Hudební Rozhledy

Novinky ze zahraniční muzikologické literatury

Oldřich Kašpar | 04/19 |Knihy a notoviny

Další pokračování „novinek ze zahraniční muzikologické literatury“ začneme tentokráte poněkud netradičně, a to upozorněním na obrazovou publikaci Renaty Bachové a Petera Bacha juniora, kterou představuje zajímavý kalendář na rok 2019, vydaný v anglické a německé verzi pod názvem Komponisten – Kalender/Musik Kalender 2019. Klassische Porträts. Classical Portraits. Großes Komponisten. Great Composers – Kalendář skladatelů/Hudební kalendář 2019. Klasické portréty. Velcí skladatelé (Flein, Verlag Bach 4 You, 2018, 13 s., ISBN 10: 3945760666). Tato zajímavá, byť drobná publikace přináší portréty velkých umělců – skladatelů vážné hudby jako byli například Bach, Händel, Brahms, Wagner, Verdi, Čajkovskij a řada dalších.

Po tomto poněkud nezvyklém, nicméně domnívám se, vcelku zajímavém (z hlediska našeho pohledu by se možná dalo říci netradičním) dílku se přidržíme obvyklého schématu a upozorníme nejdříve na několik teoretických prací týkajících se, nazíráno z různých hledisek, klasické hudby.

Katalánský muzikolog Enric Herrera se ve své nejnovější monografii zabývá hudební teorií a moderní harmonií. Jeho dílo je prvním svazkem zamýšlené několikadílné práce (zatím není jasné kolik svazků bude obsahovat) Teoría musical y armonía moderna – Vol. 1. Dalo by se říci, že autor nabízí některé nové pohledy zejména na problematiku současné harmonie (Barcelona, Editor Antoni Bosch, 2018, 136 s., ISBN 10: 9788485855315).

Obdobnému tématu, byť z hlediska spíše praktického, je zasvěcena publikace Achilleho Schinelliho Quaderni per gli esercizi d’armonia e di contrappunto – Vol. 1 – Sešity k výuce harmonie a kontrapunktu 1 (Milano, Paris, Madrid, Editor Carisch, 2017, 103 s., ISBN 10: 9788882910952). Jejich charakter napovídá, že se jedná o užitečné pomůcky pro začínající hudebníky, zejména studenty konzervatoří a vysokých hudebních škol. První vlaštovkou, kterou uvádíme již z roku 2019, je nevelká, přesto však velmi užitečná knížka Benita Martíneze Gómeze s prostým názvem Un regalo musical – Hudební dárek (Madrid, Talón de Aquiles, 2019, 68 s., ISBN 10: 97884949-47612). Jak bylo uvedeno, nerozsáhlý text je přesto velmi zajímavý, a sice tím, že na nevelkém prostoru uvádí čtenáře přehledně a srozumitelně do tajů základních termínů a konceptů, které formují hudební jazyk, a to v nejširším slova smyslu.

To, že hudba stejně jako jazyk má velmi blízko k matematice (ač se to některým zdá poněkud nepochopitelné), je obecně známo. Tomuto v každém případě inspirativnímu tématu se věnuje titul publikovaný Eli Maorem s názvem La musica dai numeri. Musica e matematica da Pitagora a Schoenberg – Hudba čísel. Hudba a matematika od Pythagora po Schönberga (Princeton, Princeton University Press, 2018, 207 s., ISBN 978875787707).

Významný současný čínský pianista publikoval v letošním roce svůj deník Lang Lang Daily Technical Exercises – Lang Langův deník technických cvičení, užitečnou pomůcku pro všechny, kteří začínají se hrou na klavír (London, Faber Music Ltd., 2019, 40 s., ISBN 10: 9780571540624).
Francouzská muzikoložka Claire-Marie Le Guay ve své spíše popularizační práci – La vie est plus belle en musique – Život je krásnější s hudbou (Paris, Flammarion, 2018, 250 s., ISBN 10: 9782081420861) rozebírá pozitivní působení hudby na psychiku člověka, což je skutečnost, která je často využívána v tzv. muzikoterapii.

