Hudební Rozhledy
Amadeus 2004
Nejúspěšnější dětská soutěž AMADEUS vstoupila do dalšího desetiletí! Je až s podivem, jak se myšlenka, vzniklá na brněnských ZUŠ Veveří a Fr. Jílka a inspirovaná koncertním vystoupením jedenáctiletého W. A. Mozarta v Brně, ujala, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Vždyť letos tvořili zahraniční účastníci celou třetinu přihlášených a nechyběli ani v té nejmladší kategorii do šesti let! Nejvíce jich přijelo z Litvy (7), Ruska (5), Rakouska (3), další byli z Polska, Slovenska, Bulharska a Ukrajiny. U nás se zapojilo do soutěže 17 měst, z Čech, Moravy a Slezska, těch ZUŠ ovšem bylo víc, -- jen z Brna čtyři – a to i soukromých; nejvíce žáků vyslala ZUŠ Klobouky u Brna a Praha Lounských, obě po sedmi. Po tři dny, 25.--27. 3., se tito pianisté setkávali v koncertním sále Besedního domu v Brně, kde také soutěž vyvrcholila závěrečným koncertem, snímaným brněnským rozhlasem.
Kdo celou soutěž sledoval, byl svědkem poctivě připravených a s velkou zodpovědností předvedených výkonů, u mnohých už ukazujících na vklad vlastní umělecké osobnosti. Zejména u „starších“ ročníků, 9--11 letých, od nichž jsme slyšeli suverénně zahrané skladby, které studují obvykle posluchači nižších ročníků konzervatoře, si člověk musel až násilně uvědomovat, že to jsou dosud děti a nikoliv profesionálové.
Mezinárodní porota, jíž předsedal Doc. Jiří Skovajsa, proto také nešetřila oceněními, mnohé ceny dělila a udělila i řadu čestných uznání. Nejvíce se radovali dva účastníci: Jan Vojtek ze ZUŠ Fr. Jílka v Brně, který získal nejen 1. cenu v kategorii do osmi let, ale i mimořádnou cenu poroty za nejlepší výkon v 1.--3. kategorii, a byl i vyhodnocen jako nejlepší brněnský účastník, za což jej čeká cesta do Řecka. Další pak byla Kateřina Ondrušíková ze ZUŠ B. Martinů z Havířova, která získala 1. cenu v 6. kategorii, cenu za nejlepší provedení skladby W. A. Mozarta, cenu nejlepšího českého účastníka soutěže, a stala se i absolutní vítězkou Amadea 2004, za což se může těšit na vystoupení se Státní filharmonií Brno v příští koncertní sezoně. Oceněny byly i vyučující, které připravily nejvíce nejúspěšnějších žáků – když si tak člověk přečetl pozorně bulletin soutěže, tak zjistil, že na ZUŠ už máme stoprocentní feminizaci!
Atmosféra této soutěže je nejen neopakovatelná, ale soutěž sama je i velmi poučná, proto mi bylo líto všech paní učitelek, které musely odpolední soutěž opustit z důvodu vlastní výuky. Možná by pro brněnské ZUŠ měla být účast klavírních oddělení na sledování soutěže povinná, a to jak pedagogů, tak i žáků – v rámci výuky! – rozhodně by to oběma dalo mnoho.
A ještě jedna věc mě napadá: možná by stálo za úvahu nezůstávat v repertoáru jen u klasiků, ale dát možnost vybrat si – samozřejmě kromě skladby W. A. Mozarta – i eventuálně skladbu 20. století? Pro děti by to bylo určité zpestření repertoáru – to ovšem nechávám na pořadatelích.