Hudební Rozhledy

Autorský večer Pavla Trojana

Vojtěch Mojžíš | 08/18 |Události

Otec a syn Trojanovi

Autorský večer Pavla Trojana uspořádala Pražská konzervatoř 27. 3. 2018 ve svém koncertním sále v souvislosti se závěrem skladatelova čtrnáctiletého působení ve funkci ředitele tohoto významného učiliště. V podání orchestru Praga Sinfonietta zazněla na úvod Trojanova symfonická předehra Via Carolina, následoval 2. houslový koncert se sólistkou Marií Hasoňovou. Árie a duety z opery Pastýřská pohádka přednesli mladí pěvci Dušan Růžička – tenor a Anna Trojanová – soprán. Na závěr večera zazněly orchestrální variace na známou píseň pod názvem Happy Birthday Variation. V nich, stejně jako i v operních áriích, spoluúčinkovala ženská část studentského pěveckého sboru Pražské konzervatoře, známého pod názvem Punkt.

Všechna díla nastudoval a řídil skladatelův syn, dirigent a rovněž skladatel Pavel Trojan junior.
Nejen o celé Trojanově dvaatřicetileté pedagogické a organizační kariéře na Pražské konzervatoři, ale zejména o jeho bohaté kompoziční práci návštěvníky večera podrobně informoval průvodní tištěný program. Jeho součástí byla rovněž Trojanova estetická a tvůrčí konfese. Autor podle ní klade důraz na vývojovou kontinuitu české hudební tvorby, tedy na linii Dvořák, Janáček, Martinů, Eben, Hurník a na snahy o bezprostřední sdělnost soudobé tvorby s důrazem na její dosud málo využívaný zábavní potenciál. Sahá proto po výrazových prostředcích převážně diatonické tonality, které uplatňuje, jak je patrné na všech skladbách tohoto večera, prostřednictvím převážně rozsáhlejších formálních struktur, jejichž nejčastěji využívaným stavebným prvkem je diatonická melodie.
Hned v úvodní, jednověté, rámcově programní symfonické předehře, inspirované historickými vazbami dvou evropských měst – Prahy a Norimberku, se setkáváme s nápaditou, suverénně zvládnutou instrumentací, díky níž autor přesvědčivě navodil příslušné historizující asociace.
Vrcholem večera bylo bezesporu provedení rozsáhlého 2. houslového koncertu v podání nadějné studentky 5. ročníku konzervatoře, která podala bezpochyby již zralý interpretační výkon. Skladba je rozvržena do tří, dle klasického schématu strukturovaných vět a končí ve smírném pianissimu. Autor zde vytváří přehledné, logicky členěné rozsáhlejší hudební plochy, v nichž je dostatek místa jak pro virtuózní pasáže či dílčí kadence sólového nástroje, tak i pro převážně orchestrální, až patetická tutti, která plasticky modelují kulminační vrcholy vět. Ač skladatel zodpovědně odměřoval dynamické úrovně ve své partituře, na některých místech přece jen subtilní sólové nuance zanikaly ve zvukové mase orchestru.
Následující Čtyři árie skladatel vyčlenil ze své opery Pastýřská pohádka tak citlivě, že vznikl nový, svébytný, formálně vyvážený celek, v němž se sólové hlasy nejprve střídají, v závěrečné části pak spojují v subtilním, nicméně i tak emocionálně silně působivém duetu. I zde by však mohla být vznesena námitka vůči akustické nevyváženosti.

Závěrečné orchestrální variace zazněly ve světové premiéře. Jedná se o přímo učebnicové uplatnění variačního principu v soudobé hudbě. Skladba hýří melodickými i harmonickými nápady (stále se pohybujeme v rámci rozšířené, převážně však i diatonické harmonie), barevné proměnlivosti je dosaženo nápaditou instrumentační prací. Skladatel důmyslně střídá různé orchestrální sestavy s instrumentálními sóly. Publikum zvláště zaujala ta variace, v níž skladatel, nepochybně zcela záměrně, použil jako komický prvek sordinovaný trombon, který na hranici žánrů před lety proslavil jeho jmenovce, skladatele Václava Trojana.
Toto závěrečné číslo podtrhlo společenský charakter večera, který se stal nejen poděkováním Pavlu Trojanovi za jeho dlouholetou plodnou práci na konzervatoři, ale v opačném pohledu i jeho osobním díkem. Již v úvodním projevu jej Pavel Trojan vyslovil svým mnohaletým spolupracovníkům a podporovatelům Pražské konzervatoře. Gratulací k narozeninám pak svůj dík přímo adresně nasměroval své ženě MUDr. Anně Trojanové, která jej v průběhu jeho dosavadní soustavné a plodné pedagogické, organizační a umělecké práce vydatně podporovala.

Nahoru | Obsah