Hudební Rozhledy

Anna Paulová: Klarinet, to byla láska na první pohled

Miloš Pokora | 08/20 |Rozhovory

Nový zářivý talent českého hudebního mládí, klarinetistka Anna Paulová, začala hrát na svůj nástroj v jedenácti letech pod vedením Karla Mezery a jako patnáctiletá již koncertovala s Pražskou komorní filharmonií. Je absolventkou Pražské konzervatoře u prof. Milana Poláka a prof. Ludmily Peterkové a v současné době studuje na Hudební a taneční fakultě AMU v klarinetové třídě prof. Jiřího Hlaváče a prof. Vlastimila Mareše.

Její soutěžní úspěchy jsou imponující. Do svých dvaceti let získala dvě první ceny na celostátní soutěži ZUŠ a dále první ceny na Soutěži Konzervatoře Plzeň, Soutěži konzervatoří v Ostravě, soutěži Marco Fiorindo v Turíně, soutěžním klání v Kršku (Slovinsko), na Markneukirchener Wettbewerb für junge Instrumentalisten a v soutěži ve Vratislavi, 2. cenu na soutěži Pro Bohemia v kategorii všech dechových dřevěných nástrojů, 1. cenu ze soutěže Giacomo Mensi v Brenu, 1. cenu na soutěži Yamaha Stipendium a byla finalistkou soutěže pro mladé hudebníky v Oldenburgu. Počínaje rokem 2015, kdy získala 2. cenu z Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro spojenou se zvláštními cenami (mj. Nadace Bohuslava Martinů a Nadace Gideona Kleina), se tyto úspěchy ještě stupňovaly. Roku 2016 byla poctěna titulem laureáta Soutěže Nadace Bohuslava Martinů 2016, spojeným s Cenou Nadace Život umělce, roku 2019 se probojovala až do semifinále velenáročné Mezinárodní hudební soutěže ARD v Mnichově a na soutěži Vienna International Music Competition získala speciální cenu Golden Medal. Dnes už má za sebou spoustu vystoupení, a to jak v koncertantní oblasti, tak ve spolupráci s dalšími vynikajícími instrumentalisty. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl umělecké zrání této překvapivě úspěšné mladé umělkyně sledovat zblízka, tím spíš mě lákalo položit jí pár otázek.

