Hudební Rozhledy

Nadace Bohuslava Martinů informuje

Stanislava Střelcová | 11/18 |Studie, komentáře

Ivan Štraus

K nejdůležitějším pilířům současné činnosti Nadace Bohuslava Martinů náleží festival Dny Bohuslava Martinů, jehož trvalou součástí se už po více než dvacet let stala interpretační soutěž. Letos potřetí se koná v nové koncepci ředitele nadace a uměleckého garanta soutěže prof. Jiřího Hlaváče, který se mimo jiné zasloužil o její rozšíření o řadu oborů a rovněž o její prestiž. Zcela v duchu odkazu manželů Charlotty a Bohuslava Martinů, kteří vyjádřili kdysi před mnoha lety podporu mladým interpretům.

Kromě hudebních oborů zásadních pro tvorbu našeho skladatele, kterými jsou housle, klavír, violoncello, klavírní trio a smyčcové kvarteto, se ustanovily kategorie flétna, hoboj, klarinet, trubka, dále cembalo a zpěv. Nově přibývají i kategorie různých komorních seskupení s klavírem i bez něho, kterým se Martinů během svého života věnoval jako autor s mimořádným zájmem a radostí.
Garanty letošních dvou soutěžních oborů jsou významní pedagogové Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze, profesoři Ivan Klánský a Ivan Štraus. Oba koncertní umělci mají sami s interpretací díla Martinů letité zkušenosti z českých a zahraničních pódií.
Na historii soutěže a oboru housle zavzpomínal emeritní předseda nadace Ivan Štraus, který stál u jejího zrodu:
„Soutěž Nadace Bohuslava Martinů vznikla z iniciativy členů správní rady NBM, Emila Leichnera a mne, v roce 1996 v rámci Festivalu Bohuslava Martinů, pořádaného každoročně kolem data skladatelova narození 8. prosince (1890) jako výsledek snahy přitáhnout mladé interprety k hlubšímu poznání hudby Bohuslava Martinů. Soutěž jsme zpočátku koncipovali jako dvouoborovou a teprve se vzrůstem zájmu o ni se ustálila do podoby čtyřletého cyklu klavír, housle, violoncello, smyčcové kvarteto a klavírní trio. V průběhu let se soutěž stala excelentním zrcadlem kvality nejlepších interpretů mladé generace v daném oboru. Při zpětném pohledu na vítěze jednotlivých ročníků je zřejmé, že mnozí z laureátů díky ní dolétli až na světový orbit umělců, o nichž se ví. Několik jmen namátkou: v roce 1996 klavírista Ivo Kahánek, roku 2000 houslista Roman Patočka, o rok později Bennewitzovo kvarteto, roku 2003 violoncellista Tomáš Jamník, dále roku 2012 dnes koncertní mistr České filharmonie violoncellista Václav Petr a například roku 2013 houslistka Olga Šroubková.
V průběhu růstu popularity se zájem účastníků zvyšoval a přibližně před 10 – 15 lety se rozhodování poroty značně ztížilo. Zejména violoncella táhla úroveň soutěže strmě vzhůru, takže porotě nezbylo než dělit 2. a 3. ceny, když 1. je nedělitelná. Že si ji zaslouží právě ten či, onen bylo předmětem složitých diskusí nad rozdíly v řádech desetin bodu, kdy se každá porota úzkostlivě snažila o maximální objektivitu bez postranních vlivů, a ocenění všech, kteří si to zasloužili. Svědčí soutěži ke cti, že si nikdo z jejích účastníků na rozhodnutí jakékoli poroty nikdy nestěžoval.
Před několika lety se správní rada NBM rozhodla změnit formu soutěže, vrátila do hry dvouoborovost a přidala některé další nástroje. Letos je soutěž vypsána pro housle a komorní soubory s klavírem a koná se 22.–24. 11. v Lichtenštejnském paláci Hudební a taneční fakulty pražské akademie.
Soutěž je jednokolová. V časovém limitu čtyřiceti minut musí kandidáti oboru housle dokumentovat svůj vhled do hudby Bohuslava Martinů provedením jedné jeho skladby, profesionalitu a kreativitu v díle světového repertoáru 19. století a názor na tvorbu pro housle vzniklou po roce 1950. Nejčastěji zvoleným soudobým autorem je Luboš Fišer, jehož sonáta Ruce zazní 7x, díla Adama Skoumala si zvolili kandidáti 4x, Evžena Zámečníka 3x a Sylvie Bodorové 2x. Po jedné skladbě obsahuje program účastníků soutěže O. F. Korteho, Františka Emmerta a Jana Nováka.
Klání je určeno českým a slovenským studentům a cizincům, studujícím na českých či slovenských hudebních školách. Věkový limit je 28 let: nejstarší účastnici oboru housle je osmadvacet, nejmladší devatenáct. Nejpočetnější jsou kandidáti mezi 20 a 24 lety, tedy v době studijního „apogea“, kdy již mají mnoho zkušeností z pobytů na zahraničních školách a kurzech, a mnohdy již slibně rozvíjejí své sólové kariéry.

