Hudební Rozhledy

Novinky ze zahraniční muzikologické literatury

Oldřich Kašpar | 04/18 |Knihy a notoviny

Druhé pokračování „novinek“ v letošním roce začínáme opět teoretickým titulem, který vydalo v roce 2017 barcelonské nakladatelství Robinbook Ediciones pod názvem Cómo leer la música. Todo lo esencial para conocer los secretos de la notación y la lectura musical – Jak číst hudbu. Vše základní pro poznání tajemství notace a hudebního jazyka autorů Harryho a Michaela Baxterových, knihu přeložil do španělštiny Hugo Mariani (532 s., ISBN 978-84-946961-0-7). Je to vskutku zajímavá monografie určená všem, kteří se snaží pochopit hloubku tajemství hudby jako takové.

Jorge Persia vystačil s prostým názvem své monografické studie La orquesta – Orchestr, přesto nás zavádí do složitého světa tohoto hudebního tělesa, jehož zákonitosti a taje skryté pod povrchem si většina z nás neuvědomuje (Madrid, Alianza Editorial, 2018, 176 s., místo ISBN uvedeno pouze číslo editora – 3422128).

Poněkud poetický název nese publikace polské autorky Elwiry Fibigerové, a sice Dusza zaklęta w fortepianie – Duše zakletá v klavíru. Dá se říci, že kniha se pohybuje mezi filozofickými úvahami a praktickými informacemi (Warszawa, Burda Publishing Polska, 2015, ISBN 978-8377-8914-8).

Pod mírně nesrozumitelným názvem vychází práce Jaimeho Daye – APPS Apuntes para músicos. Aprendizaje musical a través sus principales aplicaciones – APPS Poznámky pro hudebníky. Nauka hudby prostřednictvím jejích hlavních aplikací. Teprve podtitul nám objasní onu nezvyklou zkratku APPS, vznikla zkrácením slov aprendizaje a aplicaciones (nauka a aplikace). Dalo by se tedy konstatovat, že vznikla „učebnice“, ovšem na vysoce špičkové úrovni, která má své čtenáře nejen teoreticky naučit hudbě, ale i napomoci k jejímu hlubšímu pochopení (Barcelona, Rainbook Ediciones, 2018, 172 s., ISBN 978-84-94791-7-2-7).

Natalia Smirnova poskytla shrnující pohled na dějiny ruského baletu v přehledu s názvem La Compagnie de Ballet Russes – Ruské baletní soubory (Paris, CNRS Éditions, 2016, 144 s., ISBN neuvedeno).

Laudan Nooshin nás zavede svou monografickou studií do oblasti v podstatě neznámé, s trochou nadsázky by se dalo říci exotické, už sám název tomu napovídá – Iranian Classical Music. The Discourses an Practice of Creativity – Íránská klasická hudba. Pojednání o praxi tvořivosti (London, Soas Musicology Series, 2015, 256 s., ISBN 13: 978-0754-6070-3-8).

Francisco Navas Ráez propojil ve svém díle El clave del sol. Canciones nos recuerdan historia. Historias que nos recuerda canciones – Klíč k zemi. Písně, které nám připomínají historii. Historie, které nám připomínají písně – dva nedílně spjaté fenomény, na jejichž vztah se velmi často zapomíná – historii a historickou píseň. Vznikla tak vskutku inspirativní práce užitečná jak pro muzikology, tak i pro historiky (El Ejido, Círculo Rojo, 2018, 362 s., ISBN 978-84-9183-158-7).

Elisa Belmonte se zabývá v nevelké publikaci zpěvem Canto. Bases y metodo – Zpěv. Základy a metoda. Domnívám se, že název je dostatečně výstižný (Toledo, Almud, 2017, 195 s., ISBN 978-8849-44667-63-3).

Operním představením věnuje svoji pozornost Jaume Radigales v poměrně obsáhlém díle El espectáculo operístico – Operní představení (Barcelona. Ed. Huygens, 600 s., ISBN 9788-4156-63-737).

