Hudební Rozhledy

Rýnské zlato koncertně v Praze

Luděk Patrák | 07/19 |Divadlo – Opera . Balet . Muzikál

Tomas Gazheli (Alberich)

Národní divadlo v Praze během rekonstrukce budovy Státní opery sympaticky nezahálí a kromě představení v Hudebním divadle Karlín rozvíjí svoje aktivity i v tzv. Foru Karlín. Je diskutabilní, jedná-li se o vhodnou budovu pro operu, nicméně zde prováděné aktivity – doufejme – dramaturgicky cílí k významné části budoucího repertoáru SO, a to k systematickému zájmu o dílo Richarda Wagnera. Koncertní provedení I. dějství Valkýry, Fascinace Wagnerem s Andreasem Schagerem i nynější koncertní provedení Rýnského zlata tyto naděje vzbuzují. Nad to byl šťastný i výběr titulu – právě Rýnské zlato mělo svoji premiéru v září před 150 lety v Mnichově. Trochu jsem se obával konfrontace s bavorským souborem, ale ND obstálo. V jakýchsi fiktivních „zápasech pěvců“ v jednotlivých rolích až na výjimky zvítězili zdejší protagonisté.

Určitá nelibost ke koncertním provedením oper už značně pomíjí, a to i v zahraničí. Divák, v tomto případě spíše posluchač, dostane obvykle to, co chce slyšet, a je ušetřen toho, co nechce vidět, neboli výronů často duševně nemocných režisérů a scénografů. Navíc je celá akce levnější a umožní díky tomu angažovat kvalitnější pěvce. To byl zřejmě i současný případ. Andreas Sebastian Weiser, hudební ředitel Státní opery, si vybral kvalitní domácí i zahraniční protagonisty a Orchestr Státní opery připravil a vedl na velmi vysoké úrovni, škoda několika drobných přehmatů žesťových nástrojů v samém závěru. Pro roli Wotana byl získán renomovaný lotyšský basbarytonista Egils Silinš. Jedná se o mimořádně krásný hlas, při scénickém provedení by byl efekt jeho výkonu asi ještě lepší. Jako Loge dostal možnost představit se pražskému publiku v roli, která ho dovedla až do Metropolitní opery v New Yorku, dlouholetý hostující sólista Národního divadla a Státní opery Praha, Štefan Margita. Jeho pojetí úlisného poloboha se poněkud liší od vžitých šablon hrdinných tenoristů, nicméně je právě tou změnou, po které se ve Wagnerových operách často volá. Mimoto byl jediným, kdo i koncertní provedení naplno hrál, obracel se k publiku a byl v neustálém pohybu. Třetí klíčovou postavou tohoto díla je Nibelung Alberich, kterého zpíval německý protagonista Thomas Gazheli. Po poněkud rozpačitém prvním obraze se skvěle rozezpíval a silně připomněl úžasného Karla Bermana v inscenaci ND v polovině 70. let minulého století… V dalších z celkově 14 rolí, se úspěšně prezentovali nejen zahraniční pěvci jako Arnold Bezuyen (Mime), Karl-Heinz Lehner (Fasolt), Jozef Benci (Fafner), Maria Kobielska (Freia), Ursula Hesse von den Steinen (Fricka) a z Ringu v ND 2005 známá Renée Morlock (Erda), ale též čeští sólisté Jiří Rajniš, Jan Petryka, Kateřina Kněžíková, Jana Horáková Levicová a Václava Krejčí Housková.
Úspěch provedení byl zcela evidentní a vyvolává otázku, zda by nebylo vhodné dát tomuto nastudování jevištní podobu po znovuotevření budovy Státní opery v příští sezoně.

Praha, Národní divadlo – Richard Wagner: Das Rheingold (Rýnské zlato). Dirigent Andreas Sebastian Weiser, Orchestr Státní opery. Premiéra 23. 5. 2019, Forum Karlín.

Nahoru | Obsah