Hudební Rozhledy

Angela Gheorghiu

Kateřina Viktorová | 07/17 |Rozhovory

Angela Gheorghiu

Angela Gheorghiu poutá pozornost. Dokáže být půvabná, svůdná, na jevišti působivá, někdy kontroverzní. Její soprán je mnohými považován za ten nejryzejší mezi současnými sopranistkami – „lehký jako pírko, sametový a kovový zároveň“. Díky tomu všemu si Gheorghiu vybudovala jedinečné postavení mezinárodní operní superstar. Letos uplynulo dvacet pět let od chvíle, kdy v roce 1992 zaznamenala svůj mezinárodní debut v londýnské Královské opeře Covent Garden. Její start na operní výsluní byl raketový. V témže roce se poprvé představila také v Metropolitní opeře v New Yorku a ve Vídeňské státní opeře. V roce 1994 zpívala poprvé titulní roli Verdiho Traviaty v Covent Garden, která jí přinesla obrovský úspěch. Od té doby je Angela Gheorghiu jednou z nejžádanějších operních umělkyň. Tento měsíc po několika letech opět zavítá do České republiky, aby 14. července společně s Ramónem Vargasem zahájila 26. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Zastihli jsme ji v době oslav čtvrtstoletí od jejího debutu v Covent Garden a povídali si o její kariéře, světě opery, a nahlédli i do jejího soukromí.