  • Vyrůstala jste v hudebním prostředí? Co vás přimělo k tomu, že jste si ze všech nástrojů zamilovala právě klarinet? Nebo jste se k němu dostala náhodou?
    Z hudební rodiny nepocházím. Moje maminka je výtvarnice a od malička mě a mého staršího bratra vedla k umění, přála nám, abychom v životě dělali něco, co nás bude opravdu bavit. Od malička nás na Zbraslavi doprovázela na Základní uměleckou školu. Já jsem tam zpočátku poslouchala výuku bratra a doma ho viděla cvičit, pak jsem ve čtyřech letech začala navštěvovat výuku hry na klavír. V pěti letech jsem začala hrát na zobcovou flétnu a moc mě to bavilo. Když mi bylo deset let a na flétnu jsem již ledacos zahrála, nabídl mi pan učitel a klarinetista Karel Mezera, že bych mohla zkusit hrát na klarinet. Myslím si, že to byla láska na první pohled. Klarinet mě zaujal svým zvukem, který je ze všech dechových nástrojů nejpodobnější lidskému hlasu a má nejširší výrazové možnosti. Později jsem začala také objevovat krásný repertoár pro tento nástroj.
  • Chtěla jste se už v dětství přiblížit k nějakým vzorům, nebo jste se s projevem velkých světových klarinetistů seznamovala až později?
    Klarinet jsem si zpočátku představovala jako nástroj spíše pro muže, ale když jsem hrála na klarinet asi půl roku, slyšela jsem na koncertě v Rudolfinu Ludmilu Peterkovou a Sharon Kam a jejich hra mě tak okouzlila, že jsem si tenkrát řekla – takhle bych si přála jednou hrát. Dnes mám vzorů několik a patří k nim také všichni moji pedagogové, kterých si vážím jako úžasných hudebníků, pedagogů a vzácných lidí. Myslím si, že každý se může někým inspirovat, ale neměl by nikoho kopírovat. Důležité je být originální.
  • Jak vzpomínáte na své pedagogy? A co mistrovské kurzy?
    Moji pedagogové mě hodně ovlivnili, ať už to bylo na Základní umělecké škole Zbraslav u pana učitele Karla Mezery, na Pražské konzervatoři u prof. Milana Poláka a prof. Ludmily Peterkové či na Akademii múzických umění v Praze u prof. Jiřího Hlaváče a prof. Vlastimila Mareše, takže si myslím, že jsem měla na pedagogy vždy velké štěstí. Všichni mi v dané fázi mého hudebního vývoje vždy předávali to nejlepší a díky nim jsem se posouvala stále dopředu.
    Zúčastnila jsem se již mnoha mistrovských kurzů u nás i v zahraničí a konzultací u prof. Sabine Meyer v Lübecku. Chystám se pokračovat v doktorském studiu na Akademii múzických umění v Praze, a ráda bych ještě využila program Erasmus a studovala v zahraničí.
  • Jak si vysvětlujete, že se u nás objevuje tolik vynikajících mladých klarinetistů? Vděčíme za to specificky české hudebnosti, jejímu smyslu pro proteplenou a současně probarvenou melodiku, která je tomuto nástroji tak blízká?
    V České republice je dlouhá pedagogická tradice. Historie sahá až do roku 1923, kdy se přechodem z německých klarinetů na francouzské změnil ideál klarinetového tónu. Zásluhu na tom má Artur Holas, sóloklarinetista České filharmonie a učitel většiny významných klarinetistů následující generace (Vladimíra Říhy, Karla Dlouhého, Milana Kostohryze a dalších). Poté profesor Vladimír Říha a profesor Karel Dlouhý vychovali celou řadu dalších výrazných klarinetových osobností (Božena Kubicová, Jiří Kratochvíl, Milan Etlík, Petr Čáp, Bohuslav Zahradník, Jiří Krejčí, Jan Budín, Jiří Hlaváč). V současné době pokračuje v této tradici prof. Jiří Hlaváč a prof. Vlastimil Mareš. Musíme být ale za tuto příznivou situaci vděčni také českým skladatelům, kteří v každém období pro klarinet napsali významná díla (Jan Václav Stamic, Karel Stamic, František Vincenc Kramář, Bohuslav Martinů, Viktor Kalabis, Karel Husa, Zdeněk Šesták, Jiří Teml a mnoho dalších).
  • Přiznám se, že když jsem se na HAMU s vámi vídával, říkal mi instinkt, že mám před sebou mimořádně citlivou duši, které budou asi bytostně nejbližší volné věty z klasicistních děl a skladby výsostně romantické, ale když jsem se pak například seznámil s vaším Schumannem, Weberem, Brahmsem, Coplandem, Bergem nebo Stravinským, pochopil jsem, že máte mnohem širší emotivní záběr. Jak jste svůj repertoár budovala, musela jste přitom hledat kompromis mezi požadavky školy a požadavky soutěží, kterých jste se chtěla zúčastnit?
    Repertoár jsem si budovala postupně již během svého studia na konzervatoři a dodnes na repertoáru pracuji a rozšiřuji jej. Myslím si, že na některých skladbách se dá pracovat celý život a stále v nich můžeme objevovat něco nového. Vámi jmenovaní skladatelé patří k mým nejoblíbenějším a jejich díla jsou také stěžejním klarinetovým repertoárem. Na každé soutěži se většina těchto skladeb objeví a hráč by je měl mít na repertoáru. Pro velké soutěže je také vždy napsaná povinná skladba soudobým autorem, která má premiéru na soutěži a hráč se ji musí pro danou soutěž naučit. Zajímám se také o soudobou hudbu českých i světových autorů a v poslední době jsem nastudovala například Bug pro klarinet sólo Bruna Mantovaniho nebo Three pieces for clarinet solo Marka Simpsona.
  • Co vám dodalo odvahy nebo kdo vás přiměl k tomu, že jste se rozhodla už v 2. ročníku HAMU přihlásit na MHS Pražské jaro, která vás odměnila skvělou 2. cenou a navíc hned čtyřmi (!) dalšími zvláštními cenami?
    V tom, abych se přihlásila na Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro v roce 2015, mě podpořil pan profesor Jiří Hlaváč, ke kterému jsem chodila nejdříve na konzultace, a od října 2013 jsem k němu a k prof. Vlastimilu Marešovi byla přijata do klarinetové třídy AMU v Praze.
