Hudební Rozhledy

Michael Tilson Thomas: vlídný fanatik dokonalosti

Jiří Štilec | 11/19 |Studie, komentáře

Ať už to byl záměr nebo jen shoda náhod a výsledek hledání v zaplněném koncertním kalendáři, jeden z největších mahlerovských dirigentů současnosti, Michael Tilson Thomas, přijel před deseti lety natáčet do České republiky dva „mahlerovské“ díly svého cyklu „Keeping score“ 7. 7. 2009. V den, kdy se narodil hudební skladatel Gustav Mahler, o němž ve dvou dílech seriálu Keeping score vypráví a jehož hudbu spolu se „svým“ orchestrem San Francisco Symphony diriguje. Když kolem 11. hodiny dorazil do Kališť u Humpolce a na chvíli jsme se před natáčením posadili v rodném domě Gustava Mahlera, vyjádřil jsem mu svůj obdiv k jeho nahrávkám Mahlerových symfonií. Jeho tichá odpověď byla velmi působivá, skromná a pro jeho mimořádnou osobnost příznačná, řekl jen: „Yes, some of them are good…“ (Ano, některé jsou dobré.) Tyto a další nahrávky, které jsou ohodnoceny řadou významných světových cen, svědčí o tom, že Michael Tilson Thomas je vedle své dokonalé hudební výbavy (je zároveň skladatelem a skvělým klavíristou) především fanatikem důkladného a hlubokého poznání.

