Hudební Rozhledy

Janáčkův máj

Hana Jarolímková | 08/04 |

Ilja Gringolts se představil s Komorní filharmonií Pardubice

Od roku 1976 se v Ostravě koná Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, jehož letošní XXIX. ročník proběhl ve dnech 21. 5.–11. 6. Program festivalu byl zaměřen na českou hudbu a na její postavení v evropském i celosvětovém kontextu. Na naplnění programových záměrů a první dojmy z festivalu jsem se zeptala jeho ředitele Jaromíra Javůrka.

  • Byl některý z festivalových koncertů zaměřen pouze na českou hudební tvorbu?
    Ryze českých programů bylo sporadicky. Na prvním místě je třeba zmínit sborový koncert Pěveckého sdružení moravských učitelů v čele s jeho uměleckým vedoucím dirigentem Lubomírem Mátlem. Program byl zvolen z reprezentativních skladeb J. B. Foerstra, P. Křížkovského, B. Smetany, V. Nováka, J. Suka, B. Martinů a L. Janáčka. A právě sborové kompozice posledně jmenovaného autora zaujaly ve výjimečné interpretaci sdružení (Maryšku zpívá PSMU od roku 1908!) nejvíce. Druhý český program patřil houslím, konkrétně houslovému recitálu Bohuslava Matouška. I v tomto večeru nejvíce zaujal Janáček – jeho houslová sonáta a Smetanova dua Z domoviny. Skvělým klavírním partnerem byl Matouškovi Petr Adamec. A do třetice česká hudba a Janáček. „Hádanka života – Listy důvěrné“ byl název večera, ve kterém Barbora Šrámková citlivým výběrem z korespondence mezi L. Janáčkem a K. Stösslovou představila Janáčka i jako mistra psaného projevu. Korespondenci četli Zlata Adamovská a Luděk Munzar, oba autorovy smyčcové kvartety hrálo přesvědčivě a s velkým nasazením i poučením Moravské kvarteto.
  • Z programového katalogu festivalu vyplývá, že Moravské kvarteto nebylo jediným smyčcovým kvartetem na letošním Janáčkově máji…
    Skutečně zvláštností letošního ročníku byla kvartetní řada, která na jednotlivých večerech představila smyčcová kvarteta v různých variacích. O Moravském kvartetu jsme se již zmínili, dalším hostujícím souborem bylo Škampovo kvarteto, které vystoupilo v rámci jazzového víkendu s Ivou Bittovou. I v jejich (společném) podání zněl Janáček: výběr z Moravské lidové poesie.
    Domácí Kubínovo kvarteto vystoupilo se dvěma hosty: klavíristkou Soňou Krivčíkovou a violistou Alexandrem Bessou. Interpretace Dvořákova violového kvintetu zůstala sice poněkud ve stínu klavírního kvintetu f moll J. Brahmse, ale celkově patřil tento večer k velice hodnotným komorním koncertům letošního festivalu. Vrcholem pak bylo hostování britského Belcea quartet. Již úvodním kvartetem op. 71 č. 3 Josepha Haydna oslnil soubor intenzitou, a barevností zvuku, bohatostí výrazových prostředků a výjimečnou muzikalitou. Po uvedení kvartetu Huwa Wartkinse, ve kterém nešlo nepostřehnout stopu L. Janáčka, zazněl v ostravské premiéře Oktet C dur op. 7 G. Enescu. Toto dílo mladého skladatele je zcela jiného druhu než populární rumunské rapsodie. Velice komplikovaná struktura, množství hudebních nápadů zpracovaných na rozsáhlé ploše a celková expresivita díla vyzněly díky svrchovanému společnému přednesu kvartet Stamicova a Belcea.
  • Komorní koncerty festivalu nebyly ale věnovány pouze smyčcovým kvartetům…
    K mimořádným zážitkům v řadě komorních koncertů patřilo kongeniální provedení Smyčcového tria Es dur op. 3 Drážďanským smyčcovým kvartetem a vystoupení hráče na violu da gamba Petra Wagnera a Jana Krejči na theorbu, kteří vystoupili v secesním sále Slezskoostravské radnice.
  • Již před festivalem jste upozorňoval na nebývale silné zastoupení vokálně-instrumentálních děl. Jak se povedl tento programový záměr naplnit?
