Hudební Rozhledy

Klarinetista Pablo Barragán

Milan Bátor | 04/18 |Rozhovory

Pablo Barragán

Miluje Mozartovu hudbu, stejně tak spontánně propaguje hudbu pro klarinet z pera či notačních programů současných skladatelů. O soutěžích mluví trochu nerad, ač úspěchů z nich má na kontě dost. Preferuje kontinuální růst a možnost učit se od těch, kteří v hudbě něco dokázali a umějí to předat. Špičkový španělský klarinetista Pablo Barragán se učil na výbornou, prošel orchestrálními „třídami“ Daniela Barenboima a kritika jej oceňuje nejen pro excelentní techniku hry, ale také pro jeho vášeň, citlivost a schopnost navázat kontakt s publikem. Českou premiéru si tento vynikající sólista odehraje 10. května v Ostravě v Mozartově Klarinetovém koncertu A dur, kV 622, za doprovodu Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou jejího šéfdirigenta Heika Mathiase Förstera. V jeho podání zazní Mozartův Klarinetový koncert.

  • Na klavír hrajete od čtyř let, co vás později přivedlo ke klarinetu?
    Ano, můj první kontakt s hudbou přišel docela brzy. Učit se hrou je vždy snadný způsob, jak se děti mohou o hudbě něco dozvědět. Navíc, moje maminka je učitelka hudby a opravdu vášnivá pedagožka, která miluje svou práci. Vždy mě motivovala k tomu, abych sbíral zkušenosti, otevřela mou mysl, abych si užíval všech doprovodných činností, jako jsou keramika, malba, zpěv i sport.
    Krátce poté, co jsem dostal první hudební lekce, hudební škola v mém městě obnovila dechový orchestr, který zde působil před třiceti lety. Rodiče mě tam vzali s velkou skupinou dalších dětí. Nejdřív jsem hrál na sopránsaxofon! Tvar a délka mých prstů však nebyly ideální, a tak můj tehdejší učitel o rok později rozhodl, že by pro mě bylo lepší přejít na klarinet. „Budeš mít víc příležitostí,“ utěšoval mě tehdy. Tohle jsem opravdu hodně obrečel, ale dnes vím, že mu za tuto změnu budu vždy nesmírně vděčný.
  • Jaká hudba kolem vás v dětství zněla?
    Jako dítě jsem poslouchal v podstatě vše, co rodičům doma hrálo: Antonio Machín, Mecano, Manuel de Falla, La Vieja Trova Santiaguera, Joan Manuel Serrat, Beatles… a Beethoven. Můj táta vždycky miloval Beethovena. Později byl mým největším idolem a objevem Benny Goodman. Snažil jsem se naučit jeho skladby, užil jsem si přitom hodně legrace, včetně reakcí sousedů…
  • Po studiích jste získal zkušenosti v řadě orchestrů a komorních souborů. Kteří umělci a učitelé vás ovlivnili?
    Jsem přesvědčen, že zkušenosti lze získat z různých zdrojů: od kolegů, profesorů, dirigentů… Můžeme se toho tolik naučit! Snažím se o to stále. Můj mentor Antonio Salguero je pro mě něco jako hudební táta. Změnil způsob, jakým jsem o hudbě přemýšlel. Můj bývalý profesor François Benda, který učí v Basileji, také ovlivnil můj profesní růst a vzdělávání. Být součástí jeho třídy je pro každého klarinetistu skutečná výzva! A samozřejmě nemohu neuvést Maestra Daniela Barenboima, protože čas, strávený s tímto umělcem, byla pravděpodobně nejsilnější a nejbohatší zkušenost, kterou jsem v životě získal. Naučil jsem se od něj tolik, je to opravdu neuvěřitelný muzikant a osobnost. Ostatně, kdybych měl zmínit, kolik kolegů a mimořádných hudebníků mě ovlivnilo, potřebovali bychom na to celý hard disk. Uzavřel bych to tedy tím, že jsem velmi vděčný za setkání s těmito lidmi. Šťastný a opravdu hluboce vděčný.
  • Zúčastnil jste se také několika soutěží. Bylo pro vás jejich specifické prostředí také inspirativní? Cítil jste pozitivní motivaci?
    Neřekl bych, že na soutěžích pro umělce existuje to nejzdravější nebo nejkreativnější prostředí. Myslím si však, že mi daly mnoho pozitivních impulzů, a snažil jsem se jim postavit tváří v tvář z důvodu zlepšení svých hráčských dovedností. Člověk tady zkouší překonat své hranice, hledá nové přístupy, nové perspektivy, jak se stát technicky silnějším. Jak lépe poznat sebe sama a najít odpovědi na otázky, kterým dosud nemusel čelit. Získat nějakou cenu není nic jiného než okamžik, vždy jsem se snažil ocenění nebrat příliš vážně. Nepopírám, že soutěže mohou v kariéře něco znamenat, ale osobně preferuji kontinuální růst.
