Hudební Rozhledy

Jazzová filmová hudba s ČNSO

Vladimír Říha | 02/20 |Horizont

Český národní symfonický orchestr se často vrací k tématu filmové hudby, a bylo tomu tak i v úterý 10. 12., kdy před zcela zaplněnou Smetanovou síní představil nový program Jazz on Screen II. Druhý v pořadí pro vysvětlení po prvním v loňské premiéře tamtéž. Název Jazz na plátně naznačuje spíše jazzovější zaměření většiny ukázek z filmů, stejně jako jejich interprety. Na pódiu byl sice také přítomen celý ČNSO, ale spolu s ním také jeho jazzová odnož Loop Jazz Orchestra (LJO), kterou založil při ČNSO před časem trumpetista a známý jazzman Jan Hasenöhrl, aby dal větší šanci stejně zaměřeným spoluhráčům.

Tentokrát je nevedl známý spolupracovník ČNSO Carl Davis jako loni, ale klávesista LJO Vít Pospíšil, jenž byl i aranžérem většiny úprav. Všech 16 skladeb, které v programu zazněly, spojovala důležitá role ve vybraném filmu a také hudební pestrost daná osobností autorů, jakož i růzností míst a doby jejich vzniku. Jazzový ráz jim dávaly především tři osobnosti LJO: zmíněný dirigent a klávesista Vít Pospíšil, trumpetista Jan Hasenöhrl s většinou sól v průběhu večera a kytarista Lukáš Chejn, jenž kromě elektrické kytary tentokrát prokázal i velkou zručnost ve hře na klasickou kytaru. Zazněla rozsáhlá šíře skladeb od známého hitu Feeling Good pouze s JLO či klasického jazzového tématu Autumn in New York přes proslulé skladby Michela Legranda z filmů Dingo a Paraplíčka ze Cherbourgu až k velkému Jay Hawkinsovu soulovému superhitu 60. let I Put a Spell on You. Při zmíněných Paraplíčkách s písní I Will Wait for You si aranžér Pospíšil pohrál s tématem velice hravě, což publikum nadšeně ocenilo. Jedinou diskutabilnější otázkou večera bylo zařazení několika „afroamerických“ témat (skladatelé Terence Blanchard, Henry Krieger, Isaac Hayes) z amerických filmů poslední doby. Pro naše mladé zpěváky (David Kraus, Markéta Foukalová, Tereza Hálová a Gabriela Urbánková) byly písně z filmů jako Shaft a Dreamgirls obtížným úkolem, který ne vždy zvládli na jedničku. Celkově ale můžeme konstatovat, že večer byl přínosnou akcí, která prokázala, že ČNSO, a hlavně LJO, nezůstaly u oněch velkých filmových hudeb z jejich letních koncertů na Prague Proms nebo u každoroční předvánoční hudby k promítanému filmu Tři oříšky pro Popelku. Je dobré a zejména pro jazzově zaměřené publikum výhodné, že se snaží pokrývat filmovou hudbu v celé její repertoárové šíři.

Nahoru | Obsah