Poněkud provokativním názvem se vyznačuje dílko Franceska Micheliho a Elii L’opera é polvere da sparo – Opera je střelný prach (Milano, Rizzoli, 2017, 251 s., ISBN 978-8817-097- 253). U příležitosti výstavy konané od listopadu 2017 do února 2018 vydalo Operní divadlo v Římě katalog s názvem Il Teatro dell’Opera di Roma 1880–2017. Catalogo de la mostra – Operní divadlo v Římě 1880–2017. Katalog výstavy (Monadadori Electa, 2018, 224 s., ISBN neuvedeno).

Dějinami hudby XX. století se částečně zabývá publikace Introducción a la música del siglo XX – Úvod do hudby XX. století (Madrid, Alianza Editorial, 2018, 416 s., ISBN 978-84-91-04-977-7). Ve stejném roce se objevil úplný přehled hudby minulého století pod názvem Música del siglo XX – Hudba XX. století z pera Otto Karolyiho a Pedra Sarmienta Luenga (Madrid, Alianza Editorial, 2018, 416 s., ISBN 978-84-9104-977-7).

Španělské hudbě XIX. století se v rámci speciálně zaměřené kolekce věnuje Juan José Carrera, autor titulu Historia de la música en España e Hispanoamérica 5: La música en el siglo XIX – Dějiny hudby ve Španělsku a v Hispanoamerice 5: Hudba ve Španělsku XIX. století (Madrid, Fondo de Cultura Económica de España, 2018, 752 s., ISBN 978-84-375-0775-0).

Když se podíváme do historie, stojí nesporně za pozornost monografie Andrey Antonioliho, která poskytuje plastický obraz renesančního období, a to se zaměřením nejen na dějiny, filozofii, ale také na umění a v jeho rámci pochopitelně i na hudbu, ostatně sám název to vyjadřuje dostatečně výstižně Il secolo d’oro del rinascimento. Un viaggio affascinante nell’epoca che rivoluziono l’arte, la filosofía, la storia – Zlaté století, fascinující putování dobou, kdy docházelo k revoluci v umění, filozofii, historii (San Martin, Newton Compton, 2017, 673 s., ISBN 13: 978-8822-270-79-25).

Ve stejné epoše ještě zůstaneme díky poněkud netradiční, nicméně nesmírně zajímavé publikaci Franceska Calcaterry La scortentante storia del „concerto delle dame“. Potere, amore, intrighi, delicti, nella Ferrara del tardo rinascimento – Překvapivé dějiny „koncertů pro dámy“ moc, láska, intriky, zločiny ve Ferraře pozdní renesance (Milano, Zechini, 2018, 160., ISBN 13: 8865-540-19-41).

Pokud se zaměříme na konkrétní osobnosti světa hudby, nepochybně si zaslouží pozornost nejen výkonní umělci, ale i tvůrci hudebních nástrojů, díky jimž prvně jmenovaní podávají pozoruhodné výkony. Alfred E. Hill, Arthur Frances a Henry W. Hill zmapovali život jednoho z nejpozoruhodnějších houslařských mistrů všech dob v knize s příznačným názvem Antonio Stradivari. Su vida y su obra (1644–1737) – Antonio Stradivari. Jeho život a dílo (1644–1737), do španělštiny přeložil Henrique Lovat (Madrid, Biblioteca Musical da sé, 2016, 349 s., ISBN 978-84-9452-53-0-8).

Životopis Antonia Vivaldiho napsal Gianfranco Formichetti opět s prostým názvem Vita di Antonio Vivaldi – Život Antonia Vivaldiho (Milano, Editore Bompiani, 2017, 342 s., ISBN 978-8845-28-40-2-1).