Svým rozsahem téměř neuvěřitelnou publikaci vydal americký muzikolog Robert Philip a zasvětil ji orchestrální klasické hudbě v dlouhém rozpětí více než dvou století. Její stručný, nicméně výstižný titul vyjadřuje vše podstatné The Classical Music: Orchestral Music, 1700–1950 – Klasická hudba: Orchestrální hudba 1700–1950 (Yale, Yale University Press, 2018, 1024 s., ISBN 9780300120691).

Obsáhlé dějiny hudby s poněkud provokujícím názvem vydal v loňském roce Eckhart Altenmüller: Von Neandertal in die Philharmonie. Warum der Mensch ohne Musik nicht leben kann – Od neandertálce k filharmonii. Proč člověk nemůže žít bez hudby (Mannheim, Verlag Springer, 2018, 511 s., ISBN 10: 3827416817).

Konečně dětem je určen stručný a přehledný, spíše didaktický text Renate Kandlerové s názvem Was ist Oper? Operngeschichten für Kinder ab 6 Jahre – Co je to opera? Dějiny opery pro děti od šesti let (Berlin, AAVAA Edition, 2019, 121 s., bez ISBN).

A jako obvykle – od teorie k dějinám. Ačkoliv následující titul je zejména věnován středověké literatuře. Témata literatury a hudby se v něm nedílně prolínají, a navíc jsou ještě spjata se vše prostupujícím náboženstvím. Hlavními postavami, na něž je zaměřena pozornost, jsou totiž mniši a jeptišky ve středověku. Carolyne Larrington ve své knize Brothers and Sisters in Medieval European Literature – Bratři a sestry ve středověké evropské literatuře (York, York Medieval Press, 2019, 285 s., ISBN 10: 978190353459) nás provází fascinujícím světem literatury a hudby, jak jej vnímali obyvatelé klášterů oné doby.

Studie zaměřené na středověkou a raně novověkou, tedy hlavně renesanční kulturu včetně hudby, nám přináší sborník redigovaný Katherinou Butlerovou a Samanthou Basslerovou Music, Myth and Story in medieval and Early Moderne Culture – Hudba, mýtus a příběh ve středověké a raně novověké kultuře (New York, Boydell Press, 2019, 326 s., ISBN 10: 97817832-73713).

U středověku ještě zůstaneme, a to díky knize Martíneze Joty Instrumentos musicales de la tradición española (s. V al s. XV) – Tradiční hudební nástroje španělského středověku (V. – XV. století). Sám název je natolik výmluvný, že dalších komentářů není třeba (Almería, Editorial Círculo rojo, 2017, 248 s., ISBN 10: 9788491609001).

Renesanční hudbě je věnována publikace Richarda Freedmana La Música en el Renacimiento – Hudba v renesanci, kterou do španělštiny z anglického originálu přeložil Juan González-Castelao Martínez (Madrid, Akal Ediciones, 2018, 320 s., ISBN 10: 9788446004).

Následující dva tituly jsou věnovány dějinám hudby španělské, latinskoamerické, portugalské a brazilské. První z nich představuje pátý svazek historie španělské a latinskoamerické hudby 20. století s názvem Historia de la música española e Hispanoamericana 5: La música en España siglo XX. – Dějiny hudby ve Španělsku a Hispanoamerice 5: ve 20. století, který připravil Juan José Carreras (Madrid, Editorial: Fondo Cultura Económica de España, 2018, 540 s., ISBN 10: 9788437507750). Druhý je dílem kolektivu autorů a nese název Guia Ilustrado Zahar de Música Clássica (Em Portugues do Brasil) – Ilustrovaný průvodce klasické hudby Zahar (od Portugalska po Brazílii), (Rio de Janeiro, Editorial Zahar 2019, 253 s., ISBN 10: 9788537811429).