Na letošní ročník je přihlášeno 20 účastníků, mezi nimiž jsou laureáti Kocianovy soutěže v Ústí nad Orlicí, nositelé předních cen dalších tuzemských i zahraničních soutěží a špičkoví posluchači vysokých hudebních škol.
Soutěžní pátek 23. 11. slibuje být velkým zážitkem z přehlídky plně rozkvetlého houslového mládí. Začátek v Galerii Lichtenštejnského paláce HAMU je v 9 hodin, vstup zdarma. Přijďte, nebudete litovat.
Prof. Ivan Štraus bude letos rovněž předsedou poroty soutěže v oboru housle, členství v porotě přijali význační koncertní umělci a pedagogové, působící mj. na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze a Janáčkově akademii múzických umění v Brně: Leoš Čepický, Bohuslav Matoušek, František Novotný a Josef Špaček.
Dlouholetý aktivní vztah prof. Ivana Štrause, předního interpreta a pedagoga k dílu Martinů, je všeobecně známý; své vyjádření poskytl i k tomuto tématu: „Houslová tvorba Bohuslava Martinů se odvíjela od jeho dětství, kdy hra na housle – byť průměrných kvalit – byla za c. a k. vedle bohoslužebného zpěvu prvotní kultivací dětské duše. Je více než pravděpodobné, že kromě pozdějších lidských lásek se jeho niterný vztah upíral k nástroji, jímž měl proslavit Poličku jako rodiště druhého Kubelíka. Asi se mu po stránce houslové zprvu dařilo, když se Poličtí rozhodli jej podporovat v jeho studiích v Praze! O to větší bylo jejich zklamání, když byl vyloučen z konzervatoře „pro nenapravitelnou nedbalost“. Housle mu přesto pomohly přežít světovou válku v roli učitele a díky přímluvě důvěrného přítele, tehdy již koncertního mistra České filharmonie Stanislava Nováka (a díky dřívějším výpomocem v tomto orchestru), zaujmout v roce 1920 místo u sekundu, takže mohl zažívat novinky světové hudby „na vlastní prsty“.
Úspěšným provedením kantáty Česká rapsodie ke vzniku Československa v roce 1919, na němž byl přítomen i T. G. Masaryk, svitla Poličanům naděje, že své prostředky přece jen nevynaložili chybně. Během dvou let se sice „chudý chlapec proslavil“ na mezinárodním poli, ale zůstal i nadále chudý, odkázán na podporu Charlotty a později na příležitostné objednávky nakladatelů, kteří si všimli jeho soudobého, přesto srozumitelného jazyka v instruktivní literatuře pro různé nástroje.
Housle byly na prvním místě, hned za nimi violoncello a klavír. Od jednoduchých Études faciles pro dvoje housle přes Sonatiny pro jedny a dvoje housle již s klavírem, Intermezzo, Arabesky, Rytmické etudy ke strukturám stále složitějším, pěti sonátám, Concertu da camera, dvěma koncertům, dvěma dvojkoncertům, všude Martinů dokazoval, že geniální skladatel je schopen stvořit diamant i z několika málo černých kuliček.
Vždy, když jsem se zabýval jeho houslovou tvorbou jako interpret, fascinovalo mne, jak chytrá a nápaditá díla to jsou. Stále svěží, duchaplná, poskytující radost a zamyšlení hráčům i po-sluchačům. Kéž se najde i v budoucnosti dostatek uší, ochotných a schopných odlišovat ryzí rudu od hlušiny, ohlušující současný svět.“