Obsáhlou kolekci „bachovské“ literatury rozhojnil John Butt životopisem velikána barokní hudby pod názvem Vida y obra de J. S. Bach – Život a dílo J. S. Bacha (Madrid, Akal, 2016, 250 s., ISBN 978-8446-0427-8-5). Skutečnost, že Bachův život zůstává stále přitažlivým tématem, dosvědčuje publikace, která vyšla hned následujícího roku pod jednoduchým názvem Bach – Bach a pochází z pera Piera Buscaroliho (Milano, Mondadori, 1169 s., ISBN 978-8804-6824-0-0). Osudům Bachových potomků je věnována publikace, která se loni objevila u našich severních sousedů Synovie Bacha – Bachovi synové Marka Vidala (Warszawa, Astraia, 2017, 434 s., ISBN 978-3656-860-5-3).

I o Mozartovi již toho bylo napsáno hodně, ale Laurenz Lütteken se soustředil na opomíjený dobový kontext Mozartova života – osvícenství. A ve své objevné monografii se zaměřil na tento aspekt hrající nesporně důležitou úlohu v životě hudebního génia, ostatně vše podstatné je vyjádřeno již v názvu Mozart. Leben und Musik im Zeitalter Aufklärung – Mozart. Život a hudba v období osvícenství (München, C. H. Beck, 2017, 296 s., ISBN 13–3406-7117-1-5).

Italskému hudebnímu géniovi věnoval kolektiv autorů univerzity v Parmě sbírku studií pod názvem Niccolò Paganini – Nicolo Paganini (Parma, Ed. Monte Università, 2014, 208 s., ISBN 13: 978-8474-59-2). Paganiniho život zpracoval románovou, nicméně o historická fakta opřenou formou Mauro Salucci. A to pod názvem Forti Pulsioni. Romanzo biográfico di Niccolò Paganini – Silné podněty. Biografický román o Nicolu Paganinim (Milano, Ed. Insedicesimo, 2018, 107 s., ISBN 13: 978-8899-8663-0-3).

Verzino Edoardo Clemente vydal užitečný příspěvek k životopisu Gaetana Donizettiho, a sice umělcovy doposud nepublikované dopisy a jiné dokumenty úzce spjaté s jeho životem a tvorbou Contributo ad una Biografia di Gaetano Donizetti. Lettere e Documenti Inediti – Příspěvek k biografii Gaetana Donizettiho. Nepublikované dopisy a dokumenty (London, Forgotten Books, 2018, 204 s., ISBN 13: 978-0666-6880-2-8).

Představovat podrobněji Giuseppa Verdiho, čelného představitele hudebního romantismu, hudbymilovnému publiku považuji za celkem zbytečné, a tak pouze upozorním na dvě publikace, jež jsou mu věnovány a vyšly v posledních letech. První z nich Verdi, l’amore spezzato. La traviata. Otello. Aida – Verdi, křehká láska. La traviata. Otello. Aida, rozebírají Stefano Ascari a Alberto Pagliaro tři ze známých oper věhlasného skladatele (San Zeno sul Naviglio /Itálie/, 2017, 110 s., ISBN neuvedeno). Další verdiovskou publikaci představuje vydání skladatelovy korespondence s Arrigem Boitem (1842–1918), italským skladatelem, spisovatelem, básníkem a novinářem. Sbírka vyšla pod názvem Carteggio Verdi–Boito – Korespondence Verdiho s Boitem péčí italského Národního institutu verdiovských studií (Parma, Ist. Nazionale Studi Verdiani, 632 s., ISBN 10: 8885-06-56-00).

O antisemitismu Richarda Wagnera toho bylo napsáno opravdu hodně a dodnes v tomto ohledu kolují i v odborných kruzích různé mýty, falešné údaje i dezinformace. Vnést něco málo světla do této tak složité problematiky by mohla zajímavá brožura přinášející Wagnerovy názory na židovské vlivy v hudbě Richard Wagner: L’ebraismo nella musica – Richard Wagner: Hebraismus v hudbě (Firenze, Ed. Clinamen, 2016, 58 s., ISBN 10: 8884-102-43 X.). Giangiorgio Satragni provedl ve své analytické publikaci Il Parsifal di Wagner. Testo, música, teología – Wagnerův Parsifal. Text, hudba, teologie detailní a všestranný rozbor jednoho z Wagnerových proslulých děl (Torino, Editore Edt, 2017, 209 s., ISBN neuvedeno).