Marta Salís nabízí hudby milovnému čtenáři poněkud netradiční čtení s názvem Relatos de música y músicos De Voltaire a Ishiguro (1766–2013) – Vyprávění o hudbě a hudebnících. Od Voltaira až po Ishiguru (1766–2013). Kniha zahrnuje 44 povídek a novel, jejichž protagonisty jsou zejména proslulí světoví skladatelé, její hlavní linie je tedy především muzikologická, i když se občas mísí i s filozofií a literaturou. Ačkoliv se jedná v podstatě o dílo svou povahou beletristické, nepostrádá zajímavosti pro badatele muzikology (Barcelona, Casa Editorial Alba, 2018, 728 s., ISBN 10: 9788490654344).

K hudební historii se vrátil španělský autor Pedro González knihou Eso no estaba en mi libro de Historia de la música – Toto nebylo v mé knize Dějiny hudby, a doplnil tak předcházející zjištění ze svého staršího díla o nové poznatky (Córdoba, Almuzara, 2018, 328 s., ISBN 10: 97884117229290).

Antoni Batista je autorem nesmírně zajímavé publikace, která nese název La sinfonía de la libertad: Música y política (Ensayo y Pensamiento) – Symfonie svobody: Hudba a politika (Eseje a úvahy), která ukazuje, jak svým dílem mnozí hudebníci zasahovali do politického života v době mocenského útlaku. Jeden příklad za mnohé – Šostakovičova tvorba v boji se stalinismem (Madrid, ed. Debate, 2018, 326 s., ISBN 10:9778499928425).

A nyní již k jednotlivým autorům. Za nesporně zajímavý je možno považovat pohled Constanze Mozartové, který z jejích různých útržkovitých vyjádření o svém slavném manželovi sestavila Isabelle Duquesnoy a publikovala pod názvem Les confessions de Constanze Mozart – Vyznání Constanze Mozartové (Paris, Contemporary French Fiction, Points edition, 2012, 256 s., ISBN 10: 275826182).

Opět si v této souvislosti dovolím připomenout starší literaturu k tématu, a sice slovník Mozartových oper Mozart – Opernführer od Rolfa Fatha (Stuttgart, Philipp Reclam jun., 2005, 237 s., ISBN 10: 3150183707).

Nejnovější biografie Gioachina Rossiniho pochází z pera Eduarda Rescigna a vychází pod prostým názvem Rossini – Rossini (Harward, Mind Edizioni, 2018, 214 s., ISBN 10: 8869392-368).

Lorenzo Giorgi se ujal vydání zajímavého pramene českého autora žijícího v zahraničí Antonína Rejchy Trattato di melodia – Pojednání o melodii (Roma, Createspace Independent Pub, 2016, 230 s., ISBN 10: 978153986190). V tomto ohledu jistě stojí za zmínku, že o zpřístupňování Rejchových děl českému čtenáři se svými překlady z francouzštiny (v níž Rejcha psal) zasloužil český muzikolog Roman Dykast (srov. např. Antonín Rejcha: Pojednání o melodii. Roman Dykast, ed., Praha, Togga, 2012, 268 s., ISBN 10: 9788087258521, Antonín Rejcha: Pojednání o harmonii. Roman Dykast, ed., Praha, Togga, 2014, 457 s., ISBN: 9788074760426 ad).

Vlastní životopis Ludwiga van Beethovena doprovázený jeho korespondencí, deníkovými záznamy apod. připravil italský muzikolog působící na Verdiho konzervatoři v Turíně, Michele Porzio, a to pod názvem Ludwig van Beethoven. Autobiografia di un genio. Lettere, pensieri, diari – Ludwig van Beethoven. Autobiografie génia. Dopisy, myšlenky, deníky (Torino, Editorial B, 2018, 160 s., ISBN 10 9788893710442).

