Hudební Rozhledy

Smetanovské dny v Plzni

Tomáš Kuhn | 04/09 |Festivaly, koncerty

Miroslav Vilímec a Jarmila Vlachová

Únorový čas patří již tradičně v plzeňském kulturním životě hudebnímu festivalu Smetanovské dny, jehož 29. ročník proběhl v sálech Měšťanské besedy, Pekla a ve Velkém hudebním studiu Českého rozhlasu od 1. 2. do 2. 3 2009. Také letošní hudební program byl volně inspirován především ústředním tématem mezioborového vědeckého sympózia o kultuře 19. století „Tělo a tělesnost“, které se uskutečnilo v prostorách Vědecké knihovny Plzeňského kraje. Přestože hlavní osou festivalu zůstala klasická hudba, ani letos nechyběly žánry ze světa nonartificiální hudby.
Tradičně netradiční projekt připravil na úvod festivalu hudební vědec a dirigent Andreas Körper. V letošním ročníku pokračoval ve svém zaměření na hudební minulost města Plzně pásmem dobových textů a básní na téma velkého požáru katedrály sv. Bartoloměje v roce 1835. Hudebního doprovodu se ujal skvělý dirigent a varhaník Adam Viktora, uměleckým přednesem se prezentoval herec Martin Stránský. Andreas Körper přednesl v dalším programu také přednášku nazvanou „Mozart vs. Salieri“ aneb jaký Amadeus nebyl, doplněnou koncertem dvou děl těchto skladatelů (Requiem, KV 626, Piccolo requiem). Interpretovali je Gabriela Eibenová (soprán), Marika Žáková (alt), Jaroslav Březina (tenor), Martino Hammerle-Bortolotti (bas), Orchestr Concertino Notturno Praha, Sbor kaMUFFláž a dirigent Andreas Körper.

Hudbu na hranici jazzu a progresivního jazzu představil zpěvák Dan Bárta a skupina Illustratosphere, kteří v rámci svého turné prezentovali převážně svoji novou desku Animage. Hudbu na hranici několika žánrů připravila také zpěvačka Lenka Dusilová, jazzová pianistka Beata Hlavenková a kvarteto Clarinet Factory v projektu nazvaném Eternal Seekers. Hudbu na umění povyšuje v žánru country již léta také Robert Křesťan a instrumentalisté ze skupiny Druhá tráva, kteří na společném koncertu s AG Flek zahráli písničky hlavně z vysoce ceněného alba Dylanovky, které mimochodem Robert Křesťan téměř všechny také sám přeložil.
Klasickou hudbu zastoupilo několik dalších výrazných osobností. Neobvyklé propojení árií z opery Carmen se světem španělských melodií v rytmu flamenka předvedla Edita Adlerová (mezzosoprán) společně s taneční skupinou Jany Dudácké a kytaristou Miroslavem Žárou. „Dvě tváře lásky“ představila ve svém písňovém recitálu z děl Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Josepha Canteloubeho a Klementa Slavického stále vynikající Dagmar Pecková (mezzosoprán) za klavírního doprovodu Vojtěcha Spurného. V uměleckém hudebním světě netradiční spojení akordeonu a houslí prezentovali Jarmila Vlachová a koncertní mistr České filharmonie Miroslav Vilímec. Plzeňská filharmonie za řízení Koji Kawamota tentokrát interpretovala program z děl Bohuslava Martinů, Igora Stravinského a Antona Brucknera.

Dětskému posluchači bylo věnováno scénické provedení dětské opery Jiřího Temla Císařovy nové šaty a vystoupení žáků plzeňských základních uměleckých škol, na kterém byly zahrány skladby plzeňských autorů.
Vysoké hudební školství reprezentovali v programu „Oslava dívčí krásy v hudbě“ učitelé Katedry hudební kultury Západočeské univerzity Daniela Mandysová (soprán), Svatava Luhanová-Jiroušková (soprán), Romana Feiferlíková (alt) a Jarmila Vlachová (akordeon) za klavírního doprovodu Zdeňky Ledvinové (klavír), Eva Vimrová (klavír) a člen Divadla Josefa Kajetána Tyla Josef Nechutný (umělecký přednes). Konzervatoř zastoupilo pěvecké oddělení (Zuzana Seifertová, Dominika Kopecká, Michal Lieberzeit a Miroslav Šimandl) scénickým provedením poslední nedokončené opery Bedřicha Smetany Viola v hudebním nastudování Lilky Ročákové-Rybářové. Součástí koncertu byl rovněž klavírní recitál mladé japonské klavíristky Eri Goto (vítězka Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže 2008).
Poctou gigantickému sběratelskému výkonu Františka Sušila se stalo vystoupení cimbalistky Zuzany Lapčíkové, která zahrála a zazpívala společně s Ondrejem Krajňákem (klavír), Josefem Fečem (kontrabas), Kamilem Slezákem (bicí), Q VOXem (mužské vokální kvarteto) a Horňáckou hudeckou muzikou Miroslava Minkse.
Na úplný závěr Smetanovských dnů vystoupil smíšený pěvecký sbor při Západočeské univerzitě v Plzni Česká Nová píseň (sbormistr Zdeněk Vimr) společně s Jiřím Hájkem (baryton); Věrou Müllerovou (klavír); Michalem Pospíšilem (housle) a Josefem Nechutným (umělecký přednes). V programu vzdali hold českým mistrům Antonínu Dvořákovi, Zdeňkovi Lukášovi a Bohuslavu Martinů.
Program letošních Smetanovských dnů doplnila dále výstava Tělo a tělesnost v českém výtvarném umění 19. století a tzv. Pařížský večer – pásmo rakouských erotických filmů z let 1906–1910 v produkci společnosti Saturn. Ani letos nechyběl Plzeňský masopust, který připravil lidový soubor Mladina. Program letošních Smetanovských dnů bude doplněn v dubnu o koncert souboru Musica Florea (sbor a orchestr) s dirigentem Markem Štrynclem. (kráceno)

Nahoru | Obsah