Hudební Rozhledy

Ceny Thálie 2016

Jaroslav Someš | 11/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Marcela Machotková, která převzala Cenu álie za celoživotní umělecké mistrovství, a moderátor Jan Cina.

Při příležitosti Mezinárodního dne divadla, který se každoročně slaví 27. 3. ve více než stovce zemí, se po celém světě pořádají nejrůznější akce a ceremoniály. V České republice od roku 1993 uděluje Herecká asociace k tomuto datu Ceny Thálie za nejlepší jevištní výkony v uplynulém roce a zároveň ocenění za celoživotní umělecké mistrovství. Slavnostní večer se tradičně koná v historické budově Národního divadla v Praze. Letos tam proběhl už po čtyřiadvacáté, a to v sobotu 25. března.

Tvář večera se pro letošní ročník proměnila. Režie ceremoniálu i jeho televizního přenosu se tentokrát ujal Ivan Pokorný, změnil se design scény (Martin Černý), inovací byl alternativní styl hudebních a pohybových předělů a především způsob moderování. Za dobu existence Cen Thálie se u moderátorského pultu vystřídala celá řada skutečných osobností (např. Boris Rösner, Jitka Molavcová, Milan Lasica, Václav Postránecký a v posledních pěti letech Antonín Procházka). Letos byla zvolena generačně rozrůzněná dvojice Taťjana Medvecká a Jan Cina. Svého úkolu se zhostili úspěšně, s pohotovostí, s lehkostí a vtipem. Dokázali využít možnosti, kterou nabízí právě moderování ve dvou; kromě vedení dialogu s publikem lze v takovém případě vést dialog také mezi oběma moderátory, což průvodní slovo zpestřuje. Nový rukopis dostal dokonce i plakát zvoucí na slavnostní večer; po úmrtí Adolfa Borna, který navrhoval plakáty k Tháliím od samotného počátku, převzal tento úkol Jiří Suchý. Za celoživotní umělecké mistrovství si letos Cenu Thálie odnášejí herečka Alena Vránová, emeritní sólistka Opery Národního divadla v Praze Marcela Machotková, sólistka Studia Balet Praha a později i Národního divadla v Praze Marcela Martiníková, dlouholetá hvězda Hudebního divadla v Karlíně Pavla Břínková a v oboru loutkářství manželská dvojice František Vítek a Věra Říčařová. Zvláštní cena Kolegia pro udílení Cen Thálie letos připadla Janu Schmidovi, zakladateli a řediteli legendární Ypsilonky. Jako každým rokem byla udělena také Cena Thálie pro mladého činoherce do 33 let, a to člence Divadla v Dlouhé Veronice Lazorčákové.
Z nominací za individuální výkony v uplynulém roce si za činohru ceny získali Hana Tomáš Briešťanská za roli Štěpky v Petrolejových lampách v Národním divadle v Brně a Milan Kňažko za roli Jona, potažmo Shylocka v monodramatu Shylock v pražském Divadle Na Jezerce. V oblasti opery byly letos z ženských výkonů nominovány Barbora Polášková za Carmen v opavském divadle, Jana Sibera za Ophélii v Hamletovi v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a Pavla Vykopalová za Káťu Kabanovu v brněnském Národním divadle; ta také cenu získala. Z operních pěvců se do finální trojice probojovali Pavel Klečka za plzeňského Macbetha, David Szendiuch za opavského Attilu a Thomas Weinhappel za titulní roli v Hamletovi na ostravské scéně, jemuž nakonec patřilo vítězství. V oboru Balet, pantomima a jiný hudebně-dramatický žánr se letos vůbec poprvé objevila v mužské kategorii nominace za pantomimu. A hned úspěšně. Cenu převzal mim, tanečník a performer Radim Vizváry za celovečerní vystoupení s názvem Sólo. V ženách naopak bodovala baletní klasika; Kolegium přiřklo vítězství Yui Kyotani z Moravského divadla Olomouc za výkon v roli Kitri v Donu Quijotovi. V operetě a muzikálu byla oceněna Lenka Pavlovič za postavu Hortensie v operetě Ples v opeře v Národním divadle moravskoslezském a spolu s ní Josef Vojtek za dvojroli Mefista a Fausta v muzikálu Mefisto v pražském Divadle Hybernia.
Na první pohled je jasné, že letos tedy bodovaly mimopražské oficiální scény (dvakrát Brno, dvakrát Ostrava a jednou Olomouc), divadla soukromá i komerční produkce. A ani v nominacích nebyla situace jiná. Kromě Brna, Ostravy a Olomouce se tam objevovalo mj. ještě Divadlo J. K. Tyla v Plzni a Slezské divadlo v Opavě, ale třeba také Hadivadlo nebo open-air inscenace muzikálu Noc na Karlštejně. Není bez zajímavosti, že se tentokrát do užší nominace nedostalo ani jedno jméno ze souborů Národního divadla v Praze. Rozrůzněnost směrů, kam letošní Thálie zamířily, však naznačuje relativní vyrovnanost úrovně našeho divadelnictví.

Nahoru | Obsah