    Právě o tyto koncerty byl velký zájem posluchačů. A i když patří k produkčně nejsložitějším a ekonomicky nejnáročnějším, jejich velice příznivý ohlas byl velkou satisfakcí. 24. května vystoupil ve scénách z oper B. Smetany a R. Wagnera orchestr a sbor Janáčkovy opery Brno pod taktovkou Ondreje Lenárda. Hostem večera byla Eva Urbanová, která především v partech Milady (Dalibor), Ortrudy (Lohengrin) a v proroctví Libuše ze stejnojmenné opery přesvědčila o svých výjimečných pěveckých kvalitách. Eva Dřízgová-Jirušová, Jaroslav Dvorský a Martin Gurbal stáli před náročnějším úkolem. Byli sólisty společně s hercem Janem Fišarem Hukvaldské poémy Milana Báchorka. Přesto, že od vzniku díla v roce 1986 uplynulo více než dvacet let, skladba neztratila nic ze své kvality a i dnes dovede posluchače plně oslovit. Nemalou měrou k tomu přispěla ženská část Českého filharmonického sboru Brno a skvěle zpívající dětský pěvecký sbor Ondráček z Nového Jičína (sbormistr Josef Zajíček). Výborný výkon podala i Moravská filharmonie Olomouc, a to i v následující poémě Zvony Sergeje Rachmaninova, kterou dirigent Petr Vronský vystavěl jak v přesvědčivých celcích, tak i v detailech výrazových a zvukových rozdílů. Mše c moll, K 427 W. A. Mozarta zazněla v Ostravě po velmi dlouhé době. Pro její provedení byl zvolen akustický prostor evangelického chrámu a jako interpreti byli pozváni sólisté Z. Kloubová, P. Vykopalová, J. Březina a R. Janál, Kühnův smíšený sbor (sbormistr Jan Rozehnal) a Pražská komorní filharmonie s dirigentem Michelem Swierczewskim. Pěveckou či vokální řadu završila svým prvním (!) ostravským vystoupením Gabriela Beňačková, která na závěrečném koncertě přednesla Wagnerovy písně na texty M. Wesendonckové. Její ve všech polohách krásně a měkce znějící hlas, skvělá piana a pianissima, kterým dirigent Libor Pešek a Janáčkova filharmonie Ostrava plně vyhověli, spolu s hloubkou sólistčina prožitku a jejího osobního interpretačního vkladu učinila z vystoupení G. Beňačkové ozdobu celého festivalu.
  • Mohl byste alespoň stručně zmínit nepěvecké hosty letošního Janáčkova máje?
    Mezi instrumentálními sólisty, kteří pochopitelně nechyběli, je nutno jmenovat klavíristu Gerharda Oppitze a jeho podání Dvořákova klavírního koncertu, Ivana Ženatého v ideální spolupráci s dirigentem Martinem Turnovským a Filharmonií B. Martinů skvěle hrajícího Dvořákův houslový koncert a Ilju Gringoltse. Ten svým provedením Mozartova houslového koncertu A dur, K 219 sice rozdělil posluchače na ty, pro které bylo houslistovo vystoupení jedinečné a vrcholné a na ty, kteří jeho pojetí Mozarta jednoznačně odmítli, ale rozhodně jeho první hostování nejen na Janáčkově máji, ale v České republice vůbec, potvrdilo mimořádné dispozice a výjimečný talent tohoto teprve dvaadvacetiletého umělce. Zároveň se sólisty ale musím vyzvednout i připravenost a výkony všech hostujících orchestrů. Pro některé posluchače byly dokonce příjemným překvapením.
  • Je teprve pár dnů po skončení festivalu, takže na podrobnou analýzu je ještě brzy. Ale naopak z Vás nevyprchaly bezprostřední dojmy. Můžete je vyjádřit?
    Myslím, že letošní XXIX. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj svou již hodně vysokou uměleckou laťku opět zvýšil. Všechny jeho koncerty byly interpretačně vyvážené a i ty s náročným či méně efektním a posluchačsky vděčným programem se konaly v plných sálech. A tak Janáčkova Sinfonietta na zahajovacím koncertě ve skvělém nastudování Jiřího Bělohlávka a Sukova Pohádka s Novákovou symfonickou básní O věčné touze v inspirovaném pojetí Libora Peška (oba koncerty byly svěřeny velmi dobře disponované Janáčkově filharmonii Ostrava) skvělým způsobem zarámovaly tento výjimečný festivalový ročník.
  • Nahoru | Obsah