V oboru komorní hry s klavírem soutěží letos celkem osm souborů, převážně klavírních trií. Kromě znamenité tvorby Bohuslava Martinů si mimo jiné mladí interpreti vybrali díla českých skladatelů Zdeňka Lukáše, Luboše Fišera, Petra Ebena, Viktora Kalabise, Jiřího Temla, Sylvie Bodorové a Miloše Štědroně. Je potěšitelné, že poznáme studenty a absolventy konzervatoří z Českých Budějovic, Pardubic a Kroměříže, dále z pražské HAMU a Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Klání v kategorii trio až sexteto s klavírem se uskuteční v sobotu 24. 11. rovněž na pražské hudební fakultě. V porotě zasednou významní koncertní umělci, pedagogové, dramaturgové a hudební manažeři: předsedou poroty bude violoncellista Michal Kaňka, členy pak trumpetista Vladimír Rejlek, klarinetista Vlastimil Mareš, klavírista Martin Kasík a ředitel České filharmonie, klavírista David Mareček.
Garantem soutěže nadace v oboru komorní hry s klavírem je prof. Ivan Klánský, světoznámý koncertní umělec, pedagog a v současnosti děkan HAMU:
„Letošní soutěž pořádaná Nadací Bohuslava Martinů oslovuje kromě sólových houslistů rovněž komorní ansámbly se zastoupením klavíru. Možnost účasti souborů od tří do šesti hráčů dává bohaté repertoárové možnosti nejen ve světovém repertoáru 19. století, ale právě v krásných dílech Bohuslava Martinů. Sám jsem měl možnost většinu z těchto komorních děl našeho velikána nastudovat a nahrát a troufám si tvrdit, že tato díla jsou prubířským kamenem každého komorního souboru. Nejen z hlediska instrumentální náročnosti, ale zejména pro mimořádné požadavky na zvukovou vyváženost mezi jednotlivými nástroji, kdy se hierarchie důležitosti každého partu mění někdy i v rámci jednoho taktu. To je specialita komorního díla Bohuslava Martinů, a pokud toto soubor zvládne – a chce to velkou disciplinovanost každého jednotlivého hráče – z přehuštěné partitury se náhle vyloupne krásná, božsky čistá hudba.
Věřím, že letošní soutěž osloví právě takové ansámbly, které toho budou schopny a porotě i publiku předvedou komorní skladby Bohuslava Martinů v plné jejich kráse. Moc se budu těšit.“
Závěrečný koncert laureátů soutěže v oborech housle a komorní soubory s klavírem se koná v neděli 25. 11. v Sále Martinů v Lichtenštejnském paláci v Praze. Nadace Bohuslava Martinů považuje za důležité prezentovat a rozvíjet touto cestou hodnoty, týkající se nejen této světoznámé osobnosti, ale i souvislostí s českou soudobou tvorbou a cenných tradic evropské hudby. Interpretační soutěž nadace bude v následujících letech pokračovat v oborech klavír a komorní soubory od dua až po sexteto bez klavíru v roce 2019, dechové nástroje (flétna, klarinet, trubka) a cembalo roku 2020, zpěv a violoncello v roce 2021.
Podrobné informace jsou na internetových stránkách http://www.martinu.cz/cz/instituce/nadace-bohuslava-martinu/soutez-bohuslava-martinu.

Nahoru | Obsah