Hudební Rozhledy

Smetanovské dny

Pavel Kuhn | 07/17 |Festivaly, koncerty

Ondrej Lenárd dirigoval závěrečný koncert Smetanovských dnů, na němž vystoupil Symfonický orchestr Českého rozhlasu.

Hlavním motivem letošních, již 37. Smetanovských dnů se stalo stěžejní téma mezioborového sympozia k problematice 19. století Světlo, stíny a tma v české kultuře 19. století. K němu se vázaly výstavy Plzeň ve století světla v Západočeském muzeu, Světla, šero a temnoty v Západočeské galerii a dále výstava Plzeň ve světle osvěty, která zmapovala silný demokratizační lidovýchovný proud v české společnosti 19. a počátku 20. století. Součástí doprovodného programu byla také Konference o životě a díle Josefa Františka Smetany, pietní akt u pomníků Bedřicha Smetany a Josefa Františka Smetany, autorské čtení Eugena Brikciuse a také tradiční prolog s masopustním průvodem a lidovou veselicí Masopust, masopust, jen mě holka nevopusť! zprostředkovaný plzeňským souborem Mladina. Organizátorem hudebního programu se stala již poněkolikáté Plzeňská filharmonie, která připravila svým posluchačům opravdu lákavou nabídku.

Zahajovací koncert festivalu patřil tentokrát Filharmonii Hradec Králové pod vedením Andrease Sebastiana Weisera s mezzosopranistkou Annou Hasse s programem z děl Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Hectora Berlioze a Ludwiga van Beethovena. V rámci festivalu zazněl rovněž Klavírní koncert ã. 5 Camilla Saint-Saënse v provedení skvělého francouzského klavíristy Pascala Rogého ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií, která doprovodila na dalším koncertu sestaveném z Mozartových árií také vynikající mezzosopranistku Janu Kurucovou. Symfonické tvorbě byl věnován rovněž závěrečný koncert festivalu, na kterém se představil Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením Ondreje Lenárda se sólistou Ivanem Ženatým (viz recenzi).
V rámci partnerství s Divadlem J. K. Tyla byla uvedena opera Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta a pohádkové představení pro děti Papageno v kouzelném lese dle Wolfganga Amadea Mozarta. Především dětským posluchačům byl také věnován přehlídkový koncert ZUŠ Bedřicha Smetany. Téma sympozia bylo znovu připomenuto komorním koncertem barytonisty Romana Janála za doprovodu varhan v podání Ireny Chřibkové pod titulem Světlo a naděje slavných skladatelů, kteří představili duchovní tvorbu Johannesa Brahmse, Anotnína Dvořáka a Jiřího Temla. Pěveckým výkonem se prezentovala rovněž mezzosopranistka Edita Adlerová, která posluchače zavedla do světa smyslné španělské hudby, plné podmanivých melodií a tanečních rytmů. Spojení Západočeského hudebního centra a Střediska západočeských spisovatelů přinesl program pod titulem Slovo a hudba z děl západočeských skladatelů v interpretaci cembalistky Aleny Tiché a Sojkova kvarteta. Slovo hrálo prim také v komponovaném matiné Přitočen ke slunci utíká do stínů v interpretaci profesorek Plzeňské konzervatoře Blanky Hejtmánkové (umělecký přednes), Lenky Bočanové (průvodní slovo) a klavíristky, studentky HAMU Praha Michaely Augustinové. Komorní smyčcovou hudbu reprezentovala na samostatných koncertech vynikající tělesa Stamicovo kvarteto (viz recenzi) a Sedláčkovo kvarteto s programem z děl Bedřicha Smetany a Rafaela Kubelíka. Na festivalu se dále představili vynikající basista, sólista Berlínské státní opery Jan Martiník za doprovodu klavíristy Davida Marečka a vítězka 20. ročníku Akademie Václava Hudečka, houslistka Pavla Tesařová. Nonartificiální hudbu zastoupilo v letošním programu, bohužel, jen jedno hudební těleso. Unikátní etnojazzové seskupení Pacora Trio předvedlo posluchačům v návštěvnickém centru Plzeňského prazdroje originální zpracování slovenské a balkánské lidové hudby.

