Hudební Rozhledy

Prague Proms tradičně plnily sály

Vladimír Říha | 09/17 |Horizont

Dirigent Carl Davis v jednom z převleků na závěrečném koncertě

Třináctý ročník oblíbeného vícežánrového letního festivalu Prague Proms byl všechno, jen ne „nešťastným třináctým“, jak by číslice naznačovala. Naopak! Letošní ročník akce pořádané Českým národním symfonickým orchestrem ve dnech 21. 6. – 19. 7. přinesl lákavou nabídku plnou hvězd známých i méně známých a nezklamal očekávání. Opět potvrdil, že opřít se hlavně o filmovou hudbu, jazz a v klasice o potvrzené veličiny i programy je v letní, spíše turistické nabídce asi tím nejlepším, co nezklame, přinese dobrou návštěvu i výdělek. V našem přehledu vybíráme z 15 koncertů jen ty nejpřitažlivější anebo ty, které nekolidovaly s dalšími akcemi.

Tak hned na zahájení se 21. 6. po třech letech vrátil do Prahy americký skladatel Danny Elfman, známý autor filmové hudby, a koncert z jeho děl s Českým národním symfonickým orchestrem a dirigentem Johnem Maucerim Smetanovu síň Obecního domu zcela zaplnil.
V první půli večera zazněla světová premiéra Elfmanova houslového koncertu se sólistkou Sandy Cameronovou. Téměř hodinové dílo o pěti částech (v programu neoznačených) trpí neuspořádanou stavbou se střídáním rychlých a pomalých vět a podivné reakce publika s neustálým potleskem mezi větami (zřejmě v domnění, že je konec) jeho přijetí komplikovaly. Určitě by neuškodilo dílo přepracovat a zkrátit. Ostatní skladby večera však prokázaly, že ve filmových melodiích a v kratších dílech typu zahajovací Serenady Schizophrany je autor plný nápadů a jeho osobitý styl se střídáním extravagantních partií s melodickými a zapojením poprockových idiomů na posluchače stále působí. To se potvrdilo i ve suitách z filmů Batman, Alenka v říši divů a Střihoruký Edward, kde zazářili také dva hostující dětští zpěváci z Vídeňského chlapeckého sboru a spoluúčinkující Smíšený sbor ČNSO. Přidávaná znělka (Simpsonovi) rozesmála v závěru celý sál.
Ten byl zaplněn i 25. 6., kdy na festivalu hostovala proslulá německá šansoniérka Ute Lemper, tentokráte s programem francouzských šansonů Paris, Paris! Doprovázející ČNSO dirigoval Američan Vince Mendoza. Šansoniérka večer hlavně založila na velkých jménech francouzského šansonu jako Edith Piaf, Jacques Brel a autorech jako Serge Gainsbourg. Z New Yorku, kde nyní žije, si přivezla i klavíristu Vanua Gieriga, ale ten se ve zvuku velkého orchestru dost ztrácel. Lemper si večer anglicky moderovala. a její delší promluvy byly jakýmsi přehledem vývoje šansonu ve Francii ve 20. století. Zazpívala písně i od autorů, kteří nebyli Francouzi, ale v Paříži několik let žili a působili, jako Astor Piazzolla a Kurt Weill. Bylo jen dobře, že nezapřela svůj německý původ a zazpívala i Lili Marleen či věci z repertoáru v Paříži žijící Marlene Dietrichové. Čtvrté hostování Ute Lemper v Praze bylo opět úspěchem, i když aranžmá většiny písní možná posluchačům připadlo jazzovější a muzikálovější než skutečně francouzské. Její koncert můžeme také zařadit i zčásti mezi ty filmové, neboť většina písní zazněla i ve filmech různého původu.
Stoprocentně filmový byl koncert, jímž v Praze debutoval již sedmasedmdesátiletý skladatel rumunského původu, žijící od mládí ve Francii, Vladimir Cosma (10. 7.). Ten je zhruba s 300 filmy a seriály nejagilnějším tvůrcem tohoto žánru ve Francii, nesmíme si ho ale plést s legendárním Francouzem Josephem Kosmou z poválečné éry francouzského filmu. Opět vyprodaná Smetanova síň s ČNSO a Cosmou jako dirigentem a zároveň moderátorem (v jednoduché angličtině se silným přízvukem) vyslechla dost podrobný přehled jeho hudby k desítkám francouzských komedií Clauda Zidiho, Pierra Richarda, Louise de Funèse a dalších postav tohoto žánru. Cosmovou silnou stránkou jsou kantilénové melodie propojené s etnickými, hlavně rytmickými pasážemi z balkánského a židovského folkloru. Přivezl si sebou i několik sólistů právě tohoto typu, mezi nimiž vévodili hráči na Panovu flétnu, cimbál a foukací harmoniku. Došlo i na snímky Křidýlko nebo stehýnko, Dobrodružství rabína Jácoba, kupodivu chyběla hudba pro jeho snímek nejznámější – Tančírnu Ettore Scoly.
Zdaleka největší filmově-hudební událostí festivalu byl koncert závěrečný 18. 7., kdy v doslova nabitém sále Smetanovy síně v programu Nejen hollywoodská noc dirigoval ČNSO známý expert na filmovou hudbu, Američan usedlý v Anglii, Carl Davis, jehož obliba v Praze a na Proms je veliká. Není divu, ve svých programech ukazuje nejen přehled hudební, ale i silný smysl pro typickou hollywoodskou show a třeba jeho převleky během koncertů jsou již proslulé a publikum je s nadšením kvituje. Tentokrát podal přehled vývoje filmové hudby od roku 1958 (Malleho Výtah na popraviště s hudbou Milese Davise) až k nedávnému LaLa Landu. Rozdělil večer na čtyři části: 60. a 70. léta francouzské a italské kinematografie, Historické filmy, Sci-fi a Válečné filmy. Vsadil i na výborné sólisty pěvecké i instrumentální, za všechny jmenujeme trumpetistu Jana Hasenöhrla či pěvkyni Janu Siberu v koloraturních áriích z Kouzelné flétny W. A. Mozarta z Formanova Amadea a ze snímků Pátý element. Pódium bylo vybaveno plátnem s promítanými snímky z filmů a proměnlivý světelný design dojem z koncertu ještě zvyšoval.
Z nefilmových programů letošních Proms nesmíme zapomenout ani na jediné letošní vystoupení Libora Peška, který dirigoval ČNSO 3. 7. ve večeru Imprese s francouzskými díly Debussyho a Ravela s hostujícím klavíristou Ivo Kahánkem, jenž nadchl podáním Ravelova Koncertu pro klavír a orchestr, orchestr pak zejména v obou suitách z Ravelova baletu Dafnis a Chloe.
Mezi jazzovými koncerty zmiňme dva večery s trumpetistou Bobbym Shewem (jeden ve Smetanově síni při doprovázení zpěvačky Denise Donatelli s ČNSO a americkými spoluhráči, druhý s americko-českým kvintetem v Loop Jazz Clubu) a hlavně pražský debut americké kapely z Los Angeles Gordon Goodwin’s Big Phat Band, který 28. 6. okouzlil Smetanovu síň směsí rocku, klasického jazzu i latiny a představil naprosto originální tvář současného jazzu. Závěrem nelze než konstatovat, že za kvalitním jazzem, filmovou i klasickou hudbou lidé přijdou i v letních vedrech.

Nahoru | Obsah