S Wagnerem je bytostně spjat (často se na jeho důležitou úlohu zapomíná) Ludvík II. Bavorský (1845–1886). Více než vládě a správě země se tento panovník věnoval umění, jehož byl velkým mecenášem. Richard Wagner se stal jeho dvorním skladatelem, možno říci nekriticky obdivovaným umělcem. Obdržel od krále například roční rentu, jež se rovnala příjmu knížete. Tím se vysvětluje, že Wagner mohl žít a tvořit jako žádný jiný skladatel v Evropě. Celou řadu informací o tomto nevšedním vztahu lze načerpat z monografie Olivera Hilmese Ludwig II. Der unzeitgemäße König – Ludvík II. nevhodný král, název je to zcela příznačný, protože Ludvík své dvořany přiváděl svým totálním nezájmem o vládu a obrovskými částkami, které vynakládal na umění, doslova k šílenství. I jeho smrt není dodnes zcela jasná – nejsou známy okolnosti, za nichž se utopil i se svým lékařem v jezeře (Köln, Pantheon Verlag, 2015, 448 s., ISBN 978-3570-5527-2-1).

Dalším z významných skladatelů, jimž budeme věnovat pozornost, je Giacomo Puccini, který byl ve své době několikrát obviňován z nedochvilnosti, nespolehlivosti a jiných nešvarů. Měl problém se svou ženou Elvírou, která obvinila služebnou z milostného poměru s jejím mužem. Nešťastná dívka pak spáchala sebevraždu. Italská autorka Isabela Brega ve své knize La veritá di Elvira. Puccini amore egoista – Pravda O Elvíře. Pucciniho egoistická láska (Genova, Ed., Allbeghi, 2018, 232 s., ISBN 13-978-8398-9795-46-8) se zabývá nejen tímto případem. Domnívám se, že i knihy tohoto druhu jsou velmi potřebné, neboť často „sundávají“ uznávané umělce z vysokého piedestalu a ukazují i jejich lidskou tvář.

Významný francouzský hudební impresionista Claude Debussy se stal objektem zájmu francouzského autora Philippa Cassarda, jenž obohatil existující muzikologickou literaturu o tomto skladateli dílem s prostým názvem Claude Debussy – Claude Debussy. Je to analytický rozbor života a díla protagonisty, založený na nejnovějších poznatcích (Arles, Actes Sud, 2018, 260 s., ISBN neuvedeno).

Význačnému světovému dirigentovi Arturu Toscaninimu zasvětil svoji monografii italský autor Piero Melograni. Toscanini byl znám i svým protifašistickým smýšlením. V roce 1928 na koncertě v Bologni odmítl dirigovat fašistickou hymnu a krátce poté opustil svou Itálii a hostoval v operních domech v USA. Byl také prvním neněmeckým dirigentem, jenž v letech 1930–1931 působil v Bayreuthu. Melograni nazval své dílo příznačně Toscanini. La vita, le passioni, la musica – Toscanini. Život, strasti, hudba (Milano, Mondadori, 280 s., ISBN 13: 978-8804-6826-1-5).

Jihlavskému rodákovi Gustavu Mahlerovi věnoval svoji monografii Henry-Louis de la Grange pod názvem Gustav Mahler – Gustav Mahler (Madrid, Ciencias humanas y sociales, 512 s., ISBN 978-84-460-3954-9). Nesporně zajímavý pohled na Mahlera nabízí jeho manželka ve své autobiografii. Ta nese prostý název La mia vita – Můj život (Worcester, Ed. Elliot, 364 s., ISBN 13: 978-886-1927-96-4).

A jako závěrečnou perličku uvádím publikaci Pabla Moralese Ríose Caricaturas de grandes creadores músicos clásicos – Karikatury velkých hudebních tvůrců klasické hudby (Madrid, Ed. Libros com., 2018, 308 s., ISBN 978-8417-2364-0-3). Kniha vznikala 15 let a čtenář v ní najde karikatury velkých hudebních tvůrců od středověku až po klasicismus.

Nahoru | Obsah