Stamicovo kvarteto
15. březen 2017 byl v programu Smetanovských dnů vyhrazen legendárnímu Stamicovu kvartetu (Jindřich Pazdera – prim, Josef Kekula – sekund, Jan Pěruška – viola, Petr Hejný – cello). V úvodu koncertu zazněl Smyčcový kvartet B dur Jana Václava Stamice, jehož provedení potvrdilo dokonalou profesionalitu souboru prezentovanou úžasnou muzikálností, obdivuhodnou interpretační pečlivostí a vytříbenou technikou, která vynikla zejména v rychlé a efektní třetí větě. Rád bych vyzdvihl především krásný plastický tón prvních houslí, jež se prosadily líbezným a zvonivým zvukem také v následující první větě (Allegro moderato) Smyčcového kvartetu D dur „Skřivánčího“ Josefa Haydna. Nezaměnitelný zvukový charakter tělesa se projevoval i v dalších větách tohoto Haydnova průzračného a hravého díla, patřícího k umělecky nejvíce ceněným kvartetům skladatele. Nutno ocenit zejména udržení patřičného napětí v pianissimových plochách druhé věty a opět brilantní techniku Jindřicha Pazdery v závěrečném Finále. Temperament a vášnivou emocionalitu prokázali Stamicovci v následujícím Beethovenově Smyčcovém kvartetu f moll, který bývá přirovnáván pro svůj patetický charakter k výrazově blízké ouvertuře Egmont. To se projevilo zejména v první větě Allegro con brio, charakteristické výbušnou hudbou plnou dynamických zvratů i rytmických změn. Patřičný výrazový kontrast se podařilo tělesu skvěle vytvořit přechodem od klidnější, částečně kontrapunkticky zpracované věty druhé do výbušné a neklidné části třetí. V závěrečném Smyčcovém kvartetu As dur Antonína Dvořáka se pak naplno projevila úžasná muzikalita celého komorního tělesa. Hudba, naplněná krásnými melancholickými melodiemi s lidovými nápěvy, realizovaná úchvatnou interpretací, promluvila k posluchačům asi nejniterněji ve větě třetí. Také v tomto díle se naplno projevila technická dokonalost všech kvartetistů, která v propojení se skvělou souhrou vyústila ve svižné čtvrté větě Allegro non tanto v dokonalý hudební zážitek. Zcela právem je publikum v zaplněném sále odměnilo zaslouženým potleskem.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Ivan Ženatý

Na závěrečném koncertu letošních Smetanovských dnů se představili plzeňským posluchačům v sále Měšťanské besedy Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Ondreje Lenárda a houslový virtuos Ivan Ženatý. Již úvodní interpretace Slavnostní předehry C dur Bedřicha Smetany potvrdila současnou skvělou formu pražského orchestru, která byla utvrzena především v následujících skladbách. Španělská symfonie pro housle a orchestr výrazné osobnosti francouzského hudebního romantismu Édouarda Lala zazněla se všemi atributy, které pozvedly interpretaci jednoho z nejobtíž­nějších děl houslové literatury na tu nejvyšší možnou úroveň. Skladatelovo okouzlení španělskou hudbou se projevuje v celé skladbě doslova smrští rytmů, hlavně v duchu flamenka či tanga, podpořených typickou španělskou melodikou. A právě tento styl hudby s množstvím dynamických a tempových změn může být pro souhru sólisty s orchestrem velmi zrádný. Naštěstí téměř dokonalé sladění orchestru se sólistou, který si skladbu vysloveně vychutnával, přineslo skvělý hudební zážitek. Ivan Ženatý zahrál všechny věty obsáhlého koncertu velmi sebevědomě, technicky dokonale a v náležitých částech díla do-statečně expresivně. Mimořádně nádherný zvuk jeho houslí dokázal v tvářích posluchačů vykouzlit mnoho kladných emocí, které právě k této smyslně zabarvené hudbě bezpochyby patří. Je třeba vyzvednout i roli SOČR hrajícího s obdivuhodnou zvukovou čistotou, který vytvořil sólistovi dokonalého partnera.
Celý program 37. Smetanovských dnů uzavřelo provedení Symfonie č. 8 G dur Antonína Dvořáka. Interpretace díla inspirovaného českou lidovou hudbou, typickou proměnlivostí nálad, střídající dramaticky vypjaté plochy s taneční a pochodovou tematikou, nenechala klidnými žádného z posluchačů koncertu. Orchestru se podařilo výborně vystavět zejména druhou větu Adagio, jednu z nejproměnlivějších vět Dvořákovy symfonické tvorby. Je třeba vyzdvihnout také krásný sytý zvuk smyčců a dále skvěle zahrané vstupní fanfáry trubek ve 4. větě. S chutí hrající orchestr potvrdil, že Dvořákova hudba patří jednoznačně k nejoblíbenějším součástem jeho repertoáru.

Nahoru | Obsah