Hudební Rozhledy

Portréty velkých dirigentů - Zubin Mehta

Markéta Jůzová | 07/20 |Studie, komentáře

Zubin Mehta

Maestro Zubin Mehta, nejslavnější Ind současnosti, je mimořádnou dirigentskou osobností světové klasické hudby. U nás je znám spíše díky brilantní interpretaci svého repertoáru, zatímco ve světě patří k velmi respektovaným i za své odvážné koncerty nesené v duchu idejí spojovat hudbou různé, mnohdy i znesvářené kultury.
Aristokratická rodina rodu Pársí, odkud pochází, mu vtiskla obrovské charisma, smysl pro diplomatická jednání, velkorysost a přirozenou eleganci. Spolupracoval s úctyhodnou řadou slavných osobností. V Asii, Evropě a Americe obdržel četná vysoce prestižní ocenění.
Stal se nositelem indického vyznamenání Padma Bhushan (1966), držitelem Izraelské ceny (1991), nositelem velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku (1996) a držitelem velké stříbrné medaile, Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (1997). Mimořádně získal Cenu za mír a toleranci OSN (1999), stal se komandérem francouzského Řádu umění a literatury (2001) a obdržel francouzský Řád čestné legie (2001). Slavnostně získal i indické vyznamenání Padma Vibhushan (2001), americkou Kennedyho cenu (2006) a japonské ocenění Praemium Imperiale (2008). Z četných cen a vyznamenání nelze opomenout ani např. Cenu Echo Klassik za celoživotní dílo (2011) a Cenu Wilhelma Furtwänglera (2011). Maestro se stal rovněž nositelem Rakouského čestného kříže pro vědu a umění 1. třídy (2011) a držitelem Prezidentské medaile za zásluhy v Izraeli (2012).

