Hudební Rozhledy

Koncert k jubileu Pražského filharmonického sboru

Jan Králík | 08/20 |Festivaly, koncerty

Trvání sborového tělesa v délce 85 let není v českých zemích zdaleka maximum, pro profesionalizovaný sbor však znamená úspěšný mezník. Pražský filharmonický sbor si má co připomínat jak v osobnostech a návaznosti sbormistrů Jana Kühna a Pavla Kühna či Josefa Veselky a Lubomíra Mátla, tak v současné působnosti od Bregenzu a Salcburku po Izrael a Hongkong. Patronát nad jubilejní sezonou přijal Zubin Mehta, patronát jubilejnímu koncertu udělil český ministr kultury.
Sbormistr Lukáš Vasilek, současný dědic skvělé úrovně, drží a povyšuje interpretační kvality tohoto svého velkého tělesa promyšleně a úspěšně již od roku 2007. Hlasové skupiny vytříbil k jednolité barevnosti a dynamické intenzitě. Nevyhýbá se nejvyšším obtížnostem ani světovým premiérám. Pro jubilejní koncert 7. 12. 2019 připravil do Rudolfina téměř stoletou, ale stále moderní a nepominutelnou kantátu – oratorium či dramatický žalm – Arthura Honeggera Král David (druhou skladatelovu verzi s recitátorem a komorním orchestrem).

Volba tohoto díla dnes podtrhuje propojení první velké partitury švýcarského člena pařížské Šestky prostřednictvím osudu starozákonního krále nejen s hlubokými duchovními kořeny, ale i se zapomínající současností celé Evropy. Hudebně představuje jeden ze základních kamenů kantát dvacátého století i nadčasový monument a na všechny interprety klade značné nároky. Provedení k oslavě sborového výročí to vše do sebe vstřebalo (naposledy zazněl Král David v provedení Pražského filharmonického sboru, ovšem s jinými sólisty a orchestrem, 16. 5. 2017 v kostele sv. Šimona a Judy, HR 7, str. 9) a ve slavnostním večeru přesvědčivě vyzářilo. Pražský filharmonický sbor je ve výtečné kondici a přizvaní sólisté, recitátor a instrumentalisté z Vlámského komorního orchestru dostáli svým úlohám výtečně. Na celistvosti dojmu měl ovšem největší zásluhu sbormistr a dirigent Lukáš Vasilek: dílo dokonale zná, ověřil si je několikrát (také při nahrávce a předchozích provedeních), sbor připravil v duchu svých náročných představ a celek vystavěl jako jednolitou architekturu s nepolevujícím napětím, jako biblickou klenbu, v níž nesmí zaniknout ani nejmenší detail. Zřetelným, elegantním gestem modeloval každou frázi, ať vokální, nebo instrumentální. Pečlivě dotvářel lyrickou křehkost i válečné mezihry a podtrhl dramatické vzněty i úžas ticha. Návaznost mezi částmi, souhru s recitací a proměny nálad stmelil se soustředěným citem, beze švů do nepřerušeného toku s přeryvy odměřovanými téměř na lékárnických vážkách přesně podle dozvuku Dvořákovy síně.
Stejně profesionálně jako sbor byli připraveni i Vlámští instrumentalisté jak v sekci dřev, tak v sekcích žesťů a bicích, plně sehraných s klavírem, harmoniem a celestou. Rovněž pěvečtí sólisté přinesli nejvyšší u nás dosažitelnou úroveň. Především Kateřina Kněžíková prožívá šťastné období vrcholné životní dispozice v celém rozsahu svého sopránu: bez námahy, s půvabným vnitřním klidem nabízela nádherné tóny a andělsky svítivé výšky, vše v ušlechtilé pokoře. Mezzosoprán Markéty Cukrové, s témbrem vzácně lahodícím k sopránu, zněl tentokrát ještě plněji a naléhavěji než jindy. Tenorista Ondřej Koplík zpíval jako vždy kultivovaně, měkce a s naprostou jistotou. Sólisté i sbor nastudovali své party ve francouzském originále. Výkon recitátora spadá sice oborem mimo hudbu, avšak tentokrát zaslouží ocenění zcela mimořádné. Jaromír Meduna jak hlasově a výrazově, tak citem pro umocnění tonálních situací hned po první větě přizpůsobil dynamiku a tempo amplifikovaného slova akustice sálu a do všech pauz, proměn i nálad vstupoval důsledně jako další hudební nástroj, sám opojen hudbou i obsahem přednášených slov. Brilantní výkon ve vznosné, příkladné češtině.
Ačkoli příběh – citlivě a poučeně přeložený Vladimírou Daňkovou – zobrazuje děje vážné, válečné a milostné a ve sborových partech vroucí slova žalmů, ze všech účinkujících vyzařovala zároveň radost. Posluchači ji po zásluze odměnili neméně radostně a nadšeně. Třemi slovy: výjimečný, sváteční večer.

Nahoru | Obsah