  • Vedle klasických skladatelů se rád věnujete také interpretaci hudby současných autorů. Vznikají v dnešní době pro klarinet zajímavá díla?
    Jistěže! Existuje mnoho skladatelů, kteří píší pro klarinet s odhodláním vytvořit díla, jež rozvinou vyjadřovací možnosti nástroje. Myslím, že klarinet má obrovské technické a výrazové možnosti. Díky tomu se mu dostává na hudební scéně mnohem většího významu. Je to i díky desítkám osvícených klarinetistů po celém světě, kteří berou povinnost obohacovat repertoár o současnou hudbu vážně. Nedávno jsem měl úžasný zážitek během práce na novém koncertu skladatele Marcose Antonia Péreze Ramíreze. Hledali jsme společně to, co měl na mysli, když skladbu tvořil. Hodně mi to dalo. Těším se vždy na hraní současné hudby, která je tak silně spjatá s naším reálným časem, našimi emocemi a aktuálním způsobem zobrazování reality. V současné době pracuji na nových dílech, které napsali Kalevi Aho, Rolf Martinsson, Fazil Say, Jörg Widmann. To je nedílná součást mé práce, mé zodpovědnosti a toho, co mám rád.
  • Mozart svůj klarinetový koncert napsal pro vzácný basetový klarinet. Budete jej hrát na tento původní, či na moderní nástroj?
    Zvolil jsem moderní basetový klarinet, a to hned z několika důvodů.
  • Zřejmě se oba nástroje liší? Jsou nějaké zásadní rozdíly v jejich zvukové barvě a technice?
    Vizuálně a esteticky jsou trochu odlišné, původní měl jiný vzhled, můj nový nástroj je rovný a vypadá jako delší klarinet. Největší rozdíly jsou podle mne v intonaci, která je na moderním nástroji mnohem stabilnější při zachování zvukové intenzity. Člověk má pocit, že barva je mnohem sladší a má sametovější texturu než běžný klarinet. A to je pro mne velmi důležité – cítit dostatek prostoru, abych mohl jít dovnitř i vně orchestru bez zbytečného úsilí. Jako bych surfoval na vlně, která proudí v bohaté hudební struktuře, a nebál se, že spadnu.
  • Letos jste aktivní také, co se týče nových nahrávek. Můžete představit, na čem pracujete?
    Ano, letošní rok je pro mě velmi speciální, protože se mají objevit rovnou dvě nové nahrávky. První z nich vyjde 4. května a bude zasvěcena hudbě Johannesa Brahmse: Triu a moll, op. 114, a Sonátám pro klarinet, op. 120. Měl jsem velké štěstí na dva úžasné hudebníky a přátele: Juana Péreze Floristána (klavír) a Andreie Ioniţăa (violoncello). Poselství Brahmsovy hudby jde přímo do vaší duše: všechna ta její zranitelnost, citlivost, strach a vášeň k životu a smrti, lásce, nejistotě, které člověk může cítit.
    Druhé album je mou první spoluprací s orchestrem: byl jsem požádán, abych natočil Mozartův klarinetový koncert a dvě nádherná nová díla pro klarinet a orchestr od velkých skladatelů Marka Antonia Péreze Ramíreze a Dominiquea Gessenaye-Rappa. Jsem přesvědčen, že jejich hudba má v dnešní době hodně co říct.
  • Jak byste popsal Mozartovu hudbu?
    Mozartova hudba je čerstvá a živá, průhledná a spontánní, zasněná i improvizovaná… překvapivá. Jako citrónová zmrzlina za letního večera na moři.
  • Kde hledáte inspiraci, když zrovna nehrajete?
    V lidech, které miluji, i v těch, kterým jsem blízký. Na prvním místě je rodina a řada blízkých přátel. Zkušenost mi říká, že dobré i zlé zážitky mají své poslání, abychom nad nimi přemýšleli.
  • Máte kromě výtvarného umění, které je vám blízké, čas na čtení knih nebo sledování filmů?
    Četbu mám rád a snažím se číst hlavně během cestování. Film je taky skvělý zážitek, rád chodím do kina. Před několika týdny jsem šel s jedním dobrým známým na poslední epizodu Star Wars. Šli jsme na promítání ve 2.30 ráno, abychom ten zážitek trochu zintenzivnili. Bylo to zábavné!
  • Kteří skladatelé jsou vašemu srdci nejbližší?
    Těch je samozřejmě hodně, momentálně mne napadají Brahms, Debussy, Ravel, Berg, Bach, Chopin, Beethoven, Nielsen, Sibelius, Aho, Schumann, Rachmaninov.
  • Byl jste někdy v minulosti v Ostravě?
