Hudební Rozhledy

Emmanuel Villaume a PKF – Prague Philharmonia

Richard Winter | 09/20 |Rozhovory

Emmanuel Villaume

Francouzský dirigent Emmanuel Villaume, který stojí jako hudební ředitel a šéfdirigent v čele PKF – Prague Philharmonia, doufá, že orchestr v sezoně 2020/2021 uvede v pěti koncertních řadách plánovaných 35 koncertů a několik vzdělávacích programů pro školy. A to přesto, že stejně jako všechny další symfonické orchestry byla PKF vážně postižena pandemií koronaviru a musela zrušit hodně koncertů včetně všech podzimních vystoupení ve Spojených státech. „Naštěstí Česká republika je na tom, co se týče epidemické situace, lépe než mnoho dalších zemí a v Praze jsme k takovému kroku sáhnout nemuseli,“ uvedl v rozhovoru pro Hudební rozhledy Villaume, který se stal šéfdirigentem PKF v sezoně 2015/2016.

  • Jak orchestr zvládl problémy způsobené pandemií?
    Museli jsme zrušit hodně koncertů, několik jsme jich ale odehráli při dodržení bezpečné sociální vzdálenosti a přenášeli jsme je on-line. To bylo velmi důležité proto, že jednak členové nezůstávali jen doma, a také jsme v těchto obtížných časech mohli poskytnout hudbu našemu publiku. A v pozdější fázi pandemie jsme už mohli hrát koncerty v Lobkowiczkém paláci. Také jsme měli open-air koncert v rezidenci amerického velvyslance, přenášený rovněž živě. Takže to nebylo tak, že bychom se úplně odmlčeli. Ale samozřejmě nás pandemie postihla, ovlivnila nejen psychiku orchestru, ale postihla nás i finančně, stejně jako ostatní kulturní instituce. I přes peníze od státu a města Prahy jsou pro nás peníze z prodeje vstupenek velmi důležité.
  • Program v sezoně 2020/2021 tedy máte obvyklý jako v jiných sezonách…
    Ano, máme koncerty v Rudolfinu, někteří hudebníci půjdou hrát vzdělávací programy do škol, máme také několik koncertů v Kulturním domě Ládví i program komorní hudby v Lobkowiczkém paláci. Doufáme, že nám okolnosti dovolí uskutečnit vše, co jsme si naplánovali. V této době ale musíme být flexibilní, protože situace se mění velmi rychle. Ale jsme opatrně optimističtí.
  • Orchestrální cyklus A by měl začít 14. 10. v Rudolfinu programem s díly Ludwiga van Beethovena a Bohuslava Martinů. Proč jste si vybrali právě tento program?
    Celá sezona je postavena na konceptu, který se odvíjí od tématu vztahu hudby a společnosti. Příkladem propojení hudby a společnosti je Beethovenova Symfonie č. 3 Es dur, původně věnovaná Napoleonu Bonapartemu. Když se Napoleon rozhodl říkat si císař, Beethovena to rozčílilo a symfonii nazval Eroica. Historická postava ve velmi problematické době v Evropě mu byla inspirací. Beethovenova předehra ke Goethově tragédii Egmont je také historická konotace. A Koncert pro klavír a orchestr č. 3 Bohuslava Martinů je z období, kdy byl ovlivněn klasiky jako Beethoven či Brahms. Myslím, že to je velmi silný program a že to bude hezký začátek nové sezony.
  • V nové sezoně PKF představí i několik zahraničních umělců. Máte připraveny nějaké alternativy pro případ, kdy někdo nebude moci přijet kvůli zhoršené pandemické situaci?
    Ano, to je dobrá otázka. Máme plán A, plán B, plán C. Jsme si vědomi toho, že mohou nastat komplikace, že mohou být zavedena přísná omezení kvůli pandemii a že například nebudou moci přijet lidé ze zemí mimo schengenský prostor. Situaci proto monitorujeme, diskutujeme s umělci o tom, jaké mají osobní plány. I já jsem například připraven zaskočit za některé dirigenty, pokud nebudou moci přijet. Situace se mění každý týden, bedlivě ji sledujeme.
