
Podzimní řada Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum začala koncertem 24. 10. 2011 v Tereziánském sále kláštera v Břevnově, který nesl název Il teatro alla moda. Autorem stejnojmenného satirického spisu, který vyšel tiskem v roce 1720, byl hudební skladatel a „nobile veneto“ Benedetto Marcello. Díky svému majetku si mohl dovolit anonymně vydat tuto knihu, v níž s geniální lehkostí satiricky popisuje nešvary a strnulé zvyklosti italské opery seria. Zlatou nití programu tedy byl přednes jednotlivých kapitol v podání Justina Svobody, jenž vystupoval v barokním odění. Jeho dokonale vygradovaný přednes jen účinně podtrhl Marcellův text a svojí průraznou dikcí dokonce natolik zaujal publikum, že to si nebylo po několik hudebních číslech jisto, zda¬li je vhodné po jednotlivých vstupech tleskat. Zvolenému tématu byl na míru ušit také program, který sestával především z operních předeher a árií. Autorem většiny kompozic byl Antonio Vivaldi, jeden z předních reprezentantů tehdejší benátské opery a také velký soupeř Marcellův. Dalšími autory, jejichž skladby tento večer zazněly, byli Antonio Lotti, Antonio Caldara a samozřejmě také sám Benedetto Marcello.
Celý koncert byl velmi vydařený a dobře připravená a nápaditá dramaturgie, spolu s nevšedním a poutavým vyprávěním, byly skutečně labužnickým uměleckým zážitkem. Sólistou ve všech áriích byl německý altista David Erler, jenž má průzračně čistou barvu hlasu. Z počátku v ní chyběla příslovečná operní dramatičnost, ale jak se pěvec během jednotlivých vstupů „zahříval“, hudební náboj byl v jeho projevu stále výraznější. Absolutním vrcholem pak byl přídavek v podobě árie Venti z Händelova Rinalda, kterou provedl skutečně strhujícím způsobem a s velice brilantními koloraturami. Je však třeba zmínit také několik skvělých výkonů instrumentalistů. Houslistka Lenka Torgersen excelovala se sólovým partem ve dvou skladbách. V Triu g moll „per la sua eccellenza Conte Wrtby“ pro housle, loutnu a basso continuo, které Vivaldi napsal pro hraběte Jana Josefa z Vrtby, využila až neuvěřitelné možnosti ornamentování u často se opakujících motivů. Svoji vynikající techniku pak měla možnost předvést především na partu sólových houslí v přidávané árii Georga Friedricha Händela. Vynikající byl taktéž výkon violoncellistky Hany Flekové, a to především v Marcellově árii Lumi dolenti pro alt a basso continuo. Taktéž flétnistka a umělecká vedoucí souboru Jana Semerádová představila svoje vynikající umění, a to ve dvou skladbách Antonia Vivaldiho – v árii Ruggiera Soldate mio dolce amore z opery Orlando furioso a v Koncertu g moll „La Notte“ pro flétnu s doprovodem smyčců a continua. Vedle obrovské technické jistoty byl na flétnovém koncertu zajímavý i originální hudební přístup. V některých místech došlo také k dramaturgickému propojení, kdy se přednes Marcellova spisku přenesl i do „praktické“ roviny na pódiu. V této interakci se ještě přímo nabízí využití dalšího prostoru, takže každé z příštích provedení bude určitě obohaceno o nové prvky.