Barbora Kryštofová Sejáková, Ivo Kahánek, houslisté Jan Fišer, Roman Patočka, Olga Šroubková, violoncellisté Tomáš Jamník, Ivan Vokáč, Václav Petr, zpěvačky Zdislava Bočková, Lucie Kaňková, Sedláčkovo kvarteto a mnoho dalších.
V současné době je hlavním uměleckým garantem soutěže i festivalu Dny Bohuslava Martinů prof. Jiří Hlaváč, ředitel Nadace. Ve dnech 29. a 30. 11. se opět utkají mladí hudebníci v oborech klavír a komorní soubory bez klavíru, v neděli 1. 12. vystoupí ti nejlepší na koncertě laureátů. Soutěže se tradičně mají možnost účastnit kandidáti z České a Slovenské republiky a zahraniční studenti českých uměleckých škol.
Prioritou zůstává jako vždy dílo Bohuslava Martinů, v dalším volitelném repertoáru nabízejí účastníci soutěže světovou klasiku a hudbu dvacátého i současného století, jmenujme např. Sylvu Bodorovou, Jiřího Gemrota, Ondřeje Kukala, Adama Skoumala, Luboše Sluku, a také Luboše Fišera, Viktora Kalabise, Hanse Krásu a Ervína Schulhoffa.
Členy porot budou i letos význační umělci a pedagogové, působící jako sólisté, v prestižních orchestrech, komorních souborech a na akademiích. Klavírní porotu, kterou tvoří Jitka Čechová, Jan Jiraský, Ivan Klánský a Jan Simon, povede garant oboru klavír, člen správní rady Nadace Ivo Kahánek. K soutěži napsal: Dlouhá léta je soutěž pevnou součástí kalendáře mladých interpretů v Čechách a na Slovensku, a systematicky pečuje o odkaz Bohuslava Martinů i české hudby jako celku. Poměrně atraktivní finanční ceny a možnost koncertních vystoupení pro laureáty, např. v rámci Dnů Bohuslava Martinů či v rámci prestižní koncertní řady Spolku pro komorní hudbu při České filharmonii, přilákaly řádku velmi kvalitních mladých interpretů, jejichž jména slibují již během samotné soutěže hodnotný umělecký zážitek.
Můj vztah k Bohuslavu Martinů je názornou ukázkou, že naše objekty zájmu si ve skutečnosti často nevybíráme my, nýbrž ony nás. Když nám můj oblíbený profesor dějin hudby na Janáčkově konzervatoři, dr. Miloš Navrátil, poprvé pustil nahrávku Inkantací, bylo to pro mne zjevení. Týden poté jsem si dělal doma pořádek v notových materiálech po babičce, učitelce na základní škole a nadšené amatérské pianistce, a ke svému velkému překvapení jsem mezi Czerného etudami, Chopinovými nokturny a Janáčkovým Chodníčkem našel originální výtisk právě 4. klavírního koncertu! Už tehdy se mi to zdálo symbolické a řekl jsem si, že bych se měl tuto skladbu někdy naučit. Pak se deset let nedělo nic, aby vzápětí přišla nabídka na vystoupení na BBC Proms v Londýně – a právě s Inkantacemi! Kruh se uzavřel, já se vrhl do práce a brzy pochopil, že tento autor je mi asi tak trochu souzený. Změnil jsem i zamýšlené téma své disertace a začal se věnovat Martinů. A bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí…

V oboru komorní hry bez klavíru je garantem člen správní rady Nadace Michal Kaňka, v porotě zasednou Václav Bernášek, Jana Brožková, Štěpán Ježek, Lubomír Malý a Jan Páleníček. Přihlásilo se osm souborů, z nichž jsou dvě kvarteta, tři tria a tři dua.
O vyjádření k soutěži jsme požádali violoncellistu Václava Bernáška: Soutěžní vystoupení je podmíněno provedením některé z komorních skladeb Martinů v příslušné konfrontaci s historickými vazbami s jeho tvorbou a osobností. Fakt, že komorní soubory bez klavírního partnera, při vědomí, jak velkoryse Martinů klavír ve svých partiturách prezentuje, činí tento soutěžní obor zcela ojedinělým. Jako kvartetista musím s neskrývaným obdivem a vděkem konstatovat tvůrčí štědrost Bohuslava Martinů v podobě díla pro nás smyčcaře. Nabízí se tak soutěžní přehlídka mladých talentovaných interpretů, pro něž může být soutěž první výraznou repertoárovou sondou do tvorby jednoho z velikánů a spolutvůrců evropské hudební kultury 20. století. Soutěžní atmosféra má samozřejmě svá specifika a příprava vyžaduje zvýšené úsilí a koncentraci, ale to se po mém soudu každému z účastníků, bez ohledu na umístění, promítne v konečném důsledku jako plus. Soutěž je veřejnosti přístupná včetně závěrečného večera, kde se představí vítězové jednotlivých oborů. Pro soutěžící bude naplněný sál určitě vítanou podporou. Při svém zamyšlení mi dovolte malou vzpomínku na setkání s paní Charlottou Martinů na jednom z koncertů orchestru FOK, na setkání s životopiscem Martinů Milošem Šafránkem, kterého pozval na zkoušku Emil Leichner, bývalý primárius Klavírního kvarteta B. Martinů, když jsme společně studovali skladatelův překrásný Klavírní kvartet č. 1. Shodou okolností jsme také natočili zmíněný kvartet a oba Klavírní kvintety po létech s kolegy z Kocianova kvarteta spolu s klavíristou Ivanem Klánským. Rád také vzpomínám na dirigenta Jiřího Bělohlávka, spolužáka, a mohu snad vyslovit – přítele. Jeho přičiněním orchestr FOK nastartoval bývalou elitní formu a Smetanovou síní Obecního domu opět zněl Bohuslav Martinů. Jako bývalý „fokař“ vnímám toto období s povděkem, vzpomínkou na provedení 6. symfonie „Symfonické fantazie“ a dalších skvělých orchestrálních kompozic. A drobný dovětek: Ke všemu, co jsem věděl ze školy a profesní praxe o životě a díle Martinů, chybělo jediné – zajet na Vysočinu, po létech navštívit Poličku, památník a místo posledního odpočinku – učinil jsem tak a bylo to dojemné. Doporučuji všem.

Interpretační soutěž Nadace se opětovně koná v rámci letošního festivalu Dny Bohuslava Martinů, který zahájí koncert Hudby hradní stráže a policie ČR ve Španělském sále Pražského hradu. Následovat budou další koncerty orchestrální a komorní, věnované Viktoru Kalabisovi nebo lidovým inspiracím v díle Martinů, dále česko-americký večer a například koncerty ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Festivalem České doteky hudby. Podrobné informace uveřejňujeme na stránkách www.martinů.cz.

Nahoru | Obsah