Hudební Rozhledy

Christian Arming

Jaromír Javůrek | 08/18 |Rozhovory

Christian Arming

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka
Z Janáčkova máje a Janáčkových Hukvald se u příležitosti 90. výročí úmrtí Leoše Janáčka stává Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka (21. 5. – 1. 7. 2018). Na skvělých tradicích vzniká nová kvalita, nová značka, nový rozměr, nový termín, ale stále dobrý a hlavně světový Leoš Janáček. Základní festivalovou osou jsou Hukvaldy a Ostrava – místa narození a úmrtí Leoše Janáčka a další města Moravskoslezského kraje. Programovou náplní festivalu je prezentace děl Leoše Janáčka na co nejvyšší umělecké úrovni a propagace české hudební tvorby jak současné, tak meziválečné. To vše v kontextu vývoje světové hudební kultury. 32 festivalových dní, 8 měst a 32 koncertů – to je nabídka letošního ročníku!

Na MHF Leoše Janáčka tak zazáří například houslista Julian Rachlin, pěvec Adam Plachetka, klavíristé Roman Rabinovich, Ivo Kahánek a Jan Simon, orchestry Camerata Salzburg a Litevský národní symfonický orchestr a dirigenti Krzysztof Penderecki nebo Christian Arming. Ten se po letech na festivalové pódium vrací, a to se svým bývalým orchestrem (Janáčkova filharmonie Ostrava), se kterým si v Ostravě odbyl svůj šéfovský křest. 23. 5. 2018 tak v Ostravě na MHF Leoše Janáčka, pod taktovkou Christiana Arminga, za klavír usedne světová legenda Kun-Woo Paik a přednese sólový part Rachmaninovova populárního Klavírního koncertu č. 2 c moll, zatímco první novodobé ostravské provedení Čajkovského 3. symfonie bude pro mnohé příjemným překvapením.

Christian Arming
Christian Arming je jedním z nejvyhledávanějších rakouských dirigentů, velmi úspěšný na obou polích hudby – symfonické i operní. Od sezony 2011/12 je hudebním ředitelem Filharmonie Royal de Liège, dříve byl hudebním ředitelem Nové japonské filharmonie v Tokiu. V roce 2017 byl jmenován hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru v Hirošimě. Narodil se ve Vídni a studoval dirigentství pod Leopoldem Hagerem na Univerzitě hudebních a múzických umění ve Vídni. Jeho mentorem a silným podporovatelem jeho kariéry byl rovněž Seiji Ozawa, který jej představil v Bostonu a Tokiu. Ve 24 letech (roku 1996) se Arming stal šéfdirigentem Janáčkovy filharmonie Ostrava a o šest let později byl jmenován hudebním ředitelem divadla a symfonického orchestru v Lucernu (v letech 2002–2004).
Od vedení České filharmonie na zahajovacím koncertě festivalu Pražské jaro v květnu 2003 Armingova kariéra vzkvétala a následně dirigoval mnoho nejproslulejších evropských orchestrů, včetně Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Staatskapelle Weimar, Staatskapelle Dresden, Salzburg Mozarteum, Vienna Symphony, Rozhlasového symfonického orchestru Frankfurt, Orchestre de la Suisse Romande, Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, Orquesta Sinfonica de Barcelona, Orchestra Verdi Milan, Academia Nazionale di Santa Cecilia, Orchestre National de Belgique, Orchestre National du Capitole de Toulouse a RAI Turin. V květnu 2008 nahradil Arming Georgese Prêtreho na Akademii Santa Cecilia v Římě při dirigování Mahlerovy Symfonie č. 5, za jejíž provedení se mu dostalo obrovského ohlasu a opětovného pozvání k dirigování orchestru v Mahlerově Symfonii č. 3 o dva roky později. V Severní Americe dirigoval Bostonský symfonický orchestr stejně jako symfonické orchestry z Cincinnati, Houstonu, Colorada, Utahu, New Jersey a Vancouveru. Mezi koncerty sezony 2017–18 patří také jeho vystoupení s Janáčkovou filharmonií Ostrava na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka.