Poněkud diskutabilním názvem je uvedena biografie význačného polského skladatele – Nieboski Chopin – Nebožský Chopin od Piotra Wierzbickiho (Warszawa, Wydavnictwo Sic!, 2018, 200 s., ISBN 10: 9788361967781).

Dílo geniálního německého hudebníka Richarda Wagnera se rozšířilo doslova po celém světě. Jeho uvádění na předních madridských scénách od roku 1876 (tedy ještě za autorova života) až do roku 1925 mapuje španělský autor Castellón Pérez Loli v díle Wagner en Madrid 1876–1925 – Wagner v Madridu 1876–1925 (Madrid, Música clásica, 2017, 304 s., ISBN 10: 9788417101527).

Kolektiv autorů vydal zajímavý pramen k uměleckému vývoji Antona Brucknera – Bruckner. Elementar – Lehrbuch der Harmonie – un Generalbas lehre – Anton Bruckner. Elementární čítanka harmonie a nauka generálbasu (Wien, Musikwissenschaftlicher Verlag, 2018, 178 s., ISBN 10: 978-3903196018).

Adriano Bassi nám nabízí neotřelý pohled na Artura Toscaniniho ve své monografii Toscanini, dispute, rivoluzioni, vitorie – Toscanini, diskuse, revoluce, vítězství (Monza, Casa Musicale Eco, 2017, 160 s., ISBN 10: 88605356X). Jak sám autor uvádí, jeho dílko je poctou velkému dirigentovi, který vkládal do svého umění celé srdce a přitom se vyznačoval velkým respektem k hudebním tvůrcům a interpretům jejich děl. Kniha přináší také pohled na Toscaniniho filozofii umění a zakončena je anekdotickými příběhy ze života vskutku umělce s velkým U.

Ve stejném roce vydal Helmuth Sachs Toscaniniho korespondenci – Arturo Toscanini Lettere (Milano, Ed. Il Saggiatore, 2017, 597 s., ISBN 10: 8842823449).

Eduardo Rescigno publikoval biografii světoznámého skladatele Giuseppa Verdiho, jehož díla mají co říci i dnešnímu člověku, pod prostým názvem Verdi (Milano, Mind Edizioni, 2017, 238 s., ISBN 10: 8869391825).

Pozornost si zasloužil i italský skladatel, básník a malíř Alfredo Casella, jehož umělecký život zachytila Marina degl’Innocenti v monografii Alfredo Casella. Musica, pittura, poesia – Alfredo Casella. Hudba, malba, poezie (Monza, Casa Musicale Eco, 2018, 1721 s., ISBN 10: 9788860535740).

Italského vydání korespondence Dmitrije Šostakoviče z let 1923–1975 se ujali Leonard Dusio (překladatel) a Edmund Wilson (pořadatel a revizor sborníku) pod názvem Dmitrij Šostakovič, Trascivere la vita interna. Lettere 1923–1975 – Dmitrij Šostakovič, Popis vnitřního života. Dopisy 1923–1975 (Milano, Il Saggiatore, 2015, 509 s., ISBN: 8842821055). Vznikla tak vlastně zajímavá autobiografie, která dává nahlédnout do těch nejtajnějších zákoutí autorovy duše v období života za vlády sovětského „komunismu“ a také přináší výměnu názorů s dalšími velikány hudebního života sovětské éry – Davidem Oistrachem a Mstislavem Rostropovičem.

Bertrand Dermoncourt publikoval svá interview s ruským dirigentem, uměleckým ředitelem Mariinského divadla v Petrohradě, Valerijem Gergijevem (1953) pod jednoduchým titulem Valery Gergiev – Entretiens – Valerij Gergijev – Rozmluvy (Actes du Sud Editions, 2018, 211 s., ISBN 10: 23300056281).

Nahoru | Obsah