Hudební Rozhledy

Smetanovské dny a Beethoven

Lenka Kavalová | 08/20 |Rozhovory

Michal Kaňka

Jubilující 40. ročník festivalu Smetanovské dny, jehož pořadatelem je Plzeňská filharmonie, oslaví 250. narozeniny Ludwiga van Beethovena zcela neotřele. Není žádnou neznámou, že tento skvělý vídeňský klasik byl velmi činný v oboru smyčcových kvartetů. A právě souborné provedení smyčcových kvartetů Ludwiga van Beethovena, o jejichž interpretaci se zaslouží kvarteta Pražákovo, Wihanovo, Zemlinského, Talichovo, Martinů a Lotus String Quartet, se stává jedním ze stěžejních témat tohoto festivalového ročníku. Během šesti večerů bude provedeno všech 18 smyčcových kvartetů. Uměleckým garantem „beethovenovského“ projektu je jubilující violoncellista Michal Kaňka.

  • V roce 2020 si připomínáme 250 let od narození Ludwiga van Beethovena, tvůrce četných smyčcových kvartetů. Nesmírně si vážím toho, že jste přijal nabídku stát se uměleckým garantem projektu Souborné provedení smyčcových kvartetů Ludwiga van Beethovena.
    Vaší nabídkou jsem byl velmi potěšen. S komorní hudbou Ludwiga van Beethovena jsem úzce propojen již asi padesát let. Mnohokrát jsem koncertně provedl jeho violoncellové sonáty a variace nebo Trojkoncert C dur. Na programy svých koncertů jsem zařazoval jeho klavírní tria a spoustu dalších komorních skladeb. Samozřejmě také všechny jeho smyčcové kvartety, které jsem průběžně prováděl jako člen Kvarteta Martinů a později jako cellista Pražákova nebo Wihanova kvarteta. Beethovenovy smyčcové kvartety patří vedle jeho symfonií a klavírních sonát k tomu nejpodstatnějšímu, co tento geniální tvůrce zkomponoval. Procházejí celým jeho životem. Šestice kvartetů, op. 18 je stále ještě ve formě přísného klasicismu, opusy 59 a 74 poodkrývají roušku počínajícího romantismu, čtveřice pozdních kvartetů, op. 127–132, je charakteristická svou až filozofickou závažností a poslední, op. 135, působí naopak svěže a optimisticky. Jako by se Beethovenovi podařilo pochopit a vyřešit všechny složitosti jeho nelehkého života. Komplet kvartetů je rozložen do šesti koncertů ideálně. Snažil jsem se, aby na každém z večerů zazněla díla ze všech tří Beethovenových životních období. Původně jsem chtěl oslovit pouze naše renomované soubory, ale vzhledem k časové vytíženosti některých českých kolegů jsem musel pozvat i Lotus kvarteto, své přátele ze Stuttgartu.
  • Kromě vaší sólové dráhy a členství v porotách prestižních soutěží vás v posledních letech můžeme vidět spolupracovat hned s několika smyčcovými kvartety. Čím vás tato činnost obohacuje – kromě toho, že kvarteta získala vynikajícího cellistu?
    Komorní hudba mě provází od počátku hry na violoncello. S bratry jsem kdysi prozkoumával literaturu klavírního tria a ve svých šestnácti letech jsem spoluzakládal Havlákovo kvarteto (nyní Kvarteto Martinů). Je neuvěřitelně pestrá. Zasahuje do všech emotivních oblastí člověka. Můžeme se u ní radovat, jásat, povznášet se, meditovat, plakat, cítit se slavnostně, ale také rozhněvaně, agresivně, smutně, zoufale, beznadějně… Beethoven se prostřednictvím hudby v pomalé větě Smyčcového kvartetu a moll, op. 132, vyznává z vděčnosti k Bohu za uzdravení. Tento opus byl i mojí velikou duševní oporou, když jsem se v roce 1985 sám dával dohromady po zlomeninách obou zápěstí. V komořině je obsaženo vše, co patří k lidskému životu, a nedovedu si bez ní svoji činnost představit.
  • Vaše profesní dráha zahrnuje nesčetně úspěchů a skvělých interpretačních výkonů. Ve vašem případě je skutečně obtížné definovat úspěch největší. Na co rád vzpomínáte a co vás v následující době čeká?
    Rád vzpomínám na atmosféru některých mezinárodních soutěží. Na četná vystoupení s nejrůznějšími orchestry a dirigenty – třeba na program cellových koncertů Antonína Dvořáka nebo Bohuslava Martinů. Obohatila mě spolupráce s několika skvělými hudebníky, jakými byli například klavírista Menachem Presler, klarinetistka Sharon Kam, violoncellista Boris Pergamenščikov a další. A vždy se velmi těším na zájezdy do Japonska. Mám štěstí, že tam od roku 1986 jezdím jako sólista nebo kvartetní hráč třeba i dvakrát ročně.
  • Festival Smetanovské dny slaví 40 let svého založení a Plzeňská filharmonie 100 let od vzniku Symfonického orchestru Osvětového svazu. Co byste filharmonii a festivalu do dalších let popřál?
    K Plzeňské filharmonii mám vřelý osobní vztah. Je to skvělý orchestr, s nímž jsem hrál mnoho koncertů. Přeji jí samozřejmě úspěch do dalších let, skvělou dramaturgii programů, moře výborných dirigentů a sólistů a také spoustu posluchačů. Stejně tak i Smetanovským dnům. Vím, kolik úsilí obnáší plánování a organizace takového festivalu. Všichni, kdo se na přípravě podílejí, mají můj hluboký obdiv.

    Zadáno pro: Plzeňská filharmonie

    Nahoru | Obsah