  • V relativně mladém věku 24 let jste se stal šéfdirigentem Janáčkovy filharmonie Ostrava. Vaše zkušenost s Ostravou a potažmo Janáčkem je velká. V květnu se vrátíte na „místo činu“ a s JFO vystoupíte na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka. Jaké bylo vaše působení v Ostravě, s jakými pocity se do Ostravy vracíte?
    Pocit, který chovám k Janáčkově filharmonii Ostrava je jeden obrovský vděk a náklonnost, ne jen za to znovupozvání, ale také za to, že mě orchestr přijal jako hudebního ředitele, když jsem byl před těmi mnoha lety tak mladý. Ve 24 letech to bylo něco jako zázrak, že jsem dostal možnost čelit takové výzvě, odpovědnosti a velké příležitosti pracovat se stočlenným orchestrem. Je to zvláštní, že máte v takovém věku šanci prozkoumat a získat zkušenosti v základním symfonickém repertoáru. Především pracovní atmosféra v Ostravě byla velmi podporující, spolupracující a přátelská. Nemohl jsem snít o lepším orchestru nebo pozici k odstartování své kariéry, než jaké mi toto místo dalo a je mi velkým potěšením, že se mohu v květnu, na pozvání MHF Leoše Janáčka, vrátit.
  • Vaše rozsáhlá diskografie zahrnuje mnoho Janáčkových děl. Jaký máte k Janáčkovi a jeho tvorbě vztah?
    Janáčkova hudba je velmi unikátní s velmi výraznými harmonickými a melodickými vlastnostmi: je plná krásy, plná překvapení. Díky Janáčkově filharmonii Ostrava jsem se naučil ctít tuto hudební tradici a také ji hluboce milovat. Díky tomu, že orchestr hraje tuto hudbu po celá desetiletí, jsem se byl schopný naučit, jak ji dirigovat autentickým a poctivým způsobem. Je to bezpochyby díky zkušenostem, kterých jsem nabyl během svého působení v Ostravě. Janáček je od té doby jedním z ústředních skladatelů mého oblíbeného repertoáru a od mého odjezdu se snažím prezentovat jeho hudbu, kamkoliv přijdu.
  • Jaký okamžik byl ve vaší kariéře nejsilnější a proč?
    Je nemožné vybrat jeden konkrétní moment, který bych označil za nejsilnější. Je jich velmi mnoho a přicházejí každý týden, když se setkávám s různými sólisty a spolupracovníky. Například od mladých sólistů, a jejich energie a chuti učit se od veteránů, se toho mohu také naučit mnoho! Stále existují různé příležitosti, kdy se cítím velmi šťastný a vděčný za profesi, kterou dělám, ale pokud mám zmínit jednu zvláštní příležitost, pak mě napadá můj první Růžový kavalír (opera Richarda Strausse) v Itálii, který byl neuvěřitelný, stejně jako můj první Mahlerův symfonický cyklus v Tokiu. Nicméně musím zopakovat, jsem požehnán každý týden.
  • Máte nějakou metu, cíl, kterého chcete ve svém profesním životě dosáhnout?
    Především každý koncert, který diriguji, přináší cíl udělat z tohoto koncertu zvláštní příležitost pro hudebníky i publikum. Na každém programu a koncertu se cítím jako obhájce skladatele, muzikantům musím ukázat, čemu věřím, co byl skladatelův záměr a vytvořit pro ně přesvědčivý a vzrušující výkon. Stejně tak musím publiku ukázat smysl a emoci hudby – její krásu, někdy i ošklivost, lásku, kterou přináší a někdy i nenávist. Mým největším cílem je inspirovat hudebníky a obecenstvo, ukázat jim, že se jich hudba může dotknout svým nejčistším způsobem, může je povznést a pomoci jim pochopit život.
  • Hudba je jistě vašim životem. Je v něm ale místo i na jiné aktivity? Čím je Christian Arming, když není hudebníkem?
    To je krásná otázka! Když jsem během roku tolik na cestách, tak samozřejmě miluji čas, když jsem společně se svou rodinou v LA. Jako rodina rádi lyžujeme, plaveme a já sám každé ráno cvičím jógu. Mimo sporty se snažím co nejvíce číst a zajímám se o astronomii a astrofyziku.
  • Jak ovlivnilo vaše rodiště – Vídeň váš hudební život, kariéru?
    Vídeň je jednoznačně jedno z nejdůležitějších světových hudebních měst, a když jsem vyrůstal, byl jsem samozřejmě obklopen hudbou. Jako student jsem chodil na mnoho orchestrálních zkoušek – každý týden jsem poslouchal nějaký z velkých vídeňských orchestrů a jejich dirigentů, což bylo vzdělání samo o sobě. Mohl jsem se tak opřít o způsoby, jakými interpretovali a prováděli mnoho druhů hudby, ale především o vídeňský repertoár od Haydna po Mahlera a další.
  • Kde se cítíte lépe, v Evropě nebo v USA? Nebo v asijských zemích? Můžete stručně charakterizovat rozdílnost těchto hudebních „destinací“?
    Jsem velmi šťastný, že jsem si nemusel vybrat jen jednu zemi, nebo kontinent, kde strávím svůj život! Skvělá věc na tom být dirigentem je ta, že máme šanci potkat hudebníky a obecenstvo z celého světa, a je pravda, že rozdílů bychom tu našli hodně. Například v Evropě máme určité tradice, abych byl přesnější, několik tradic, jak provádět hudbu a ty dodržujeme stovky let. V Asii hudebníci a publikum tak dlouhodobou tradici západní klasické hudby nemají, ale jsou extrémně vzdělaní a za posledních 50 – 100 let dobře informovaní. A samozřejmě mnoho hudebníků studuje v Evropě a opravdu tvrdě pracuje, takže tyto evropské tradice velmi přirozeně absorbuje a dále rozvíjí. V USA je také poměrně častým zvykem, že mnoho hudebníků klasické hudby emigruje do Evropy a Ruska, takže v tomto smyslu zde také funguje nenásilné propojení s jejich hudebními kořeny. Zjistil jsem, že s americkými orchestry je práce většinou snazší – hráči znají široký repertoár a jsou vždy velmi dobře připraveni. Dostat se do hloubky díla je díky tomu mnohem rychlejší, nemusíte se totiž zdržovat technickými detaily.