    Ještě ne! Je to mé premiérové vystoupení v České republice. Těším se na Ostravu i na to, že objevím něco málo z vaší krásné země!
    Hudbou lze říci, co se nedá vyjádřit jinak. Pabla Barragána tento druh komunikace fascinuje a už od prvních tónů dokáže navázat kontakt s publikem. Jeho hra je elegantní, perfektní, s mnoha nuancemi. Prostřednictvím svého klarinetu chce vyprávět příběhy, předávat emoce a vytvářet vlastní paletu barev pro každé dílo. Nejen hudba, ale umění obecně je pro něj neustálým zdrojem inspirace. Velice rád navštěvuje galerie a muzea, ale zároveň si umí užívat hezké chvíle s přáteli třeba u dobré kávy. V dětství se s velkou vášní věnoval kreslení a malování. Vyrostl v rodinném prostředí, jež jej vedlo ke svobodě a kreativitě, které našel také v hudbě. Ačkoli klasická hudba nehrála příliš významnou roli v životě jeho rodiny z jižní části Španělska, jeho matka ho vždycky povzbuzovala, aby zkoušel nové věci, takže ve čtyřech letech začal malý Pablo hrát na klavír. Později přes sopránový saxofon nalezl „svůj“ nástroj: klarinet. Vzpomíná na okamžik, kdy jej poprvé slyšel naživo a uviděl svět nekonečných možností, melodií a rytmů, které se před ním otevřely. Kromě vlastní hry také hodiny a hodiny poslouchal na starém kazeťáku nahrávky. Začínal spoluprací s mladými orchestry a komorními soubory.
    Vystudoval konzervatoř v Seville u Antonia Salguera, poté se přestěhoval do Berlína a díky nadaci Barenboim-Said se stal Ïákem Matthiase Glandera. V roce 2009 se vrátil do Španûlska. Získal totiÏ stipendium z Fundación Caja ke studiu na basilejské Akademii hudby. Studoval u Françoise Bendy, Martina Frösta, Charlese Niedicha a Dimitriho Ashkenazyho, kteří mu předali nové impulzy na svých mistrovských kurzech.
    Hlavním mezníkem cesty Barragána od mladého talentu k uznávanému hudebníkovi nepochybně byla cena Prix Credit Suisse Jeunes Solistes z roku 2013 a pozvánka k účasti na Lucerne Festival ve stejném roce. Jeho sólový debut na festivalu byl vysílán živě stanicí RTS a díky Nadaci Credit Suisse vyšel také na CD. Tomuto zlomovému okamžiku v kariéře španělského klarinetisty předcházely další ceny z mezinárodních soutěží, k nimž patří ocenění např. z ARD Music Competition z roku 2012, z Juventudes Musicales de España o rok dříve a Evropská hudební soutěž pro mládež (EMCY) v tomtéž roce.
    Jako sólista rád spolupracuje se stále novými orchestry, dirigenty i kolegy. Stále objevuje nové perspektivy v hudbě. Spolupracoval např. s orchestry jako Sinfonieorchester Basilej, Orquesta de Radiotelevision Española, Slovenský komorní orchestr, Malaga Philharmonic Orchestra a s dirigenty jako Clemens Schuldt, Adrian Pravaba nebo Gabriel Feltz.
    Intimita komorní hudby mu zase otevírá zcela nové pohledy, emoce a barvy, které charakterizují tohoto mladého hudebníka. Jeho produkce společně s Goldmund Quartet, Maki Wiederkehr, Juanem Pérezem Floristánem, Andreiem Ioniţăem a Viviane Hagner na festivalech jako Lucerne Festival, Menuhin Festival Gstaad, Hudební festival Šlesvicko-Holštýnsko, Young Euroclassics Berlin a Mecklenburg Vorpommern Festival jsou pro něj stejně důležité jako jeho sólové koncerty.
    Pestrost práce Pabla Barragána je patrná také na jeho CD, jejichž vydání je plánováno na jaro a podzim roku 2018. Společně s Juanem Pérezem Floristánem (klavír) a Andreiem Ioniţăem (violoncello) představí skladby Johannesa Brahmse pro španělské vydavatelství IBS. Pablo si také splnil sen díky záznamu Mozartova Klarinetového koncertu a skladeb Marka Pereze Ramireze a Dominiquea Gessenaye-Rappa, což je výběr programu, který odhaluje Barragánovu zvídavost a otevřenost novým podnětům a zážitkům.
    Ostatně Mozartův Klarinetový koncert uvede Pablo Barragán i na již zmíněném ostravském koncertu. Mozart svůj koncert, který nejen díky své druhé větě aspiruje na titul nejkrásnější koncert pro klarinet, napsal jako jedno ze svých posledních děl.

    Zadáno pro: Janáčkova filharmonie Ostrava

    Nahoru | Obsah