Hudební Rozhledy

Hudební salón Café Crème

Anna Šerých | 02/09 |Festivaly, koncerty

Hudební salón Café Crème

Cembalistka Monika Knoblochová je všestranná hudebnice. Hraje hudbu historickou, modernu i hudbu soudobou, sólově i v ansámblech a všechnu interpretaci má podloženu specializovaným studiem. Znalosti a nápady vložila do svého nového pražského cyklu – Hudební salón Café crème. Večery v kostele sv. Vavřince slibují setkávání s hudbou, přáteli a novými inspiracemi a zahajovací koncert (23. 11.) razantně ukázal, že cyklus bude mít vysokou úroveň. Díla Johanna Sebastiana Bacha, Jana Nováka a Bohuslava Martinů má Monika Knoblochová dávno dramaturgicky skloubená, tentokrát přizvala Claru Novákovou, prvotřídní světovou flétnistku a záhraly dokonce dvě světové premiéry z díla Jana Nováka (1921-1984). Prolusio et fuga pro sólovou flétnu je objev, který Clara Nováková, dcera skladatele, učinila teprve loni a lze předpokládat, že preludium a fugu, v rukopise zcela dokončené, psal právě pro ni. Novákovy flétnové Choreae Vernales, čili Jarní tance z roku 1977 zní u nás často, patří k oblíbenému flétnovému repertoáru. Jsou psány pro flétnu a klavír, nebo kytaru, nebo smyčcový orchestr a hrál prý je už i orchestr pětadvaceti fléten!

Novou verzi s cembalem vypracovala Monika Knoblochová a autorizaci Clarou Novákovou lze brát za autorskou. Tato verze je sugestivní, cembalistka respektuje klavírní zápis a rejstříkováním zdůrazňuje barvu zvuku oscilující mezi kytarou, loutnou a smyčcovým orchestrem. Bravurní souhra obou umělkyň sršela energií, Clara Nováková hraje Choreae Vernales zpaměti a s muzikalitou sobě vlastní rozehrála třpytivě jemnou lyriku i bakchické rozpustilosti Tanců. Krásu tónu a výrazových fines předvedla neméně sugestivně v Partitě a moll a Sonátě h moll, BWV 1050 J. S. Bacha. Bachovské inspirace vložil Jan Novák do svých cembalových Inventiones per tonos XII (1960). Bravurní latiník předeslal každé Invenci latinský verš. Monika Knoblochová hrála tentokrát I. Invenci „Hbité prsty a rychlé tóny přinášejí radost“ a IV. Invenci „V těžkostech se dosahuje hvězd, ale líbeznou hudbou“ - obě s imponující technikou a fantazií. Také Sonáta pro cembalo (1958) Bohuslava Martinů patří do zažitého repertoáru umělkyně, zralým přednesem zvýraznila lyriku a zpěvnou svěžet nápaditého dílka. Večer krášlila profesorka Zuzana Růžičková, patronka celého cyklu, stručnými vzpomínkami na Jana Nováka, samozřejmě s vtipem a grácií, kterými oplývá.

Nahoru | Obsah