V současnosti uvádějí jeho webové stránky, že je nositelem jedenácti cen Grammy a že se jako dirigent podílel na více než 120 nahrávkách. Jako skutečného fanatika přípravy a dokonalosti jsem ho měl možnost osobně poznat při natáčení a zejména během více než roční přípravy mahlerovského projektu v rámci série Keeping score, ale i na dalších koncertech, které jsem měl možnost navštívit. A protože jsem si dovolil začít osobní vzpomínkou na setkání s touto osobností, rád bych připojil ještě pár dalších momentů spolupráce s tímto vynikajícím dirigentem a zároveň nesmírně úspěšným popularizátorem hudby.
Michael Tilson Thomas je typem dirigenta, který se snaží všemi způsoby proniknout ke všem detailům a historickým souvislostem interpretovaného díla. Součástí přípravy je v jeho případě důkladné studium nejen partitury samotné, ale snaha proniknout k nejautentičtější podobě dirigovaného díla včetně poznání všech základních i vedlejších inspiračních zdrojů, které ke vzniku díla vedly. Spojuje důkladnou přípravu a spolupráci s odborníky se snahou zapojit do vztahu hudby a posluchačů ty nejmodernější prostředky. V tomto smyslu je vědomým pokračovatelem Leonarda Bernsteina. Takový je i jeho projekt Keeping score, který spojuje popularizaci hudby, edukativní momenty a další humanizační snahy s nejmodernější informační technologií (internet) a který je nejen americkým, ale celosvětovým pojmem. Jednotlivé portréty skladatelů a velkých děl vycházející na DVD mají kromě anglického originálu mutace v němčině, francouzštině, španělštině, italštině a čínštině a zároveň jsou šířeny prostřednictvím velkých telekomunikačních sítí jako je PBS, KQED, American Public Media a na internetu. Výsledkem jsou skvělé pořady o velkých dílech a velkých autorech světové klasické hudby. Kromě zmiňovaného Gustava Mahlera například pořady o Čajkovského Symfonii č. 4, Svěcení jara Igora Stravinského, Beethovenově Symfonii č. 3, Aaronu Coplandovi (Apalačské jaro), Berliozově Fantastické symfonii, Ivesově „Holiday Symphony“ a Šostakovičově Symfonii č. 5. Celý projekt Keeping score má mimořádný rozsah a dosah – využívá se při výuce ve školách, v televizním a rozhlasovém vysílání, na internetu a díky schopnosti Michaela Tilsona Thomase sugestivně vyprávět a „nakazit“ diváky i posluchače zájmem o klasickou hudbu, má skutečně globální působení. Nejvíce přínosné je, že tento cyklus dokáže oslovit jak širokou laickou veřejnost, tak i odborníky, a to velmi přitažlivým a přitom nepodbízivým způsobem.
Příprava natáčení dvou dílů seriálu Keeping score o Gustavu Mahlerovi začala už v roce 2008 a vlastní natáčení se odehrálo v červnu a červenci 2009. Šéfdirigenta San Francisco Symphony zajímaly od prvních kroků inspirační zdroje Mahlerovy hudby, a tak ještě před natáčením v České republice a Rakousku nechal připravit zcela specializovanou interaktivní internetovou stránku, na které uváděl některé melodie ze symfonické tvorby Gustava Mahlera. Snažil se pomocí této stránky najít pamětníky, svědky nebo náhodné znalce, kteří by pomohli identifikovat původní lidové nebo zlidovělé nápěvy. Pamatuji si, že i při natáčení si na chvíli sedl ke klavíru a přehrával některé části z Mahlerovy Symfonie č. 7 i z dalších děl, o nichž se domníval, že jsou silně ovlivněny nebo jsou přímo citacemi z lidové tvorby, kterou byl Gustav Mahler v dětství obklopen. Hovořili jsme i o úloze vojenské dechové hudby a dirigent si pak nechal poslat seznam všech rakouských vojenských hudebních signálů a důkladně zkoumal, zda nenajde jejich modifikované podoby v hudbě Gustava Mahlera. Již předtím v červnu 2009 navštívil jeho produkční štáb všechna místa v České republice, která jsou s Gustavem Mahlerem spojena. Samozřejmě, jeho rodiště Kaliště u Humpolce, Ledeč nad Sázavou, Olomouc, Prahu, a zejména Jihlavu, kde Gustav Mahler vyrůstal. Ostatně Jihlava byla jediné místo, které Michael Tilson Thomas při pracovní návštěvě 7. 7. 2009 kromě Kališť u Humpolce, kde se celé natáčení odehrálo, navštívil. A opět se názorně ukázala jeho neuvěřitelná snaha poznat i sebemenší detail související s dílem Gustava Mahlera. Michaela Tilsona Thomase zajímalo, zda mohl malý Gustav Mahler, který žil v Jihlavě do svých patnácti let, slyšet ze spodního hostince do svého horního pokojíku zpěv hostů. A tak jsme to v domě Gustava Mahlera v Jihlavě museli všechno vyzkoušet.
Velmi podrobně o celé atmosféře natáčení i o pečlivé práci a snaze Michaela Tilsona Thomase proniknout do všech hlubin díla Gustava Mahlera (a samozřejmě i všech dalších autorů ze série Keeping score) vypovídá trailer na YouTube nazvaný – „Filming ,On Location‘ for Keeping score: Mahler“ – „Z míst, kde se natáčelo Keeping score“. Sledovalo ho již 23 500 uživatelů a všichni měli možnost slyšet, jak Michael Tilson Thomas hovoří o tom, že když stojí v Jihlavě ve středu rozsáhlého náměstí, je vlastně v centru veškerého Mahlerova symfonismu, protože odtud vedou uličky do všech zákoutí Mahlerova života. K synagoze, k domovu rodičů, ke katolickému kostelu, ke gymnáziu. Je to náměstí, kde se odehrávají vojenské přehlídky, z nichž Gustav Mahler čerpal inspiraci. „Když jsem přijel do Jihlavy a procházel jsem se tady, uvědomil jsem si, že to všechno z Mahlera je zakódováno zde,“ řekl v reportáži Michael Tilson Thomas. Při závěrečném sázení mahlerovské růže v rozáriu řekl Michael Tilson Thomas, že ho pobyt v Kalištích u Humpolce velice dojímá a že mu tato malá ves nejen pomohla pochopit a dokreslit osobnost Gustava Mahlera, ale že mu připomíná i vlast a kořeny jeho předků, kteří pocházeli ze štetlu na Ukrajině v městečku Tarašča (jeho děd Boris Tomaševskij přišel do USA v roce 1881, byl velkou hvězdou Yiddish Theatre v New Yorku a teprve otec Michaela Tilsona Thomase Ted Tomaševskij si změnil příjmení na „Thomas“).
Ani na své předky, kteří přišli do USA na konci 19. století, a především na Yiddish Theatre Michael Tilson Thomas nezapomněl a v současnosti je tato scéna a repertoár tohoto divadla jeho dalším projektem – The Thomashefskys (Music and Memories of a life in the Yiddish Theatre). V projektu dirigent vypráví o svém dědovi Borisovi a babičce Bessie, kteří byli zakladateli Yiddish Theatre v New Yorku. Je v tom nejen moment úcty k židovským předkům, kteří přišli z daleké Ukrajiny, ale i snaha pochopit podstatu americké civilizace a americké „národní“ hudby, kterou se snaží Michael Tilson Thomas velmi často dirigovat a propagovat. O svém projektu říká: „Je to příběh emigrace a asimilace, tedy něco, co se určitým způsobem vztahuje na každého z nás.“

