Hudební Rozhledy

Editorial 12/17

Hana Jarolímková | 12/17 |Úvodník

Vážení a milí čtenáři,
prosincový úvodník nabízí hned několik témat, spjatých s narozením Bohuslava Martinů (8. 12. 1890 – 28. 4. 1959), významného skladatele a světově proslulého představitele hudební moderny 20. století, v jehož hudbě se jedinečným způsobem prolínají české i světové vlivy. O slavném komponistovi a jeho tvorbě by se toho dalo napsat daleko více, ale to není účelem tohoto textu. Připomeňme spíše jiné skutečnosti na konci roku s Martinů úzce spjaté. A to například hudební festival Dny Bohuslava Martinů, který zásluhou Nadace Bohuslava Martinů proběhne jako již tradičně v prosinci po třiadvacáté (5. – 20. 12. 2017) a na němž vystoupí především naše přední hudební tělesa i vynikající sólisté. Nejdůležitější „martinůovská“ událost se však odehrála již v říjnu, a to u příležitosti oslav vzniku Československé republiky. Mísí se v ní tak realita historicko-politicko-kulturní.

V rámci zmíněných oslav totiž převzal velvyslanec ČR v USA Hynek Kmoníček sbírku více než stovky dopisů, které v letech 1940–1959 napsal skladatel Martinů svému příteli Františku Rybkovi, žijícímu v USA, a jež do rukou českého velvyslance předal 26. října 2017 syn adresáta, dr. Francis James Rybka. Slavnostní akt se uskutečnil u příležitosti oslavy Dne vzniku republiky na velvyslanectví ve Washingtonu za přítomnosti několika členů rodiny dr. Rybky, kteří přijeli z různých částí USA. Dr. Rybka je také autorem životopisu Bohuslav Martinů The Compulsion to Compose (Scarecrow Press 2011).
Potomci blízkého skladatelova přítele se rozhodli darovat dopisy Centru Bohuslava Martinů v Poličce. Listy jsou opatřeny poznámkami a vysvětlivkami dr. Rybky. Spolu s nimi věnují „Centru“ také rodinné fotografie a originální rukopis skladby „Dumka,“ kterou Martinů složil pro jejich matku. V rozhovoru pro Českou televizi dr. Rybka mimo jiné řekl: „Rád bych poskytl nový zdroj informací o výjimečném umělci nejen pro hudební badatele, ale také pro psychology, kteří se zabývají tzv. Aspergerovým syndromem, jímž Martinů podle mého názoru trpěl. V neposlední řadě bych byl potěšen, kdyby moje životopisná kniha o skladateli byla jednou přeložena do češtiny, rodného jazyka mého otce a mých prarodičů.“
Dr. Francis Rybka (1935) se narodil v New Yorku rodičům, kteří absolvovali brněnskou varhanickou školu pod vedením Leoše Janáčka. Jejich syn Francis, na rozdíl od druhého syna Borise, hudební talent nezdědil, vystudoval lékařskou fakultu Cornellovy univerzity a stal se chirurgem v Městské nemocnici v Bostonu. Během války ve Vietnamu sloužil dva roky jako kapitán vzdušných sil USA. Od roku 1970 žije s rodinou v kalifornském Sacramentu, kde si otevřel soukromou praxi.
Několik let poté, co jeho otec i Martinů zemřeli, si dr. Rybka nechal dopisy přeložit. Zaujalo ho několik zvláštností. Další průzkum ho pak přivedl k myšlence, že skladatel trpěl poruchou autistického spektra, známou jako zmíněný Aspergerův syndrom. Jedním ze zvláštních rysů Martinů byla například jeho mimořádná závislost na jiných; k jeho nejbližším lidem patřily silné osobnosti, ať už členové rodiny, či přátelé obou pohlaví. Byl také extrémně plachý, a to natolik, že po premiérách vlastních skladeb často nebyl schopen vyjít na jeviště a uklonit se publiku. Tyto poznatky – mimo jiné – shrnul dr. Rybka v již vzpomínané knize, která by si nesporně české vydání zasloužila.
Krásné Vánoce i vydařený rok 2018 přeje Hana Jarolímková, šéfredaktorka.

Nahoru | Obsah