  • V sezoně 2020/2021 plánuje PKF několik zahraničních turné. Zatím posledním potvrzeným zahraničním vystoupením byl koncert plánovaný na 16. 4. 2021 v Budapešti. Přibyl nějaký nový?
    Máme na jaře 2021 zahraniční turné, jedeme do Německa, Nizozemska, máme také turné v Asii, USA, ale to až mnohem později. To je ale stejné jako u předchozí otázky – situace se může změnit z týdne na týden. Ale držíme si palce, jsme na tom stejně jako ostatní kulturní instituce – vše bude záviset na vývoji epidemiologické situace. Museli jsme už zrušit akce v létě a z počátku podzimu. Zatím je příliš brzy odhadovat, jak bude vypadat situace na jaře 2021. Koncerty jsou bohužel to poslední, co se povoluje. Někdo říká, že restaurace a stadiony se mohou otevřít dříve, ale já osobně si myslím, že kultura je naprosto nezbytná, protože potřebujeme nasytit nejen naše žaludky, ale také naše duše. Doufám, že toto se také bude brát v úvahu, až se budou opět stanovovat priority v případě zhoršení epidemiologické situace. I když samozřejmě bereme vážně nutnost bezpečí našeho publika i hudebníků. A opět říkám – já jsem opatrně optimistický.
  • V únoru se Kateřina Kalistová stala novou ředitelkou orchestru PKF. Je její styl práce a přístup k orchestru jiný, než byl za dlouholetého ředitele Radima Otépky?
    Radim byl pro PKF velmi důležitým šéfem. Měl blízko k Mistru Jiřímu Bělohlávkovi, jeho nástupci Jakubu Hrůšovi i ke mně, byl dobrým přítelem členů orchestru a pomohl k tomu, že PKF má mezi orchestry velmi specifické postavení. Jeho přínosu si všichni velice vážíme. Kateřina je mladší, všichni ji ale v této funkci vítáme, členové orchestru i já, přinesla nový styl a novou strategii, která se mi velmi líbí. Má neuvěřitelnou energii, prozíravé myšlení, ví, jak umělecký svět funguje. Velmi rychle se také seznámila s naší institucí a myslím, že umí naslouchat lidem. Má dobré předpoklady nám v této době, kdy čelíme takovým obtížným výzvám, pomoci.
  • V Praze jste hrál už v několika sálech, včetně centra O2 Universum. Jaké prostory vám v Praze vyhovují nejvíce? A myslíte si, že Praha potřebuje nový koncertní sál?
    V Praze je hodně velmi zajímavých koncertních prostor, hráli jsme a nahrávali například ve Smetanově síni Obecního domu, která je velmi působivá zejména z historického hlediska, je to velmi krásný a inspirující prostor. Rudolfinum je intimnější prostředí, vzhledem k velikosti sálu má jinou akustiku. Velmi zajímavá je pro jistý druh vystoupení i hala O2 Universum, která se hodí pro větší a možná více populární akce stejně jako Forum Karlín. Na město takové velikosti, jako je Praha, je tu hodně skvělých orchestrů a pro všechny tyto soubory nemáme dost koncertních hal, takže Praha si určitě zaslouží nový koncertní sál pro klasickou hudbu větší než Rudolfinum. Je škoda, že pro obyvatele Prahy i pro turisty, kteří přijíždějí z celého světa, zde nelze pořádat více koncertů. Byl by to přínos jednak z duchovního, ale i z ekonomického hlediska.
  • Nemyslíte, že by PKF měla mít více reprezentativní sídlo? Jak dlouho ještě bude v Kulturním domě Ládví?
    Jsme velmi rádi, že jsme v Ládví, je to blízko centra, u metra, můžeme tam hrát menší koncerty, takže jsme spokojeni. Máme dobré vztahy s místní radnicí a doufáme, že spolupráce s ní bude pokračovat.
