Hudební Rozhledy

Pianista roku

Anna Šerých | 11/17 |Festivaly, koncerty

Vítěz letošního ročníku soutěže Pianista roku, Zdeněk Urbanovský

Soutěž Pianista roku je svérázná: přihlásit se může každý, kdo hraje na piano, bez ohledu na věk, profesi či vzdělání. Soutěží se v rozmanitých hudebních žánrech včetně improvizace. Po neveřejném výběru vstupuje do klání patnáct účinkujících, finalistu určí pět veřejných soutěžních koncertů. Už od prvého ročníku soutěže v roce 2013 porotu tvoří klavírista a skladatel Petr Malásek, pianistka a pedagožka Jitka Fowler Fraňková a výrobce strunných nástrojů, banja a mandolín Rostislav Čapek. Impulzem zajímavé akce byla muzikantská tradice ve slavné budapešťské kavárně New York Café, ta se víc než sto let považuje za nejkrásnější kavárnu světa a živá hudba je zde samozřejmostí.

Patří do hotelu Boscolo a pražská pobočka Boscola neotálela, spojila se společností Petrof, která dává k dispozici své klavíry a hlavní cenu 30.000 Kč. Na nástroj Petrof 210 Pasat se hraje v salonku hotelu Boscolo, finále soutěže v Sukově síni Rudolfina, kde je k dispozici mistrovský klavír Ant. Petrof AP 225. Vystoupení soutěžících nehodnotí jen porota, také divácké hlasy jsou validní. V prvých kolech pianisté představili, jak si vědí rady s hudbou lidovou, filmovou, jazzovou i klasickou, ve třetím kole si například losovali z několika drobných skladeb J. S. Bacha (včetně Air) a měli je rozehrát do blues či podoby čistě jazzové, napínavé kolo čtvrté dávalo úkoly dost specifické, doprovodit swingaře Jana Smigmátora, a to v některém z vylosovaných hitů Franka Sinatry, a s herečkou Dagmar Zázvůrkovou museli ad hoc vytvořit melodram – doprovodit ji při recitaci básní. Byly mezi nimi například Veliké lalulá Christiana Morgensterna, Taťánin dopis Oněginovi, Chopin od Charlese Bukowského či Tři kumpáni od Li Pa. Výkony byly obdivuhodné a jasně ukazovaly improvizační schopnosti pianistů, živé muzicírování je láká a možná bude i jejich osudem.
Finále (19. 3.) dávalo losovat čtyři tóny, z nichž měli soutěžící vytvořit poutavou skladbičku. Dařilo se stejně, jako závěrečná prezentace – každý zahrál, co a jak chtěl. Porota vybrala skutečně fundovaně: na čtvrté příčce se umístil mladičký Robert Ferenc, absolvent Konzervatoře Jana Deyla, celou soutěž právem miláček publika, třetí byl Zdeněk Král, absolvent JAMU, skladatel zejména filmové hudby, na druhém místě stanul ruský Pavel Kuzněcov, jediný zahraniční účastník, student ve třídě profesorky Mi-Joo Lee na Univerzitě umění v Berlíně. Vítězem soutěže Pianista roku 2017 se stal Zdeněk Urbanovský, absolvent Konzervatoře P. J. Vejvanovského v Kroměříži v oboru skladba. Přesvědčil vždy nápaditou hrou, které nikdy nechyběla drobnost humorné nadsázky. Vítězství, kromě ceny od Petrofů, symbolizuje také soška piana od skláře Petra Kuchty.
Finální večer měl i hosty – Karel Košárek dokonale ve stylu večera zahrál Bachovu Toccatu c moll, ovšem ve verzi cross-overového pianisty Friedricha Guldy, všech šest Preludií pro klavír Georga Gerschwina a neodolatelný Sabre Dance Boogie Arama Chačaturjana (ar. Lou Busch). Zazpíval též Jan Smigmátor za doprovodu Václava Strnada a svérázná šansoniérka Renata Drössler s pianistou Petrem Ožanou. Zábavnou atmosféru večerů výrazně dotváří i raut, své kulinářské speciality nabízí kuchařský tým hotelu Boscolo.
Pianista roku není jen lákavá akce, má jasný cíl, ke kterému sympaticky spěje – vrátit živou hudbu do kaváren a všude tam, kde vždycky žila.

Nahoru | Obsah