Hudební Rozhledy

Proms s Manciniovou i Coreou

Vladimír Říha | 10/18 |Horizont

Chick Corea

Málokterý festival zapadá tak ideálně do letní nabídky lehčím, ale kvalitním programem soustřeďujícím se na filmovou hudbu, jazz i klasiku jako Prague Proms pořádané Českým národním symfonickým orchestrem. V letošním 14. ročníku ve dnech mezi 19. červnem a 19. červencem připravili lidé kolem Jana Hasenöhrla, ředitele ČNSO, jednu z nejlepších programových řad, kde již ověřené hodnoty doplnili některými novinkami. Soustřeďme se zde jen na některé nejpřínosnější večery, jaké přinesl festival ve filmové hudbě a jazzu. Jsou symbolizované jmény Mancini a Corea.

Jméno amerického skladatele filmové hudby Henryho Manciniho je zaručenou známkou kvality, a tak 1. 7. na koncert ve Smetanově síni Obecního domu organizátoři pozvali právě skladatelovu dceru, zpěvačku Moniku jako hlavní hvězdu. Koncert nazvaný At the Movies přinesl Manciniho nejslavnější melodie v podání doprovázejícího Českého národního symfonického orchestru vedeného dirigentem Kryštofem Markem a jen konkurence fotbalových přenosů a začátku dovolených byla asi příčinou toho, že ve Smetanově síni Obecního domu nebylo zcela plno.
Orchestr, který ještě dva dny předtím účinkoval na zahájení Filmového festivalu Karlovy Vary, stihl ve skvělé formě nastudovat Manciniho melodie, jež hlavně v 60. letech patřily k hitům i u nás díky snímkům jako Růžový panter, Snídaně u Tiffanyho či později i televizního seriálu Ptáci v trní.
První část večera byla zcela orchestrální a obohatily ji na malé projekční plátno promítané úryvky z amerických filmů a seriálů, ke kterým Mancini psal hudbu. Zakončilo ji bigbandové jazzové téma z Petera Gunna – v takových byl skladatel jako bývalý jazzový hráč nejnápaditější: s efektní instrumentací, kterou bravurně ovládal, byla jeho silnou stránkou. Ve druhé části večera již vystoupila Manciniho dcera Monica, která si zbytek programu moderovala sama a písně prolnula vzpomínkami na otce. Monica zaujala spíše v kantabilních melodiích typu Moon River než v rychlejších věcech, kde ji trochu přehlušoval orchestr. Přivezla si sebou i dva hudebníky, kteří dávali celkovému zvuku orchestru žádanou podobu – klavíristu Davida Hartleye a bubeníka Gregga Fielda. Koncert Manciniové (její otec zemřel v roce 1994) zachytila i Česká televize, takže se ji někdy dočkáme i na obrazovkách.
Filmovou náplň měl i menší koncert 26. 6. v Loop Jazz klubu Občanská plovárna s názvem Jazz on Screen, na kterém sestava Former Beginners, vedená trumpetistou Janem Hasenöhrlem, hrála v jazzovějších aranžmá pro septet témata ze známých zahraničních filmů od slavných autorů jako Bacharach, Grusin, Cosma či Sarde.

Když pominu 7. 7. koncert zpěváka Kurta Ellinga, kterému jsem nemohl být pro časovou kolizi přítomen, tak z jazzovějších událostí byl vrcholem Proms ve vyprodané Smetanově síni Obecního domu 11. 7. koncert amerického jazzového pianisty a skladatele Chicka Corey s jeho Akoustic Bandem. Trio s dalšími superhvězdami Johnem Patituccim (kontrabas) a Davem Wecklem (bicí) nebylo u nás poprvé, ale koncert se odehrával v prostorách, kde ještě nikdy nehráli a co bylo mnohem důležitější – jako jediný koncert na jejich evropském turné byl ve druhé části spojený s doprovodem Českého národního symfonického orchestru. Řídil ho Američan Steven Mercurio, který s Coreou již na podobném projektu spolupracoval v roce 1998 v Londýně s London Symphony Ochestra. Pražský koncert přitáhl pozornost mnoha jazzových osobností, takže šlo i o setkání naší jazzové elity!
V první půli programu zazněly většinou skladby z posledních alb tria (tituly jako Morning Sprite, standardy Dukea Ellingtona), té druhé vévodily v aranžmá Mercuria španělská témata z některých alb Return to Forever a Milese Davise. Program spojil v Coreoě podání Rodrigův Aranjuez Concerto a Coreovo Spain. V něm doplnili orchestr další tři jazzoví hosté ze Skandinávie a USA, zaskvěl se hlavně skvělý sopránsaxofonista Tim Garland. Corea hrál kytarový part na akustický klavír, což bylo typické pro celý večer – k jazz rocku a elektrickému pianu se nevrátil. Na klavír zahrál i v přídavku v upravené části ze Spain (opět s orchestrem) v aranžmá Jacka Dicksona. Tam i vtipkoval, když „vyučoval“ publikum i členy orchestru ve sborovém zpěvu. Jed- notlivé motivy, ne zrovna nejlehčí, sám předehrával. A to si stačil kromě hudby a moderování večera mobilem fotit diváky, orchestr i spoluhráče. Ohlas u publika byl veliký a americké hvězdy zase sympaticky vyjadřovaly úctu k prostředí, ve kterém v Praze ještě nehráli a kam se jazzmani dostanou výjimečně. Corea ve svých 77 letech se svými spoluhráči Prahu očaroval, a ani loňský koncert v Brně (v jiném triu), ani připravovaný sólový v listopadu v Plzni nemohou tento velkokapelový večer dostihnout.
Z dalších jazzových akcí Proms ještě zmiňme vystoupení kvarteta bratří Brubecků (synů Davida Brubecka) a belgického Brussels Jazz Orchestra, nazvané Smooth Shake s výborným trumpetistou Bertem Jorisem. Oba se konaly v divadle Hybernia.

Nahoru | Obsah