Hudební Rozhledy

Editorial 06/20

Hana Jarolímková | 07/20 |Úvodník

Vážení čtenáři,
konec tohoto měsíce (můžeme jen všichni doufat, že bude lepší, než období jemu předcházející) přináší na naší polokouli počátek astronomického léta. Některé dny s tímto obdobím svázané byly našimi předky vnímány jako magické. Letní slunovrat je prvním dnem s nejdelším časem světla a nejkratší nocí. Většinou připadá na 21. červen s tím, že se jeho přesný nástup časově může měnit. Nedlouho poté také přichází Svatojánská noc (z 23. na 24. června), kterou do našich zemí přineslo křesťanství a jež je spojována se svatým Janem Křtitelem. Jediným zvykem, jenž se dochoval z předkřesťanského a posléze křesťanského období dodnes (byť ve zcela jiné podobě), je zažíhání svatojánských ohňů (někdy také tzv. „pálení čarodějnic“) na kopcích a návrších. Původní rituální význam se vytratil a dnes se jedná hlavně o všeobecnou zábavu.

Vraťme se však ke dni 21. června v kultuře, přesněji řečeno hudebním dění. „Den hudby“ vznikl v roce 1981 na popud bývalého francouzského ministra kultury a hlavně tvůrčího umělce zejména v oblasti divadla, Jacka Langa (*1939). Je to nejen celoevropsky, ale i celosvětově uznávaný svátek, který je zasvěcen hudbě a všem, kteří se jí věnují. Z Francie se nejdříve rozšířil do evropských „frankofonních“ zemí, jako jsou Belgie a Švýcarsko. A poté už se nezadržitelně „zabydlel“ ve více než stovce států nejen Evropy, ale i Ameriky, Asie ad. Je znám pod nejrůznějšími názvy – původní francouzský zní v překladu „Svátek hudby“ (Fête de la Musique). Svátkem je nazýván také ve španělštině (Fiesta) a italštině (Festa). V anglosaských zemích je označován jako „Světový den hudby“ (World Music Day), v řadě jazyků (včetně češtiny) se užívá prosté označení „Den hudby“. Tento, dalo by se říci, festival hudby všech žánrů, je podporován zejména Společností autorů, skladatelů a editorů hudby (SACEM) a Unií skladatelů filmové hudby (UCMF). A ještě jedna perlička navíc – v reportáži věnované počátkům zmiňovaného hudebního projektu a vysílané 21. června 2015 na švýcarském televizním kanále ve francouzštině poděkoval Jack Lang za inspiraci americkému hudebníkovi Joelu Cohenovi (*1942). Cohen působil v 70. letech ve francouzské rozhlasové stanici France Musique, kde přišel s myšlenkou tzv. „Saturnales de la Musique“ (Hudební saturnálie). Ty se měly odehrát v rozhlase o letním a zimním slunovratu, tedy již několikráte skloňovaného 21. 6. a ještě 21. 12. Jeden z těchto pořadů např. Cohen zorganizoval v rozhlase v Paříži a v Toulouse 21. 6. 1976.
Nesmíme ovšem zapomenout ještě na další, tentokráte „Mezinárodní den hudby“ (International Music Day), který vyhlásila Mezinárodní hudební rada, spadající pod UNESCO, podle některých zdrojů v roce 1974, dle jiných o rok později. Tento světový festival klasické hudby, jehož zrod také podnítili významní skladatelé 20. století jako např. Dmitrij Šostakovič, se slaví každoročně 1. října.
Vedle těchto dvou pro hudbu významných dnů však existuje celá řada dalších mezinárodních, národních a regionálních hudebních počinů. V současnosti jsme se jich ale v důsledku koronavirové pandemie museli na čas vzdát. A to se samozřejmě postupně začíná promítat i do obsahu našeho časopisu, v němž jsou zasaženy zejména rubriky, věnované aktuálnímu hudebnímu dění. Průběžné zprávy o postupném rušení či přesunech projektů celé řady našich i mezinárodních hudebních institucí ostatně přinášíme ve zprávách z domova a ze zahraničí. Zdá se však, že se snad již blýská na lepší časy a náš život se co nevidět vrátí do původních kolejí. Držme si všichni palce…
Hana Jarolímková, šéfredaktorka

Nahoru | Obsah