    Výběr z programu MHF Leoše Janáčka

    ZAHAJOVACÍ KONCERT, na počest 100. výročí vzniku Československa, otevře festival uvedením české tvorby. Česká filharmonie patří k našim národním symbolům a Janáčkova Sinfonietta vznikala pod skladatelovým dojmem z nabyté samostatnosti. Její letošní vyznění umocní členové Hudby Hradní stráže a Policie České republiky. Festival nabídne celkem 8 symfonických koncertů a vedle již zmíněného koncertu pod taktovkou Christiana Arminga, jmenujme například tyto:

    LITEVSKÝ NÁRODNÍ SYMFONICKÝ ORCHESTR
    Poprvé v Ostravě vystoupí první litevský symfonický orchestr. „Je pro nás ctí, že na přání festivalu nastudovali litevští hosté skladby Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Jejich provedení nejpopulárnější symfonie P. I. Čajkovského se zařadí mezi nejsilnější zážitky festivalu,“ dodává ředitel festivalu Jaromír Javůrek.

    JANÁČKOVA FILHARMONIE A KRZYSZTOF PENDERECKI
    Legenda současné polské hudby Krzysztof Penderecki přijíždí na festival podruhé, aby poprvé stanul před Janáčkovou filharmonií. Maestro nejen nastudoval skladbu Leoše Janáčka a uvede svého milovaného Beethovena, ale také doprovodí prezidenta festivalu, houslistu Ivana Ženatého s mladou violistkou Kristinou Fialovou.

    CAMERATA SALZBURG A CLEMENS HAGEN
    Legendární orchestr z Mozartova Salcburku konečně v Ostravě. Se stylovým programem a vynikajícím violoncellistou Clemensem Hagenem, který hraje jen s těmi nejlepšími.

    Mezi další výjimečné představení bude jistě patřit JAZZOVÝ PODVEČER, na kterém vystoupí špičkoví představitelé slovenské jazzové scény – soubor Bratislava Hot Serenaders. V roli speciálního hosta zde bude Milan Lasica. BALETNÍ VEČER uvede Balet Národního divadla Praha, který se vrací po mimořádném úspěchu festivalového představení „Sólo pro tři“ v roce 2014 s novou inscenací jedinečného Petra Zusky. Jedním z hudebních tvůrců představení je slezský bard Jarek Nohavica. ZÁVĚREČNÝ KONCERT nabídne krásné árie z českých oper, které zaznějí v podání dnes již světového pěvce Adama Plachetky, který si jako hosta pozval mladou sopranistku Evu Hornyákovou. Závěr festivalu ještě umocní dirigentské umění Roberta Jindry a to vše v neopakovatelném prostředí přírodního amfiteátru v Hukvaldské oboře.
    Vstupenky si lze zarezervovat či přímo zakoupit online na webu, kde jsou k dispozici podrobné informace k programu letošního ročníku MHF Leoše Janáčka. Osobní prodej vstupenek je také možný u pokladen v předprodejní síti Colosseum Ticket.
    Zadáno pro: MHF Leoše Janáčka

    Nahoru | Obsah