Je čestným občanem Florencie a Tel Avivu a čestným dirigentem Bavorské státní opery, Losangelské filharmonie, Mnichovské filharmonie, Saské státní kapely Drážďany, Společnosti přátel hudby ve Vídni, Teatro del Maggio Musicale Fiorentino, Vídeňské filharmonie a Vídeňské státní opery.
Zubin Mehta se narodil v Bombaji (dnešní Mumbai) 29. 4. 1936 a v dětství vyrůstal se svým bratrem Zarinem. Lásku k hudbě získal od svého otce Mehliho Mehty (1908–2002), který byl velmi dobrým houslistou a zakladatelem Bombajského symfonického orchestru (1935), v němž byl koncertním mistrem a dirigentem. V 60. letech dokonce působil v souboru Curtis String Quartet ve Filadelfii v USA a po rozhodnutí přestěhovat se do Los Angeles se stal ředitelem orchestrálního oddělení na University of California. Dirigoval American Youth Symphony, se kterým procestoval celý svět. Svého syna naučil hrát na housle a klavír. Zubin Mehta se tak díky němu od raného mládí seznamoval s evropskou klasickou hudbou.
Bombajský symfonický orchestr dirigoval poprvé v šestnácti letech. Navzdory počátečním hudebním úspěchům po studiu střední školy St. Mary’s School začal v Bombaji studovat lékařství na St. Xavier’s College, především na naléhání matky Tehminy Mehty. Studium po dvou semestrech ukončil a v osmnácti letech odešel do Vídně.
S Maestrem Zubinem Mehtou jsem se poprvé setkala v rakouské metropoli před jeho nadcházející oslavou životního jubilea sedmdesáti let. Rozhovor jsem s ním tehdy vedla v dirigentském salonku Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni. Když jsme začínali naši debatu, zajímalo mne, jak vzpomíná na svůj mladistvý přechod z Indie do Rakouska. „Mám indický pas, s evropskou kulturou žiji téměř od narození. V Indii jsem byl vychován západní kulturou. Tyto dva světy jsou pro mne úplně normální. Oficiálně žiji v Los Angeles, mezi Amerikou a Evropou se cítím velmi dobře, ale když přiletím do Bombaje, kam se stále vracím, tak vím, že tady je skutečně můj domov.“
Mehtův rodný jazyk je gudžarátština. Na Hudební akademii studoval dirigování u renomovaného pedagoga Hanse Swarowského, který v něm rozpoznal předpoklady velkého dirigenta. O Swarowském se Mehta během našeho setkání vyjádřil s úctou a vděčností: „Měl velkou schopnost disciplíny, kterou mi dal a nesu si ji dodnes. Vlastně vše, co jsem s ním nastudoval, především v oblasti středoevropské klasické hudby, čerpám stále. Od Mahlerovy disciplíny, práce s orchestrem, tempem a znalosti stylu, která je pro dirigenta velmi důležitá.“ Hudební akademii ve Vídni ukončil u Hanse Swarowského v roce 1957, průběžně se vzdělával i na letních mistrovských kurzech v Sieně u profesorů Carla Zecchiho a Alcea Gallieriho na Accademia Musicale Chigiani.
Výrazně na sebe upozornil vítězstvím v mezinárodní dirigentské soutěži v Liverpoolu roku 1958. Záhy se stal asistentem Královského liverpoolského orchestru a zároveň hostujícím dirigentem Vídeňské filharmonie. Tehdy se také stal nejmladším dirigentem v historii Vídeňské a Berlínské filharmonie, s nimiž navázal dlouhodobou spolupráci trvající až do současnosti. Pětkrát dirigoval Novoroční koncert Vídeňské filharmonie. Na otázku, proč osmdesát procent jeho repertoáru zahrnuje vídeňská klasika, dirigent odpověděl: „Mou první láskou k hudbě byla vídeňská klasika. Přirozeně studuji hudbu evropskou, ruskou a americkou, ale ne tolik jako hudbu od Wolfganga Amadea Mozarta po Albana Berga.“
Zubin Mehta po vítězství v americké mezinárodní dirigentské soutěži Sergeje Kusevického v Tanglewoodu na sebe přitáhl pozornost významného dirigenta Charlese Muncha, který tehdy řídil Bostonský symfonický orchestr, což pro něj znamenalo vstup k nejvýznamnějším orchestrům světa. Počátkem 60. let se stal nejmladším hudebním ředitelem dvou prestižních severoamerických těles.
V letech 1961–1967 působil Zubin Mehta již na postu hudebního ředitele Montrealského symfonického orchestru v Kanadě a za famózní interpretace skladeb Antona Brucknera, Richarda Strausse a Gustava Mahlera v Severní Americe obdržel i nabídku stát se hudebním ředitelem Losangelské filharmonie, kterou přijal na období 1962–1978. Osud mu přihrál zápis do historie další slavné filharmonie, ve které byl opět nejmladším hudebníkem v tak vysoké profesní pozici. Velkou pozornost věnoval práci na zušlechtění zvuku tělesa. Vedle vídeňského repertoáru zaměřil svůj fokus i na interpretace děl Antonína Dvořáka.
V sezoně 1964/1965 debutoval v Metropolitní opeře v New Yorku Verdiho Aidou a v dalších letech přijal hostování i na jiných slavných scénách v Americe a Evropě, např. při nastudování oper G. Verdiho, R. Wagnera, G. Bizeta, G. Pucciniho (milánská La Scala, Royal Opera House Covent Garden v Londýně, Lyric Opera v Chicagu a Vídeňská státní opera).
Po Pierru Boulezovi převzal v roce 1978 post hudebního ředitele Newyorské filharmonie. Mehtovo působení patří k nejdelším v historii tohoto nejslavnějšího amerického tělesa, u kterého setrval až do roku 1991. Např. v roce 1984 navštívil orchestr s Mehtou Indii a jeho rodné město Bombaj. Nejvýznamnější událost s Newyorskou filharmonií pro Mehtu přišla v roce 1988, kdy podnikli turné do Sovětského svazu. V moskevském Gorkého parku uspořádal společné vystoupení Newyorské filharmonie a Státního orchestru Sovětského svazu: „Symbolicky to bylo velmi důležité,“ zamyslel se Maestro během našeho setkání a pokračoval: „Především v sovětské době, americký orchestr hrál společně s Rusy a také s dvěma dirigenty. Já jsem dirigoval Fantastickou symfonii Hectora Berlioze a Gennadij Rožděstvenskij dirigoval Šostakovičovu Pátou symfonii. Byla to nádherná spolupráce.“ V letech 1985–2018 byl také hudebním ředitelem Maggio Musicale Fiorentino, letního festivalu ve Florencii.
Zubin Mehta je stoupencem Záráthustrů a jedním z indických Pársí. Příslušníci Pársí bývají v historickém kontextu společenského dění nazýváni „Židé Indie“, a to je i jeden z důvodů, proč si Maestro vytvořil blízký vztah k Izraelské filharmonii. V roce 1969 byl jmenován hudebním ředitelem Izraelské filharmonie, v roce 1977 se stal jejím hudebním ředitelem a roku 1981 byl jmenován hudebním ředitelem Izraelské filharmonie na doživotí. Mehta se s tělesem pouštěl do pestré repertoárové šíře včetně odvážných realizací děl Richarda Wagnera. S Izraelskou filharmonií nastudoval Zubin Mehta i cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

