Hudební Rozhledy

Nová opera Jana Zástěry

Lenka Přibylová | 10/17 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Adam Šmejkal (velmož Kolostůj) a Lada Bečková (Běla)

Vepřová odysea aneb Co Hájek raději zamlčel, tak zní název novinkové opery pojednávající o historickém příběhu spojeném se založením lázní v severočeských Teplicích. Autorem této půvabné opery buffy se stal úspěšný skladatel Jan Zástěra (*1984), který se intenzivně věnuje oživování důležitých období z historie a hudebních tradic Teplic a přilehlého regionu. Odkud pochází tak zvláštní název? Podle legendy, kterou zaznamenal ve své Kronice české Václav Hájek z Libočan, zde byl již v roce 762 objeven pramen, v jehož horké vodě se opařili vepři špatně hlídaní pasáčkem tamního velmože Kolostůje.

Keramický reliéf s vepřovou hlavou je dodnes symbolem teplických lázní. Jan Zástěra zamýšlí ztvárnění tohoto bájného příběhu v operním triptychu, první díl s názvem Vepřové spiknutí zazněl již před pěti lety u příležitosti 1250. výročí objevení teplických léčivých pramenů, premiérovému uvedení druhé části je věnováno toto pojednání, provedení třetí části je teplickým posluchačům přislíbeno v příštím roce.
Plk. Mgr. Jan Zástěra je dirigentem Hudby Hradní stráže a Policie České republiky. Vytvořil již rozsáhlé kompoziční dílo, je autorem dvou symfonií a věnuje se intenzivně rovněž hudbě duchovní. Příkladem jeho zájmu o severočeskou kulturní problematiku může být opera Casanova a Trautzl (premiéra v roce 2015), kompozice čerpající z fiktivní události na valdštejnském zámku v Duchcově. O provádění Zástěrových děl pečuje v Teplicích Trautzlova umělecká společnost a pěvecký sbor Collegium hortensis, jehož je Jan Zástěra uměleckým vedoucím. Vtipné libreto dnes citované opery napsal Zástěrův dlouholetý spolupracovník Martin Budek.
Hlavní postavou opery je velmož Kolostůj, který se chystá na svém panství kolem nedávno objevených léčivých pramenů vystavět lázně. Jeho záměr mu však komplikují všude kolem se pasoucí prasata, o jejichž důležitosti pro objevení pramenů ho informuje jeho pobočník Kuba, dříve pasáček vepřů. Kolostůj přikáže z prasat připravit vepřové hody, Kuba je však chce zachránit a raději je vyžene z panství. Prasata figurující v lidské personifikaci naštěstí narazí na Košťála, pána z nedalekého panství v Bílině, Košťál je jako raritu a překvapení pro manželku Bělu pozve na svůj hrad. Běla zosnuje plán a přemluví manžela Košťála, aby se svým vojskem vyrazil k teplickému hradu a získal tuto oblast pro prasata zpět. Avšak místo boje se vojáci nechají zlákat teplickým pivem. Košťál ale při návštěvě Teplic tragicky zahyne a jeho manželka místo smutku obratně získá přízeň švarného Kolostůje i jeho teplické panství. Prasátka zachraňuje sv. Jan Křtitel, patron Teplic. V závěru opery si všichni radostně připíjejí a užívají si teplé lázeňské koupele.
Jan Zástěra, skladatel a zde současně dirigent, rozdělil děj opery do pěti obrazů, svou převážně křehce neoklasicistně laděnou hudbu svěřil malému instrumentálnímu souboru tvořenému nástroji smyčcového kvinteta, flétnou, klarinetem (oba nástroje příležitostně v alternaci se zobcovými flétnami) a fagotem. Skladebně je mistrem kompozičních kontrastů a vtipných nápadů, sólisty převážně vybavil zpěvem nosné melodické šíře, krásně zní harmonická sazba jeho sborů. Nebojí se využít hudbu quasisalonního valčíku při nástupu vepřů na scénu, s oblibou využívá situační melodicko-rytmickou či nástrojovou zkratku. Role sólistů, pěveckého a současně i hereckého ansámblu mistrovsky ztvárnili členové souboru Collegium hortensis. Kvarteto sólistů shodně zaujalo krásou a nosností svých hlasových témbrů, a to barytonista Adam Šmejkal jako velmož Kolostůj, sopranistka Lada Bečková, zde Běla, manželka rytíře Košťála. Dále se díky svému pěveckému i hereckému projevu úspěšně představili Pavel Zmátlo v roli Kolostůjova pobočníka Kuby a Michal Šťastný postavou rytíře Košťála z Bíliny. Režisér David Kříž nápaditě využil vznosné prostory Rokokového sálu zámku v Teplicích, kde do půlkruhu umístěné publikum vytvořilo prostor pro pomyslné pódium, orchestr a dirigenta. Jen symbolicky stylizované kulisy znamenaly vtipné dějové zázemí, historicky dobové kostýmy využívali pouze sólisté, stylizovaní vepři ve smyslu kultivované společnosti již na začátku opery zářili ve svých růžových úborech, dámy navíc s růžovými stuhami ve vlasech, „vepří“ pánové s večerními černými „motýlky“ na krku. Strhující pěvecké i herecké výkony všech účinkujících svědčily o zaujetí a nadšení, se kterým všichni přistupovali k novinkové skladbě. Publikum ve zcela vyprodaném sále odměňovalo potleskem jednotlivé výkony a závěrečné dlouho trvající ovace vstoje se staly projevem ocenění práce skladatele a perfektního hudebního i režijního nastudování této zcela netradiční opery.

Teplice, Rokokový sál zámku – Jan Zástěra: Vepřová odysea aneb Co Hájek raději zamlčel. Hudební nastudování a dirigent Jan Zástěra, režie David Kříž, soubor Collegium hortensis, sbormistr Jan Zástěra. Premiéra 20. 5. 2017, psáno z 1. reprízy 21. 5. 2017.

Nahoru | Obsah