  • Nedávno jste nás překvapila dvěma zvlášť oslnivými úspěchy. Mám na mysli postup do semifinále soutěže ARD v Mnichově a Golden Medal z vídeňské mezinárodní soutěže. Čemu nejvíc vděčíte za ono mnichovské semifinále a čím jste se představila ve Vídni?
    Mám velkou radost, že jsem se mohla zúčastnit soutěže ARD Mnichov a že jsem se dostala až do semifinále. Je to jedna z největších světových soutěží a samotná účast na této soutěži byla pro mě velká zkušenost. V semifinálovém kole, které probíhalo v Prinzregententheater jsem s Mnichovským komorním orchestrem bez dirigenta hžrála Mozartův Klarinetový koncert A dur, KV 622, a byl to pro mě velký zážitek. Pro soutěž ve Vídni jsem se představila videonahrávkami W. A. Mozarta, C. M. von Webera, R. Schumanna, C. Debussyho, F. Busoniho a G. Donizettiho.
  • Svým expresivním výrazivem, podepřeným hluboce dýchajícími a hlavně výmluvnými frázemi (recitativy ve Weberovi jako by evokovaly rozhovor několika lidí), nás dovedete do hudebního prožitku od prvních taktů doslova vtáhnout. Zároveň dokážete v „rovných“ klasicistních partiích trefně zdůrazňovat klíčové tóny a s lehounkou zřetelností se přenášet přes figurační výplně. Jak se dovedete vyrovnat i se všemi oněmi moderními hráčskými postupy (glissando, frulato, čtvrttóny ad.), které jsou někdy soudobými skladateli až nadužívány?
    Podle mého názoru je při interpretaci sólových skladeb důležité hrát hodně výrazně. Když hrajete s klavírem, tak si vzájemně odpovídáte. Nové moderní techniky, jako např. glissando, frulato, multifonika, slap tóny, čtvrttóny, je potřeba se naučit. V interpretaci soudobých skladeb jsem našla oblibu, protože klarinet je nástroj, který má neuvěřitelné zvukové, technické a výrazové možnosti, a ty právě v těchto skladbách může hráč uplatnit na maximum.
  • V poslední době zjišťuji, že vždy, když dělám rozhovor s nějakým mladým hudebníkem, zastavím se na chvíli u Bohuslava Martinů. Čím vás tato osobnost přitahuje a které další české autory 20. století nebo ty současné jste si oblíbila?
    Hudbu Bohuslava Martinů mám a hraji moc ráda. Obzvláště pak jeho Sonatinu pro klarinet a klavír, je to také jeho jediná skladba pro sólový klarinet s doprovodem klavíru. Bohuslav Martinů měl velký cit a vztah k lidové hudbě a to se v Sonatině objevuje. Napsal ji v roce 1956 v Americe v době, kdy věděl, že se do Čech již nevrátí. Sonatina pro klarinet a klavír patří k základnímu a reprezentativnímu repertoáru klarinetistů na celém světě. Líbí se mi také jeho komorní hudba pro dechové nástroje.
    Z českých autorů 20. a 21. století jsem si oblíbila Karla Husu a jeho Tři studie pro sólový klarinet, skladby Musica tripartita a Tři kusy pro klarinet a klavír Zdeňka Šestáka, Concerto doppio per due clarinetti e orchestra a Komorní hudbu pro klarinet a klavír Jiřího Temla, skladbu „Spokojíme se s otazníkem?“ Karla Pexidra a Variace na cikánskou melodii Adama Skoumala.
  • Ze kterých svých vystoupení jste měla nejhřejivější pocit?
    Jedním z mých nejkrásnějších hudebních zážitků bylo vystoupení s Českou filharmonií a dirigentem Jiřím Bělohlávkem na Open air koncertu na Hradčanském náměstí v červnu 2014, hrála jsem Weberův Klarinetový Koncert f moll. Také ráda vzpomínám na vystoupení s Pražskou komorní filharmonií a dirigentem Janem Jakubem Bokunem ve finálovém kole soutěže Pražské jaro. Několikrát jsem vystoupila s vynikající Komorní filharmonií Pardubice a skvělým dirigentem Debashishem Chaudhurim. S tímto orchestrem a dirigentem se mi moc dobře spolupracuje a vždy jsem si s nimi s velkou radostí zahrála Klarinetový koncert A dur, KV 622 W. A. Mozarta.
  • A na závěr ještě jeden dotaz. Jak využíváte nucené „pandemické“ pauzy? Cvičíte nový repertoár? A které vaše další koncerty by se už mohly konat?
    Karanténní opatření mě zastihla při přípravě na můj absolventský koncert, který se měl konat 26. 3. 2020. Ten byl samozřejmě zrušen a postupně se mi začaly rušit i všechny další koncerty a zahraniční cesty včetně vystoupení s orchestrem Filarmonia Veneta v italském městě Brescia, na které jsem byla pozvána. Měla jsem rovněž vystoupit na letošním ročníku festivalu Pražské jaro nejprve jako členka orchestru s Českou filharmonií pod taktovkou Semjona Byčkova a společně provést Mou vlast Bedřicha Smetany na zahajovacím koncertě festivalu, poté s vítězkou loňského ročníku soutěže Pražského jara obor flétna, korejskou flétnistkou Chaeyeon You. Společně jsme měli hrát Tarantellu pro flétnu, klarinet a klavír Camilla Saint-Saënse. Velmi jsem se těšila na vystoupení s Wihanovým kvartetem a provedení Brahmsova Kvintetu h moll pro klarinet a smyčce. Tento koncert se uskutečnil online 22. 5. s trochu jiným programem. Bohužel bez Wihanova kvarteta a Johannesa Brahmse. Hrála jsem sólovou skladbu Bruna Mantovaniho: Bug pro klarinet a společně s vynikajícím violoncellistou Michalem Kaňkou jsme zahráli Ludus minor Paula Hindemitha. Zato jsem měla hodně času na dokončení diplomové práce. Psala jsem ji na téma Výrazové klarinetové prostředky ve skladbách Karla Husy, Zdeňka Šestáka a Jiřího Temla. Čas jsem využila také k nastudování nových skladeb.
    Připravovala jsem se také na koncert s Pražskou komorní filharmonií, s níž jsem uvedla Klarinetový koncert A dur, KV 622, W. A. Mozarta, který jsem poprvé hrála na basetový klarinet. Koncert se uskutečnil 16. 6. 2020 v Lobkovickém paláci v Praze.
    Bydlím u Prahy a mám možnost jít do přírody nebo do lesa a také si zaběhat. To je pro mě velmi důležité zejména na pročištění hlavy.

    Nahoru | Obsah