Hudební Rozhledy

Fidelio z Terezína

Zbyněk Brabec | 02/09 |Televize

Opera Národního divadla v roce 1970 provedla v Terezíně operu Ludwiga van Beethovena Fidelio. Česká televize byla při tom a pořídila černobílý záznam představení. Zachytila tak umění pěvců Národního divadla, z nichž mnozí patřili k legendám poválečné éry Národního divadla – Alena Míková, Oldřich Spisar, Antonín Švorc a Eduard Haken zpívali hlavní role.

Málokdo z dnešních diváků ví, že původně odpolední představení se pro nepříznivé počasí neustále odsouvalo, až se jednalo o představení podvečerní. Vytrvalé dešťové přeháňky se jistě poznamenaly na výkonu orchestru tehdejšího Smetanova divadla. Velké problémy měli zejména hráči na lesní rohy v předehře a především v árii Leonory (Fidelia). Jistě, v produkcích pod širým nebem nebývá souhra vždy ideální, ve snímaném představení měl dirigent Bohumír Liška, jinak známý svými precizními nastudováními oper, chvílemi hodně práce, aby dílo drželo pohromadě.

Věřím, že mnohý dnešní posluchač, který je zhýčkán množstvím záznamů oper ze světových operních domů na DVD v perfektní kvalitě a který sleduje přímé přenosy z Metropolitní opery v našich kinech, se nad produkcí ušklíbne. Měl by si však uvědomit, že záznam vznikl v době, kdy se opery v našich divadlech hrály výhradně v českých překladech, kdy kontakt se světovým operním děním neexistoval, kdy na jevištích stáli výhradně čeští operní pěvci. A v té době mělo Národní divadlo z vlastních sil každou roli obsazenou i třikrát! Představení se vyznačovala kolektivní jednotou a vyrovnaností.

Prvenství v obsazení představení Fidelia z Terezína patří bezesporu Antonínu Švorcovi, který měl pro tento typ rolí ideální předpoklady a sklízel v nich úspěchy i v zahraničí. Byl vynikající po pěvecké i herecké stránce. Ale i další umělci podali vyrovnané výkony – spolehlivý Oldřich Spisar ukázal zejména v těžké árii, že si poradí s jakoukoliv technicky náročnou partií (v Národním divadle zpíval široký repertoár). Alena Míková byla inteligentní pěvkyní, její výkony byly vždy velice promyšlené a muzikální (proto byla vyhledávanou interpretkou i moderních oper). Ani její árie nepatří k nejlehčím, a přesto se jí zhostila výborně.

Také je zapotřebí vyzdvihnout, jak pěvci dobře zvládali mluvené dialogy (režie Ladislav Štros), byť se leckomu mohly dnes zdát příliš patetické. Ale možná je to tím, že civilismus příliš zaplavil dnešní jeviště – činoherní i operní.

Tato poválečná éra opery Národního divadla v Praze bývá dnes mnohými nekriticky adorována, jiní jí zase pohrdají. Je dobře, že Česká televize ze svého archivu tento snímek vybrala a odvysílala. Každý si může udělat představu o provozování opery v Praze v druhé polovině 20. století. Protože tento snímek z přírodního plenéru není příliš vhodný k objektivním soudům, bylo by dobré, aby ČT ve vysílání těchto archivních záznamů pokračovala, byť už si operymilovní diváci zvykli, že opery běží v televizi jen velice sporadicky a mimo hlavní vysílací čas. Snímků z Národního divadla (ale i třeba z Brna) je v archivu ČT dost. A nic nevadí, že ty nejstarší jsou černobílé a ne vždy technicky na výši. Jejich dokumentární i umělecká hodnota je nesporná.

Česká televize – Ludwig van Beethoven: Fidelio. Záznam představení opery Národního divadla v Terezíně z roku 1970. Dirigent Bohumír Liška, režie Ladislav Štros, scéna Vladimír Nývlt, kostýmy Marcel Pokorný. Televizní repríza na ČT 2 vysílaná 7. 12. 2008.

Nahoru | Obsah