Zubin Mehta se snaží spojovat hudbou různé znesvářené kultury. Ke svému celoživotnímu úsilí ve Vídni podotkl: „Víte, hudba je velmi důležitá, má sílu bořit bariéry. Například v Izraeli na naše koncerty chodí Arabové, kteří by si za jiných okolností s Izraelity nikdy nesedli, ale na koncert přijdou a sedí všichni pohromadě. V roce 2004 jsme hráli Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena v Nazaretě, převážně arabském městě. Na koncert přišlo čtyři sta Arabů, kteří nedostali žádné volné vstupenky, ale lístky si koupili. Seděli, poslouchali a hudbou se všechny bariéry prolomily. Náš orchestr tvoří nejen Izraelité, ale například i hudebníci z Damašku. To vše je velmi zdravé. V hudbě umíme žít spolu, v politice zatím ne.“ Mehta disponuje velkou odvahou pořádat významné koncerty na osudových místech. Například v roce 1990 se konal společný koncert Izraelské a Berlínské filharmonie v Tel Avivu: „Tehdy organizace hudebního programu probíhala velkoryse a koncert znamenal velmi radostnou událost. Izraelité s Němci hráli společně, jako by spolu hráli celý život, protože muzikanti jsou muzikanti. Na koncertě zazněla Pátá symfonie Ludwiga van Beethovena. Koncert se nesl v pozitivních vibracích.“ O čtyři roky později uspořádal Mehta další mi mořádný koncert v Sarajevu v ruinách Národní knihovny: „To bylo jiné. Byla to má solidarita k dané situaci. Plakali jsme, mnoho hudebníků a členů sborů zemřelo při bombardování v občanské válce v Bosně. Chtěli jsme je oslavit a ukázat náš respekt,“ odpověděl dirigent energicky.
Legendární koncerty Tří tenorů Luciana Pavarottiho, Plácida Dominga a Josého Carrerase, které dirigoval v Římě a Los Angeles v 90. letech 20. století, si široká veřejnost velmi oblíbila: „Ano, prodalo se mnoho nahrávek. Myslím si, i když to pochopitelně budu jen těžko dokazovat, že se po koncertech Tří tenorů lidé začali mnohem víc zajímat o operu, jsem o tom upřímně přesvědčen,“ poznamenal s radostí i pokorou Maestro.
V letech 1998–2006 se stal Zubin Mehta generálním ředitelem Bavorské státní opery. Maestro proslul dirigentským uměním, jež bývá po provedení děl hodnoceno slovy analytické, fascinující, hluboké, stylové a vrstevnaté s vystižením široké palety nejen nástrojových barev zvuku. Jeho gesta i mimika jsou velmi vytříbené, detailně přesné a zdánlivě střídmé. Mnohé partitury nastudoval zpaměti. Právem je řazen k největším hvězdným dirigentům současnosti.
Na otázku, jaké je jeho umělecké krédo, mi odpověděl velmi rázně a přitom vřele: „Důslednost a přesnost. Dirigent musí vzít skladbu a vědět, co skladatel chtěl. Poznat jeho přání a umět jej předat dál orchestru a publiku. To je nejdůležitější, co musí udělat.“
Jak Maestro ve Vídni vzpomínal na svou první spolupráci s Pražským filharmonickým sborem a Českou filharmonií, s nimiž vystoupil na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro v červnu 1963? Tehdy ve Smetanově síni Obecního domu dirigoval Symfonii č. 9 d moll, op. 125 Ludwiga van Beethovena. „Ano, dobře si na to vzpomínám, ale tehdy jsem sám se sebou nebyl moc spokojen. Byl jsem na tak obrovské dílo příliš mladý. Na příležitost dirigovat Českou filharmonii jsem čekal několik let. Předtím jsem u vás dirigoval orchestr Václava Smetáčka (FOK – pozn. aut.), na který mám pěkné vzpomínky.“ S Českou filharmonií vystoupil Zubin Mehta na Pražském jaru ještě v roce 1970 a 1972. „Hráli jsme Brucknerovu Symfonii č. 8 c moll a vše proběhlo nádherně. Věřím, že i orchestr se mnou rád spolupracoval, cítil jsem se zde skvěle. Stejné to bylo i s Izraelskou filharmonií (1997),“ dodal. Jedním z vrcholů loňského MHF Dvořákova Praha byl koncert Izraelské filharmonie 15. 9. 2019 ve Dvořákově síni Rudolfina, na kterém zazněla Symfonie č. 3 d moll G. Mahlera (viz HR 11/2019). Koncert navštívili i posluchači, kteří ve Dvořákově síni Rudolfina a v Katedrále sv. Víta slyšeli 10. a 11. 9. 1997 Mehtovo fenomenální provedení skladatelovy Symfonie č. 2 c moll v s Izraelskou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem. Provedení ocenili návštěvníci ve stoje dlouhými ovacemi. Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek udělil Zubinu Mehtovi cenu Artis Bohemiae Amicis za dlouhodobé snahy o šíření dobrého jména české kultury u nás i v zahraničí.
Jeho tvorba je dokumentována na četných CD, DVD i v knize jeho vzpomínek Partitura mého života. I když v říjnu 2019 odešel Maestro z vedení Izraelské filharmonie, stále plánuje koncerty i s jinými světoznámými tělesy.

Nahoru | Obsah