  • V létě vystoupíte v Českém Krumlově na společném koncertě s Ramónem Vargasem za doprovodu PKF – Prague Philharmonia. Jak se těšíte?
    Musím upřímně říci, že jsem o Českém Krumlově do té doby, než jsem tam byla pozvána, neslyšela. Ale vždycky i po tolika letech mezinárodní kariéry moc ráda poznávám nová místa a nové publikum. Těším se, že vystoupím v letní atmosféře údajně překrásného města pod širým nebem s Ramónem, svým úžasným kolegou a skvělým přítelem. Velmi ráda s ním vystupuji, patří mezi mé nejoblíbenější tenoristy. Jeho hlas má kouzlo, vyvolává emoce. Ramón už na festivalu zpíval před několika lety, tuším při jeho jubileu. Podle jeho slov patří vystoupení v Českém Krumlově mezi nejkrásnější zážitky v jeho kariéře. A navíc vystoupíme s PKF – Prague Philharmonia, se kterou jsem spolupracovala na konci loňského roku při nahrávání svého nového sólového alba veristických árií s názvem Eternamente (Navždy) u společnosti Warner Classics & Erato a pod taktovkou jejího šéfdirigenta Emmanuela Villauma. Album vyjde na podzim, tak věřím, že si to nenecháte ujít a budete zvědaví, co jsem pro vás připravila.
  • Jsme v Čechách, a tak se nemohu nezeptat: co vy a česká hudba?
    Někdy na svých koncertech zpívám árii Měsíčku na nebi hlubokém z Dvořákovy Rusalky. Je to krásná árie, velmi dojemná. Zpívám ji moc ráda. Také jsem slyšela českou lidovou hudbu a myslím, že je tam určitá podobnost s naší rumunskou tradiční hudbou.
  • Patříte dlouhodobě mezi špičkové operní interprety. Vaše postavení se i nadále zdá být neotřesitelné. Chtěla byste kariéru zahajovat v dnešní době? Nemají to začínající zpěváci dnes těžší?
    Myslím, že v dnešní době začínající zpěváci nemají dobré podmínky pro to, aby si vybudovali úspěšnou kariéru. Nemohou si příliš dovolit být osobností, díky které by později zaplnili koncertní a operní sály po celém světě. Je řada důvodů, proč se zpěváci bojí odmítnout roli, která není vhodná pro jejich hlas, nebo účinkování v nepodařené inscenaci. Mají strach, že by si tím zavřeli dveře. V tomto směru jsem byla vždy nekompromisní. Jednak jsem si na svůj hlas dávala velký pozor od samého začátku, a vedle toho mám respekt ke skladatelům a libretistům, a proto do příliš modernistických produkcí nevstupuji. To je důvod, proč jsem po tolika letech stále tady.
  • Co byste tedy mladým zpěvákům poradila?
    Aby si vše dobře načasovali a rozvrhli. Aby poslouchali své instinkty, své tělo a pokusili se vybalancovat onu tenkou hranici mezi svými sny a svými limity.
  • Dokázala byste říci, které z rolí byly pro vás dosud největší výzvou?
    Nepotrpím si na žádná „nej“. Jedinou roli uvést nemohu. Každá role, pro kterou se rozhodnu, je pro mne v danou chvíli největší výzvou. Ke každé přistupuji s maximální vážností a obezřetností, protože za sebou chci něco zanechat. Vždy do každé role, do každého vystoupení dávám všechno, svou duši. Nikdy nemyslím na kvantitu, na to, že bych měla pro rozvoj své kariéry zpívat další a další role.
  • Jaké je to zpívat některé role řadu let – Mimi, Tosku, Violettu? Proměňuje se nějak váš pohled na tyto operní postavy, ať už z hlediska vokálního nebo dramatického?
    Je to krásný trvalý pocit. Od samého začátku, od svého debutu v těchto rolích vím, co mám dělat. Držím se partitury, to je alfa a omega. Zpívat přesně podle autora je věcí respektu ke skladateli. Nic jiného na tom není.
  • Cítíte, že se váš hlas vyvíjí? A pokud ano, k jakým novým rolím, které jste dříve nezpívala, spěje? Chystáte v blízké budoucnosti nějaké novinky ve svém repertoáru?
    Můj hlas se i za tak dlouhou dobu, co zpívám, příliš nezměnil. Hlavně volím repertoár, který je pro něj vhodný. Je přirozené rozšiřovat svou nabídku o nové role a přesně to mám v úmyslu. Pokud bych měla být konkrétní, tak řeknu – Desdemona, Manon Lescaut, Alžběta.
  • Jaký je z vašeho pohledu dnešní svět opery?
    Myslím, že v dnešní době operní domy kladou největší důraz na režiséry a inscenace. Ale podle mě skutečnému opernímu fanouškovi záleží především na zpěvácích. Lidé si chodí poslechnout někoho v určité roli, koupí si lístek, někdy si i zamluví letenku a hotel, aby slyšeli hlas, který obdivují, a viděli na jevišti konkrétní osobnost. Když se při odchodu domů zeptáte někoho z publika, kdo při představení zpíval, určitě vám to do vteřiny řekne. Operní průmysl se mění. Pěvci zpívají příliš mnoho rolí v příliš krátkém čase, nemají ani možnost se řádně na novou roli připravit. Proč? Na to by měli odpovědět divadelní ředitelé.
  • Pravidelně vystupujete v přímých přenosech z nejvýznamnějších operních scén jako Metropolitní opera, Royal Opera House či Vídeňská státní opera. Co si o tomto novém fenoménu myslíte?
    Myslím, že přímé přenosy jsou dobrou příležitostí pro ty, kteří nemohou přijít do divadla zhlédnout představení naživo. Ale na druhou stranu se někdo z nich může rozhodnout, že mu to takto stačí a že už si do divadla lístky kupovat nebude, když může představení sledovat v pohodlí doma u televize nebo na počítači, a to za mnohem menší peníze. Přímé přenosy jsou jedním z důvodů, proč už představení v dnešní době nemají referenční hodnotu, jedná se převážně o běžná představení, ne nutně o ta nejlepší.
  • Máte mnoho fanoušků a obecenstvo vaše výkony odměňuje bouřlivým potleskem. Dokázala byste říci, jaké bylo ale nejvlažnější publikum, s jakým jste se kdy setkala?
    Publikum po celém světě mě velmi rozmazluje, mám z toho velkou radost a dodává mi to sílu pokračovat v této krásné, ale velmi náročné práci.
  • Vystupujete v nejrůznějších divadelních a koncertních sálech světa. Do jakých zemí se zvlášť ráda vracíte?
    Raději nebudu jmenovat. Nechci, aby ostatní žárlili (smích).
  • Co musí zpěvák dělat pro to, aby mohl zpívat co nejdéle? Jak se udržujete ve formě vy?
    Od počátku své kariéry to dělám stejně. Mezi představeními vždy odpočívám, den před představením nikdy nemluvím. Nikdy nezpívám role, které nejsou vhodné pro můj hlas, protože ho nechci přetěžovat. Prostě jsem na svůj nástroj a na to, co s ním dělám, vždy velmi opatrná.
  • Co vás na zpívání nejvíce baví?
    Prostě žiju svůj sen. Nezasahujeme jen uši lidí, ale dostáváme se do jejich mysli. A občas se podaří zasáhnout i srdce. To jsou ty nejkrásnější chvíle naší kariéry, když cítím, že jsme s publikem jedno tělo.
  • Co ráda děláte mimo jeviště?
    Miluji filmy, zvláště klasiku. Velmi ráda také poslouchám jazz. A vždy mě potěší krátká dovolená a „sladké nicnedělání“.
  • Co vás profesně čeká v nejbližší době?
    V současné době zpívám Adrianu Lecouvreur, dále budu mít koncerty a vystoupení na Tchaj-wanu, v Rakousku, Belgii, Itálii, Japonsku, Polsku, Řecku atd. Show stále pokračuje…
  • A na co se mohou návštěvníci vašeho koncertu v Českém Krumlově těšit?
    Publikum se určitě dočká čísel, která očekává a miluje. Společně s Ramónem je o nic neochudíme. Večer bude plný nádherných árií a duetů z Bohémy, Tosky, Traviaty, Lucie z Lammermooru, Carmen, Manon ad. Moc se na setkání s publikem v Českém Krumlově těším!

    Nahoru | Obsah