Hudební Rozhledy

Talent Prahy 5

Julius Hůlek | 10/19 |Události

Také dvanáctý ročník Soutěže Talent Prahy 5 – 2018, konané každoročně pod záštitou téže městské části, soustředil zájem a úsilí mladých žáků základních uměleckých škol v oblasti zejména klasické neboli vážné hudby. V centru pozornosti byla opět hodnotná hudba a odpovídající interpretační výkony za podpory, respektive spoluúčinkování profesionálních hudebních umělců. Šestičlenná porota posuzovala výkony mladých amatérů rozdělených do tří kategorií: v první do 15 let, ve druhé od 15 do 26 let a ve třetí šlo o vyhodnocení mimořádného talentu. Vlastní klání jako přehrávka soutěžících se uskutečnilo v sále Základní umělecké školy Štefánikova (4. 12.) a celá akce byla završena koncertem laureátů soutěže ve velkém sále Národního domu na Smíchově (30. 1.). Kromě laureátů zde vystoupili hosté partnerských měst Prahy 5 z pěti evropských zemí – z Rumunska, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska. Spoluúčinkoval orchestr PKF – Prague Philharmonia s dirigentem a zároveň předsedou odborné poroty Leošem Svárovským.

Program zahájila úvodní větou Koncertu pro klavír č. 1 g moll, op. 25 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho klavíristka Ayan Ashumová (2. místo v rámci 1. kategorie) z Fakultní základní umělecké školy Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze, která přes veškerou snahu působila poněkud rozpačitým, málo výrazným výkonem. Naopak hostující klavírista Filip Samuel Sebesan z Colegiul de Arte Sabin Dragoi z rumunského Aradu rovněž úvodní větou, tentokrát Koncertu pro klavír č. 2 F dur, op. 102 Dmitrije Šostakoviče, předvedl technicky brilantně a s výrazově průbojným temperamentem zvládnutý obraz dojmově strhujícího díla. Následující číslo nás přeneslo o několik století nazpět v podobě Koncertu pro hoboj a smyčce (vybrána třetí a pátá věta – Sarabanda a Giga) Arcangela Corelliho jako úprava jedné z autorových původně houslových sonát, op. 5, provedená novodobým britským skladatelem Johnem Barbirollim. Hobojistka Ema Martincová (3. místo v rámci 1. kategorie) ze ZUŠ Štefánikova technicky korektně splnila nároky převážně motoricky založeného díla a příjemně překvapila pěkným, velkým tónem. Rovněž další z hostujících sólistů, vnějškově plaše působící mladičký Mahmoud Verger z Hudební školy Paula Hindemitha v Berlíně, úvodní větou Koncertu pro trubku a smyčce Es dur českého barokního mistra Jana Křtitele Jiřího Nerudy dokázal překvapit jistě posazeným velkým tónem i technikou, zejména v kadenci. První polovina programu vrcholila bezprecedentně suverénním a kreativním ztvárněním adekvátně podmanivě melodického a efektního Koncertu pro klarinet B dur Karola Kurpińského, stylově odpovídajícího ranému Beethovenovi, zásluhou hostující klarinetistky Wiktorie Grajewské z Hudební školy Karola Szymanowského ve Varšavě. Grajewska přímo oslnila imponující technikou i širokým výrazovým rejstříkem, ozvláštněným navíc úžasnou tónovou kulturou.
Muzikantsky intenzivní prožitek vévodil výkonu Karolíny Žákové (1. místo v rámci 3. kategorie) z Pražské konzervatoře ve Variacích na rokokové téma pro violoncello a orchestr, op. 33 Petra Iljiče Čajkovského natolik, že zastínil občasné peripetie dané intonačními záludnostmi, tentokrát křehkým půvabem obdařené, ale i potřebnou vervou zvládnuté virtuózní skladby. Další z hostujících interpretů, sopranistka Angelika Fábryová z bratislavské ZUŠ Jána Albrechta, árii Serpiny z opery La serva padrona (Služka paní) „Stizzoso, mio stizzoso“ Giovanniho Battisty Pergolesiho podala dynamicky expresivním švihem, přičemž bohatý hlasový fond prozrazoval zřetelný dramatický smysl. Z výkonů, majících blízko k profesionalitě, upoutal další hostující sólista, tentokrát trompetista Balazs Drahos z Katolické střední hudební školy Léo Weinera v Budapešti, první rychlou a druhou pomalou větou z Koncertu pro trubku a smyčce e moll Georga Philippa Telemanna, zejména v četných bězích a lomené melodice. Jako technicky pečlivě podaný a výrazově uměřený vyzněl Koncert pro kytaru a smyčce D dur (RV 93) Antonia Vivaldiho, jímž se prezentovala Johana Kubátová (2. místo v rámci 1. kategorie) ze ZUŠ Zbraslav.

Vyznění interpretačních projevů v obou závěrečných programových číslech potvrdilo umístění účinkujících sólistů na nejvyšších příčkách soutěžního ohodnocení. Houslistka Klára Klánská (1. místo v rámci 1. kategorie) třetí, finální větou známého Koncertu pro housle a orchestr č. 1 g moll, op. 26 Maxe Brucha prokázala vzácný dar vyrovnaného podílu spontánního výrazu a technické suverenity. Violoncellista Jakub William Gráf (1. místo v rámci 2. kategorie), studující na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy, v úvodní rychlé větě modernisticky strhujícího Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1 Es dur, op. 107 Dmitrije Šostakoviče s intonačně jistým, technicky bezpečným zázemím a hlavně tolik potřebným robustním výrazem (včetně groteskních epizod) ujistil o koncepčně vyspělé rozvaze, jakou obsah díla vyžaduje. Klánská i Gráf byli početným publikem po zásluze vřele aplaudováni a opakovaně vyvoláváni.
Nezapomeneme pochválit a s uznáním ocenit příkladný výkon a hlavně zainteresovaný přístup zdaleka ne pouze „doprovodného“ orchestrálního tělesa. Působilo hezky, jak hráči výkony mladých sólistů s účastí sledují a dirigent Leoš Svárovský jim mj. pomáhal, jak jen mohl. Celkový dojem z koncertu laureátů soutěže opravňuje k optimistickému pohledu ve prospěch dalšího růstu nadějných příštích hudebních interpretů i pedagogů.

Nahoru | Obsah