  • Jak se ohlížíte za kauzou, kdy loni čínské úřady odložily turné PKF a zrušily vystoupení dalších pražských hudebních těles? Připomínám, že důvodem zřejmě bylo prohlášení pražského primátora Zdeňka Hřiba, že městská rada chce ze sesterské smlouvy mezi Prahou a Pekingem odstranit bod, kterým Praha uznává jednotnou Čínu.
    To je velmi smutný příběh, PKF to opravdu zasáhlo, ztratili jsme hodně peněz. Není to však jen o penězích, ale rovněž i o tom, že čínské publikum bylo připraveno o koncerty. Když v tématu sezony hovořím o vztahu hudby a společnosti, nemá to nic společného s politikou. Míním tím politiku ve filozofickém slova smyslu, z řeckého polis – město, tedy správa obce, společnosti. Hudba a kultura mají klíčovou roli, která pomáhá reflektovat, jaké to je žít vedle sebe v jedné společnosti. A když je hudba rukojmím malého či velkého politického boje, tak pak myslím, prohrávají všichni. Hudba může nabídnout lidskost, porozumění mezi různými kulturami, a v tom nám bylo zabráněno. Doufáme ale, že situace se zlepší a dveře se opět otevřou.
  • Na postu šéfdirigenta a hudebního ředitele PKF jste od začátku sezony 2015/2016. Do kdy máte v současné době smlouvu?
    Jsem velmi šťastný ze spolupráce s PKF. Já osobně proto konec na horizontu nevidím. Technicky neznám ani úplně všechny podmínky svého kontraktu, ale v tuto chvíli to vidím ještě na mnoho let. Pokud vše funguje, nemyslíte na nějaké termíny konce spolupráce.
  • Jak byste charakterizoval svůj hudební rukopis a v čem se podle vás lišíte od svého předchůdce Jakuba Hrůši?
    Tento orchestr má stále hodně ze stylu a ducha Mistra Bělohlávka, Jakub v tomto odkazu skvěle pokračoval. Já se rovněž snažím tento odkaz zachovat. I když každý máme samozřejmě trochu jiný styl. Podle mě je například velmi důležitá okamžitá radost z muzicírování. Snažím se rovněž koncentrovat na technické aspekty, stavbu díla, integritu interpretace. Pro mě je velká čest pracovat s tímto orchestrem, a dokud budeme společně růst, chci s ním spolupracovat i nadále. Obzvlášť v těchto obtížných časech máme před sebou hodně důležitých úkolů. PKF je křehká instituce vzhledem ke všem svým specifikům, ale je to také velmi krásná instituce a Češi a Pražané by na ni měli být pyšní.

    Emmanuel Villaume se narodil v roce 1964 ve Štrasburku a vystudoval hudbu na Conservatoire de Strasbourg. Poté pokračoval ve studiích na pařížské Sorbonně, kde získal diplom v oboru literatura, filozofie a muzikologie. Coby autor erudovaných muzikologických článků byl ve věku pouhých jednadvaceti let jmenován dramaturgem Rýnské národní opery ve Štrasburku. Je držitelem čestného doktorátu z University of Indianapolis. Villaume žije střídavě v Paříži a v Dallasu.
    Jeho projekty s PKF – Prague Philharmonia zahrnují nahrávky s Annou Netrebko a Benjaminem Bernheimem pro label Deutsche Grammophon, tři CD pro Warner Classics, z nichž album Héroïque s Bryanem Hymelem získalo nominaci na International Opera Awards 2016, či speciální silvestrovské gala v Royal Opera House Muscat v Ománu. V lednu 2017 absolvoval s orchestrem úspěšné turné po USA, které mimo jiné zahrnovalo koncerty v Davis Symphony Hall v San Francisku a Copley Symphony Hall v San Diegu.

    Zadáno pro: PKF – Prague Philharmonia

    Nahoru | Obsah