Pro osobnost Michaela Tilsona Thomase, který samozřejmě hostoval v celé řadě orchestrů, jsou klíčová tři tělesa, v nichž vykonával a stále ve dvou z nich vykonává funkci šéfdirigenta, respektive hudebního ředitele – London Symphony Orchestra (1988–1995), San Francisco Symphony (1995–2020) a New World Symphony (od roku 1988 je spoluzakladatelem tohoto projektu). V posledně jmenovaném orchestru se snaží pomáhat vynikajícím mladým hudebníkům. V případě San Francisco Symphony lze hovořit o „jeho éře“. Během svého téměř 25letého působení dokázal Michael Tilson Thomas z tohoto tělesa vytvořit jeden z nejlepších světových orchestrů, což dokumentují nejen globální turné, ale i řada zmíněných nahrávek, které byly oceněny nejvýznamnějšími cenami. Při výběru repertoáru se Michael Tilson Thomas vedle standardního klasicko-romantického repertoáru věnuje intenzivně propagaci amerických autorů a má i vztah k soudobé hudbě. Už od svého mládí spolupracoval na premiérách autorů, jako byli Igor Stravinskij, Aaron Copland, Pierre Boulez nebo Karlheinz Stockhausen, a na svých nahrávkách se San Francisco Symphony se věnuje autorům jako Charles Ives, Carl Ruggles, Steve Reich, John Cage, Ingolf Dahl, Morton Feldman, George Gershwin, John McLaughlin a Elvis Costello. Zcela zvláštní místo má v jeho repertoáru, jak jsem již naznačil, tvorba Gustava Mahlera.
Jeho vztah k české hudbě je samozřejmě zejména dán osobností Antonína Dvořáka i vzhledem k úloze tohoto tvůrce v USA, ale při setkáních i v rámci New World Symphony se zajímal rovněž o dílo Zdeňka Fibicha a velký obdiv má k osobnosti Jana Ladislava Dusíka. Pro jeho práci s orchestrem je příznačná pečlivá až perfekcionisticky dokonalá příprava, určitý klid a laskavost, která z jeho osobnosti vyzařuje, ale zároveň nesmírná náročnost, úcta k detailu a pracovitost. Při dirigování podle svého vlastního sdělení od prvních taktů a první věty má ve své představě celkový tempový rozvrh i závěr dirigovaného díla, snaha vnímat interpretované dílo jako jeden celek z hlediska všech parametrů včetně tektoniky je dalším typickým rysem. Velmi pečlivě se snaží volit i repertoár, je typem dirigenta-hledače. Je docela zajímavé, že jeho snaha o autentický tvar a dokonalost vede i k tomu, že má svůj vlastní archiv provozovacího materiálu, který při koncertech používá. Z hlediska gestiky a manuálně pohybové práce se řadí k dirigentům typu Leonarda Bernsteina. Zejména v mládí byl zvyklý pracovat s nesmírným dynamickým nasazením celého tělesného aparátu, často využíval a stále při dirigování využívá horizontálního pohybu rukou.
Jedním z dalších důležitých momentů osobnosti Michaela Tilsona Thomase je jeho všestrannost a komplexnost, je nejenom vynikajícím dirigentem, zároveň i klavíristou a skladatelem, ale i skvělým popularizátorem a navíc i organizátorem a úspěšným pomocníkem v oblasti fundraisingu. Jeho orchestr je závislý z největší části na dvou finančních zdrojích – na příjmu ze vstupného a na sponzoringu. I v této oblasti, bez níž by nebylo možno udržet San Francisco Symphony na světové úrovni, je Michael Tilson Thomas nesmírně úspěšný a aktivní. Při udílení Ceny za celoživotní dílo, kterou v tomto roce obdržel od Kennedy Center (the 2019 Kennedy Center Honors for lifetime artistic achievements), prohlásil: „Život umělce nebo jakékoliv instituce má v podstatě dva momenty. Ten první je nutnost nalézt určitou vizi a zároveň odvahu. Tím druhým momentem je jít vytyčenou cestou, vytrvat při realizaci vize a schopnost sdílet ji s ostatními. Jsem šťasten, že jsem vyrůstal mezi lidmi, kteří měli obojí. Moje rodina i moji pečliví učitelé žili tím, že mi téměř každý den potvrzovali a upevňovali mne v ideálech umění a v ideálech našeho národa. Dobře věděli, že na umění velmi záleží, pokud chtějí hrát důležitou kreativní roli při rozvíjení našich tradic. Jsem velmi poctěn, že Kennedy Center si vybralo pro ocenění moji práci. Doufám, že mohu být považován za reprezentanta celé americké klasické hudby.“

Nahoru | Obsah